Píseň oceli
Michaela Merglová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423132/bmid_pisen-oceli-pPY-423132.jpg
4
311
311
Píseň oceli série
1. díl >
Každý příběh někde začíná. Tenhle shodou okolností mezi stehny jedné vdané paničky a končí, no končí tam, kam se může dostat jen fantazie jedné z nejtalentovanějších autorek české fantastiky. Vyrazte na cestu, která tu dlouho nebyla, cestu, která vás dovede mezi démony, draky, bardy a drakobijce. A taky zase mezi nohy nějaké té vdané paničky, ale tak už to mezi hrdiny chodí.... celý text
Přidat komentář
Tohle je úplně dokonalá knížka. Chvilku trvá, než se hlavní hrdinové dají dohromady, ale pak je to velká paráda. A konec mě moc navnadil na pokračování!
S heroickým přemáháním jsem to dala do poloviny. U prvotin jsem ochotná přivřít oči, ale tady i se zavřeným třetím a čtvrtým okem, bohužel ne. Trochu Conan, Geralt a snad i Herkules v jedné osobě a k tomu bard (nepoučitelný pitomec, který neví, do kterého dolíku dřív zasunout svůj kolík) až moc podobný Marigoldovi. Scházelo mi ztotožnění se aspoň s jedním z hrdinů, výrazný zvrat nebo vývoj postav. Žánrové očekávání kleslo na úroveň tuctovosti a klišé. Smutné, když se autorka hlásí ke spolupráci s Triumvirátem, který má seznam klišé delší než nákup před Vánoci.
Klasická hrdinská fantasy jen lehce šmrncnutá Geraltem a Marigoldem (a za to jedna hvězda dolů), zkrátka pěkné dobrodružně magické počtení.
Příjemná a čtivá kniha, jednotlivé příběhy se mi líbily. Bavily mě různé bardovy eskapády. :) Drobným minusem jsou za mě jména hlavních postav, dost dlouho mi trvalo, než jsem si na ně zvykla. Což je ale opravdu detail, takže jako celek jsem si knihu užila.
Čistý průměr, nic víc od toho nečekejte. Možná poslední povídka s přivřenýma očima by stála za čtyři hvězdy (nebýt posledního příběhu, dal bych dvě hvězdy)
Nemá to prostě hloubku.
„Drakobijec z Dussu a slovutný bard z Údolí splétající skvělé písně o jeho hrdinských činech – to bude žrádlo!“
Příběh o bývalém otrokovi Cuchenanovi, který po smrti svého pána odešel, a začínajícím básníkovi Minangarovi z Údolí, kterému nikdo z vesnice nevěří, že by se z něj mohl stát opravdový básník. Co svět nechtěl, tihle dva se seznámí a začnou spolu cestovat. Zatímco odvážný Cuchenan plní královy rozkazy a vyhrává epické souboje, tak sukničkář Minangar vysedává po hostincích a ve volných chvílích o něm spřádá epické básně.
Píseň oceli je autorčin knižní debut. Je to taky zároveň první kniha, kterou jsem od autorky četl a neskutečně jsem si to užil! Styl psaní mi opravdu sedl, kapitolky nebyly dlouhé a mezi postavami jsem se neztrácel. Co mi ale fakt vadilo, byl počet chyb... tolik chyb jsem nikdy v knize od Epochy neviděl. Nejčastěji to byly překlepy, chybějící písmenka nebo opakující se slova. Ale i přesto jsem si knihu užil a všem fanouškům klasické fantasy ji můžu jedině doporučit!
A jen tak mimochodem, taky vám duo Cuchenana a Minangara, tak moc připomíná duo Geralta a Marigolda ze Zaklínače?
Také musím souhlasit.. letošní TOP kniha co jsem četla. Asi nenajdu brzy něco "lepšího". Nenechte se odlákat počtem stran doopravdy za to ta kniha stojí a od první stránky do konce budete napjatí jak se příběh bude vyvíjet :)
Jako by slečně Merglové bylo líto, že v zaklínačské sáze je trestuhodně málo společných scén Geralta a Marigolda. A já souhlasím - jejich pichlavé rozhovory jsou mezi tím nejlepším, co příběh pana Sapkowského nabízí. A na vznešené tradici drsňák-bard tato kniha bravurně staví a vytěžuje z ní maximum.
Ovšem nejedná se o žádnou vykrádačku, jak by se mohlo z úvodu mého komentáře zdát. Je to pocta, milostný dopis všem hrdinským bromancím. O to zajímavější, že to napsala dívka. Dialogy jsou vyšperkované k dokonalosti, vtipné, uvěřitelné. Autorka si dokonce dala práci s Minangarovými básničkami a písničkami. Jenom je maličko škoda, že Kalvemína má vlastně málo prostoru a je upozaděna - původně to vypadalo, že bude mít mnohem větší roli.
A ono je to autorčina prvotina? No bravo.
Nerád dávam iba 3* knihe, ktorá sa mi vlastne celkom páčila. Lenže, môže si za to tá kniha sama. Prvá polovica je ukážkou nevypísanosti a autorského hľadania sa. V druhej polovici sa ukáže, že autorka umí. A práve preto ju mal niekto dokopať k tomu, aby sa s poviedkami z tej prvej polovice ešte pohrala a posunula ich na úroveň polovice druhej. Takto mi v oku zostala mierna pachuť odfláknutosti, pretože ku koncu som sa s hrdinami náramne bavil a fandil som im. Aj mi prestalo vadiť, že som sa s nimi stretol už v mnohých iných knihách. Takže, prvá polka za 2, druhá za 4, výsledok je jasný. Škoda...
Knížka se mi moc dobře četla, povídky mě bavily, postavy byly sympatické a i vtipné. A že nešlo o náročné čtení s obrovským světem a spoustou postav vůbec nevadilo. Navrh krásná obálka. Chyběla mi jen jedna věc a to mapa, je velká škoda, že tam není. I přesto dávám pět hvězdiček a doporučuji.
Autorka se inspirovala irskými bájemi o mýtickém hrdinovi Cúchulainnovi a vytvořila zábavném čtení o přátelství děvkaře a panice. Kniha obsahuje šest povídek, v nichž oba hrdinové zažívají různá dobrodružství s nadpřirozenými bytostmi a různými zlouny. Některé linky zůstaly neukončeny - např. láska princezny Dáidre a Mordyca.
Já upřímně netuším, proč jsou z toho všichni tak obrovsky nadšení. Neberte mě špatně. Osobně jsem velkým zastáncem českých autorů, kteří se snaží prorazit na poli fantastiky. Ale tady těch příběhů jsem už četla tolik, že mě tahle kniha absolutně ničím nenadchla. Minangard je absolutní vykradačka Marigolda, příběh jako takový ničím nepřekvapí, ani nešokuje. A při otevření knihy vás do očí udeří ta ohromná písmena, za které se nemusí stydět ani dětské knížky pro nejmenší. Diky tomu si ale můžete říkat jaký jste borec, že jste za dva dny přečetli tak úctyhodný počet stran.
Faktem ale zůstává, že to hezky rychle uteče a pro někoho méně náročného to může být příjemná, oddechova kniha.
Wow! Toto bola jednoducho nádhera. ♥️ Pani/slečne Merglovej skladám klobúk. Fantasy ako má byť. Sympatickí hrdinovia, vtipné dialógy, malá dávka napätia, okúzľujúci príbeh....síce tam cítim istú podobnosť Minangarda s Marigoldom zo Zaklínača, ale inak sa od tohto poľského veľdiela táto skvostná vec, líši. Cuchenan - silný drakobijec vás isto okúzli a budete mu držať päste. POZOR ale, táto fantasy nebude pre každého. Nečakajte jazdu ako na horskej dráhe a kopec dobrodružstiev, ktoré počas čítania prežijete. Nečakajte, že celý príbeh budete riešiť nejaký problém, ktorý na konci vyvrcholí vo veľkolepé finále. Táto kniha je len malinký výsek z dlhého života hlavných hrdinov. Dej plynie pomaly, vychutnávate si ho ako dobrý čaj, či kávu a ešte dlho po dočítaní cítite jeho príjemnú chuť na jazyku ♥️ Viem, že sa na IG táto kniha niekomu nepáčila. Osobné som názoru, že na tú ktorú knihu je potreba mať správnu náladu. A ja som ju rozhodne pri čítaní tohto pokladu mala. :) Dajte jej šancu. Prečítajte si pár strán. Pretože anotácia neprezrádza absolútne nič ☺️
Na mě to asi bylo až moc "klasické" fantasy - ve smyslu naplnění veškerých žánrových klišé, co se jak děje, tak i postav týče. Čtivost tomu neupírám, další díl (pokud bude) si přečtu.
Solidní 3* (Nepopírám vliv velmi vysokého očekávání po všech těch pětihvězdičkových recenzích.)
Miluju knihy založené na dialogu a dynamice postav. Míše tohle jde skvěle. Slovní přestřelky obou hrdinů dokážou vyvolat úsměv na tváři a to i ve chvíli, kdy se oba babrají v nějaké příšerné (ehm, hrdinské) situaci.
Četlo se jedním dechem, meč a magie z toho jen kape, a děje a zápletky jsou docela známé, ale to už tak u legend bývá. Draci, sudby, druidi, skřítci... račte si vybrat.
(Ne)klasická fantasy lyrického strihu. Veľký dôraz sa kladie na postavy, kniha preteká množstvom sviežich a vtipných dialógov. Niekedy by sa ale hodilo viac deja a menej kecania, preto hviezda dole. Zo začiatku pôsobí dej Písne ocele trocha rozhárane, ale v závere sa všetko pekne prepojí. Teším sa na pokračovanie, na ktoré nás autorka nenápadne pripravuje naprieč textom.
Nejlepší kniha jakou jsem letos četla!
Proklínám autorku, protože kvůli ní mám zas náběh na čtecí krizi, nic do čeho se v nejbližší době pustím nebude dost dobrý.
Tyjo, jako na začátku jsem viděla v příběhu odkazy na jiné fantasy (bard připomíná Marigolda a nemluvný Cu zase Geralta, některá jména a názvy jsou podobné již jiným) a říkala si, že to nebude nic moc, ale nakonec někde u 400 stránky jsem si říkala, že hrdinové se mi vlastně líbí a i dobrodružství nejsou špatná :-). jen těch názvů a jmen a taky bych uvítala mapku :-))
Nicméně myslím, že příběh není dokončený, takže možná bude pokračování? ale těžko říct...
Suma sumárum, jestli autorka napíše další knihu, otevřu ji minimálně ze zvědavosti a pro skvělé verše a čarovná zaklínání ;-))
Autorovy další knížky
| 2019 |  Píseň oceli |
| 2021 |  Krásky a vetřelci: Pulp stories |
| 2021 | Píseň severu |
| 2020 | Prokletá věž |
| 2022 | Píseň války |
Na začátku knihy bych řekl výborná fantasy, takových jen houšť a více. Bohužel, po prvních zhruba 100 stránkách se to začne cyklit, hlavní hrdinové usilovně chlastají, bard navíc pořád někoho klátí. Je tam pár zajímavých myšlenek, které občas problesknou, ovšem i několik dějových nelogičností, které znechucují při čtení. Mě osobně celkem hodně dále například vadilo, jak seveřan neustále v mysli řeší: " ona pro mě není, byl jsem jenom otrok, nic nemám" a tak dále. Člověk by už zase jednou měl chuť po nějaké době na čisté fantasy, kdy ocel řinčí, šípy sviští, hlavní hrdina o sobě nepochybuje a jde do akce naplno, jestli mi rozumíte. (Ano, něco ve stylu barbara Conana, Turlogha O´Briana či Cormaca Mc Arta.) Méně keců, žádné psychologické úvahy o nesmrtelnosti chrousta a více akce. Myslel jsem si zpočátku, že Píseň oceli bude právě taková čistá fantasy meče a magie, bohužel jsem se spletl, není tomu tak. Přesto se to číst dá docela dobře a nějaké napětí a akce je tam také. A souhlasím, bard ochlasta a sukničkář je klišé. Howgh.