Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151943/pan-prstenu-i-spolecenstvo-prstenu-151943.jpg
5
9089
9089
Pán prstenů série
< 1. díl >
Je tomu již více než půl století od chvíle, kdy poprvé vyšel Tolkienův Pán prstenů. První díl se objevil roku 1954, poslední vyšel v Anglii roku 1956. Dočkal se vesměs pochvalných recenzí, ale čtenářský úspěch přišel až v uvolněných šedesátých letech, kterým snad více konvenovala fantazie, s jakou profesor Tolkien jakoby odnikud vyčaroval svou Středozemi. Pán prstenů je sága volně navazující na Hobita, který vyšel už v roce 1937. Teprve v této fascinující trilogii autor odkryl, kolik toho vlastně ví o tajemném světě, který tolik připomíná ten náš, a přece je něčím zvláštní. Dramatická historie spjatá s prstenem temné Moci by asi nebyla tak účinná, kdyby se neodehrávala ve světě s vlastní historií, osídleném mnoha národy s vlastními jazyky, s osobitým viděním světa, a především vlastními příběhy. „Historie války o prsten", tvrdí stvořitel Středozemě, „je jen jedním z těchto příběhů, sice důležitým, ale přesto zůstává jen epizodou v tisíciletých dějinách světa, v němž lidé ještě nehrají tak podstatnou roli a dělí se o historický i životní prostor s elfy, trpaslíky, hobity, skřety..." Snad právě tušení hloubky Tolkienova světa čtenáře na jeho knihách tak fascinuje. Do nového tisíciletí sice vstoupil Pán prstenů ve velkorysé filmové podobě, která však nemohla zachytit důkladnost, s jakou autor svůj svět vybudoval, ani jeho hloubku. Ovšem čtenářům Hobita, Pána prstenů i Silmarillionu tato možnost zůstává. Nechme se tedy pohltit Středozemí, obdivujme se zoufalému hrdinství malého hobita, který jediný se může pokusit donést temný prsten tam, kde bude možné ho zničit, strachujme se, že by snad svůj úkol splnit nedokázal a nezachránil Středozemi před přílivem tmy, která by její obyvatele uvrhla do otroctví a beznaděje. Nechme se okouzlit - Pán prstenů nám tu možnost dává, nezávisle na tom, jestli jsme seriózní dospělci nebo dychtivé a naivní děti.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
Já se prostě dál než na konec prvního dílu nedostal. I filmy jsem dokoukal spíše z donucení. Tím nijak nesnižuji kvalitu knihy, která je podle mě napsána skvěle, jenom mě naprosto minula ta posedlost fantasy. Není to žánr vyloženě pro mě - tato série je ale tak populární a známá, že jsem si ji přečíst chtěl. Jenom proto, abych věděl, proč lidi tak zaujala. Ale asi se nedokážu přemluvit k tomu, abych si přečetl i zbylé dva díly...
Cesta do Roklinky hodně zdlouhavá. Spousta scén, který se do filmu pochopitelně nevešly, ale celkově super.
Nejlepší fantasy román vůbec. Ze začátku ovšem celkem náročný díl na přečtení, někdo nemusí např. překousnout popisování tabáku do hobití dýmky na deseti stránkách když naopak akce (doly v Morie) je popisována jen na půl strany...
Tak konečně už na to došlo. Tento film jsem měl ze všech dílů Pána prstenů nejraději a viděl jsem ho hodně krát. Kniha mě vůbec nezklamala a četla se strašně dobře. Jen jsem byl překvapený kolik toho v knize bylo jiného než bylo ve filmu. Nebo, že bych si toho z filmu tolik nepamatoval ..., tomu nevěřím. Jsou tam části, které ve filmovém zpracování vůbec nebylo. Ale kniha skvělá a příběh fascinující, už se těším na druhý a třetí díl.
Děj se pořádně rozběhne až v Roklince, kde začíná výprava, začátek je trochu pomalejší. Kdybych neviděla film a nevěděla, co mě čeká, nevím jestli bych začátek přečkala. Ale super kniha.
Mám starší paperback s filmovým salátovým obalem. Důvody, proč mi to trvalo tak dlouho jsou dva a oba stojí za ... Za a) Tenhle výtisk se usadil na záchodě, takže čtení bylo dosti přerušované (ale Covid pandemie a home office to trochu zlepšily)... Za b) První půlka (až na party) byla totální nuda. Popisy krajiny, popis krajiny a Tom Bombadil, který je na black listu, protože to je prostě mimoňská postava, která bere čas i na tom záchodě.
Děj se fajnově rozjede až u Elronda a víceméně to tempo vydrží do konce.
Knížku doporučuji, je to klasika, která dala směr.
Jestli chcete dílo, které vás vtáhne nejen do děje, ale rovnou do celého světa, je Pán prstenů skvělá volba... Tolkien tak bravurně vymyslel jiný svět a detailně propracoval veškeré postavy, národy a kultury, že nezbývá než jen smeknout klobouk. Nicméně, pár míst bylo na můj vkus zbytečně moc rozvláčné. I přesto ale patří všechny díly trilogie k mým nejoblíbenějším knihám a vracím se k nim pravidelně a velice často.
Nemám více slov na každé dílo od Tolkiena než DOKONALOST. Úžasné vyvíjející se dílo.
K příběhům od Tolkiena musí člověk přistupovat jako k mytologii představující dobro a zlo a velkolepý svět plný příběhů a vztahů. Pokud hledáte velký vývoj postav nebo svižný příběh, jste na špatné adrese.
Společenstvo prstenu je můj nejméně oblíbený díl trilogie, ale myslím si, že je to spíš tím, že druhé dva díly jsou poutavější. Krásný svět Středozemě, který na vždy změnil svět literatury a definoval fantasy tak, jak tento žánr dnes známe.
Kdyby to nebylo namluvené jako audiokniha, tak ani nedočtu. Pro mě hrozná nuda, hrozně lineární příběh, celou dobu se někam pachtí.. druhý díl se mi líbil trochu více, ale stejně nevím jak je možné že to má tolik obdivovatelů
Po shlédnutí filmů (kdysi dávno) jsem se pořád odhodlával začít číst i knihy :D jen mě od toho odrazovaly právě recenze a měly pravdu částečně, je fakt, že popisy krajinek jsou docela zdlouhavé a bez nich by byla kniha čtvrtinová, ale zase se to nečte za dlouhých zimních večerů až tak špatně a docela mě to bavilo.
Docela se těším na další díly :)
Upřímně žasnu jak mohl Peter Jackson natočit tak geniální film podle tak nudné knihy. Popisy krajinek někdy neberou konce. Na druhou stranu, kdyby si je Tolkien odpustil, tak by kniha vyšla tak na 100 stran. A místy mě vyloženě iritovalo, že i přes Gandalfovo naléhání, jak musejí spěchat, mají všichni na všechno dost času. X měsíců, než vůbec vyrazí z Kraje. Na každé zastávce týden nebo 14 dní než vyrazí dál. Nějaký ten měsíc než vyrazí z Roklinky.... Chápu nepochybný význam díla na světovou literaturu a celý svět by mu měl být vděčný za položení jednoho ze základních kamenů fantasy, ale kristepane, bylo to utrpení.
Celú sériu Pána prsteňov a Hobita čítam pravidelne každý rok, to asi hovorí za všetko. Sú to moje najobľúbenejšie knihy. Odporúčam.....
Výpravné vydání všech tří dílů Pána Prstenů s krásnými ilustracemi Alana Lee jsem si pořídil těsně před uvedením filmové adaptace, abych se v ději a postavách orientoval.
Pán Prstenů patří mezi zásadní romány 20.století. Přes fantasy kulisy a literární styl severské ságy to je podobenství 2.světové války a boje Británie a Spojenců za svobodu proti nacistickému Německu.
První díl má výborně napsanou atmosféru blížící se války, postupného stahování temných mračen nad nic netušícími lidičkami, od sluncem zalitého Hobitína až po zoufalý boj v temnotách Morie. První prohrané bitvy, první oběti, ruka Osudu vytáhne los a posílá hrdinu na mission impossible bez návratu, a žádný dobrý konec se nekoná!
(SPOILER) Pán Prstenů se velmi špatně nějak hodnotí jako celek (všechny 3 díly) natož první díl, který je podle mě nejslabší. Z knih je hodně cítit, že autor neměl vůbec ambice napsat takové dílo, jaké z "toho nakonec vypadlo" a také si myslím, že popularitě knih hodně pomohly vynikající filmy, které jsou tou výjimkou, že jsou lepší jak knihy. Sám se divím, že jsem všechny tří díly přečetl nakonec celé dvakrát (a časem si je přečtu potřetí...). V Pánovi prstenů mi hodně vadí ty zbytečné různé pasáže, které nemají s dějem knihy co dělat nebo ty pasáže, které smysl celé výpravy za prstenem popírají. Tím narážím třeba na postavu Toma Bombadila, která se objevuje hned na začátku příběh a která, jak se zdá, by se se Sauronem mohla utkat sama. Jenže Tomovi se nechce, takže naši milí přátelé s ním stráví několik kapitol o ničem a pak už o něm NIKDY VÍC neuslyšíme. Taky se mi nelíbí ona genová předurčenost - Elfové jsou prostě vždy ti hodní, trolové jsou prostě na skrz zkažení, celé je to o přežití lidského pokolení, ale lidé jsou u toho jaksi jak páté kolo u vozu, protože jsou nemastní neslaní, tedy až ke konci. Atd. Atd. Vůbec v v příběhu není vysvětleno, proč se Elfové stěhují pryč a proč ti co jsou pryč se nevrátí a nepomůžou. Proč vše staré je 100x lepší a kvalitnější jak to nové. Nemluvě o to, že asi sotva by bylo v zájmu nějaké ostrovní mocnosti to, aby se celý kontinent podrobil nějakému pánu zla. On by určitě, zcela nelogicky, totiž neměl ambice na další válečné půtky, že... A třešničkou na dortu už je snad jen to, že čarodějové v knize, kteří jsou spíš svou podstatou bohové, toho čarování opravdu moc nepředvedou. Na druhou stranu, děj je strhující, takže jak jsem psal na začátku, je to těžké hodnotit.
taaaak.... co k tomu dodat. Bohužel už je první díl za mnou... zase :D.
Po dlouhé době jsem si řekla, že je ta správná doba na zopakování si této klasiky, ale dala jsem si to tentokrát jako audioknihu a rozhodně nelituji.
Namluvil to užasným hlasem, vynikající pan Aleš Procházka. A já se při poslechu knihy každou minutou ocitala ve Středozemí a prožívala aspoň na chviličku s hrdiny příběhu jejich radosti a strasti při jejich cestě.
Už mám nachystaný druhý díl a jdu hned pokračovat v cestě Středozemí ke zničení prstenu. :D
SPOILER:
Tom Bombadil... postava určitě zajimavá, jen těch jeho zpívanek mohlo být méně :D :D :D
I já jsem konečně usoudila, že dozrál čas přečíst si toto stěžejní dílo světové fantasy literatury. Je až neuvěřitelné, že za chvíli bude tato kniha slavit 70 let. Má vůbec cenu popisovat příběh, který všichni fantasy nadšenci znají? Asi ne. Takže tu pouze zmíním, jak mě překvapilo, jak moc se v několika částech děj liší od filmového zpracování. První třetina jako by vyprávěla úplně jiný příběh. Jsem ráda, že jsem se pustila do čtení, protože si doplním znalosti ze světa Středozemě. Hlavní děj sice pro mě nebyl překvapením, ale vždycky se tam našlo něco, co bylo pro mne novinkou. Takže beru do ruky Dvě věže a pokračuji v putování s Frodem a Prstenem a dalšími členy Společenstva.
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
TOTO JE KNIHA, KTEROU SE VYPLATÍ PŘEČÍST SI S ODSTUPEM LET ZNOVU.
Poprvé jsem Pána prstenů četl na sklonku školní docházky. Kniha mě tehdy zaujala, ale obdivoval jsem hlavně propracovaný svět a dobrodružný děj. Příliš jsem ale nechápal, proč je na rozdíl od jiných fantasy řazena do klasické literatury, neboť fantasy přeci píší i jiní ( lepší) autoři. Až dnes, po více než dvaceti letech, už to chápu. Při přečtení s tímto odstupem let v ní totiž nacházím něco, co jsem tam jako školák neviděl. Jsou tam totiž skryta skutečná nadčasová moudra: Nenechávat být důležité věci. Nepodceňovat hrozící nebezpečí, když ho lze ještě zažehnat. Nenechávat se ukolébat tím, že „mě se to netýká“, protože „jsem daleko v bezpečí“. Nebát se převzít odpovědnost. Neustupovat zlu, i když vítězí. Nevzdávat se a nepodléhat beznaději, i když je to vypadá sebevíc beznadějně. To všechno tam je vyjádřeno tak nějak „v pozadí“, ale zato velmi silně. Dnes na rozdíl od doby před nějakými 22 lety už chápu, že to není „jen fantasy“.
A teď jedno velmi osobní sdělení: Když jsem knihu (podruhé) dočítal, došlo k vypuknutí války na Ukrajině. V den, kdy se objevila zpráva, že Rusko uvádí do pohotovosti jaderný arzenál a kdy jsme si v rodině říkali, že není možné, čeho jsme se to dožili, tak jsem zrovna uklízel knížku do knihovny a náhodou (sic!) se mi otevřela na straně 69, kde je tento text (cituji):
"„Rád bych, kdyby se to nebylo stalo zrovna za mých časů“, zašeptal Frodo.
„Já taky,“ přikývl Gandalf, „a každý, kdo se takového času dožije. Ale my o tom nerozhodujeme. Rozhodovat můžeme jen o tom, co udělat s časem, který nám byl dán.“ " (následuje Gandalfovo vysvětlení, že nás čekají těžké časy, ale že nepřítel udělal několik chyb a stále jej lze zastavit).
… k tomu opravdu není co dodat.