Osm
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/345952/bmid_osm-dV2-345952.jpg
4
3100
3100
Nový román Radky Třeštíkové, nejčtenější české autorky součastnosti! Příběh o několika láskách s jednou detektivní zápletkou. Začíná nečekaně skoro koncem a končí začátkem. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco?... celý text
Přidat komentář
Kniha se četla dobře, měla spád, podle mě má dobře popsané postavy. Bavilo mě čekat na to, kdo použil zbraň. Po Bábovkách mě určitě nezklamala. Jsem ráda, že ji můžu mít ve své knihovničce společně s ostatními knihami Třeštíkové.
Napanee: já jsem to vytušila, ale stejně jsem si to dala do googlu překladače, abych věděla přesně :D
Kniha končí jednou větou, která je celá ve švédtině, ale každý kdo přečte knihu až dokonce, bude vědět přesně, co ta věta znamená, přestože neumí švédsky ! :-)
Opravdu zajímavá kniha, rozhodně doporučuji.
Velmi lehké prázdninové čtení, které ve mně nezanechalo žádný dojem. Kdyby tam bylo aspoň trochu literárního pohlazení... Nebo by se člověk něco dozvěděl... Nebo detektivní rozplétání a napětí, jestli to měla být detektivka... Našla jsem jen náznak humoru, když některé kapitoly stejně začínaly.
Ze začátku jsem se trochu ztrácela, než jsem si dala dohromady, kdo je kdo. Baví mě styl vyprávění. Posledních několik desítek stran jsem přečetla jedním dechem. Ale jako detektivku bych to vůbec neoznačila, s tou to nemělo nic společného.
Čtivé, zajímavé, ale autorka má vzácný talent mít hlavní postavy nesympatické, zvláštní povahy, zřejmě takoví mladí dnes jsou ??? Přečetla jsem to s chutí, ale nemám ten správný pocit nadšení.
Skvělé oddechové čtení. Děj vystavěný tak, že jsem byla napnutá, zvědavá a znovu a znovu překvapená, jak se příběh a osudy postav vyvíjejí. Vůbec mi - na rozdíl od některých recenzentů níže - nevadily "odkazy" typu: stane se to a to, ale to zatím pan XY neví..." , protože to byla součást stylu vyprávění, které odsejpalo a bylo živé a bylo bohaté o myšlenkové pochody postav a u některých replik jsem se rozesmála nahlas. Žádné hlubokomyslné filozoficko-psychologické dílo nečekejte. Svižné čtení ano. :-)
Dobré ...a teda hodně zvláštní postavy :D
... dneska jsem byla líná, tak jsem si namazala jen rohlík s marmeládou, ale zítra si ty palačinky udělám!
Me se kniha moc libila, precteno jednim dechem. Je dobre kompletovana, na zacatku ctenare vtahne, ale nic neprozradi, a vy se vsechny souvislosti dozvidate po kousickach v prubehu cele knihy. Jeji styl se mi libi, vtipny, sarkasticky, vazny a realisticky. Taky mi prijde ze je psani vyzralejsi nez Babovky. Za me 5
Knížka se mi moc líbila, je čtivá, napínavá a "žene", to mám ráda:-) Paní Třeštíková "zraje" a moc jí to přeju. Dobrá práce, děkuji.
Takovýto když čtete a říkáte si, co na tom proboha všichni vidí? Já to prostě nechápu. Ale alespoň jsem to dočetla narozdíl od Bábovek, ty jsem prostě od půlky už nedala.
no nevim, mam smisene pocity... babovky zklamani... osm byla o neco lepsi... ale ty otevrene konce nejak nedavam...za me prumer
Letní oddechovka. Ale detektivka to rozhodně není. Z knihy mám veskrze pozitivní pocit. Čte se dobře a rychle. Trochu mi vadila ta kompozice - u konce knihy jsem si úplně nepamatovala začátek (vyšetřovatele, pocity vedlejších hrdinů...). Přečteno, ale asi nic hluboké to ve mě nezanechá...
Čtivé, poutavé, to ano...ale zdá se mi, že ztrátou paměti se příběh nějak rozbořil, poničil...zdá se mi, že hodně autorů nyní píše v předvídavém duchu, jako "to hrdinka ještě neví, že za dva měsíce se vdá za toho a toho..."...netradiční kompozice, to ano, přečteno rychle, to ano, ale něco navíc chybělo...
Nejlepší knížka od Radky!!!!! Nelituju její koupě a rozhodně má čestné místo v mé knihovně. Napínavý a velmi čtivý příběh, u kterého nevíte, co máte čekat, jak to dopadne. To mám ráda. DOPORUČUJU.
Zacatek jsem se musela nutit cist, ale vyplatilo se. Potom uz kniha dostala spad, co se ctivosti tyce, je Trestikova takovy Viewegh v suknich. Ovsem bez otravne jesitnosti a prapodivnych choutek na nactilete. Ale pokazde, kdyz nekterou z jejich knih doctu, napadne me "a to je vsechno?", ona zapletky snad nikdy nedokoncuje.
Knihu jsem přečetla jedním dechem.
Od Třeštíkové mám přečtené všechny knihy a tahle je určitě ze všech nejlepší.
Od stylu psaní, popisování dějů až po příběh a vyústění a ten konec? Ten mě dostal.
Z konce mrazí.
Všechny hlavní postavy jsou zajímavé, každou jsem tak nějak dokázala pochopit a uchopit. Dá se říct, že u každé postavy tak nějak chápete, proč dělá to co dělá a co jí k tomu vede.
Je tu správně děsivě vylíčeno to, jak to vypadá, když někdo někoho k smrti miluje.
Všichni jsou tu tak trochu oběti a tak trochu "vrazi".
I paralelní mini příběh vyšetřovatelů byl dobře zapojen do děje.
Prostě pět hvězd této skvělé knize!
Mně se styl psaní Radky Třeštíkové velmi líbí, kniha Osm není výjimkou. Čte se lehce, dobře, nenudí a vztahový propletenec se pěkné rozplétá :) A že to není detektivka? Od toho jsou jiní... Výborná knížka, doporučuji.
Jedna z nejlepších knih od českého autora, kterou jsem v poslední době četla. Je zvláštní kolik autoru ted různě přeskakuje mezi časovými osami, porad se nemuzu rozhodnout, jestli to knížku pro mě dela atraktivní, nebo ne....
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimi
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Četlo se to sice rychle, ale nevím, kde autorka přišla na to (jak sama na sociálních sítích tvrdí), že je známá svými rozvitými souvětími. To, že jsou na sebe namačkané jednoduché věty, které jsou spojené pouze čárkou, ale vesměs s nulovou informační hodnotou, to nedělá složité souvětí ani složitý styl psaní ("Nechává ji u sebe přespat, vlastně ji u sebe teoreticky nechává bydlet, protože to její adresu má Míša v občance, dává jí svoje oblečení, kupuje jí kosmetiku, brává ji s sebou ke kadeřnici, platí za ni kafe a kino a obědy, prostě všechno, když jdou někam spolu, a pořád se jí vyptává, jestli něco nepotřebuje, třeba peníze, ale peníze si Míša od Alice nikdy nevezme, to už by se vážně cítila trapně, jí stačí, že má kraťasy, co Alice nosila před pěti lety, a sluneční brýle, co nenosila nikdy, Alice si totiž pořád něco kupuje, a pak se jí to nelíbí, to Míša nechápe, ona když si něco koupí, tak to nosí, dokud se to nezničí nebo neztratí nebo to nerozkoušou psi, jako tu její oblíbenou kšiltovku na jaře, ale psy už nevenčí, tak proč to vůbec řeší.") U dětských pasáží bych takové vyjadřování pochopila, ale když se v podobném duchu vyjadřuje každá postava, při čtení má člověk neustále pocit, že se nemůže nadechnout.
Další kámen úrazu jsou postavy, které jsou vykonstruovány poměrně jednoduše a na žádné z nich není nic, co by vás nutilo si je oblíbit, na nervy jsou postupně úplně všechny. Všechno směřovalo ke konečnému rozuzlení, které jako jediné nutí člověka číst dál, ale to bylo tak odbyté, že celá jeho důležitost šla rázem do kytek, a pak to už vlastně bylo všechno jedno. A koncový odstavec v cizím jazyce, kvůli kterému jsem to celé vlastně četla, neznamenal pro čtenáře žádné větší bádání, klidně tam mohlo být to jediné slovo. S přihlédnutím k předchozí pasáži možná ani to ne. Jakoby čtenáři byli úplně blbí a nedokázali si to domyslet i bez větších náznaků.
Nečekala jsem žádnou vysokou literaturu, ale knihu, u které si odpočinu. Bohužel ani tak kniha nesplnila má (myslím že nijak vysoká) očekávání.