Osudy a běsy
Lauren Groff
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302532/bmid_osudy-a-besy-Gme-302532.png
3
236
236
Nikdy si nezačněte myslet, že někoho opravdu znáte. I když s ním žijete dvacet let. Každý příběh má dvě strany. A někdy se ukáže, že klíčem k dobrému manželství není způsobilost říkat pravdu, ale schopnost udržet tajemství. Ve svém nejnovějším románu, bohatém a mnohovrstevnatém, přináší Lauren Groff příběh o jednom takovém manželství, zachyceném v průběhu dvaceti čtyř let. Lottovi a Mathilde bylo dvaadvacet, když se vzali. Byli krásní, bláznivě zamilovaní a předurčeni k úspěchu. O deset let později je jejich manželství ještě stále předmětem závisti přátel, ale pozorný čtenář už s lehkým mrazením začíná cítit, že skutečnost je mnohem složitější, problémy hlubší a minulost temnější, než by se mohlo na první pohled zdát.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , DominoOriginální název:
Fates and Furies, 2015
více info...
Přidat komentář
I když mi téma manželství (stejně jako herectví a "americký život") opravdu není blízké, kniha mě dostala především svou druhou částí Běsy, kdy začne vyplouvat napovrch přesně to, o čem kniha je: nikdy nikoho nevlastníte, nikdy nikoho neznáte, neznáte ani sám sebe, protože často hrajete hru na osobu, kterou jste pro ostatní, tak dokonale, že přehrajete sám sebe. V tomhle jsou všichni sami, i když se snaží své životy zapojit do různých vztahů a vazeb.
Nejsou to jen poskládané historky z manželského života, pohledy obou postav do sebe zapadají a stavějí příběh jako zeď, která je kompletní a pevná až na konci knihy.
Chápu, že ne každý objeví to, co je v příběhu nejsilnější (také se mi to ne pokaždé podaří), ale... čtěte pozorně, je to dobrá kniha.
Americká tragédie, či lehká reminescence Hra o manželství (Jeffrey Eugenides). Každopádně za sebe hodnotím kladně především Osudy. Pro někoho možná příliš rozvláčné, citace světových autorů, sebestředný Lancelot aneb Lotto, téměř bezchybná Mathilda. Sžíravé dialogy, dokonale vykreslené charakteristiky postav. Pomalé temto, tak jako sám život, známky stárnutí, deziluze, stereotyp po více než dvaceti letech manželství, zároveň pouto, které z tolika nejrůznějších důvodů spojuje dva lidi dlouhodobým soužitím. Smrt Lota mě překvapila, resp. čekala jsem něco víc, než nechat Lotta zemřít. Ovšem to by autorka nemohla napsat Běsy, které mi chvílemi připomínaly svým spádem - "skoro" vražda malého bratříčka, bizarní babička a strýček - thrilery typu Zmizelá apod. Asi proto čtenáři hodnotí mnohem lépe Běsy, jsou "čtivé". Mathilda je vylíčena jako zrůda, odkrývají se tzv. "třinácté" komnaty. Nicméně spojovací most mezi Osudy a Běsy je pevně vybudován, čtenář lehkým krokem přejde z jedné části do druhé. Osudy dalších hrdinů se rozvíjejí v obou částech knihy. Čtenář pomalu doplouvá do přístavu plného pochybností, co by bylo, kdyby bylo všechno jinak...
Mé očekávání román splnil, v mnoha ohledech předčil. Snad jen malá poznámka - bývalý prezident USA B. Obama tuto knihu prohlásil nejlepší knihu roku. Tento vzdělaný a sečtělý člověk mě již v minulosti přivedl ke knize Žena prchá před zprávou (D. Grossman).
To je tak, když se někdo nechá "zblbnout" anketami typu "Nejlepší kniha na Amazonu za rok 2015"...Příště už dám jen na své osvědčené tipy.
Příběh mě tedy vůbec nebavil, oba hlavní aktéři byli totálně nesympatičtí, a po první části jsem se rozhodovala, zda jsem vůbec schopná knížku dočíst. Nakonec jsem ji tedy dočetla až do konce, ale můj názor to nezměnilo.
Už dlouho jsem nečetla knihu, která by ve mně během četby vyvolávala tak rozporuplné pocity. V konečném výsledku jsem ale byla nadšená a jedná se určitě o jednu z nejzajímavějších knih poslední doby. Nepatrný problém jsem měla s první částí Osudy zaměřující se hlavně na Lotta, některé pasáže, zejména pak ty, kde jsou citovány jednotlivé divadelní hry, jsem přeskakovala a chvílemi mě Lottova rozervaná duše umělce již lehce iritovala. Ale jakmile jsem začala číst Matildiny Běsy, nemohla jsem se odtrhnout. K tomu velké plus přidávám brilantnímu jazyku a neotřelým slovním spojením (zde patří dík i překladatelce).
Je mi líto, ale kniha mě zklamala, některé pasáže, kde byly citovány hry jsem přeskakovala. Manželství není černobílé a jestli tohohle mělo být poselství knihy tak bylo špatně podané
Zrovna ve chvíli, kdy můj zájem začínal vážně uvadat a já vedla bitvu s každou další stránkou, jsem se dostala až k Běsům... A nějak se mi nedostává slov. Najednou jsem musela naprosto nechápající, zděšená, bezmála nepříčetná číst dál!
Pravda bolí a to dokonce i v případě, že se jedná o fiktivní příběh v knize.
Mám z knihy rozporuplné pocity. Kvůli reklamě jsem od toho očekávala něco jiného, myslela jsem, že to bude příběh o manželství a jeho vývoji, ale ten tam podle mě nějak chyběl.
Na začátku Osudů jsem se do toho zběsile začetla, postupně však moje nadšení opadávalo a já se těšila na část Běsy, která měla být podle místních komentářů slibnější. Tak jsem teda Osudy rychle popřeskakovala a na Běsy se těšila, hlavně na to, že mi kniha teda konečně ukáže, v čem je tak výjimečná.
Běsy mě ale taky bavily jen chvíli, pak už jsem četla spíš ze setrvačnosti, čekala jsem na konec a pořád se snažila objevit onu výjimečnost nejlepší knihy roku 2015. Bohužel jsem ji nenašla. Možná je to tím, že nemám vlastní zkušenosti s manželstvím, možná mi postavy přišly odcizené a nesympatické (vyjma Rachel a Sallie) a jejich osudy mnou vůbec nepohnuly, možná v té knize žádná výjimečnost není a je to další kniha, která prorazila díky skvěle nafouknuté reklamní bublině.
Rozhodně velmi zajímavá kniha. Protože - kdo v sobě máme pouze dobro nebo zlo? V různých situacích jsme ovlivňováni a když se pak podíváme do zrcadla - jsme opravdu tím, čím chceme býti? všechno se může vymstít, nejvíce dětská hra, která nedopadne dobře a už není cesty zpět.
Určitě budete mít po přečtení (i během čtení) mnoho témat k zamyšlení.
Mne první půlka knihy docela otrávila, rozhodně se mi nelíbila. Ale protože nerada odkládám knihy nedočtené, zatnula jsem zuby... a část Běsy mne naopak bavila hodně.
Rozhodně to není knížka pro každého a nejde číst jen Běsy bez Osudů (nebo jde, ale nebude to mít tu hloubku). Za mne by Osudy mohly být poloviční a pak bych tuto knihu hodnotila tak 85%.
Tak tahle kniha mi opravdu důkladně lámala srdce kapitolu po kapitole, a to hlavně ve druhé části, kde jsem měla konečně pocit, že se dozvídám pravdu, celou pravdu a nic než pravdu. Knihu rozhodně doporučuju, ačkoliv uznávám, že není pro každého :)
Nedocetla... strasna kniha... o nicem... nechapu jak muze mit takove hodnoceni....
Pro mě se tato kniha dobře četla. Jsou knihy, na jejichž obsah se musíte velmi soustředit a jsou psány tak komplikovaně, že si u nich neodpočinete, ale přemýšlíte. Hlava stále šrotuje. Vše má svoje plusy i mínusy. Zde jsem lehce četla a vychutnávala si autorčin styl, který je přes svou čtivost kvalitní. Jsou zde dobře napsané obraty, bohaté na slovní vyjádření, které vás příjemně pohltí, a vy jen cítíte příběh, který je velmi, velmi zajímavý.
Kniha je pestrá, bohatá na události, skvěle odvyprávěná a přesto mě celou neuchvátila. Některé pasáže na mě přes svou dynamiku a vážnost obsahu, působily chladně. Mnohdy bych nad tak citlivými scénami trnula a mrazilo by mě. Zde se nic takového u mě nedostavilo. Kniha je precizně odvedená, ale pro mě s nádechem chladu, stejně jako ho cítila Mathilda celou dobu v sobě.
Těžká kniha, dočetla jsem, zajímal mě konec příběhu, ale vracet se k ní nebudu... bylo mi z ní... smutno.
Naprosto jedinečná kniha. Silná. Těžká. Pro náročného čtenáře. A přesto krásná. Groffová povýšila "oddechový žánr" na zcela jiný level. Tolik vrstev podle mého nelze vstřebat na jediné přečtení, proto se ke knize budu stoprocentně vracet. Vlastně bych si ji nejraději přečetla znovu, teď hned. Doporučuji naprosto bezvýhradně!
Mnohovrstevnatý syrově popsaný vztah mezi mužem a ženou. Já tam cítila člověčinu. Není to lovestory ani thriller. Přesto z toho mrazí a píchne u srdce...
Knížku jsem přečetla, ale příběh mne nijak neuchvátil - prostě to není můj šálek čaje. Pravda je, že druhá část je o něco zajímavější než ta první, ale... Rozhodně to není kniha, ke které bych se chtěla někdy vrátit.
Osudy a běsy
Dlouho očekávaná kniha a rozhodně nezklamala. První část trochu zdlouhavá, ale asi to tak musí být, aby navázala na běsy - to jsem opravdu nečekala. Zřejmě nerozumím ženskému myšlení.