Ostrov Duma Key
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419912/bmid_ostrov-duma-key-JI9-419912.jpg
4
1285
1285
Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá tak silným záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opustí manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby „změnil prostředí“. Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. A hledá něco, co by dalo jeho životu nový smysl. Začne malovat. A zjistí, že je velmi nadaný malíř. Jenže s jeho obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Duma Key, 2008
více info...
Přidat komentář
Celou knihu jsem četla se zatajeným dechem. Opravdu jsem se bála a velmi často se dokonce ohlížela přes rameno. Změna přišla asi na posledních padesáti stranách... Závěr mi trochu zkazil dojem z knihy, a proto dávám jednu hvězdu dolů. Jinak četby nelituji, opravdu jsem si knihu užila a něco ve mně zanechala.
Starý, dobrý King. Strašidelné, napínavé. Nebojí se seznámit Vás důkladně s postavou a pak Vám ji zabít. Rozhodně Vám tedy dokáže zase vyrazit dech. Ostrov Duma Key se zařadil do mých nej od S. Kinga.
Jsem ráda, že jsem knihu sehnala. Ale na těch starších vydání mi vadí ty tenké, zářivě bílé papíry s malým textem. Tedy se to čte trochu náročněji. Ale alespoň Vám nic neuteče z příběhu. :-)
Moje nejoblíbenější Kingova kniha. Gradující děj, atmosféra a popis, který hraničí s osobním prožitkem. To dělá mistra....
V Kingovi to prostě je, umí psát, ale ten příběh pro mě osobně byl v závěru trochu nepřehledný a už kvůli autorovi nemůžu dát víc než tři hvězdy ... Je to prostě dobrý, ne skvělý nebo vynikající román ...
"Myslel jsem si, že máme dost času, ale to si myslíme vždycky, ne ? Namlouváme si toho tolik, že bychom se tím mohli živit."
"Naše vzpomínky mají hlas. Často smutně volají jako zdvižené paže ve tmě."
Tohle umí napsat jen skvělý spisovatel, ale proč si sakra nedá více záležet na námětu ...
K nekterym kniham musi clovek dozrat.Cetla jsem Dumu asi pred 8mi lety a bavil me jen ten konec.Tenkrat jsem mela pocit,ze to byla jedna velka nuda.Proto jsem cely ty roky odkladala znovuprecteni.A ted musim rict,ze jsem si uzivala nejvic ty neakcni casti knihy.Protoze to vsechno vedlo k tomu Kingovskemu zaveru.A znovu me to ujistilo,ze ne kazda kniha,ktera mi dnes pripada nudna a nezazivna me nebude bavit treba za pet let:-)
Rozporuplné pocity jsou celkem shodné téma zdejších komentářů, a já se musím připojit. Pár Kingovem jsem si poslechl audio, než jsem se pustil do pro mě neznáme Kingovky a musím uznat, že recyklace z tohoto počinu smrdí na sto honů (jestli na škodu nechám na vašem názoru. Proč by někdo otevíral Kinga, když by chtěl ,,mozky v rozletu'', že?)
Pravdou zůstává, že pan King ví o něco víc, než většina lidí (Ti kteří mají zkušenosti s mimosmyslovým vnímáním, synchronizací frekvencí mozku, pokročilé empatie....říkejte si tomu jak chcete, těm to vysvětlovat nemusím. Ostatní to taky cítí, i když na tyto věci nevěří. Už jen úspěšnost Kingovek o tom svědčí.)
Původně jsem chtěl dát 4 hvězdy, ale ta ,, neoriginálnost,, byla moc i na mě (hlavního hrdinu potká tragédie, mimosmyslově se natáhnou prsty zla, cesta za poznáním, důkaz o existenci zla, do toho se tam musí mihnout černoška, trocha sebeobětování a hurá do toho ,,baráku,, kde sídlí zlo...) a lidem kteří ,,neví,, se to musí vyloženě zajídat
Ostrov Duma Key (2008) je spolu s Pod kupolou (2009) a Doktorom Spánkom (2013) posledný vynikajúci román Stephena Kinga. Jasné, občas vykráda sám seba (asi nie som jediný, komu dojemná koncovka pripomenula Ritu Hayworthovú a Vykúpenie z väznice Shawshank), ale to mi vôbec nevadilo. „Iná“ je táto kniha v porovnaní s ostatnými kingovkami jedinečnou výpravou. Nič proti Maine, je to úžasné miesto, ktoré by som rád navštívil. No práve odchod z Kingovho dvorného, notoricky známeho prostredia dodal Ostrovu Duma Key novú energiu, šťavu, drajv a atmosféru. Parádny ostrov, ktorý je krásny a exotický a napriek tomu na ňom takmer nikto nebýva, sympatický hlavný hrdina, ešte sympatickejší expert na báchorky Vireman a temná džungľa ukrývajúca nejedno desivé tajomstvo. Užite si, muchachovia.
Pěkný,pěkný,pěkný. Jedna z mých nejoblíbenějších. Pomalejší start a potom to začne pořádně lítat. Ráda bych se tam jednou podívala, na nějaký maličký ostrůvek Florida Keys.
Knihu jsem si přečetla na doporučení od několika lidí a musím říci, že jsem opět nebyla zklamaná - jako vždy u Kinga pomalý rozjezd příběhu, ale závěr vynikající. Slibovaná husí kůže sice nepřišla, ale bylo to způsobeno nejspíše velikým očekáváním z mé strany.
Rekonvalescenční část s Edgarem, naleznuvším zapomenutý talent, je možná tou nejlepší částí knížky. Mystika záhadných panenek, skrze které promlouvá démonicky záhadná entita mě nijak zvlášť nedostávala, kdo má Kinga načteno, možná se neubrání dojmu, že už něco podobného četl s různými variacemi ( Rose Madder, Pytel Kostí … ). Za mě lehký nadprůměr i díky tomu, že se krví ve vlastních řadách nešetřilo - 75 %
Od knihy jsem toho moc neočekávala. Přece jen, když se řekne King, tak zrovna Ostrov Duma Key vás nenapadne jako první dílo, které s ním spojit. Takže jsem po této knize sáhla, protože mi dlouho ležela v knihovně, tak bych ji už konečně mohla přečíst. Ale nakonec se z Duma Key vyklubal hodně zajímavý příběh. Kdy někdy do poloviny knihy máte pocit, že čtete jen příběh muže zotavující ho se po vážné nehodě. Pak ale přijdou ty divné věci a všechno do sebe nakonec pěkně zapadne. Kniha mě hodně bavila. Horor to úplně není, ač obsahuje nadpřirozené prvky. Ale napínavé to rozhodně je.
Nebylo to špatné, i když jsem od Kinga určitě už četla i lepší knihy. Děj má poměrně spád, a i když není námět zrovna nejoriginálnější, dohnaly to Kingovy vypravěčské schopnosti. Nejvíc jsem se bála někde v polovině, při přechodu mezi tou „normální“ a „nadpřirozenou částí“. Jediné, co se mi občas nelíbilo, byl způsob rozmluv mezi Wiremanem a Edgarem. Chápu, že měli oba vypadat jako frajeři, ale působilo to na mě dost lacině. Celkový dojem z knihy byl ale docela dobrý.
Jako horor nic moc ale jako napínavé čtení (v mém případě poslech od p. Žáka ) brilantní. Dlouho to vypadá, že se nic neděje, ale bude se dít, tak se nechte pomalu natahovat a napínat...stojí to za to :) 4/5 za to, že některá díla byla lepší a ty mají těch :)
Skvělá Kingovka, kde dokázal úžasně popsat psychologický stav mysli hlavního hrdiny. Napínavé je spíše druhá polovina, ale mě se stejně více líbila ta první půlka. Konec trochu přitažený za vlasy, ale pořád lepší než konec TO.
Tímto románem jsem si jen potvrdila, že jak stárnu, Kingovy práce jsou pro mě čím dál zajímavější z lidského hlediska: působí na mě různé úvahy o komplikovaných životních situacích, postřehy založené často na vlastních zkušenostech, vnoření do psychiky hrdinů, (ne)zvládání svých démonů. Tyhle pro autora už typické vivisekce charakterů mě prostě baví víc a víc. Zároveň však na mě ztrácí vliv hororová složka příběhů, strach zůstal kdesi zapomenut a finále, kdy se většinou se zlem fyzicky bojuje, nebývají očekávaným vyvrcholením, ale pouhou nezbytností.
Užila jsem si s Edgarem Freemantlem jeho rekonvalescenci na floridském ostrově Duma Key, fascinovaně pozorovala jeho kulhavé kroky "druhým životem", ocenila, jak se King uměl vžít i do jiného řemesla (umění), než spisovatelského. Znepokojivé náznaky o čemsi zkaženém v Edgarově novém bydlišti a odhalování pohnuté minulosti obyvatel ostrova bylo vítaným kořením, leč čím konkrétnější podobu zlo nabývalo, tím méně děsilo. Závěrečný střet pro mě tedy postrádal grády, nebudu ovšem tvrdit, že bych se u něj nudila. Jak už jsem v komentářích vícekrát zmínila, akčnější scény působily na čtenářku, jakou jsem byla před 10-ti a více lety, momentálně už kladné body nepřihrály.
Přelouskat těch 550 stran plných šumění moře a práce s barvami mi trvalo necelých pět dní, přesněji příjemných večerů, prokládaných chvílemi smutku i trochou mrazení v zádech. Jako bonus se ve mně po dlouhé době probudila touha sednout s tužkou a skicákem, nakreslit něco ze sebe a pro sebe, žádné vynucené pracovní srajdy.
Určitě bych knihu nezařadila do Kingovy TOP5 a možná by se nevešla ani do TOP10, některé její detaily mě zkrátka docela neuspokojily (nebudu konkrétní kvůli spoilerům), ale rozhodně mě návštěva ostrova Duma Key nezklamala.
Knihu jsem si poslechl jako audio, tam teda trochu haproval rétor hlavně ve výslovnosti španělštiny, kterou někdy prostě přečetl jak byla, ale nikdo nejsme dokonalý že jo :-) když jsem se podíval na počet kapitol (70 kapitol po 5 - 30 minutách) myslel jsem, že tu mnohahodinovou nahrávku nedám, ale i když jsem jí poslouchal hodně večerů, nemohl jsem s ní skončit, chtěl jsem vždycky vědět co bude dál, zkrátka Percy mně ze svých pařátů nepustila dokud nebylo po všem :-)
Jeden z Kingových kousků, u kterých si dlouho říkám, že patří k těm slabším - a pak najednou zjistím, že čtu už kolikátou hodinu a za oknem se mezitím smrklo... Přitom je to jen velmi osobní zpráva o talentu, jeho neuchopitelnosti a nesamozřejmosti - tak proč začínám být lehce vyděšená ze všech těch panenek, západů slunce a lodí s nečitelnými názvy?
Není všechno vždycky tak,jak by si člověk představoval.
Něco se stane.Něco co vám překope váš dosavadní život.Odstěhujete se na zdánlivě opuštěné místo a svoji stresovou panenku si vezmete sebou.Začnete malovat.Dějí se tajemné věci.Kostlivci vylézají ze zaprášených skříní.
Opravdu to nechci zlehčovat.Poněvadž autor je mág psaného slova a dokazuje to i v Duma Key.Doslova i v tom co jsem od něho četl tak zde to hází co se týče psaní dost možná na zatím úplně nej výbornou.Ze začátku typický King jako vždy.Atmoška ostrova.Postupné seznámení s postavami a návaznostmi na různé členy rodiny.Tvoření malířských děl atd. tady zatím kvalita.Edgar,Wiremann,Elizabeth no to je výkvět samozřejmě jak jinak.
Ted se to však láme...
Jedna důležitá postava zmizí ze scény a u mě se dostavuje pocit omílání i natahování,no uvidíme.Bohužel se to nezlepšilo k mojí škodě.Nedokázal jsem se už více vcítit do příběhu načež uvadání mého pocitu pokračovalo.Jak začne efekt-je mi jedno jak to dopadne,mám zaděláno na čítací problém.Obvzláště u téhle knihy zamrzí.Další směřování děje ve mě nezanechalo kýžený zážitek a i to metafyzično tentokrát vyznělo na prázdno.
Kapánek vyžaduje soustředěné čtení a pozornosti na více než pětset stranách o trochu více než jindy.Ovšem King tu dokazuje svoje mistrovství to bezesporu bez debat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Pokaždé když si pouštím Kinga, tak mám jistotu, že se budu výtečně bavit. Nejinak tomu bylo také u této knihy. Příběh se krásně pozvolna klube a rozvíjí. Popis prostředí je tak sugestivní, že jsem velice brzy měla pocit, že jsem přímo na ostrově. Co mě u Kinga vždycky dostane, je fakt, jak dopředu v jedné holé větě prozradí, že se musíme velice brzy připravit na smrt oblíbené postavy z příběhu. Tím se potom nevyhnutelná ztráta stává mnohem snesitelnější, protože jí dopředu očekáváme. Pan Jiří Žák který čte tuto audioknihu nepatří mezi mé oblíbené rétory, ale co nadělám.