Otec Brown: Nenápadný detektiv prozřetelnosti
Gilbert Keith Chesterton
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38317/bmid_otec-brown-nenapadny-detektiv-prozr-YRQ-38317.jpeg
4
83
83
Otec Brown série
Předchozí dvě vydání vyšly pod názvem Modrý kříž. Nenápadný detektiv otec Brown patří mezi nejslavnější světové slídily jako jsou Sherlock Holmes, Hercule Poirot či komisař Maigret, a přece se od nich zásadně liší. Je totiž velkým specialistou na zločincovu duši, zná její vášně, slabosti i triky. Logika vraždy je pro něho především tragickou logikou motivace. Ví, že zvláště v bohaté společnosti se daří neřesti, neboť tato „třída neuznává žádnou vládu, ani vládu zákona“. Dokonalý zločin neexistuje, v obrazu vždycky chybí klíčový detail. Přetvářka a lež mají vždycky svá omezení,jenom se umět dívat. Chesterton (podobně jako Simenon) považoval detektivku za jeden z nejvyšších uměleckých žánrů, protože v srdci zločinu se skrývá existencionální otázka po smyslu života. Snad proto jsou příběhy otceBrowna tak fascinující.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 2007 , MozARTOriginální název:
The Innocence of Father Brown, The Wisdom of Father Brown, The Incredulity of Father Brown, The Secret of Father Brown,, 1935
více info...
Přidat komentář
Viz můj komentář ke knize Povídky Otce Browna od stejného autora.
https://www.databazeknih.cz/knihy/povidky-otce-browna-8-povidek-80968
Detektivní povídky, které se svou formou i obsahem blíží spíš filozofickým úvahám než kriminálním příběhům. Pro Otce Browna je samotný zločin v podstatě poslední, zhmotnělá fáze scestné myšlenky. Závěrečné rozuzlení je sice odhalením pachatele a jeho činu, ale zároveň poukázáním na určitou skutečnost, schovanou pod nánosem falešných či konvenčních názorů.
Kniha obsahuje velké množství povídek. Dobrých a těch horších bylo dle mého trošku více. Nejvíce se mi líbila povídka Modrý kříž, dle názvu knihy. Pak bych ještě vyzdvihla povídku Herečka má alibi a Boží trest.
Musím říci, že čas strávený s Otcem Brownem byl nadmíru dobře stráveným časem, jež byl naplněn stejnou mírou technické zdatnosti psát, jako hlubokým lidským pohledem na naši přirozenou hříšnost. Nevšední povídky, kde vždy je skryto pod povrchem všední detektivky i něco více, jak naznačuje Čulíkův doslov. Filosofie Chestertona se zde, stejně jako v jeho esejistické tvorbě, hlásí ke křesťanskému vidění světa, a polemizuje s jinými názorovými systémy. Škoda, že takových osobností je dnes už pouze poskrovnu. K Chestertonovi jsem se kdysi dostal přes jeho esej o pohádkách, a pohádky zůstanou mi v srdci od té doby napořád.
Chesterton a zázracích:
"Neuvěřitelné na zázracích je to, že se dějí. Několik mraků na obloze se seskupí do tvaru pátrajícího oka. Putujeme krajem a ztratíme cestu, a najednou vyvstane na obzoru strom podobající se do všech podrobností otazníku. Obě tyto věci jsem zažil před několika dny. Nelson umírá v okamžiku vítězství a muž jménem Williams náhodou zabije člověka, který se jmenuje Williamson; zní to, jako když otec zabije syna. V životě zkrátka existuje potměšilá souhra náhod, ale prozaickým lidem neustále uniká. Jak to dobře vyjádřil paradoxem Poe: moudrost by měla počítat s nepředvídaným." (s. 10-11)
Chesterton, věrný obhájce tradiční pohádky:
"Neříkal jsem, že vstoupit do světa pohádek je vždycky zlé. Řekl jsem jen, že je to vždy nebezpečné." (s. 71)
Pozorovací talent Chestertonovi opravdu nechyběl:
"Lidé, kteří si stýskají, jsou docela milá, lidsky křesťanská obtíž; ti mi nevadí. Ale lidé, kteří si stěžují, že si nestěžují, to jsou ďáblové, ano, ďáblové – což není tohle stoické vychloubání základem byronského kultu Satana?" (s. 250)
A na závěr:
"Zhuštěná plnost času a nahromaděné bohatství tradice se draly kolem něho v podobě zástupu vcházejícího jakoby nekonečnými staletími, krok za krokem, řada za řadou. A vysoko nad nimi jako věnec nehasnoucích plamenů, jako slunce naší smrtelné půlnoci, velká monstrance ozařovala tmavé stíny klenby tak, jak odedávna osvěcuje černou záhadu vesmíru. Neboť někteří jsou přesvědčeni, že tato záhada je také neřešitelným problémem. A jiní mají stejnou jistotu, že má jen jediné řešení." (s. 378)
Některé ty detektivní povídky byly skvělé, a některé spíše lepší.
Chesterton vždy vodí za nos, takže se příliš nenadějete a unikne vám nějaký ten detail, narozdíl od důstojného pána. (Záměr první povídky jsem uhádl, to ovšem byla ta úplně titulní).
Částečně SPOILER:
Co se vine jako červená nit (téměř) všemi povídkami, alespoň tedy vyřčeně, je P. Browna údajná prostoduchost.
Znovu SPOILER:
Některé jsou i humoristicky laděné, tehdy se ovšem nikdy nejedná o vraždu.
Tak bohuzel. Tato povidkova kniha me opravdu nebavila. Plus jen za slusnou "starosvetskou atmosferu". Autor nejprve predestre zahadnou situaci, kterou nasledne otec Brown (bez jakychkoliv poradnych indicii, vyvoje v deji nebo vetsi zapletky) vyresi - zrejme nasledkem "nahleho osviceni". Povidkam napr. od Agathy Christie tyto nesahaji ani po kotniky. Par trosku lepsich by se naslo, ale knihu jsem cetla hrozne dlouho (vzdycky jsem se prinutila precist jednu povidku po nejake dobe) takze mi vsechny tak nejak splynuly v jedno.
Pribehy otce Browna se mi libi.Dobre napsana oddechvka.Anglicke prostredi,stara skola.....
Popravdě musim říct, že kniha mne moc nezaujala. Dalo hodně námahy dočíst jednotlivé příběhy.
Poslouchala jsem audioknihu,otec Brown namluvený panem Brodským,vtipné,inteligentní určitě doporučuji.
Stejně jako autor považuji dobrou detektivku za "jeden z nejvyšších uměleckých žánrů, protože v srdci zločinu se skrývá otázka po smyslu života". Otec Brown je rodinné stříbro mojí knihovny :o)
Otec Brown kromě brilantní sherlockovské dedukce přidává do příběhů i morální přesah a ukazuje nám, že: špatné může být i to, co není zrovna aktuálně trestné, i hříšník se může kát a dojít odpuštění, bohužel zákony a morálka nejsou zdaleka vždy zajedno - známe to moc dobře z dnešní legislativy.
Z dnešního pohledu je zajímavá kritika již tehdy moderních alternativních směrů - viz povídka Rudý měsíc z Meru apod. Zkrátka kniha má hodně co říct dnešnímu čtenáři - dokonce si myslím, že více než tomu soudobému.
Není to klasická detektivka, ale příběhy s detektivní zápletkou, kde se spíše jedná o dedukci a logiku, postřeh hlavního hrdiny, a především znalost lidských charakterů a slabostí.
Ted jsem to začal číst, první dva příběhy byly zajímavé, tak snad to vydrží i dál.
Štítky knihy
Část díla
- Apollonovo oko / Oči Apollonovy 1911
- Herečka má alibi / Herečka a alibi / Herecké alibi 1927
- Hříchy prince Saradina / Hříchy knížete Saradina / Zločin na ostrově 1911
- Kladivo boží / Boží kladivo / Boží trest / Kladivo božie 1910
- Modrý kříž / Modrý kríž 1910
Autorovy další knížky
| 1966 |  Povídky otce Browna (8 povídek) |
| 1975 | Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu |
| 1989 | Modrý kříž |
| 1987 | Klub podivných živností / Anarchista Čtvrtek |
| 1924 |  Anarchista Čtvrtek |
Tuto knihu jsem si opravdu užila, její sloh a klid vyzařující z jednotlivých příběhů. Přímo balzám na duši.