Píseň oceli
Michaela Merglová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423132/bmid_pisen-oceli-pPY-423132.jpg
4
311
311
Píseň oceli série
1. díl >
Každý příběh někde začíná. Tenhle shodou okolností mezi stehny jedné vdané paničky a končí, no končí tam, kam se může dostat jen fantazie jedné z nejtalentovanějších autorek české fantastiky. Vyrazte na cestu, která tu dlouho nebyla, cestu, která vás dovede mezi démony, draky, bardy a drakobijce. A taky zase mezi nohy nějaké té vdané paničky, ale tak už to mezi hrdiny chodí.... celý text
Přidat komentář
Jako bych to uz nekdy nekde cetla... ehm no nic, klasicka fantasy vpohode poslouchalo se to fajn pri uspavani.
Nejlepší fantasy, které jsem za poslední dobu četla. Nijak extrémně temné, láska boje fantastično.
Většinou se českým fantasy vyhýbám, ale tato série mě lákala už dlouho.
Byl to takový ten poctivý fantasy příběh kde je spouta příšer a hlavní hrdina, který je všechny zabíjí. Seveřan ve společnosti barda jsou absolutně skvělá dvojka.
Co v této knize ani náhodou nechybělo je povedený humor.
Já jsem si příběh užila a těším se na pokračování.
75% - "Vysvlékni ho," ozval se horal, zatímco vytáhl křesadlo.
"To bych měl?"
"Ano, to oblečení je mokré a studené. Rozdělám oheň a najdeme mu něco jiného."
Minangar se zarazil. "Proč já?"
"Je to dítě."
"A?"
"A ty se pohybuješ kolem ženských."
"Ano, a?"
"A ženské mají děti."
"Ne ty, kolem kterých já se pohybuju!"
Bohatá slovní zásoba (i když při psaní soubojů občas neobratně tvořená jen citoslovci), svižné psaní, vtipné dialogy hlavních postav, které autorka sází s takovou lehkostí, jako kdyby jen zachycovala na papír to, co její postavy říkají, to je hlavním kladem téhle české fantasy.
Ten svět není nikterak výjimečný či propracovaný, středověkou krajinu autorka prostě jen naplnila postavami a stvořeními dobře známými z jiných románů - draci, skřítci, trollové a mnozí další, s nimiž se hlavní hrdinové potýkají. A ano, společně putující přátelé bojovník Cuchenan a bard Minangar okamžitě čtenáři připomenou Zaklínače a Marigolda, byť autorčin horal je sympaticky prostý a trochu neobratný bývalý otrok za severu, který celkem náhodně našel kouzelný meč a skolil s ním draka, a bard i přes typický sklon k prostopášnosti jeví i přívětivou dávku empatie a jeho vnímání hudby je vykreslené velmi citlivě.
Rozjezd knihy se zabitím draka a usídlením se hlavních hrdinů v Dussu úplně čtivý nebyl a zpočátku jsem se do čtení musela nutit, ale některé další kapitoly (samostatné, byť na sebe navazující příběhy) byly napsané dobře - nejvíc se mi asi líbila ta s únosem Cuchenana ze strany synů jeho bývalého pána nebo ta, kde přátelé zachrání princeznu před skřetem, který je držitelem velmi podivného náramku, jehož duší je mocná vlčí bytost.
Kniha mi sedla. Sice ma svoje klise, ale porad rozhodne lepsi a originalnejsi nez zahranicni produkce, ktera jede posledni dobou pres kopirak natvrdo. Je napsana ctivym stylem a libil se mi ten humor. Dam si i dalsi dily.
Nějak jsem při čtení nemohl setřást pocit, že je to jen kolekce fan fiction z nějakého již existujícího univerza, jehož je autorka náruživou fanynkou. Interakce hlavních hrdinů na mě působily nerealisticky a dětinsky (přesně tak, jak to bývá ve špatných fan fiction), celá kniha je navíc jen sledem lehce provázaných a nepříliš komplikovaných povídek (jako bývají fan fiction). Ale nelze tomu upřít čtivost a člověk si časem na ten styl zvykne. Navíc mám pro tyhle drsné pseudo-středověké světy slabost, takže celkový dojem nakonec ok.
Téměř "klasické" fantasy, které je ale podáváno trochu humorný a trochu přisprostlým stylem, čímž se z něj stává krásně oddychová knížka.
Byl by to dobrý historický román, nebejt toho draka, a těch chlastajících pidižvíků, tý vědmy, toho protivnýho skřeta, nebo toho kamennýho trolla, ale takhle to byl celkem dobrý, trochu ukecaný fantasy román, hodně inspirovaný Sapkowskiho Zaklínačem, ale jelikož jsem originál Zaklínače nečetl, znám ho pouze ze seriálové verze, kterou jsem pro ty progresivistické hovadiny které tam nacpali ani nedokoukal, tak mně to celkem bavilo a určitě si tuto trilogii přečtu celou.
Dlouho jsem tuhle knížku odkládala, ale konečně na ni přišel čas a je skvělá.
Miluju fantasy s vtipnými hláškami. Hlavní postavy si člověk oblíbí i když jsou to takové typické charaktery z podobných knih, ale to vůbec nevadí, když to funguje.
A víc než Zaklínače ( jako ostatní ) jsem v tom já viděla spíš Asterixe a celou jeho vesnici. :-)
Za každým nejlepším z nejlepších zůstane druhý co plive krev v pilinách, nebo zuby drtí porážku. Třetí, který nedosáhl na pomyslnou příčku nejlepšího a marně sleduje svůj vzdalující se sen.
Úžasná kniha.
Příběh začínal podobně, mezi stehny vdané paničky, jako Husitská trilogie, vzápětí se objevil bard jako Marigold, pak šup nějaký ten drak, klasická babička sudička na cestě, mírně mi to též připomínalo Hraničářova učně. Suma sumárum to bylo napsáno velmi čtivě, líbilo se a frčím na další díl.
Poslední dobou zjišťuji, že ten náš malý zaprděný rybníček fantasy a sci-fi, přeci jen dostává čerstvou vodu. Velmi dobře napsaný příběh poskládaný z povídek. Díky mystice a postav z bájí Slovanů jsem měl pocit, že čtu ženskou verzi Juraje Červeňáka a jeho trilogii Bohatýr.
Ze začátku jsem byl nadšený, popravdě ani nevím proč, příběh není úplně silný, ale čte se to samo a lehce. Za styl psaní palec hore.
Je ale pravda, že se mi postupem času začalo drobet protivit neskutečně dlouhé diskuze mezi hlavními hrdiny a to mnohdy o ničem (chtěl jsem napsat o hovně, ale to jsem si rozmyslel). Pořád jsem si říkal proč proboha? Ale pak jsem autorku potkal na jedné přednášce v Plzni v Depu 2015 na Světu knihy a tam mi to došlo, ona jí pusa neskutečně jede, ale jakože pořád. Skoro jako kdyby si před tím dala 5x preso a ještě možná Red bull. Takže jsem jí to trochu odpustil.
Za mě velmi slušný počin a nakonec jsem po zvážení místo 4 dal hvězd 5 a rád si přečtu další díl.
Příjemný poslech, děj plyne lehce, hrdinové jsou stateční, bídáci podlí, milostný příběh nechybí, objevuje se tu plejáda divoženek, draka, trpaslíků, podivných zvířat, no prostě tak jak to máme rádi, to vše v kulisách tajemného a drsného severu.
Příjemná fantasy rozdělená do šesti volně navazujících povídkových příběhů. Borec s mečem a otravný sukničkář, který je ovšem nadaným básníkem a umělcem, tvoří nijak zvlášť originální, přesto dobře kontrastní dvojici hlavních hrdinů. Podobnosti s Geraltem a Marigoldem jsem si nevšiml, pouze až po přečtení některých komentářů zde - oba hrdinové mají svébytný charakter a autorčin svět je úplně jiný.
Líbil se mi styl, autorka používá neotřelé obraty a dobře se to čte. Je zde hodně dialogů, někdy jsou hodně podobné (potvrzují charakter Minangara i Cuchenana), ale kniha má díky nim spád a mnohdy umožňují humorné situace a narážky. Ani akce tu nechybí. Nicméně první tři příběhy mi nepřišly tak dobré oproti Pravidlům hry, Tanči se slovy a Dívce, která neměla ráda hvězdy. Zejména poslední povídku podle mě velmi pozvedla Minangarova odvaha a příchod třetí hrdinky. Trio hrdinů mi sedlo daleko více než jen bard s drakobijcem (přestože se k ní bard choval zcela předvídatelně) Doufám, že se o ní píše i v následujících knihách.
Přesto, že přítomná magie byla nádherně popsána a vetkána do světa (lesní šotek, harfa,...) líbilo by se mi kouzel případně ještě víc. Co mi však šlo vyloženě proti srsti, byla některá jména. Mám s tím problém u více knih a třeba právě Cuchenan mi znělo divně, natož zkrácenina "Cu" - to mi jednoduše Cupovalo nervy. Nebo Gaía - vykradené jméno z řecké mytologie, naštěstí ho zastínil charakter hrdinky.
Celkem tři zasloužené hvězdy, půl navíc za českou fantasy na opravdu dobré úrovni (všechny postavy byly prostě dobře vymyšlené a v rámci světa zcela uvěřitelné), zaokrouhleno nahoru - ****.
Fanouškům fantastiky doporučuji a chystám se na druhý díl série.
Hezky napsaná variace Zaklínače. Autorce se daří především v dialozích, které hodně dobře spoluvytvářejí celkový fantasy rámec. Tohle se povedlo.
Jsem hodně mile překvapená, tohle bylo skvělé! Kniha mi dost připomíná zaklínače, ale tohle bylo mnohem lepší. Příběh je velmi čtivý a postavy sympatické a zajímavé.
Celou dobu jsem měla dojem, že čtu takový slabší mix Hraničářova učně a Zaklínače. Jenže o čem taky pořád psát, aby to už někde nebylo... Mě se líbilo moc. Jak už jsem psala, že pro mě byl příběh slabší odvárek jiných, tak na druhou stranu bylo fajn, že se tak nějak dopředu "ví", že vše dobře dopadne, bez nějakých extra velkých nervů a stresu. Hvězdou knihy je Minangard. Já mám na tyhle týpky prostě slabost a člověk se párkrát opravdu od srdce zasměje. Co mi vadilo...zdrobněliny při oslovování, hodně málo propracovaná postava Cuchenana, někdy až moc lehounce překonané potíže a problémy. Naopak moc mě bavili nadpřirozené bytosti, hlavně lesní potvory jsou boží. Kniha se čte "sama", děj svižně ubíhá a nebýt pár peprnějších sexuálních pasáží, byla by to velmi vhodná fantasy pro děti.
Příjemná fantasy, která se opravdu krásně a lehce čte. Nejsou tu složitá jména postav nebo lokací a ani děj není nijak komplikovaný (což po čtení Písně ledu a ohně opravdu vítám). Zjevná inspirace u jiných fantasy děl mi nevadí.
Občas mi trochu vadila až moc očividná pohádkovost. Hlavně slovo drakobijce patří opravdu jen do pohádek a trochu mě to při čtení rušilo. To samé při popisu soubojů. Bum, prásk, třesk... když v návaznosti na tyhle slova někomu uletí hlava, ruka, případně dojde k nějakému dalšímu násilí, tak to působí zkrátka nechtěně komicky.
Rozhodně si přečtu další díly. Taky doufám, že se dvojice našich hlavních postav trochu rozroste o jednu navíc. Soudím tak podle poslední povídky :)
Původně jsem chtěla knize dát o něco lepší hodnocení, ale u posledních dvou povídek knize trochu došel dech. Hlavně ta předposlední povídka byla na můj vkus opravdu hodně rozvleklá.
I přes to, že jsem tu četla ne úplně lichotivé recenze, tak jsem se do knížky pustila. Musím souhlasit, že to působí trochu jako vykrádačka jiných fantasy knih, ale v tomto případě mi to nevadilo. Příběh příjemně plyne, hlavní postavy jsou mi sympatické a jejich dobrodružství a rozvíjející vztah mě baví. Knihu jsem brala jako odpočinkovou četbu na dovolenou a moje očekávání splnila.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Píseň oceli |
| 2021 |  Krásky a vetřelci: Pulp stories |
| 2021 | Píseň severu |
| 2020 | Prokletá věž |
| 2022 | Píseň války |
Tak tohle se fakt povedlo. Ano, kniha je nejspíše inspirovaná Zaklínačem – Cuchenan a Minangar mi velmi připomínali Geralta a Marigolda, stejně jako styl povídek místo jednoho příběhu skrz celou knihu. Ani jedno ale knize nic neubírá. Čtení ubíhalo fakt rychle, a co mě na knize opravdu baví, jsou rozhovory hlavních protagonistů a jejich charaktery. To, jak dokáže autorka skvěle vykreslit jednotlivé postavy a k nim přidat krásně uvěřitelné dialogy... Paráda. Hned jsem se po dočtení vrhl na druhý díl.