Piranesi
Susanna Clarke
Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná. Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného. Originální fantasy s hutnou atmosférou od autorky bestselleru Jonathan Strange a pan Norell.... celý text
Přidat komentář
Upřímně řečeno opravdu nechápu, čím si tahle kniha zasluhuje vysoká hodnocení a ocenění, která sbírá. Buďto magický realismus není nic pro mne, nebo jsem tu knihu vůbec nepochopil a četl ji nějak špatně.
Zejména první třetina kniha byla docela utrpení. K vykreslení atmosféry a světa, kde se odehrává by stačil zlomek toho, co bylo napsáno. Zbytečně obsáhlé a repetitivní popisy schodišť, sloupů a soch mě rozhodně nebavily.
Následující části začínají přinášet tajemství a snahu je objasnit pomocí nespolehlivého vypravěče. Postupné odhalování bylo docela fajn a nejspíš pro mne nejlepší částí knihy. Postupně se odhalovalo více a více vrstev. Bohužel stále za popisů v kolikáté chodbě a u jaké sochy se co děje.
Možná je zaměrem stylu, že se mají některé části ignorovat nebo přeskakovat, ale mě toto moc nesedlo. Stejně tak mi nesedlo směřování z bodu A do B bez větších překvapení. Měl jsem pocit, že vysvětlení a zakončení je vidět dost dopředu a četl jsem jen, abych si domněnku potvrdil.
Celkově je Piranesi pro mě zklamáním. Podle hodnocení a recenzí jsem čekal bombu. Je možné, že jsem něco nepochopil, ale našel jsem poměrně plytký příběh s nekonečně se opakujícími nudnými popisy. Když už to začínalo vypadat zajímavě, tak pasáže, které nabízely jakýsi hlubší průnik byly nepropracované a izolované.
Dát Piranesimu jen dvě hvězdy by bylo asi přeci jen trochu kruté, zase taková hrůza to nebyla, ale ty tři, které dávám mají uši odrané docela dost.
Strašně zvláštní knížka, magický realismus jak vyšitý. Začátek trošku utrpení, než mi došlo, že si nemusím pamatovat „data“ a síně, ale stačí si jen užívat ten podivný časoprostor. Pak už příběh nabral spád a svištělo se jak na horské dráze až do konce. Ten byl na můj vkus moc dlouhý či naopak moc krátký, zkrátka nesedl mi tak úplně, až jsem byla rozhodnutá za něj jednu hvězdičku ubrat. Ale zjišťuji, že i po dočtení má čtenářská dušička zůstává po kotníky v přílivové vodě a zvedá hlavu k mramorovým sochám a hvězdnému nebi a že otisk téhle knížky už v ní zůstane. A za to si zaslouží plných 5*.
A po shlédnutí Piranesiho grafických listů bych přidala i šestou *
Tohle je rozhodně zvláštní kniha. Mezi mé oblíbené se asi nezařadí, ale přesto jsem ráda, že jsem ji přečetla. V knize se toho děje minimum, její síla je ve vytvoření zvláštní atmosféry a poznávání velmi jiného fantaskního světa. Ani si nejsem jistá, jestli má kniha nějaké hlubší skryté poselství nebo myšlenku. Žádné rozumové zdůvodnění příběhu mě nenapadá. Vlastně můj hlavní pocit po dočtení je, že nejsem asi dostatečně chytrá na to, abych to pochopila :-)
Tady mi hodnocení v průběhu čtení slušně skákalo. Prokousejte se tak prvními 60 stranami, u kterých jsem si říkal, že v této knize se asi úplně nenajdu, a pak to začne - chtěl jsem číst víc a víc. Ani nakonec nevím, jestli bych dal dílu 4 nebo 5 hvězd, myslím si ale, že zde na tom nezáleží, protože účinek vyjde nastejno. Chtěl bych vědět víc, víc zjistit o podstatě toho, co nám bylo předestřeno, a jak to zároveň funguje.
Nedozvíme se to a tím je to možná ještě lepší. Hlavně v první půlce doprovázela příběh lehká kouzelná zmatenost. Ani závěr není pro Piranesiho jasný a nenabízí plné rozřešení. Kde je možné najít štěstí a vnitřní klid?
Krása Domu je nezměrná; jeho Laskavost nekonečná.
Neskutečně poetická kniha. Jedna z nejzajímavějších, nejkrásněji napsaných knih, které pro vás buď prostě nejsou (a to zjistíte celkem rychle) nebo si ji zamilujete.
Zajímavá, nevšední kniha. Poměrně dlouho jsem skutečně nevěděla, co to celé, ten celý svět má znamenat a kam to povede.
Doporučuji, protože se vymyká běžně čtenému.
Musím povedať, že koncept, s ktorým kniha pracuje je výborný. Ide o originálny námet a na začiatku máte pocit, že dielo mieri veľmi vysoko...
Bohužiaľ potom prichádza nazvime to druhé dejstvo, kde sme na pól ceste k odhaleniu "záhady". Nie vždy mi bolo jasné kam kniha v tejto pasáži vlastne mieri a od istého momentu je nám ako čitateľom už jasné o čo ide, no náš hrdina ešte stále tápa... Stranu za stranou sa potom posúvame k záveru, ktorý nás už neprekvapí ničím novým.
Nie som presvedčený, že príbeh bol v románe hlavnou ingredienciou. Autorka sama naznačuje v knihe rôzne metafory. Myslím, že román mal perfektné podmienky pre trochu "špekulatívnej fikcie", kde by rozjímal nad ľudskou identitou, egom a naivitou priam detskej osobnosti hlavného hrdinu. Tento potenciál však zostal podla mňa nevyužitý.
Jedinečný námet, ktorý osvieži originalitou ale nevyťaží zo svojho potenciálu. Nadpriemer, ak máte chuť na niečo "iné".
Nedávno jsem chtěl dát dárek své vedoucí, o které vím, že čte. Tak jsem vybral tohle - protože je to chytré, citlivé, a zanechalo to ve mě pokoj, jako by to byl do beletrie převedený Mýtus o věčném návratu od Eliadeho.
A protože jsem si díky této příhodě na Clarke vzpoměl, z antikvariátu mi za pár dní dojde pan Norell. No těším se moc.
Nesmírně zajímavá kniha. Upřímně, první půlka mě až tak moc nenadchla, přišla mi místy složitá a zdlouhavá. Avšak od poloviny knihy se to nesmírně rozjelo, všechno do sebe začalo zapadat a nemohla jsem se odtrhnout. Konec byl místy předvídatelný, ale zároveň ne. Moc mě to bavilo.
(SPOILER) Líbilo se mi jak jste 200 stran stejně zmateni jako hlavní postava, pomalu zjišťujete, kde jste, kdo jste, co se stalo a na konci bum. Krásně napsaný a kouzelný příběh, trochu jsem knihu hltal, protože jsem se chtěl dozvědět víc a víc o postavách a domu. Trochu mě mrzí až moc velké tajemno kolem domu, o které jsme se mnoho nedozvěděli, na druhou stranu to tak mělo asi být. Kniha slouží k hlubokému zamyšlení a až jí budu číst po druhé, určitě si jí užiju o hodně více.
(SPOILER)
Krása domu je nezměrná; jeho laskavost nekonečná. Takto shrnuje svůj pobyt v Labyrintu v podobě fantastického sídla Piranesi. Netuší, jak se sem dostal. Společnost mu dělají pouze sochy, které si při prohledávání rozsáhlých síní rozpínajících se mezi nekonečným oceánem díky svým deníkovým zápiskům dokázal memorovat. Stejně jako dny, kdy se vrací ničivé povodně. Piranesimu a jeho jediné lidské společnosti, Tomu druhému, nic nechybí. Pracují spolu na vědeckém výzkumu a žijí z darů, které jim dům, který je jak později zjistíme labyrintem postupně v chodbách východních sálů nechává. Do té doby, než se objeví hrozba. Stejně jako pes, který štěká, když cítí nebezpečí, objeví Piranesi něco, co rozvíří vlny celého jeho světa. Zápisky, které jednoho dne nachází nejsou jeho. Do jejich světa přichází hrozba v podobě nového obyvatele zaplaveného domu. Piranesi je tak postupně nucen rozplétat pavučinu lží, které mu dům společně s jeho jediným přítelem představují jako realitu. Je Piranesi vůbec jeho jméno? Jak se sem dostal? Nic jiného, než zaplavené sály nezná.
Při čtení knihy je čtenář stejně dezorientovaný jako hlavní postava, která trpí amnézií. V tomto případě to však není naškodu. Společně s Piranesim rozplétá a poznává záhadu chodeb a zaplavených sálů, než se jim společně nepodaří najít cestu zpět do našeho světa. Kniha jakoby před finálním rozuzlením vybízela čtenáře až k Platónskému rovzpomenutí se a pohledu sami do sebe. Při čtení knihy nejen poznáváme labyrint skrze Pirenesiho zápisky, které nám představují jeho svět. Vedlejším produktem jako by byla tvorba našeho vlastního oceánu, který nás dokáže zaplavit, když si nebudeme dávat pozor. Tady do hry přichází sama autorka, která nás již od prvních řádků nechává bez vysvětlení plavat. Proto Vám, milý čtenáři nemůžu blíže představit děj a rozuzlení tohoto fantastického románu. Je na čase aby jste se do zaplavených sálů vlastní imaginace vypravili sami.
Velice dobře napsané rád bych si ji chtěl přečíst znovu ale to bych ji musel vymazat z mysli
Začátek knížky vás hodí rovnou do vody, ale čím déle čtete, tím máte menší chuť ji odložit. Společně s Piranesim poznáváte rozhlehlý labyrint Domu a postupně rozplétáte jeho tajemství. První polovina se mi líbila o chlup víc, ale celkově jsem z knihy opravdu nadšená a klidně bych si ji někdy přečetla znovu.
Konečně se mi dostala do ruky knížka která se dala číst. Poslední dobou se mi do ruky dostávaly knížky, které jsem nebyl schopen dočíst, nebo byla jejich čtenářská kvalita pofidérní.
Tento příběh pro mě byl jako pohlazení, a když jsem jej večer dočetl, tak se mi ve snu zdálo o příbojích v místnostech a o zvláštních sochách.
,,Nechť jsou vaše Stezky bezpečné, ať vaše Podlaha není rozbitá a nechť vám Dům naplní oči Krásou," tak jako mně.
Naprosto kouzelný a nápaditý příběh.
Krásne podivná kniha, ktorá sa dokonale hodí ako príbeh do čitateľského klubu. Toľko teórií, hypotéz a nápadov, koľko som dostala pri pomalom putovaní magickým Domom by som nenazbierala zo všetkých snov, aké sa mi kedy snívali. Z knihy, od ktorej som nemala veľké očakávania sa stala jedna z mojich najobľúbenejších. Skôr ako fantasy som v tom videla čarovnú a poetickú filozofiu. Buď sa do Piranesiho zamilujete alebo iba pokrútite hlavou, čo na tom kto vidí.
Nepatrím do skupiny čitateľov, ktorí vyhľadávajú fantasy, ale sem tam chcem zmenu. A táto kniha bola dobrý vyber. Spočiatku sa síce dlho nič nedeje, “len “ sa oboznamujeme s Domom a sochami. Ale vydržte, čítajte až do konca. (A páčili sa mi názvy kapitol.)
Piranesi je jednou z mých nejoblíbenějších knih. Začala jsem audioknihou a pak jsem si řekla, že bych si ji chtěla přečíst v originále, což se mi naštěstí také podařilo. Souhlasím s těmi, kdo píšou, že o téhle knize je nejlepší si dopředu nic nezjišťovat, prostě to zkusit a uvidíte, jestli chytne právě vás. Škoda každého náznaku budoucího děje.
Pro mě bylo velkým zážitkem ponořit se do tohoto světa. Naprosto okouzlená Domem a nadšená systémem záznamů nemohu jinak než Piranesiho srdečně doporučit.
A už se moc těším, až zase do Domu zavítám.. znovu a znovu.
Štítky knihy
anglická literatura tajemství osamělost bludiště, labyrint jiné světy schody, schodiště sochy
Autorovy další knížky
2007 | Jonathan Strange & pan Norrell |
2021 | Piranesi |
2009 | Dámy z Grace Adieu a jiné povídky |
Kniha presne podľa mojho gusta! Milujem to snové, neskutočné prostredie… túžim navštíviť Piranesiho Dom.