Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174557/mid_osvetimska-knihovnice-ADM-174557.jpg
5
1372
1372
Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , AkropolisOriginální název:
La bibliotecaria de Auschwitz, 2012
více info...
Přidat komentář
Možná proto, že jsem knih o holocaustu přečetla spoustu, mě nic nějak ohromně nepřekvapilo. Jsem ale ráda, že se dodnes vyprávějí i ty méně známé, leč důležité příběhy, které odhalují všechny způsoby, jak si i v hrůzách války udržet svou lidskost...
Ačkoliv autor nevypráví svůj vlastní příběh, tak se úkolu zhostil s takovou precizností a procítěností, že některé stránky jsem skropil svými slzami. Na dané téma existuje celá řada knih a silné jsou snad všechny. Tato kniha však kromě silného příběhu vyniká i literární kvalitou. Nejsem z těch, kteří každou dobrou knihu řadí mezi "doporučuji", ovšem tato kniha tam bez diskuze patří.
Stála jsem uprostřed nekonečné pláně, na té nechvalně proslulé betonové rampě a kam až oko dohlédlo, viděla jsem komíny jako pozůstatky kdysi zde stojících dřevěných baráků, ostnaté dráty dnes naštěstí bez vysokého napětí, strážní věže a bránu s černobílým lemováním, která na mne děsivě otvírala svou tlamu. Při čtení Osvětimské knihovnice se mi vrátily všechny ty tísnivé pocity, které mě při návštěvě tábora přepadaly. O to víc jsem byla fascinována tím, že i na takovém místě, kde se v zimě mísil sníh s popelem právě spálených těl, si dokázali lidé udržet lidskost, radost, víru a lásku. Silný příběh, který, se vám dostane pod kůži jako tetování.
Působivý příběh, který jen ukazuje, že hrdinové nemusejí mít svaly ani čáry, ale stačí, aby byli lidmi.
Kniha, která mě několikrát dojala a o které budu ještě dlouho přemýšlet.
Krásná kniha, silný a smutný příběh, který tehdy prožívaly tísíce lidí. Je třeba stále si připomínat a nikdy nezapomenout. Nebyla to má první kniha s touto tematikou, takže už jsem nebyla až tolik šokovaná vší hrůzou, ale i tak ji musím chvíli vstřebávat. Nikdy už nebudu stát na hlavním nádraží v Praze bez toho, aniž bych si připomněla, že odtud odjížděly transporty a nikdy nepochopím, jak dlouho to mohlo nacistům procházet, jak slepé byly okolní národy.
Rozhodně doporučuji k přečtení, chválím autora, odvedl skvělou práci, líbil se mi doslov a to, že v knize zmínil i další skutečné postavy.
Dočetla jsem a nevím co říct.. je ve mě tolik pocitů.. jsem z toho vážně čudná. Pro mě naprosto šokující příběh. A asi nikdy nepochopim ty zvěrstva co se tam děly. Jsem vážně moc moc ráda, že tato kniha se mi díky výzvě dostala do ruk!! Toto všem fakt doporučuju přečíst!
Po pěti dnech po dočtení a pořád jsem plná emocí. Nedá se popsat, co všechno se v této knize mísí za příběhy, témata, lidské osudy a zvrácené pohnutky. Je toho v jedné knize tolik, že jsem to u žádného jiného díla stejného tématu nikdy nikdy nezažila. Mám tolik ráda tohle téma, neboť žádné jiné ve mě nevyvolává tolik emocí, rozporů, otázek, ale i husí kůži v jednom. Díky za tohle dílo. Měl by si ho přečíst každý, kdo se aspoň trošku zajímá o to, co se dělo v minulém století za války nejen u nás.
"Osvienčim - miesto, ktoré sa stalo továrňou na smrť."
Nikto sa tam už nad smrťou vôbec nepozastavoval, lebo panovala všade navôkol...
O to viac sa pre žijúcich v rodinnom tábore označovanom ako sekcia BIIb, stáli knihy zákazaným únikom z tejto krutej reality.
Hlavná hrdinka a aj ostatné deti našli v najťžších časoch beznádeje útechu v Osudoch dobrého vojaka Švejka alebo v Zázračnej ceste Nilsa Holgerssona s divými husami. I keď na nich číhala smrť zažili takto aspoň malý kúsok šťastia...
Autorovi sa okrem iného podarilo popísaním tohto silného kontrastu zdôrazdniť, ako dokážu byť knihy dôležité pre ľudský život.
Opravdivo veľmi silná kniha, ktorá je prevažne napísaná podľa skutočnej udalosti, a preto sa naozaj nečíta ľahko.
Silný, strhující příběh, který snad nikoho nenechá chladným. Lidé by neměli zapomínat.
"Bůh zasévá a ďábel sklízí kosou, jež podetne vše, co stojí v cestě.".... nemám slov, tyto příběhy je tak důležité psát a ještě důležitější číst, i když příběhy dalších miliónů zůstanou skryty. Na autorovi chválím i poměrně přesný popis reálií, i když sám Španěl narozen dlouho dlouho po válce, brilantní.
Těžko se mi hledají slova, protože příběh Osvětimské knihovnice je nejenom smutný, ale hlavně strhující, strhující v tom, jaké peklo dokáže přežít sotva odrostlá dívka, které ničivá mašinérie druhé světové války vezme nejenom její blízké, ale i celé dětství.
Myslím, že není o dodávat. Opravdu silná kniha, u které Vás mrazí. A nejhorší je, že se to opravdu stalo. Že někdo vůbec dopustil, aby se něco takového stalo. ..
Vše je již napsáno v ostatních komentářích. Knížka, od které se nemůžete odtrhnout, na kterou musíte myslet.
Velice silné čtení. Na konci knihy i nějaká slza ukápla. Co budu živa, nepřestanu tvrdit, že tyhlety příběhy z historie by člověk měl znát. Už jen kvůli tomu, aby se zabránilo podobnému zlu do budoucna.
K tak silným příběhům a lidsky nepochopitelným činům popsaným v této knize se nedá napsat komentář, mohu jen doporučit - přečtěte si.
Knihu jsem četla, před několika lety. Narazila jsem na ní náhodou ve slevách v jednom obchodě. Kniha se mi líbila moc. Je hrozné, že se tohle mohlo dít. Tuto knihu doporučuji všem. Od tý doby jsem začala vyhledávat knihy z touto tématikou.
"Dosud jsem na hrdiny nevěřil, ale teď vím, že existují. Dita je jedním z nich."
Tohle byla jediná kniha, která mě zatím tak vtáhla do děje, že jsem nemohla ani na chvíli přestat číst a četla jsem si klidně několik hodin vkuse. A taky mě donutila najít si některé z postav na internetu. Nejdřív jsem nechtěla věřit tomu, že je to podle skutečnosti, ale po tom, co jsem si vyhledala na internetu Fredyho Hirshe mi došlo, že to možné je.
Je těžké popsat, jakou sílu mají tyto řádky a slova. Opět kniha, která popisuje něco, co si člověk nedokáže pořádně představit. A přesto jsem byla vtahována do prostředí bloku 31 a života mladinké Dity. Musím souhlasit s autorem knihy: "Dosud jsem na hrdiny nevěřil, ale teď vím, že existují." V tomto případě se nejedná jen o samotnou hlavní hrdinku, ale i další postavy, kterým se autor v knize věnoval.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura knihovníci, knihovnice Fredy Hirsch, 1916-1944 podle skutečných událostí rodinný tábor BIIb
Osvětimská knihovnice
Tuto knihu bych doporučila spíše mladším a méně znalým čtenářům. Je dobře napsaná, má působivé momenty a snaží se podat pravdivý obraz o skutečně děsivé věci. Bohužel na mne, s mnohaletým zájmem o historii a mnoha skvělými a zcela zdrcujícími knihami o stejném tématu za sebou, kniha až tak silně nepůsobila. Zpočátku mi připadalo skákání mezi postavami poněkud nepřehledné, a čím více jsem četla, tím více jsem si říkala, že mi schází nějaká jednotící linka mezi nimi. Celou dobu jsem pak měla pocit, že by bylo možná lepší, kdyby se jednalo o knihu naučnou, opět pro mladší čtenáře.