Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 2. díl >
Je vlahá červnová noc. Šedomodrou hladinu brázdí opuštěná loď. Všimne si jí starý rybář, vystoupí na palubu a člun prozkoumá. V kajutě sedí dívka, v dlouhých černých vlasech má vetknutou sponku s bílou holubicí symbolem míru. Je mrtvá. „Utopila se, Joono,“ prohlásí patolog. „Utopila?“ Lékař přikývne a cukne koutky úst. „Utopila se na palubě plovoucí lodi.“ „Pravděpodobně ji někdo vytáhl z moře.“ „Dívčiny plíce jsou plné slané vody, ale na těle po ní nenajdeš ani stopy,“ podotkne tichounce patolog. „Je to záhada...“ V salonu luxusního bytu je nalezen oběšený muž. Oprátka je připevněna k lustrovému háku, v místnosti však není jediný kus nábytku, na který by se mohl postavit... Vyšetřování obou záhadných úmrtí se ujme kriminální komisař Joona Linna. Záhy zjišťuje, že utopená dívka i oběšený muž jsou oběťmi monstrózního zločinu. Druhý díl série Keplerových detektivních románů je stejně úspěšný jako díl první Hypnotizér. Práva na knihu byla prodána do čtyřiadvaceti zemí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Paganinikontraktet, 2010
více info...
Přidat komentář
Tak tenhle díl mě moc nezaujal. Ale samozřejmě, že jsem dočetla a bylo tam spoustu napínavách kapitol...
V pořadí třetí kniha, kterou jsem četla. Začala jsem Svědkyní ohně, která mě naprosto uchvátila, Hypnotizér už nebyl tak brilantní, ale pořád stál za to, nicméně Paganiniho smlouva je pro mě zatím nejslabší. Kniha mě neuměla vtáhnout do děje tak, abych jedním dechem hltala stránky. Možná Svědkyně nasadila vysokou laťku... Jen doufám, že Písečný muž na tom bude zase lépe, šanci mu rozhodně dám. :)
Po několika stránkách jsem si myslela, že jsem si zpletla knihu a čtu román o milostném trojúhelníku. Rozhodně slabší kniha než Hypnotizér, ale přečíst se to dá. Znovu zbytečně dlouhé flashbacky. Kniha je rozdělena na příliš mnoho kapitol, a potom působí strašně roztříštěně.
Nejslabší kniha, kterou jsem, naštěstí, četla jako poslední. Od první třetiny jsem měla velký problém prokousat se do konce.
Četl jsem to až jako poslední ze čtyř knih o Loonu Linnovi a bylo to - to nejlepší nakonec! Hlavně prvních dvě stě stran je napsaných v neuvěřitelném tempu. Hlavní zápletka kolem obchodu se zbraněmi mi taky přišla nejlépe promyšlená ze všech příběhů této řady. Je vidět, že i když si autoři odpustí nechutnosti ve způsobech vražd (jakkoli mi to nevadí), tak tím příběh nic neztrácí; severská detektivka prostě není - navzdory pomluvám - závislá na brutalitě, ale na komplexnosti a bohatosti děje. Právě to Paganiniho smlouva naprosto splňuje. Také bych řekl, že v této knize autoři nejlépe pracují s dávkováním napětí, u epizod, kdy dvě hlavní postavy honí nájemný vrah, jsem ani nedýchal, což se mi u ostatních knih této dvojice nestávalo až tak často. Konec kapitol v nejnapínavějším okamžiku - a následuje pokračování strhujícího děje z jiné příběhové linky: prostě skoro jako Jo Nesbo. Škoda jenom, že opravdu až po těch asi dvou tisících přečtených stranách (4x500 stran) jsem přišel alespoň trochu na chuť té hlavní postavě, Joonovi Linnovi. Taky má za sebou zajímavou minulost a před sebou spousta problémů, ale taková švanda, jako s Harrym Holem s ním prostě není.
Napinava detektivka, dobre ctiva, jednoducha stylistika ,ktera umocnuje spad deje. A prave diky teto jednoduchosti a absenci dejovych zvratu, predvidatelnosti deje a povrchnosti, hodnotim jako lepsi prumer.
Piesočný muž ma bavil viac. Nuž, a pri tejto knihe mi trvalo, kým som ju dočítala. Akčné scény pre mňa neakčné, motivácia slabá, dokonca ani Joona nebol taký Joonovský ako v Piesočnom mužovi. Ale pri čítaní som mala aspoň chuť počúvať vážnu hudbu...
Knížka pro mne byla velkým překvapením - velmi čtivá - L. Kepller se určitě zařidí do mých oblíbených skandinávských autorů.
Příběh je svižný a rychle plyne, škoda jen stejného mustru jako u hypnotizéra a několika školáckých chyb, pramenících z neznalosti autorů (např. obnovování souboru z počítače nebo nutnost zadat PIN pro tísňové volání). Místy i dost neuvěřitelný děj (třeba právě už zmíněný Ossian a sestřelení vrtulníku, ale i lest na záchodcích), bez kterých by příběh byl silnější.
To ale neznamená, že po Keplerovi nesáhnu znova :)
Příběh má spád a zajímavou zápletku. Jen tu chybělo ve srovnání s ostatními díly více napětí..... Přesto dokonale čtení.
Kniha bezesporu napínavá, zajímavá zápletka a sympatický zarputilý a trochu záhadný detektiv. Většinu času je to ale spíše thriller, kde jde o dopadení pachatele, než o jeho odhalení. Akční scény místy trochu přitažené za vlasy - během policejního zásahu s celou zásahovkou se hlídaná osoba ocitne stranou sama s hledaným vrahem apod. Přesto pokud máte rádi napětí, jděte do toho!
Kniha se mi líbila. Některé scény se mi připadaly divné a zdlouhavé, ale určitě mohu doporučit, pěkné čtení a i napínavé.
Další velmi čtivá detektivka od švédské autorské dvojice, rozhodně jsem se nenudila. Některé části mi však moc neseděly (situace s mladým párem na motorce, sestřelení vrtulníku, soutěž s bývalým umělcem). Naopak velmi se mi líbily všechny pasáže s hudební tématikou. Hypnotizér se mi líbil víc, připadal mi i napínavější, ale ani „Paganiniho smlouva“ mě nezklamala, v každém případě zajímavé čtení! Už se těším na „Svědkyni ohně.“
Byla to detektivka, co měla hlavu a patu. Není tak originalní, jak se snaží působit, ale nenudí. Těším se na nový dil série Joona Linny, snad autorská dvojice nezklame.
Štítky knihy
napětí švédská literatura tajemství severská krimi psychologické thrillery švédské detektivky
Někde jsem četla že Lars Kepler je považován za nového Stiega Larssona...toto přirovnání bych však opravila na výrok: "Přečtěte si Milénium od Stiega Larssona a teď si představte, že Lars Kepler je ještě stokrát lepší." První kniha Hypnotizér mě uchvátila natolik, že jsem sáhla i po druhé a třetí, a nemohla se odtrhnout od začátku do konce. Zjistila jsem, že každá kniha je svým námětem jedinečná a originální, do poslední chvíle nepředvídatelný konec, ani nemožnost odhadnout pachatele. Hlavní hrdina je úžasný svým jednáním, tvrdohlavostí, divokostí, ale zároveň i zdrženlivostí a rozvážností. Doporučuji číst knihy v návaznosti od prvního dílu po poslední, i když není to podmínkou, vzhledem k tomu,že kromě hlavního hrdiny na sebe knihy nenavazují a vše co je o hlavním hrdinovi vědět je popsáno právě v tom dílu, který je čten ( i když možná Písečný muž bude mít přeci jen návaznost na Svědkyni ohně, vzhledem k tomu, jak kniha končila).