Paní jezera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504415/bmid_pani-jezera-mSi-504415.jpg
4
3584
3584
Had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná. Také příběh Zaklínačova hledání dospěl k závěru, Ciri, Geralt i Yennefer se na pozadí krvavého válečného konfliktu konečně setkají, ovšem podobně jako v předchozích dílech ságy nelze očekávat, že věci půjdou tak snadno, jak byly naplánovány. Příběh Dítěte Překvapení, zlověstné věštby, lásky, krutosti a událostí, měnících tvář světa, se uzavírá v mohutném finále, v gejzíru imaginace, aby jednou provždy změnil fantastickou literaturu. Had Uroboros drží v zubech vlastní ocas, něco skončilo a cosi začíná.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , LeonardoOriginální název:
Pani Jeziora, 1999
více info...
Přidat komentář
Důstojné zakončení, i když v některých místech hluché a uspěcháné, autor se dostal celkem do úzkých, díky předchozím povídkám. Pokud bych měl porovnat celou ságu, tak asi nejslabší díl, ale na ubrání hvězdičky to teda není. Rozhodně výživná porce fantasy.
(SPOILER)
Posloucháno jako audiokniha. Pro mě náročná kniha. Vadilo mi skákání z jedné dějové linky na jinou a zase zpět, v jedné lince skoky mezi časovými linkami.
Dále Emhyr vyvine tolik úsilí kvůli Ciri,aby ji nakonec jen tak pustil?...
Paní jezera tu jsem úplně nepochopila...
Závěr knihy pěkný, ale vlastně nevíme, jestli je to tak nebo tak.
Po bůhví kolika letech jsem konečně dokončil tuto ságu. Byla to jízda, občas hrbolatá. Pomalý start, ale nakonec přišel homerun posledních tří knih. Trošku jsem se bál, že Věž Vlaštovky nechala hodně otevřeného, a že se to nestihne celé ukončit knihou, co má jen 550 stran. To se ovšem povedlo, a autor si nechal i dost času nechat příběh doznít a neuseknout to hned po velké bitvě. Docela šílené je, kolik POV tahle kniha má, a jak skvěle s tím pracuje. Postav je tady kotel, ale příběh každé je vyprávěn s účelem a podává často i velký kontext toho, co se děje v celém světě. A samotné grandfinále mě samotného překvapilo, nemohlo to dopadnout líp.
(SPOILER)
Nemyslela jsem si, že by mě už nějaká knížka dokázala rozbrečet.. ale jakmile jsem nad ní začala bulet jako malý děcko, zjistila jsem, jak moc jsem se mýlila :(
Velkolepé finále, gejzír imaginace, tak je to v anotaci.. jasně, je to velkolepý finále.. ale v mnoha ohledech trochu jiné, než byste čekali :')
Všechny postavy, od Geralta až po gnóma Schuttenbacha jsem si naprosto zamilovala :D Sapkowski píše velmi čtivě, realisticky a mně sympaticky, takže mi každá jeho postava svým způsobem přirostla k srdci
..které mi ovšem zakrátko ten konec rozdrtil v hrudi
Nechci tu zbytečně spoilerovat, jen vám sděluji mé pocity ze čtení. Andrzej Sapkowski píše fakt kouzelně a je radost to číst, ale je i tak dobrým spisovatelem, že se nebojí své čtenáře zradit a bodnout jim dýku do zad
Ten konec.. byl pro mě tak neuvěřitelný, tak nepochopitelný chaos.. a přece z toho něco vyplývá.. jen nemám asi dost mozkových buněk, abych pochopila co :')
Zkrátka to byl geniální konec všeho.. já vím, je tu ještě jedna knížka a hned se do ní jdu pustit, ale tohle... Něco skončilo.. ale něco nového začalo ^^
(SPOILER)
Konečně jsem dočetl sérii o Geraltovi z Rivie a musím říct, že to byla slušná jízda. Ano, není to dokonalá série a bezpochyby má řadu chyb a nedostatků. Jak se tedy povedl závěrečný díl, který uzavírá dlouhou cestu Geralta z Rivie a Ciri z Cintry?
Paní jezera má řadu chyb. Řadu nedodělaných a zbytečných věcí. Množství nevyužitých postav a nic neříkající zápletky. Sapkowskimu musím vytknout, že neumí zabíjet postavy. Ano, George R. R. Martin to dělá velice často, ale aspoň ve velkém stylu. Sapkowskij své postavy zabijí jako naprostý amatér. Opravdu je schopen zabít čtyři hlavní postavy během jediné kapitoly? Ano, je. Smrt Milwy, Cahira, Angoulême a Regise působí naprosto odflákle a amatérsky. Pochopil bych, kdyby Paní jezera psal nějaký břídil, který se učí psát, ale věhlasný autor fantasy žánru? Postavy Cahira a Milwy jsou v tomto díle nevyužité a nemají prostor, který měly v předchozích dílech. Zdá se, jako by Sapkowskij byl ze svých postav unavený a dával tím najevo, že mu překáží a nic dalšího pro ně už nevymyslí.
Paní jezera začala velmi dobře, ale v polovině se všechno dobré rozpadlo. Dějová linka Nimue mi nevadila. Těšil jsem se na každý moment s ní, ale je to naprosto zbytečná dějová linie, která je ve finále nevyužita. Dějová linka s Jarrem, jeho budoucnost a zážitky z války jsou nezajímavé. Závěr knihy je na celém dílu snad nejhorší. Sapkowskij nakonec zvolil nejjednodušší řešení, jak celou sérii ukončit. Nejedná se sice o nejefektivnější řešení, ale jelikož se mu jiné řešení nejspíš nenabízelo, tak hlavní postavu své série nechal zemřít potupnou a stupidní smrtí. Bravo, Andrzeji!
Nepředstavoval jsem si, že takto skončí knižní dobrodružství Geralta z Rivie. Řada úmrtí, zbytečných dějových linek, nepromyšlené osudy postav… Mohl bych pokračovat, jelikož je toho opravdu dost. I přesto, že mám knižního Zaklínače rád, nejedná se o nijak přelomové dílo.
(SPOILER)
Souhlas s tím, co tady bylo často zmíněno; pasáže jako porcování království nebo Jarreho putování do bitvy byly nuda, prostě místo abych četl primárně o hlavních postavách neustále se skákalo někam jinam, na vcelku nedůležité a nudné zápletky. Bohužel i ten závěr byl trochu podivný... Škoda Milwy a Regise ;-( ale to by ještě šlo pochopit. Ale Geralt, který v bitvách a soubojích prošel vším možným, teď málem umře na vidle od nějakého rolníka? Whaaat? :-P Emhyr vyvraždí půlku kontinentu aby získal Ciri a pak si řekne - hm nebo ne ?! :-P
Každopádně kdo nemá rád otevřené konce jako já, doporučuju přečíst poslední kapitolu v Meči Osudu, který je vlastně epilogem celé sérii ;-) a až na drobnosti velmi hezky na poslední knihu navazuje. Jinak všechny knihy jako celek super.
Boužiaľ, musím tu jednu hviezdičku odobrať. Kniha zase super, jazyk, dej, svety, ten premyslený chaos, ktorý spisovateľ dokáže riadiť. Jednu tému otvoriť, nechať ju vyšumieť a následne sa k tomu vrátiť. Toto mám naozaj rada. Ale mne ten záver proste nesadol. Tak veľkolepá séria, tie boje, vojny, politika, intrigy, to všetko preto, aby Emhyr získal/nezískal Ciri. A nakoniec sa to skončí takto??? Nechcem tu písať spoilery, ten kto čítal, snáď pochopí. Príliš jednoduchý koniec. Vlastne, všetky tie knihy predtým sú kvôli tomuto koncu úplne zbytočné, lebo veď, nakoniec Ciri zas tak dôležitá nie je. Je to škoda. Takže malinké sklamanie zo záveru, ale inak veľká spokojnosť s celou sériou. :)
Budem sa opakovať, ale skutočne doceniť záver Ságy sa mi darí až teraz, pri druhom čítaní.
Celý čas sa pýtam sám seba - kedy to príde, kedy to Andrzej zmrví?
A ono to neprišlo.
Okej, linka s Nimue a Condwiramurs nepatrí medzi moje najobľúbenejšie linky, ale inštinktívne cítim, že sem jednoducho patrí. Tak ako Toussaint. Tak ako autorovo rozhodnutie nebrať si vo finále žiadne servítky a nebáť sa umierania svojich milovaných postáv.
Ako veľké plus beriem tiež temné "víťazstvo" cisára Emhyra. Vzhľadom nato, že mi toto rozuzlenie úplne vyfučalo z hlavy, bol som ním príjemné šokovaný. A to hneď dvakrát.
A všetko vyzeralo tak dobre... A po falošnom pocite bezpečia prišla tá najväčšia rana.
A ja si hovorím, kde to ten Andrzej vlastne domrvil?
Nikde.
Dziękuję.
Uf, nevím jak vy, ale já jsem konec absolutně nečekala. Je fakt, že nerada přemýšlím, jak by to mohlo skončit, pokud mi to není jasný už u čtení, tak nad tím příliš nepřemýšlím. Toto mě odrovnalo. Ale popořadě.
Paní jezera je asi nejlepší knihou celé série, je tam trocha napětí, hodně "oh my god" momentů, radosti, smíchu a dojetí, za mě i hodně slz. Poplakala jsem si u toho, ať už dojetím nebo smutkem. K postavám jsem si vytvořila jisté sympatie a pouto. Jediná část, která mě příliš nebrala, byla bitva u Brennu. Byla jistě důležitá a Jarreho a pulčíka jsem si také oblíbila, ale kapitola mě moc nebavila. Ale zápletka s Marigoldem a kněžnou? Tady je Marigold prostě Marigoldem, a to mě velmi baví.
Ke konci mám spoustu otázek a Sapkowski by klidně mohl napsat ještě jeden celý román. (spoiler) Vrátí se někdy Ciri do Cintry nebo prostě zůstane tam, kam odešla? Setká se někdy opět Jarre se Ciri? A tak dále. Nebo to prostě nebudeme řešit, protože něco skončilo a něco nového začíná?
Celkově mě to nesmírně bavilo, určitě si někdy přečtu i povídky a k celé sérii se ještě vrátím.
Hezký závěr série. Svět se změnil a nezměnil zároveň. Příběh Ciri a všech ostatním je tu jasně uzavřený, a dokonce zafunguje i jakási spravedlnost. Stálo za to přečíst si celou ságu. Poznámka o Uroborovi byla velmi výstižná, ale pochopila jsem ji až na konci.
Celá série (myšleno díly 3 – 7):
V podstatě jednoduchý příběh ve velmi propracovaném světě s mnoha povedenými postavami. Napsaný z mnoha úhlů pohledů a časových linek. Což může být někdy matoucí. Zvláště pokud knihu dva týdny nečtete a chcete pokračovat. Je těžší se do děje vrátit a ihned se zorientovat. Zvláště v časové rovině. Na druhou stranu to dává komplexní náhled do děje a motivace postav. Aspoň za sebe doporučuji nekombinovat s více knihami a číst knihu či knihy v kuse.
Vůbec nevím co dal. Už nemá cenu žít zaklínač skončil. Co budu dělat fakt nevím potřebuji další a další díly
Zvláštní začátek a vlastně zvláštní celá kniha...myslela jsem, že to bude začínat tam kde skončila Věž vlaštovky a že se dozvíme co se stalo se Ciri u elfů...což jsme se dozvěděli až skoro v půlce knihy (zvláštní a nic moc dějová linka)...ale panebože tak stráááášně zdlouhavá část jak Ciri přeskakovala v časech a dimenzích...bože...a dějová linka s Jarrem taky nic moc až na moje milované trpaslíky a Yarpena Zigrina a snad nejlepší heslo ever: Milujte se, neválčete. A serte pravidelně každé ráno ;) ale popis té bitvy a najednou skok a on to píše jako staroch a pak zase skok a jsme v té bitvě....strašně moc to skáče z jednoho děje do jiného a ještě když je to v jedné lince tak zase skoky v časech....uff...zatím asi nejslabší kniha...uvidíme jestli se to zlepší...navíc tam byla ta část s Nimue a to jsem jako nepochopila proč to tam je (je to jako dávat dohromady jablka a hrušky)...prostě mi to k tomu nesedí...jsem ráda za delší pasáž s Geraldem, v předchozím díle ho tolik nebylo....a to jejich shledání :D waaau...jen je mi líto celé kompanie okolo Geralda :( a to jak to v jednu chvíli vypadalo s Geraldem a s Yennefer....ani jsem nechtěla věřit, že by to tak dopadlo....hodně jsem si oddechla...abych pak najednou zjistila že je konec a já z toho nejsem moudrá a nevím jak to teda dopadlo...jestli dobře nebo špatně....jako zklamání no :(
Z počátku série mě to hodně bavilo. Bylo to něco nového, s mocným zaklínačem, čaroději, elfy... A navíc s blížícím se seriálem jsem se těšila dvojnásob. První díly jsem si užívala, protože jsem ještě nemusela do hlavy cpát tolik informací. Vůbec mi nevadilo, že je to rozdělené spíše jako povídky, hodně se skákalo mezi místy i časovými liniemi sem a zpátky. Ale stále jsem dokázala udržet v paměti vše, co bylo třeba.
Jenže postupně jsem zjišťovala, že i když se série jmenuje Zaklínač, z něj osobně je tu neskutečně málo. Přibývalo postav, zvratů a detailů a já se cítila čím dál víc ztracenější. Mám dojem, že ani polovina věcí nebyla vysvětlena tak, jak by měla a polovina nebyla vyřešena, jak by si zasloužila. A jak jsem byla z počátku nadšená, tak to postupně opadalo. Davové šílenství ostatních mi nešlo do hlavy. Možná, že sérii si užívají především fanoušci her, kteří tento svět znají ještě víc...
Zklamání se zvětšovalo, až jsem došla k poslednímu dílu, který jsem v podstatě četla jen ze setrvačnosti, z pocitu, že jsem dosáhla cíle. Najednou se mi zdál příběh nudný, nezajímavý a už tak neskutečně zamotaný, že jsem při čtení vlastně ani nevěděla, v které části jsem. Jak jsem se tam dostala... O to víc mě to mrzí, protože jsem doufala v něco velkého, co se nesplnilo.
Možná, že kdyby to autor sepsal chronologicky, více se tomu věnoval a psal knihy jako plnohodnotný příběh a ne jako nějaké neúplné úryvky, bylo by to lepší. Spíše mám pocit, že sepisoval akorát útržky svých myšlenek, než aby se pořádně pustil do uceleného vyprávění. Co ho zrovna napadlo plácl na papír a vůbec neřešil jaký chaos tvoří. Absolutně nevyužitý potenciál a zabitý skvěle vytvořený svět. Netuším, čím to, že předchozí knihy se mi líbily víc. Byly lépe napsané? Zajímavější? Poutavější? Už je to moc dávno a detaily se mi z hlavy dávno vypařily. Teď jen vím, že tento díl se mi nelíbil, nudil mě a ničím nenadchl. A také vím, že k této sérii už se nejspíš nikdy vracet nebudu, protože na úplném počátku jsem přece jen očekávala mnohem více...
Uf. Sága bola super, po dočítaní poslednej knihy som však cítil podivnú pachuť.
Stredobodom knihy je opäť Ciri, ktorú sa rôzne strany snažia oplodniť z politických, mocenských a genetických dôvodov.
To, čo Andrzej budoval niekoľko kníh, dokázal spoľahlivo zničiť na pár stranách. Miestami som mal pocit, že rozohral toľko dejových línií, že pravdepodobne nevedel, ako to rozumne skončiť, tak na to šiel skratkovito.
Vyhladiť celú Geraltovu partu v priebehu jednej kapitoly, odstrániť tak jednoducho najsilnejšieho záporáka z celej ságy alebo lovca ľudí, ktorý len v spodkách zmasakroval celú bandu Potkanov mi príde ako vážne blbý vtip. Regis, mocný upír a jedna z najcharizmatickejších postáv ságy, skončil úplne absurdnou smrťou.
O závere ani nehovorím.
Mnohé veci neboli vysvetlené. Geraltovo prianie vzdať sa svojej profesie, Aen Elle a smrť ich kráľa, nevyužitý potenciál Triss... Nepochopil som ani Emhyra. Najmocnejší muž sveta sa niekoľko kníh snaží nájsť svoju dcéru aby s ňou mal dieťa a keď sa mu to podarí, proste si odíde a uspokojí sa s falošnou náhradou?
Už v minulej knihe mi vadilo prelínanie citátov z fiktívneho a reálneho sveta. V tejto máme ešte aj cestovanie časom (jeden veľký bordel), svetmi a realitami, a to vrátane tej našej. To, čo spočiatku vyzeralo fajn, bolo po pár stranách na nevydržanie.
Hromada zbytočných postáv, ktoré nikam neposúvali dej. Cirino stretnutie s nadržaným kanibalistickým lesným dedom bol hnus z brakového slashera.
Nuž, zostáva mi ešte Bouřková sezóna. Hádam to bude lepšie.
Zaklínačská sága přečtená mnou již už po druhé. Zprvu jsem Zaklínače znala jen z doslechu až k přečtení mě donutil připravovaný seriál, kde měl hlavní roli sehrát herec Henry Cavill. Bohužel kvalita seriálu podle mého dosti klesá z důvodu velkých odchylek od knih a ještě k tomu velké přeobsazení hlavní postavy, mě donutilo přečíst si znova všechny knihy.
Spisovatel nám vytvořil svět plný příšer, magie a politických intrik. Skvělé promyšlené postavy, které naopak od ostatních fantasy knih, nejsou dokonalost sama a plných velkých hrdinských činů, právě naopak. Postavy prohnilé, vypočítavé, ambiciózní a hlavně lidské.
První dva díly ve formě sbírky povídek mi vyhovovaly asi nejvíce. Jako každý autor má i Sapkowski svůj styl psaní. Bohužel často měnící se pohledy ani ne tak důležitých postav či skákání v čase a vyprávění úplně jiného příběhu pro mě bylo občas matoucí a někdy podle mého názoru i zbytečné.
Celou ságu hodnotím jedině kladně. I když nejsem žádná "pařmenka" musela jsem si zakoupit i hry, které podle mě zdařile navazují na konec celé ságy a tak nám dávají možnost prožít další dobrodružství s naším Zaklínačem Geraltem z Rivie.
POSLEDNÍ DÍL...
PRO MĚ VŠAK TEN NEJLEPŠÍ :-)
Ciri prchá od elfů, kteří chtějí její dítě...
Osvojuje si velkou moc!
Všichni po ní stále pátrají!
Emhyr jí chce za manželku, ale !!! No nemůžu všechno prozradit :-).
Geralt neúnavně pátrá po Ciri a jeho parťák Regis je prostě skvělý :-).
A KONEČNĚ JE TO TADY!
YENNEFER, GERALT A CIRI SE SETKAJÍ :-).
Bitvy jsou dobojovány.
Přátelé i nepřátelé mrtví...
Králové se snaží dohodnout, ale čarodějky mají stále své cíle a chystají se je ovládat.
Stále chtějí Ciri diktovat její budoucnost...
Konec však vždy musí přijít...
Můžeme si domýšlet, co mohlo být dál :-).
Čtěno jako audiokniha.
Mistrovské dílo, nemám slov. A jako bonus je výborně namluvená se super hereckými výkony a efekty. Nejlepší audiokniha ever.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Závěr až téměř holdstockovský. Ale nebyl by to Sapkowski, aby to nějak neshodil... Bavilo mě na celé sérii to postmoderní skákání v čase a prostoru, kdy se najednou začne odehrávat minulost některé postavy. Taky ty jasné aluze na Tolkiena a ten humor, který mi sedí víc než u Pratchetta (ten mi přijde až moc na sílu). Některé scény byly vskutku haškovské. S Haškovým Švejkem Zaklínače spojuje jak epizodičnost, seriálovost, putování, mletí, objevování nových a nových postav, ale i třeba detailní znalost vojenského prostředí. Na druhou stranu se mi zdálo, že se Sapkowski musí strašně přemáhat, aby mu to nějak drželo pohromadě, aby tam byl nějakej oblouk, něco odněkud někam. Ale tím, že je tam ten oblouk, cíl, ocas v puse, tak se polovina vyprávěného jeví jako zbytečná... Celá sérii je u mě tak za 80 %. Líbilo, ale asi už nezopakuju. Spíš se vrátím k povídkám (což je u mě zvláštní, protože jinak fantasy povídky nenávidím).