Oheň probuzení
Anthony Ryan
Draconis Memoria série
1. díl >
Druhé, brožované vydání prvního dílu trilogie Draconis Memoria. V rozlehlých oblastech ovládaných Kovolodním obchodním syndikátem neexistuje cennější surovina než krev draggů. Po vykrvení v zajetí chovaných či v přírodě ulovených Červených, Zelených, Modrých a Černých draggů lze vydestilovat elixíry, které obdarují závratnými schopnostmi nepočetnou skupinku mužů a žen známých jako Krvožehnaní. Málokdo však ví, že jednotlivé rody draggů chřadnou. Jejich krve se nedostává a válka s Korvantinskou říší se blíží. Poslední naděje Syndikátu se upírají k nejasným zvěstem o existenci dalšího druhu dragga — mnohem mocnějšího, než jsou ostatní — a k hrstce vyvolených, kteří se ho nyní musejí pokusit najít. V příběhu se postupně prolínají osudy tří hlavních hrdinů. Claydon Torcreek, zlodějíček a neregistrovaný Krvožehnaný, se nedobrovolně ocitá ve službě Syndikátu a je vyslán pátrat v neprobádaných pustinách po legendárním tvorovi. Lizanne Lethridgová, prvotřídní agentka a nájemná vražedkyně, riskuje život na výzvědné misi do srdce nepřátelského území. A Corrick Hilemore, podporučík na Kovolodním křižníku, po bitvě s piráty a následně s korvantinskou flotilou dopluje až na kraj světa a do nebezpečí mnohem většího, než mohl tušit. Všichni tři musejí svést neúprosný boj, aby odrazili nástup zničující války, nebo jí padli za oběť. (z host.cz)... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
The Waking Fire, 2016
více info...
Přidat komentář
Chvilku mi trvalo než jsem se dostal do obrazu. Ale i po přečtení 1. dílu se v tomto světě necítím příliš kovaný. Asi je to autorův úmysl. Ale všechny tři hrdiny jsem si postupně zamiloval. Tak dobrý jako Stín krkavce to asi nebude, ale i tak je to výborné dílo.
Skvěle vymodelovaný svět a poutavé vyprávění, stejně jako u předchozí trilogie. Koporátní a steampunkové ladění navíc přináší do fantasy žádoucí osvěžení. Magický prvek se točí kolem vlastností dračí krve a jejího využití "krvožehnanými" hrdiny i v průmyslu a ekonomice celého Ryanova světa. Dobrý nápad, který je postupně rozvíjen a který zůstává nosný po celou trilogii. No, a pak je tu Lizanne.. konečně hrdinka, do které se "zamiluje" i trochu starší čtenář :).
Ach jo. :D
Po předchozím přečtení komentářů ke knize jsem k ní přistupovala opravdu skepticky. Nezasloužila si to. Dnešnímu uhoněnému světu moc nerozumím, nechápu, proč každý potřebuje akci, akci, akci a pokud je někde popis ... hned je to označeno jako NUDA.
Naopak - mně popis možná trochu chyběl. Klidně bych pár stránek přidala, abych si mohla déle a podrobněji přečíst o draggách. (-těžko říct, jestli to píšu správně)
Můj milovaný světe, všechno nemusí být plné dramatu a krve hned od samého začátku a pak až do konce... Ach jo - to jsem si zase ulevila a teď ke knize samotné. :D Omlouvám se všem.
Já jsem velmi spokojená. Nerozuměla jsem lince Hilemora, ale ta byla na konci knihy jasně vysvětlena (po přečtení husina!). Silně mi to připomíná nadšení z Písně krve - takže doufám, že to také nebude mít sestupnou tendenci. Každopádně hodně super, trochu jiná, fantasy. Nápad s produktem je boží, "vzpoura" draggů zaslouží palec nahoru.
Jdu koupit 2. díl ... :D
Po skvostné trilogii Stínu Krkavce jsem se opravdu těšil na další Ryanovu knihu..Téma steampunku a draků mě celkem zaujalo, ale po spoustě negativity ze stran jiných čtenářů mi trvalo poměrně dost dlouho, než jsem se ke knize dostal, ale nelituji.
Rozhodně Ryanova nejslabší kniha a studená sprcha po jeho první trilogii, jak už mnozí psali, prvních 150-200 stran je celkem bolest, protože jste vrhnuti do světa o kterém nic nevíte, ale prostě v něm najednou jste, když se rozkoukáte tak se poměrně dobře bavíte, přece jen draci, tedy v tomto případě draggové jsou cool plus nějaká ta magie navíc, jasně, proč ne. Kniha je rozdělena do tří pohledů z nich bych osobně jeden úplně vypustil a to je část podporučíka Hilemora, ta mi přišla v knize fakt navíc (až na konec), ale jak říkám, nemusela tam vůbec být a tím pádem by byla kniha o 150 stran kratší a za mě i o hvězdičku lepší. Pravděpodobně časem sáhnu i po dalších dílech, protože toto není ukončeno jako Píseň Krve!
Projednou to zkusím nejdřív vzít od těch negativ :) Jak už psali mnozí přede mnou, začátek knížky se s čtenářem opravdu moc nemazlí, díky čemuž člověk celou první třetinu vesměs netuší, která bije. Ryan ho hodí hlavou napřed do zbrusu nového světa a vcelku úspěšně ho drtí tunou faktů, jmen a názvů, z nichž v některých plavu i po dočtení knihy. Docela tedy chápu výtky těch, kteří měli obrovský problém se do knihy začíst.
Na druhou stranu, zhruba od již zmiňované třetiny se začne solidně zatápět pod kotlem a divoké tempo stupňující se hrozby v podstatě nepoloví až do poslední strany. Já si to užil maximálně i několika deus ex machina prvkům navzdory (chm, musím najít hlavního záporáka v obrovském opuštěném městě; páni, to je ale zvláštní budova; když zaujala mě, určitě zaujala i jeho, jdu tam...).
A neměl jsem problém ani s květnatou mluvou, na kterou si tu někdo stěžoval. Překlad jako takový je výborný (v celé knize jsem navíc narazil jen na pár překlepů) a trochu větší rozsah užité češtiny se k celému příběhu podle mého skvěle hodí.
Jediné, co mě tak na Ohni probuzení opravdu mrzí je, že jsem si ho koupil v elektronické formě a teď si ho budu muset koupit ještě jednou. Pevná vazba i s přebalem je totiž naprosto parádní! A to člověk prostě chce na poličce :)
Těžko se začítalo, těžko. Ostatně, přistupoval jsem k tomu dost s nedůvěrou, protože Stín krkavce pro mě ve výsledku byl mimořádným zklamáním. Nicméně, musím říct, že po nějaké 150 stránce se to pořádně rozjelo a já jsem si po dlouhé době zase užil kvalitní fantasy (byť v podstatě steampunk) od které jsem se nemohl odtrhnout a jejíž druhou polovinu jsem přečetl na jeden zátah. Ano, není to dokonalé. Informace proudí ke čtenáři až příliš pomalu a k tomu spíš jen tak mimoděk a pak je najednou konec. Stejně přicházejí zvraty děje. A nakonec i proměny postav jsou takové, přestože v konečné důsledku dosti výrazné (a nikoli úplně špatným směrem). Přesto, s mírným optimismem hledím k dalšímu dílu.
A je dobojováno, a že to byla fuška. Píseň krve byla naprostá pecka, ale zbytek série měl hodně sestupnou tendenci. A bohužel ani Oheň probuzení, který láká zcela svěžím pojetím draků, steampunkem a námořním dobrodružstvím, nedokázal autorovu reputaci opět vytáhnout nahoru.
Nejdříve o tom, co se povedlo. Rozhodně je to kombinace steampunku s fantasy prvky, které si hezky sedly. Na jedné straně magie a draggové. kteří zde působí jako otroci a na straně druhé vynálezy pohánějící námořní flotilu. Ta atmosféra této souhry je naprosto okouzlující. O poznání horší už to bylo se světem, který je sice obrovský, ale autorem neprobádaný a nedostatečně vysvětlený. Ryan sem tam sice utrousí nějakou tu informaci v zápalu konverzace, ale mnohdy je tak zamotaně podaná, že je problém si ji nějakým způsobem vhodně zařadit. Ten svět má neskutečný potenciál, nicméně v této fázi je hodně zaostalý. A podobně jsou na tom postavy. Tři dějové linky, tři postavy, jedna žena a dva muži. A autor zběžně nakousne nějakou tu informaci z jejich minulosti, ale opět to není dostatečně silné, aby si čtenáře omotal kolem prstu. Postavy tak působí neskutečně vzdáleně a lhostejně.
A na vině je z velké části Ryanův neskutečně zbytečně popisný styl psaní. Věcem, které bylo potřeba popsat se vyhýbal ale dalším nepotřebným okolnostem věnoval neskutečné množství času. A ono to nefungovalo. Upřímně Ryan nudil, a nepomohly tomu ani akcí odlehčené momenty či nějaký ten zvrat, protože vše bylo zasazené do jednoho monotónního rámu. A ano, Ryan psát umí, takže tohle je velký paradox.
A je to neskutečná škoda, protože ta myšlenka, ten svět, postavy, magie, draggové, to všechno si zasloužilo pozornost, to všechno si čtenář zasloužil, potřeboval a bohužel nedostal.
No nevím mám z knihy rozpoluplné pocity...bylo tam hodně dobrých částí, ale také hodně mdlých až nudných.
*nožný spoiler*
Třeba linka s Hilemorem mě ze začátku vůbec nebavila, ale ke konci to bylo asi to nejzajímavější spolu s Clayem. Celkově mi Hilemore připomínal Horatia Hornblowera :). Lizanne si většinu dobrý části vybrala na začátku a v pulce.... Závěrečné obléhání mě pak nudilo, až tedy na slečnu Krvavou, pokaždé když jsem to četl musel jsem se usmát.
tak když to shrnu tak:
Clay = Indiana Jones
Hilemore = Horatio Hornblower
Lizanne = no tady si nejsem jistý..:)
Souhlasím s Whiolet. Stín krkavce považuji za jedno z nejlepších fantasy a i já jsem měla u této série obrovská očekávání. Bohužel je to ale velké zklamání. Děj nudný a utahaný, maglajz v postavách. V knize jsou 3 dějové linie. Částečně souvisí jen dvě, ta třetí je úplně mimo. Styl psaní zbytečně květnatý až překombinovaný, samé názvy společností nebo různých spolků, milion zbytečných postav, draggové tvoří jen zlomek knihy!! Bohužel knihu jsem nedočetla a v sérii nebudu pokračovat, tenhle první díl mne dost znechutil.
Sérii Stín Krkavce jsem si strašně moc oblíbila, takže moje očekávání od této knížky byly opravdu velké. Bohužel knize neskutečně dlouhou dobu trvalo než se rozjela, a já tak měla možnost se neustále ztrácet jak v postavách, tak i v samotném ději.
Když už jsem se konečně začetla zjistila jsem, že mě absolutně nebaví dějová linka s Hilemorem a že bych raději ocenila delší dějovou linku s Clayem.
Z prvního dílu jsem na rozpacích,ale věřím, že Ryan je mistr slova a že druhý díl by mohl být o dost lepší a propracovanější, takže mu rozhodně dám šanci. Drakům zdar!
Nápaditý komplexní svět, napsáno košatě až rozvlekle. Místy jsem se trochu ztrácel v množství postav a jmen, místy bohužel trochu nudil. Rozhodně nic pro milovníky svižné akce, spíše pro ty, co se v tom chtějí pořádně vyválet. Řekl bych, že ne tak dobré jako první díl Stínu Krkavce, ale za pozornost stojí.
Patřím k lidem, kteří moc tištěných knih bohužel nevlastní, není na ně místo a čtečka jich pojme daleko víc..ale tato kniha v mé knihovně zabírá čestné místo..zaujala mě obálka, ale podle toho knihy nesoudím, ovšem autorovo jméno rozhodlo!! jakou já měla radost, když jsem zjistila, že rozehrál nový příběh..a po dočtení mohu říct, že ho rozehrál opravdu velkolepě a ve velkém stylu..sedly mi všechny tři dějové linie, jednou jsem se hnala džunglí spolu s lovci lebek a utíkala před draky, jindy sledovala námořní bitvy a příště byla tajná agentka..prostě super!!! za mě to takhle má vypadat, spousta akce, výborně rozkreslené postavy a tři jakoby odlišné příběhy, jež mají stejná vodítka a pomalu se víceméně spojují..takže když sáhnete po této knize, nemůžete být zklamáni, pan Ryan se postaral o to, že na světě je další skvělá série :)
Mno... velmi zajímavý svět. Pěkně zkombinovaná fantasy se steampunkem. Příběh se rozjíždí pomalu a postavy se postupně představují a jejich příběhy se proplétají. Zajímavé je zapojení draků a využití jejich krve pro získání zvláštních schopností. Nicméně nemohla jsem se ubránit pocit, že je autor placený za normostranu. Je tu opravdu hodně informací a i když má Ryan svět promyšlený, mnohdy mám pocit, že je tam plno zbytečné vaty, která vlastně nebyla potřeba, aby to byla dobrá kniha.
Mám velký problém s tím, že Píseň krve od Anthonyho Ryana považuju za jednu z nejlepších fantasy knih vůbec, takže očekávání byla veliká. Bohužel Oheň probuzení se velmi pomalu "rozjíždí" - prvních 250 stran se v podstatě nic moc zajímavého neděje a o hlavních postavách se nedozvíme o moc víc než o dalších 10 vedlejších. Kdybych neměl rád jeho předchozí knihy tak už to dávno zavřu. Jde vlastně o 3 dějové linky, z nichž jedna prakticky vůbec nesouvisí s dalšími dvěma a ani není zajímavá a ty další dvě spolu souvisí jen lehce. Taky jsem čekal na základě některých recenzí úžasný konec, ale ani ten podle mně není nic nadprůměrného, obzvlášť když hlavním hrdinům, kteří jsou v koncích pomůže nějaký neočekávaný zázrak. Navíc pro mně byla kniha relativně nepřehledná - jaké frakce/společnosti proti sobě bojují a proč.
Po knize jsem sáhl hned z několika důvodů. Prvním budiž prostý fakt, že nakladatelství Host má prostě nádherné a lákavé obálky. Dále je tu autor, jehož předchozí fantasy sága je skvěle hodnocená a ač jsem ji nečetl, řekl jsem si prostě že zkusím tu nejnovější, právě začínající. Nu a pak je tu ještě skutečnost, že se mi zastesklo po dobách, kdy jsem ještě coby dítko školou povinné tahal v tašce špalky typu Eragon plné draků, hrdinů, a - no však víte...
Oheň probuzení je zajímavý hlavně steampunkovým splynutím trochu jiné magie, draků, objevitelského dobrodružství a námořního románu. Všechny dějové linky skvěle fungují a postavy jsou zajímavě rozmanité. Ten svět je radost objevovat a nikdy by mě nenapadlo, jak jinak se dá pojmout klasická "high fantasy."
Tohle by šlo. Má to své mouchy a není to na plný počet, ale čtyři hvězdy si to určitě zaslouží. Doporučuji slabším povahám co rádi draky, nebo i ochráncům zvířat, aby to nečetli. Vzdor obálce tu (zatím - podle mne se to v dalších dílech trochu změní) hrají druhé housle a lidé se k nim nechovají zrovna pěkně. Tak mě napadá, že lidé jsou obecně ve fantasy dílech "ti zlí." Co to tak o nás asi vypovídá...
Bohužel, ne přečteno ani 200 stran. Draky miluju a způsob, jak je tady s nimi nakládání jsem nepřekousla. Ale kdo není cíťa jako já, chápu, že se líbí.
50/50 na jednu stranu zklamání na druhou stranu mě to bavilo - hlavně nápad. Svět který Ryan vytvořil oproti jiným steam punk světům nepůsobí tak kýčovitě, nejspíš to bude tím že je to víc fantasy (něco jako hra Arcanum).
Nemám problém číst mnoho set stránkové knihy, v tomto případě si myslím že příběhu by hodně pomohlo kdyby měl tak cca o 150-200 stran méně. Stejný problém pociťuji i Stínu Krkavce. V jistých částech jsem se do knihy musel nutit.
Opravdu musí mít dnes každá fantasy x set stránek a být trilogie (či více)??
Druhý díl si nejspíš přečtu, avšak nad nim už trošku lámu hůl.
Draci a parníky
Škótsky spisovateľ Anthony Ryan patrí podľa mnohých k najlepším súčasným autorom fantasy. Jeho predchádzajúca séria Stín krkavce ma síce zatiaľ napriek výborným ohlasom minula, ale keď vyšiel Oheň probuzení, prvá kniha série Draconis Memoria, zbystril som pozornosť. Hlavným dôvodom bola netradičná kombinácia drakov a parníkov.
Vyše 600-stranový román síce vzbudzuje na prvý pohľad rešpekt, ale keď sa doň začítate a nečakane rýchlo sa dostanete až na jeho koniec, budete chcieť hneď pokračovať ďalej. A druhý diel vychádza až o pár mesiacov. Oheň probuzení pritom ponúka hneď tri romány v jednom: špionážny thriller, dračiu fantasy a steampunkový námorný vojnový román. Tri hlavné línie prepletá autor postupne, kapitolu po kapitole, pričom pohľad na prebiehajúce udalosti sprostredkúva cez trojicu hlavných hrdinov - tajnú agentku Lizanne Lethridgovú, zlodeja Claydona Torcreeka a námorného dôstojníka Corricka Hilemora. Prví dvaja sú zároveň Krvožehnaní, čo znamená, že pomocou vzácnych elixírov vyrábaných z krvi rôznych dračích druhov disponujú , hoci len na obmedzený čas po ich užití, výnimočnými schopnosťami.
Originálny koncept drakov, ktorí slúžia nielen ako nedobrovoľná zásobáreň najvzácnejšej suroviny, poháňajúcej doslova celý svet (napríklad sa využíva, hoci nielen výlučne, na pohon lodí), dopĺňa výborne a do detailov premyslený svet. Tu autor nepochybne zúročil svoje historické vzdelanie i predchádzajúce dlhodobé zamestnanie v štátnej správe. Príbeh však predovšetkým tiahnu postavy a tie, nielen spomenuté hlavné, sú jednoducho skvelé a nemožno si ich neobľúbiť. Všetko to korunuje brilantne napísaná akcia, či už ide o spektakulárny opis námorných bitiek, zdrvujúcich útokov draggov (ako sa nazývajú v tomto svete draci), alebo fenomenálnu špiónsku akciu, za akú by sa nemusel hanbiť ani James Bond.
A o čo v románe vlastne ide? Napovie záverečný odsek:
Trochu se zasmál a očime těkal po jeho tváři, zjevně jako by ho poznával. "A mě byste střílet neměl už tuplem. Zvlásť když spolu budem zachraňovat svět."
Už aby tu bol druhý diel!
Štítky knihy
draci magie meč a magie fantasy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
2014 | Píseň krve |
2018 | Oheň probuzení |
2016 | Královna ohně |
2015 | Pán věže |
2020 | Volání vlka |
Přišlo mi, jako by autor pouze zkopíroval šablonu ze Stínu Krkavce. Navíc se nemůžu ubránit dojmu, jako by mi výsledný příběh na (skoro sedmi stech stranách!) pouze vyprávěl někdo, kdo jej také na vlastní kůži nezažil a slyšel jej od někoho, kdo ho slyšel od někoho jiného, který celou historku vyslechl někde v putice u piva. Odosobněné až hrůza, a vlastně naprosto lhostejné ke čtenáři. Ryan si zkrátka jede tu svou, a vy na jeho hru buďto přistoupíte a nebo se jako já budete divit, proč těch 600+ stran vlastně čtete...