Ostrov Duma Key
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419912/bmid_ostrov-duma-key-JI9-419912.jpg
4
1283
1283
Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá tak silným záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opustí manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby „změnil prostředí“. Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. A hledá něco, co by dalo jeho životu nový smysl. Začne malovat. A zjistí, že je velmi nadaný malíř. Jenže s jeho obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Duma Key, 2008
více info...
Přidat komentář
...když člověk maluje peklo, náčrt bohatě stačí.
Začíná to jako normální příběh o chlápkovi, který se snaží zbráborat po nehodě, při níž přišel o ruku, potloukl si mozek, nohu…. I když se skoro nic neděje, už po pár stránkách tušíte, že je to možná jen zdání, a cítíte, že pod idylickým životem bublá něco moc ošklivýho. A pak už atmosféra s každou další kapitolou jen houstne, čtete stále rychleji a víc a víc se nad knížkou skláníte, jak vás pohlcuje.
Líbí se mi, že u Kinga jsou to vždycky normální chlápci, co mají dost svých starostí, nestojí o to, hrát si na hrdiny, a nejraději by utekli. Pak ale vezmou harpunu se stříbrnými hroty a jdou se postavit peklu, protože někdo to prostě musí udělat. Tohle se nikdy neomrzí a King to naštěstí moc dobře ví.
Námět velmi pěkný, sci-fi je prostě Kingova parketa a docela by mě zajímalo, kam na to chodí. Protože na tohle musí být člověk trošku šílenec nebo paranoik, i když po přečtení Duma Key se z Vás lehce může stát... Zkrátka nekresli druhým to, co nechceš aby kreslili oni tobě. Jedinou výtku mám k začátku knihy, kde úvod čtenáře do děje i po 70 straně stále neupoutá natolik aby chtěl číst dál (sama jsem váhala, že jí odložím). Ale pro milovníky Kingovek nic nového.
Obracaním stránok sa atmosféra postupne nabaľuje a hustne. Zaujímavý hrdina s novým darom - maľovať obrazy. Kingovi sa ľahko uverí každé slovo, tradičná popisnosť je len plusom, lebo dokáže pútavo písať aj o banalitách.
Zvláštně pojatá kniha. První třetina takový klidný příběh o chlápkovi, co v sobě po těžké nehodě našel talent v kreslení. Četla jsem dál a říkala si, co z toho asi bude a kdy přijde ten první hororový prvek. Vzhledem k tomu, že mě děsí nejvíc utopený lidi, tak jsem se dočkala v plné parádě. Druhá třetina knihy je plná záhad, kdy jsem některé pasáže četla dvakrát a říkala si, jestli mi něco neuniklo. V poslední třetině, která je plná napětí, jsem se však všechno dozvěděla. Příběh není obyčejný, místy nutí čtenáře přemýšlet, domýšlet, někdy naznačuje a někdy to na vás vybalí. Proto souhlasím s komentářem pode mnou - každý si najde to svoje.
S knihou je to jako s obrazem. Každý si v tom najde to svoje. A já si to svoje opět našel. Díky mistře Kingu. 90%
Edgar, Velký růžák, Wireman a Duma mi učarovali, King ani tady neselhal a vypráví příběh tak, jak to umí jen on. Nerozumím pouze jedné věci - proč King sám oznamoval, co se stane s jednou postavou, a to několikrát předem, ještě než k tomu došlo. A když konečně k té události došlo, tak se samozřejmě překvapení nekonalo... přišlo mi to jako velká škoda. To je ale jen detail, jestli chcete opravdového lidského hrdinu, Kmotrovu dceru, trochu umění, naději, strach a zoufalství, tak berte.
Poslední dvě stovky stránek mě čeká, ale já se jich už teď bojím. Přijdou holčičky večer pátrat po červeném koši? Zemře Jack? Padne Wiremanovi další loto? Dopluje pramice s Ilse až na palubu lodi, kterou prosvítá rudý, zelený a fialový západ slunce?...umím si něco představit, ale za to nás pan King často trestá
Přiznám se, že mi také úplně nesedla. Obvykle když Kinga čtu, tak zároveň "koukám na film" = v mysli si jednotlivé scény představuji, vidím hrdiny apod.... Tentokrát nic moc. Spíše sem tam nějaká ta fotografie, případně nástin obrazu. Kniha je psaná svižně, čtenář se nenudí, nechce ji odložit ani když musí do práce, ale... Prostě to nebylo ono,
Ne, moc mě to nebavilo. Asi se k ní budu muset vrátit. Nesedla. SIce napsané pěkně, ale nekdy se neshodneme. Měl jsem větší očekávání. 70%
Ne každá knížka od Kinga musí být hned od počátku děsivá. Zde to začalo pozvolna, tajemně... Bavilo mě, že to tajemno bylo odhalováno velmi pomalu a čtenář je napnutý jako strunka. Nemůžete se odtrhnout, protože prostě musíte vědět co bude dál. No a jak to tedy bylo dál? Mísil se ve mě strach a také zklamání, že některým postavám, které jsem měla ráda, nebylo dopřáno dožít se konce knížky. Ale tak to mělo být.
Moc se nerozepíšu. Kniha mě zklamala. Narozdíl od jiných mě se začátek líbil. Pak už to byla taková"bláznivina". Popis postav na začátku skvělý,proto 3*.
Ze začátku se příběh rozbíhá tak nějak pomalu,ale působivě a pěkně se čte.Kdybych nevěděla že to napsal mistr King asi bych považovala tutu knihu za dobrý román, ale to se dá říct jen o začátku knihy. Kdo pokračuje je odměněn.Se stále více načtenými stránkami zde máme strhující čtení které vás nepustí a musíte číst a číst. Postavy mě neuvěřitelně bavily, hlavně Wireman. Konec knihy je přímo famózní,mistrovská práce hodná pana Kinga. A jako bonus ty nezaponenutelné citáty,které se Vám vryjí pod kůži.
Pôsobivé a nápadité dielo. Neviem, odkiaľ King čerpá inšpiráciu pre stále nové, desivé a netradičné postavy a situácie ale bravó! Spočiatku dielo pôsobilo ako klasický román, kde zápletka pôsobila triviálne avšak dej sa rozbehol a dramatický spád života postáv naberal na obrátkach.
Ostrov Duma Key je silný příběh muže s jednou paží. Autor použil fakta z vlastní zkušenosti, kdy se po vlastní autonehodě musel znovu učit chodit. Tento obraz se odrazil v příběhu, avšak s takovou grácií a noblesou až dojímá. Wiremanova úsloví mne opravdu častokrát rozesmála a bláznivý chechtot dvou mužů jako bych slyšel ve vedlejším pokoji. Z počátku jsem se domníval, že půjde možná jen o jakési drama. Vždyť to vypadá jako pohádka jednorukého. Zjistíte, že jste výtečný malíř, ocitnete se na překrásném tropickém ostrově, v domě, pod nímž vám hučí lastury. Co jiného si přát? Nebylo by nádherné na takovémto ostrově zestárnout? Nejspíš bylo, pokud by se na něm nevyskytovala něco až moc tajemného, co uniká našemu chápání. Tím něčím je Perse. A tehdy to děsivé začne. Nemyslel jsem si, že někdo dokáže tak bravurně z ráje udělat peklo, ale stalo se.
Ať se na mě ta holčička na obálce tak nedívá, nebo ji budu muset sundat (obálku, ne holčičku).
Zápletka se rýsuje velmi pomalu, ale pečlivě, jako dílo jednorukého malíře. Líbí se mi forma krátkých kapitol, které nutí pokračovat ve čtení.
Čtenář: "Stačilo, ráno brzo vstávám."
Kapitola: "Ale no tak, přečti mě, jsem krátká, srabe. Tak dělej... dělej."
Čtenář: "Máš to mít."
A takových drzých kapitol je tu habaděj.
Napětí stimuluje hrdinova samota, kterou si "užívá" v domě na pláži. Je v tom cosi tísnivého. Jako by na něj za každým rohem čekalo něco zvráceného. Něco, co ho chce připravit o rozum (a možná zbývající ruku). Pokud máte neodbytnou chuť malovat, raději vezměte váleček a přejeďte ten zašlý strop v obýváku. Je to bezpečnější. Pro nás pro všechny...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha naprosto o ničem. Zapšklý dědek, co po úrazu odjede na ostrov a tam si kreslí. Žádný děj, žádné napětí, žádný příběh, naprosto nic. Tahle kniha není dobrá ani na to, abych si s ní podložil stolek. A to mám Kinga rád.