Pán much

10.02.2016

Námět asi dobrý ,ale strašně to postrádalo čtivost a švih.Zřejmě nejsem na takovou náročnou literaturu.

02.02.2016

Návrat do dětských let, kdy mi přišlo divné, proč všichni ti chlapci na opuštěných ostrovech tak jednoduše přežijí. Golding mi konečně nabídl odpověď, po které jsem toužil.

22.01.2016

Přečteno jedním dechem.

16.01.2016

Napínavá kniha s nečekanými zvraty.

03.01.2016

Děj vás vtáhne na ostrov a nebudete se ani moc odtrhnout, udělat si pití, nebo si odskočit na wc, protože na ostrově se pořád něco děje, krize vrcholí a chlapci se pomalu mění...
A teď trochu kritiky: Dávám slabších pět hvězd, našel jsem na příběhu pár much, ale na čtyři hvězdy to u mě nebylo.

02.01.2016

Velmi pěkně napsané. Líbí se mi jak autor přemýšlel nad psychologií postav, vše na mě působí velmi reálně.

30.12.2015

Moc hezky se četla.

13.11.2015

Po ztroskotání chlapců na ostrově, by se mohlo mylně zdát, že vše bude probíhat v poklidném duchu objevování ostrova a hledání potravy ala Robinson Crusoe. Z tohoto omylu vás ovšem brzy "chlapci" vyvedou.
Kniha je čtivá, po půlce jsem jí doslova zhltnul, rád ji doporučím k přečtení, ale...
Můj problém je, že mi vadí hlavní dětští hrdinové v příběhu, kam se hodí více dospělí. Nějak si nedovedu představit v téhle situaci 6-12 leté kluky.Takže stejně jako u raného Harryho Pottera či Pána Prstenů nemohu dát pět hvězdiček.

03.11.2015

Právě jsem dočetla a jsem plná dojmů. Zpočátku se to jeví jako dobrodružný příběh pro děti, ale pak.... Tato kniha za přečtení opravdu stojí.

29.09.2015

Zásadní kniha. Podobenství o sociálním zvířeti jménem člověk. Podobenství o tom, jaký vliv má na nás kultura, společnost, její pravidla, vzdělávací systémy. Vypadá to zpočátku jako Verneho Dva roky prázdnin, tajný sen mnohých z nás, když nám bylo 12 let, ale brzy zjistíme, že romantika se snadno změní v barbarství. Jak si uchovat lidskost a zdravý rozum tam, kde vládne strach? A jak odolat tlakům skupiny - tlupy? Důležité otázky, důležitá kniha.

24.09.2015

Tahle kniha je dobrá v tom, že ukazuje, jak málo stačí k tomu, aby se jakékoliv společenství lidí, které je vystaveno extrémní situaci (zde ztroskotání na pustém ostrově), začalo chovat jinak, než velí (jakási) norma. Je úplně jedno, zda je to skupina malých chlapců či obyvatelstvo státu. Zkuste si třeba zjistit něco o Stanfordském vězeňském experimentu. Když máte dánu nějakou roli (nebo se v ní v extrémní situaci ocitnete), zvítězí to zvíře v nás. Prostě i tohle se může stát.
Příběh je velmi čtivý a nutí vás číst "furt pryč".

15.09.2015

Autentičnost postav bych neřešil, příběh je sestaven skvěle a závěrečný hon je opravdu strhující. Kniha pana Goldinga, rozhodně stojí za přečtení.

15.08.2015

Ano, přesně takhle to na světě chodí, když lidi buď ještě nemají rozum nebo o něj přijdou.

Děcka na opuštěným ostrově o kterým ani nevědí, zda ostrovem vůbec je.
Celé to je o věku 6-12 let, vše se nese ve stokrát opakovaném heslu JÁ MÁM LASTURU.
Musím vám vzít iluze - je to prostě o hloupých děckách, co se strkají o lasturku a SPOILER !!!!!
(jeden z nich holt upadne ze skály a praskne mu palice. Celkem umřou takhle vlastně dva.)
Takže zlo a hrůza? ne, spíš nezralost, nesmyslný plácání a děj o ničem.

Co se týče hlubší myšlenky, tak ji v tomto příběhu nevidím. Kdyby to byla část lidí uvězněná v kleci a měli by se dostat ven díky promyšlené strategii, pak bych chápala, že se ukáže lidská podstata...tady šlo ale o děcka, který se holt pojančily z možnosti být bez dohledu dospělých.

Jo a mohl by mi někdo vysvětlit, co je to BĚHUTÉ vánky a zrcadlení trochu POTUCHLO? ( do zpráv, děkuji)
Jinak divně zní i slova zvedl se REPOT nebo šlahouny VĚNČILY stromy.

05.07.2015

"Co čteš za knihu?"
"Velké čekání."
"A je dobrá?"
"Ne tak, jak jsem čekal."

Nějak takto by se daly shrnout mé dojmy z Pána much. Námět dobrý - satira na lidskou společnost (schovanou za mladé chlapce) je vděčné téma, ale snaha o poselství udusila čtivost jako zátěžový koberec. Nejvíce mi vadily časté kostrbaté a chaotické popisy prostředí. Chvílemi mi přišlo, že snad ani autor sám neměl představu, jak ostrov vlastně vypadá. Ale dobře, soustředil se na jiné věci. Někdy se stává, že člověk pro samotné stromy nevidí les. Tady to dopadlo přesně obráceně.

čekal jsedm víc

25.06.2015

Trochu drsný příběh o lidské přirozenosti - je člověk dobrý nebo zlý?

Příběh stavějící hlavní hrdiny - děti - do naprosto mezní situace, ocitají se v takovém vlastním vesmíru (mušky ve svém mikrosvětě :-) ... jejich bytostným úkolem se stane pouhá existence - a potřeba ji nějak naplnit ...

... vlastně jsou jen dvě možnosti - buď sebe získat nebo ztratit (jj, tohle je ta naše, lidská, výsada a to je to, co nás možná - trochu - opravňuje říkat, že jsme "nad" ostatními živočichy) ... ale pozor s touto možností zároveň přichází to nejtěžší - svoboda zvolit si :-).

22.06.2015

Kultovní kniha, která poměrně dost nečtivým způsobem popisuje snahu skupinky chlapců přežít na tropickém ostrově. Autor se snažil vytvořit nějakou situaci a příliš přitom nehleděl na detaily, v průběhu čtení se tedy vynořovaly všelijaké otazníky. Kde je vrak letadla? Pokud z něj nic nezbylo, jak je možné, že chlapci přežili? Je možné rozdělat oheň pomocí brýlí na dálku? Jak může deštný prales chytnout jak otep slámy? A další a další. Chápu, že to jsou naprosto nepodstatné detaily vedle toho, co se autor snažil sdělit a ano, je děsivé, v co se díky testosteronu změní dvanáctiletí chlapci, nicméně by to mělo být podáno trochu uvěřitelnějším a čtivějším způsobem. Naprostý souhlas s předchozím komentářem: pokud by místo chlapců byly dívky, přežili by všechny. Statistika je totiž neúprosná, 90% trestných činů páchají muži, ve válkách bojují muži, v politice jsou většinou muži, ve vedení korporací jsou většinou muži. Žijeme ve společnosti, které dominuje mužský prvek a tato kniha je jejím perfektním obrazem.

17.06.2015

Jak prohodila moje profesorka literatury: "Kdyby se jednalo o dívky a ne o chlapce, tak by všechny přežily." Úvaha to je dobrá.
Osobně si myslím, že autor na skupině nevinných chlapců ukázal víc, než jen zvíčecí chuť zabíjet a touhu po moci. Ukázal nám vyčlenění neslabších - mrňousi, i nejchytřejších - Čuňas. Takhle funguje ta nezdravá společnost, jejíž jsme součásti.
Ano, chce to hodně přemýšlet. Být na tom ostrově, dokázali byste zranit svého vrstevníka? Ne? Jste totiž asi lidští tvorové se srdcem na správném místě. Ale co když jsou ti špatní oni? To by bylo na pravém místě použít místo slov raději oštěp...