Peříčko Finista Jasného sokola
neznámý - neuveden
Soubor čtyř klasických ruských pohádek - Peříčko Finista Jasného sokola, Marja Morevna, Krásná Vasilisa, Žabka carevna - ve výpravném bohatě ilustrovaném vydání.
Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1981 , Albatros (ČR)Originální název:
Peryško Finista Jasnogo sokola, 1976
více info...
Přidat komentář
Príliš veľa opakovaní "magickej" trojky. Traja bratia, tri sestry, tri úlohy, traja pomocníci, sa dookola mleli vo všetkých rozprávkach. Keď sa chlapom niečo nedarilo, tak sa vyplakali, posťažovali, alebo si pospali. Čakal som akčných Bohatierov, ale dostalo sa mi smutných svadbychtivých hrdinov. Ešteže tam pobehoval Kostěj Nesmrtelný, ten tomu dodával brutálnejší drajv. Nebyť Bilibinových geniálnych ilustrácií, tak neviem, neviem...
Holt, Dobšinský je jednoznačne lepší.
Nezapomenutelné ilustrace. Jako dítě jsem tuhle knihu milovala. Když jsem jí dnes chtěla číst své dcerce, zjistila jsem jak moc je morbidní. Ale přesto zůstane mou top knihou z dětství.
Když po letech otevírám další z knih dětství mých dětí, těším se hlavně na Kostěje Nesmrtelného. A taky na krásné ilustrace, velkolepé, barevné, místy trochu děsivé. Takové, jaké jsou ruské pohádky. A jsou vážně jiné, než ty západoevropské, vane z nich velká širá Rus a úplně jiná duše i myšlení...
Myslím, že pohádky toho o lidech, kterým byly původně určeny, dokážou říct spoustu...
Ruské pohádky jsem milovala, i když byly na mně některé někdy až moc morbidní. Ale kouzlo měly a ráda si na ně s láskou občas vzpomenu.
V dětství mě tato knížka minula. Nyní jsem si rozšířila obzory díky příteli, který ji měl v dětství nejraději. Pohádky jsou jiné, než ty naše, ale také hezké. Určitě si zase někdy přečteme.
Tuto knihu jsem četla několikrát jako malá a byla jedna z mých nejoblíbenějších, jak pro pohádky, které obsahuje, tak pro krásné ilustrace. Stejně jako Leona333, které děkuji za připomenutí této knihy, mám dodnes moc ráda pohádky ze staré Rusi.
Ruské pohádky jsem jako malá doopravdy zbožňovala. Ve srovnání s pohádkami třeba od bratří Grimmů, mi tyto přijdou více srozumitelné, neškrobené, i s přirozeným, až hororovým napětím z nastalé situace. Prostě ničím nepřebitá dětská klasika, díky které jsme se, jakožto malé děti, měly v družině o čem bavit a dohadovat... ; )
Koščej, výrazná postava v Bohatýrovi Ďuro Červeňáka, mi připomněl tuto dlouho nevyužitou, v dětské knihovně polozapomenutou knihu. Znovu jí listuji, stejně jako před lety se s mírnými problémy začítám do specifického textu a krvavých příběhů a vzpomínám, že tenkrát u našich dětí nepatřila do pohádkové knižní top. S jednou výjimkou, a tou jsou originální ilustrace V. I. Bilibina, ty jsou nezapomenutelné, stejně jako Kostěj Nesmrtelný, bytost shodná s čarodějem Koščejem, excelujícím v druhém dílu Bohatýra. Kniha je pěkná a spolu se stovkami dalších podobných by mohla sloužit jako učebnice pro zkoumání té pověstné, pro Středoevropana těžko pochopitelné, široké ruské duše.
75 % (zatím 85 hodnotících s průměrem 90 %).
…
Vydal se na cestu, šel a šel, když tu najednou uvidí pole, na poli vojsko do posledního muže porubané. Ptá se carevič Ivan:
„Jsi-li tu někdo živ, ozvi se! Kdo to tu porubal tak velké vojsko?“
Odpověděl mu živý:
„Celé to velké vojsko zrubala Marja Morevna, krásná královna.“
Carevič Ivan se vydal dál, dorazil k bílým stanům, ze stanu mu vyšla vstříc Marja Morevna, krásná královna.
„Buď zdráv, careviči, kampak tě cesta vede? Jdeš dobrovolně, či proti své vůli?“
Odpověděl carevič Ivan:
„Chrabří mládenci proti své vůli do světa nejezdí.“
„Pak tedy, nemáš-li naspěch, pobuď v mých stanech, pěkně si odpočiň.“
Carevič Ivan s radostí přijal, dvě noci ve stanech nocoval, zalíbil se Marje Morevně, za ženu si ji vzal.
poklady ruskej literatury. ilustracie od Bilibina su uzasne, jedinecne a autenticke s ruskym duchom. strasidelne a tak realisticke a preto ich oblubujem. zaroven su jednotlive pribehy zaujimave aj z hladiska komparistiky s naraciami z inych kultur a hladanie moznych suvislosti.
Nádherná knížka pohádek nejen pro děti. Ruské pohádky, stejně jako české, jsou nejen kouzelné, ale i velmi moudré...na rozdíl od těch trapných západních slátanin - želvy nidža a podobné hovadiny....
Ruské pohádky jsou prostě nádherné. Když jsem teď tři večery předčítala, vzpomněla jsem si na svoje dětství a jak mne mrazilo při pohledu na babu Jagu letící v hmoždíři, na Vasilisu jak drží v ruce lebku se svítícíma očima. Moje děti z toho byly taky paf.
A strašně dobře se mi předčítalo. Aby byla knížka pro děti nádherná, je třeba aby se sešli dobrý spisovatel i ilustrátor. A případně dobrý překladatel. To se u Finista stalo, takže za mne pět hvězd a právem. :-)
(SPOILER)
Útlá kniha starších (asi ne zcela původních, už trochu umírněných) ruských pohádek. Pěkné ilustrace. Pohádky tedy nejsou nijak exotické, všechny motivy najdeme i u nás, ale je možné, že ruské pohádky jsou blíž kořenům slovanských pohádek než ty naše. Baba Jaga není vždy zlá, i když je obvykle nebezpečná a je potřeba mít se před ní na pozoru. U nás je to více rozdělené na zlé ježibaby a hodné kouzelné babičky. Vasilisa je často krásná i moudrá (nebo aspoň chytrá) a odvážná. V krátké sbírce čtyř povídek nenajdeme ani jednu, kde by princové jen nekorektně zachraňovali princezny, takže bojovníci za klasické příběhy se asi jejich vynuceného přepisování feministickými ničitelkami všeho starého a dobrého nemusí bát. Trochu přiblížím motivy v jednotlivých pohádkách a jejich (možná) známější paralely, kdo se chce nechat úplně překvapit, ať raději nepokračuje.
--- SPOILERY ---
Peříčko Finista Jasného sokola
Hlavní hrdinka má dvě marnivé sestry, které myslí jen na parádu, sama má velmi specifickou a atypickou představu, co by jí otec měl dovézt z trhu – Peříčko Finista Jasného sokola. Začátek nejvíce připomíná Krásku a zvíře, vzdáleněji pak Popelku (chybí macecha, sestry jsou vlastní). Také s nápadníkem nějakou dobu prožívá období námluv, než je zapuzen a vydává se ho hledat. Cestou jí nepomáhají kouzelné babičky ale baby Jagy. Vše se musí dělat třikrát. Výměna čarovných věcí za podivnosti je také běžný motiv, u nás třeba Zlatý kolovrat. Šťastně vítězí nad sokyní tam, kde to Rusalka či Malá mořská víla nedokáže.
Marja Morevna
Marja Morevna je jedna z těch pohádek, kde nebude potřeba uměle předělávat prince na princezny:
"Celé to velké vojsko zrubala Marja Morevna, krásná královna."
"Marja Morevna, krásná královna, se s ním vrátila do svého království a tam spolu žili, dokud si neusmyslila vytáhnout znovu do boje. Odevzdala careviči celé hospodářství..."
Velmi podobná pohádce O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku sebrané Boženou Němcovou. Rozdíl je třeba v tom, že careviče Ivana pozvala Marja Morevna do svých stanů a po dvou nocích se jí tak zalíbil, že si ho vzala. To "krásná princezna, která je tak silná, že celé vojsko přemůže" s princem Silomilem bojovala, protože chtěla jen muže, který ji porazí v boji. K vítězství přitom potřebovala kouzelný meč (který Silomil stihl před jejím příchodem docela obyčejně ukrást). Zatímco Ivan dokazuje svou chrabrost budoucí nevěstě ve stanu, princ Silomil ji dokazuje lstí. Soka pouští ze řetězu v obou verzích ženich a ženich pak musí jít a nějak se s ním vypořádat.
Měla jsem tu pohádku jako dítě ráda i v té české verzi, ale ruská celkově působí mnohem smysluplněji. Marja Morevna má evidentně druhé jméno po matce Moreně (nikoliv po otci, jak je častější), pravděpodobně jde ale přímo o ztělesnění smrti, o modernější křesťansky přijatelnou podobu Moreny. Kostěj Nesmrtelný je pak jejím nepřítelem z dosti zjevného důvodu.
Krásná Vasilisa
Vasilisa má macechu a dvě nevlastní sestry, které se jí chtějí stůj co stůj zbavit. Má ale i ochranu – "maminčino požehnání". Nakonec jí posílají pro oheň k babě Jaze. Nejvíce se blíží pohádce O dvanácti měsíčcích. Jiný směr nabírá v závěru, kde není hned svatba. Vasilisa musí budoucího ženicha, nikoliv nejbohatšícho sedláka ze vsi ale rovnou cara, teprve zaujmout.
Žabka carevna
Pohádku o moudré Vasilise jsem už znala, takže se mi těžko porovnává s jinými. Motiv krásné ale zakleté nevěsty, o kterou se novomanžel neuváženě připraví, když strká nos kam nemá a rozhoduje o tom, co mu nenáleží.
"Ech Ivane careviči, pročpak jsi spálil tu žabí kůži? Tys ji nenosil, na tobě nebylo, abys ji svlékal. Moudrá Vasilisa se narodila moudřejší než její otec, zato se na ni rozhněval, proto jí přikázal, že musí po celé tři roky žít v žabí podobě."
I jeho žena se tak dostane do spárů Kostěje Nesmrtelného a carevič si musí sníst, co si nadrobil.
Jediná kniha ruských pohádek, která se mi líbí i v dospělosti. Jako dítě jsem ji milovala a četla opakovaně. Krásné barevné obrázky.
Další z mých oblíbených knih mého dětství. Nevím,čím to je,ale mě se prostě ty ruské pohádky strašně moc líbí. Mám ráda i ty naše,ale tyhle prostě vedou na plné čáře. Asi to bude tím, že se tam neustále prohání ta Baba Jaga, Vasilisa je vždy hodná a velice laskavá a ti švarní junáci jako Ivánek či Finist.. no kdo by jim odolal :-) Zkrátka a dobře pro mě byly, jsou a budou ruské pohádky moje nejoblíbenější. :-)
Knihu jsem jako dítě četla několikrát. Má úžasný ilustrace. Malýmu jsem ji nečetla a ani jsem mu ji nedala do knihovny. Ještě nějaký ten rok počkám.
Tuhle knížku sem v dětství četla několikrát a teď když sem na ni tady narazila, musím si ji zajet k mamce pohledat a přečíst znova :)
Autorovy další knížky
2001 | Bible |
1997 | Epos o Gilgamešovi |
2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
1986 | Píseň o Rolandovi |
2003 | Béowulf |
Oblíbená kniha mého dětství, nádherné ilustrace i poutavý text (poetičtější než v Kráse nesmírné ze 70. let nebo převyprávění v Babě Jaze z r. 2019, modernizace mi k těmto pohádkám nesedí, dnešní děti mohou být jiného názoru)
Jedny z nejkrásnějších pohádek, které vskutku jitří a probouzí fantazii. Na Baba Jagu, Krásnou Vasilisu, Kostěje Nesmrtelného a Marju Morevnu člověk jen tak nezapomene (pokud hledáte "dospěláckou variaci" na ruské pohádkové motivy, plnou vášní a magického realismu, pak doporučuji Nesmrtelný příběh od M. Valente)