Pamäti gejše
Arthur Golden
Príbeh malej Čijo, ktorá sa má stať slávnou gejšou Sajuri, sa začína v chudobnej japonskej rybárskej dedine, kde dievča po smrti svojej matky vyrastalo vo veľkej chudobe. Keď ju ako deväťročnú predajú do Gionu, kjótskej štvrte gejší, dievčatko zrazu príde o oboch rodičov i staršiu sestru. Vďaka svojmu pôvabu a nezvyčajným šedomodrým očiam sa nestane obyčajnou prostitútkou, ale nastupuje neľahkú cestu, aby sa nakoniec stala profesionálnou gejšou. Pre osamelé vidiecke dievča je povojnové Kjóto s nádhernými čajovňami a divadlami, úzkymi bočnými uličkami, honosnými chrámami a príbytkami umelcov svetom plným nástrah a nebezpečenstiev. Popri tom, ako sa učí umeniu gejší - tancu a spevu, noseniu kimona, zložitej úprave líčenia a účesu či zvodnému nalievaniu saké - podstupuje neľútostný súboj so žiarlivou staršou gejšou Hacumomo, ktorá ju zúrivo nenávidí. Čijo pozvoľna preniká do urputného súperenia o priazeň mužov a peniaze. Spoznáva, že tento boj sa nezastaví pred nijakou podlosťou či intrigami. Keď však Čijo prekoná všetky prekážky a stane sa z nej gejša Sajuri, zradí ju vlastné srdce. Napriek tomu, že v živote gejše niet miesta pre skutočný ľúbostný cit, je Sajuri rozhodnutá vzdať sa všetkého, aby získala jediného muža, po ktorom kedy v živote zatúžila ...... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Ikar (SK)Originální název:
Memoirs of a Geisha, 1997
více info...
Přidat komentář
Skvělý příběh a poutavý děj zasazený do pro nás hodně vzdálené japonské kultury. Nemůžu nedoporučit!
Musím nejdřív podotknout, že první jsem viděla filmové zpracování knihy a až pak jsem se dostala ke knižní formě. Kniha mně celkem bavila, jen ke konci to trošku drhlo..
Příběh Čijo byl rozhodně zajímavý a po celou dobu dost nejistý, čekala jsem jak se to teda nakonec vyvrbí.. Ale Japonci a jejich zacházení se ženami, jejich chování, jejich zvyky, to opravdu nikdy nepochopím, nemohla bych tam žít.. Podobný komentář jsem psala už u knížky Suši v duši od slovenské autorky, tam mě to chování Japonců pěkně nakrklo. Ale jsem ráda, že jsem si díky téhle knize rozšířila znalosti o gejšách, do teď jsem možná tak tušila, že jsou to Japonky, nalévají čaj a na obličeji mají bílý make-up :))
Další životní příběh, naprosto úžasný. Popis prostředí, postav, životních zvyků Gejši, dějové linie... Silný příběh, mě se moc líbila, doporučuji :)
Nádherný příběh, který vás naprosto vtáhne do děje a všude kolem sebe si představujete krásné dívky v kimonech, jež tančí, servírují čaj nebo hrají na šamisen... :-) Doporučuji knihu přečíst zejména díky jejímu exotickému prostředí děje.
Kniha má velmi silný příběh. Moc se mi líbila, jen ze začátku jsem měla trochu problém se začíst.
Knížka měla moc krásnou tajemnou atmosféru a přinesla pohled do japonské kultury pro nás velice exotické. Úplně mne to vtáhlo do děje a prožívala jsem všechny strasti s hlavní hrdinkou. Příběh na mne udělal veliký dojem a na konci jsem si připadala, jako když něco velkého skončí. Uvědomila jsem si, jak je lidský osud nevyzpytatelný.
Film jsem už několikrát viděla a dost se mi líbil, když jsem zjistila, že je podle knížky, bylo mi hned jasné, že si knížku budu muset přečíst. A dobře jsem udělala, knížka je taktéž výborná. I když se tam toho "moc neděje" já jsem prostě knížku nemohla odložit. I přesto, že mě, stejně jako ve filmu, události během války a po ní už tak moc nebavily, jsem z knížky prostě nadšená. A nedá mi to, abych se nepodívala na film ještě jednou.
Film jsem viděla tak dávno, že jsem si jen matně vzpomínala, co se tam dělo, takže to pro mě bylo, jako by mě někdo s tím příběhem seznamoval poprvé. Ale jednu věc si z filmu pamatuju a i v knize jsem měla stejný pocit - bylo mi hrozně líto Nobua. Kniha je to ale krásná a patří do každé knihovny.
Byla jsem okouzlená tou tajemnou atmosférou. Svět gejš je tak tajemný a krásný. Příběh Čijo byl smutný, napínavý a nakonec měl šťastný konec. Knížka je prostě skvělá!
Z celé mé knihovny je tento román asi můj nejoblíbenější. Jeho čtení beru jako určitý druh rituálu, vždy k němu musím mít konvičku s čajem. Miluju ten příběh, úžasně propracovaný děj a atmosféru. Musím i přiznat, že je to jedna z mála knih, co se nemusí stydět za svojí filmovou adaptaci, která se dle mě dostatečně drží děje a je neméně kvalitní. Gejšu mám přečtenou již několikrát a v blízké době se na ní znovu chystám!
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Na konci knihy jsem měla pocit jako bych si život Sajuri sama prožila- což je z části pravda. Je to vážně úžasná knížka, kterou si s radostí přečtu i několikrát.
Už dlouho ve mě žádná kniha nevyvolávala takové silné pocity. Celá kniha je napsaná velmi čtivě, je zde spousta detailů, ale každý má svůj důvod. Bylo velmi zajímavé poznávat tuto část japonské kultury, musím uznat, že i já jsem měla o gejšách zkreslené představy. Jen mě trochu mrzí, že postavy byly tak černobílé, během celého příběhu mě nikdo nijak výrazně nepřekvapil, charaktery se moc nevyvíjely. Ale jinak skvělé počtení, myslím, že to ocení více ženy, ale třeba bych byla překvapená :-)
Tuto knížku jsem četla vícekrát a mám ráda i její filmové zpracování. Pro mě velmi zajímavý (a romantický) příběh z japonského prostředí začátku minulého století, kdy autor velmi objektivně a hezky popisuje jednotlivé postavy. Samotný příběh krásně popisuje těžkost "zaměstnání" gejši, jak s nimi bylo zacházeno, jak v kladném tak záporném smyslu slova. Závěrečná romantika ale vše překoná. Určitě tuto knihu doporučuji.
Jako první jsem viděla film, a zhodnotila jej jako naprosto úžasný. Pak jsem četla knihu a film jsem zhodnotila jako úžasný...knihu jako naprosto úžasnou.
Film narozdíl od knihy vynechal strastiplnou cestu životem gejši poté, co odpravdu dostala to, po čem toužila. Film končí jako typický happyend, kdežto kniha ne tak úplně. Proto jsem to nazvala poněkud nereálnou pohádkou, ale kniha samotná...té už bych i věřila, že se opravdu něco takového stalo. Každopádně je skvěle a poměrně jednoduše napsaná a velice dobře se čte. Vtáhne vás do děje, že tomu ani nestihnete zabránit. Nezdržují vás žádné sáhodlouhé popisy kytičky, ale prakticky jde přímo k věci. Bylo úžasné zjistit, jaké tehdy Japonsko doopravdy bylo a jaký byl život gejši. A když jsem knihu odložila jako přečtenou, měla jsem pocit, jako bych ten příběh prožila sama.
Rozhodně doporučuju a jsem ráda, že jsem se dokopala k přečtení. A taky jse mzjistila ,že to není ten typ knihy co si stačí přečíst dvě kapitoly před spaním. To pak z toho nic není. Tohle se musí přelouskat během jednoho nebo dvou dnů.