Píseň oceli
Michaela Merglová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426248/pisen-oceliQCkr6z-AwC-.png
4
311
311
Píseň oceli série
1. díl >
Každý příběh někde začíná. Tenhle shodou okolností mezi stehny jedné vdané paničky a končí, no končí tam, kam se může dostat jen fantazie jedné z nejtalentovanějších autorek české fantastiky. Básník Minangar nemá v kapse ani vindru a doma v Údolí ho čekají leda tak modřiny od nakrknutého manžela, kterému chodil za ženou. Ani horal Cuchenan na tom není o moc lépe, po smrti mistra kováře, jemuž sloužil, se sbalil a odešel na jih za nejistou budoucností. Osud je ale svede dohromady, a tím začíná cesta za dobrodružstvím, na níž nechybějí draci, démoni z lesů, král zlodějů a samozřejmě spousta žen! Zaposlouchejte se do písně oceli, která se vydává ke kořenům toho nejlepšího z žánru fantasy.... celý text
Přidat komentář
Pěkná fantasy, která se hezky čte a dialogy hlavních hrdinů opravdu pobaví.
Jediné, co mi dost chybí je mapka a hlubší pohled do historie a celkového fungování země, ve které se děj odehrává.
Příběh mi navíc přišel poměrně dost otevřený, tak že by pokračování? Bral bych všemi deseti. :)
Merglová je bohyně! Tak skvělou fantazy jsem od debutující autorky nečekal. Knihu jsem od první do poslední stránky nemohl odložit, dokud jsem ji celou jedním dechem nepřečetl. Četlo se to lehce, všemu jsem uvěřil, často jsem se u toho křenil a ty břitké dialogy mi připomněly Petra Hetešu mixnutého se světem Krvavého pohraničí Vladimíra Šlechty... Přidávám si autorku mezi oblíbené a netrpělivě čekám na další velkolepé dílo!
A všem přeji hezký večer a hvězdičkovou noc s touto knihou... :)
Super fantasy kniha, která se nedala skoro odložit. Rozhodně bych si chtěla přečíst o dalších dobrodružstvích Cuchenana a jeho barda Minangara.
Mě se kniha líbila. Spousta vtipných části. Děj pěkně postupoval. Za mě plný počet bodů :).
Mne osobne sa kniha veľmi páčila i keď samozrejme ako všade sa nájde nejaké "ale". Síce sa tam nájdu podobnosti s už spomínanou sériou Zaklínač, ale kniha neni rovnaká. Číta sa sama a nie raz som sa na vtipných hláškach od srdca zasmiala ale ako v každej dobrej knihe nechýba ani to smutné či nejaká tá akcia. Je to všetko spolu pekne nakombinované a celé to funguje a čitateľ sa nemôže od knihy odtrhnúť. Za mňa veľké áno a určite by som si v budúcnu rada prečítala ďalšie príbehy z tohto sveta.
Velmi čtivá, klasicky působící fantasy, která, IMHO, doplatí na současný seriál Zaklínač, je tam bard a bijec, to ano, ale je to jiné ;-)
Asi to zkazím. Na mě je to takové staré. Mnohokrát vyprávěné. Za čtivost a poctivou fantasy dávám tři.
Nepatřím k těm, co komentují knihy, ale u této musím. Po dlouhé době to byla kniha a autorka, která mě nutila číst dál a dál a neodkládat. Dočetla jsem za dva dny a už teď bych ráda četla další příběhy.
Je pravda, že se nejde ubránit připrovnání s Marigoldem a třebas i Geraltem, ale ve finále mi to vůbec nevadilo. Rozhovory mezi dvojicí Cu a Mi byly zábávné, text rychle plynul, dokonale jsem se dokázala vcítit do prostředí.
Prostě velká poklona autorce a vlastně i české fantastice! Čeští autoři prostě umí ;)
Hodně povedený fantasy příběh :-) Vše v něm funguje - svět, postavy i děj samotný. Líbí se mi autorčin styl, příběh odsýpal svižně a četl se opravdu dobře. Ovšem v případě barda Minangara jsem se neubránila přirovnání k Marigoldovi, ono se to přece jenom tak trochu nabízelo :-)
Autorka si přepsala příhody dvojice Geralt-Marigold podle svého a povedlo se jí to proklatě dobře. Pěkný příklad toho, jak si vytunit vlastní svět povídkami ve sbornících (ty mi ještě přišly jen jako dobrý průměr) a pak ho dovést téměř k dokonalosti knižní prvotinou. Postavit děj na trnitém přátelství dvou mužů je něco, co MM opravdu umí...
Wow wow wow... ale vezměme to popořádku. Tahle knížka trochu mate anotací, podle který jsem ji pokládal za román. Jenže když jsem nakoukl dovnitř, zjistil jsem, že je to spíš sbírka povídek... která je ovšem napsaná naprosto precizně. Jako fakt. Bomba. A obrovská. Najednou mi bylo zase náct a já poprvý četl Conana. A Geralta... Sice je to první knížka, ale Merglová ukazuje, že má naprosto skvělej a vybroušenej styl, na první stránce nahodí udici a prostě nepustí. a vy chcete číst a číst. A číst. Napsala fantasy ve stylu meč a magie jak řemen, ze kterýho se určitě v literárním nebi radujou Howard s Gemmellem, protože dostali v Michaele Merglový skvělou nástupkyni. Pomáhá k tom nejen ten styl, ale taky dvojka hrdinů, která to celý táhne. Na jedný straně mrzoutskej ale čestnej horal (když v poslední povídce pronesl větu: "Všechny je pobijeme" věřil jsem mu to) a na druhý straně bard, co má dost šikovnej jazyk. A taky velkej talent na maléry, což vede k řadě docela velkejch trablů. Ostatně díky tomu se dá dohromady se svým společníkem. A trochu to trably končí...a oba hrdinové mají svoje démony minulosti. A co musím vyzdvihnout je úžasný propojení drsných příběhů a jakési... možná snad pohádkovosti. Prostě slast. Jestli se vám líbí autoři jako Gemmell, Howard, Červenák, Žamboch, Sapkowski, byla by velká škoda minout v knihkupectví Píseň oceli. Jakmile tahle autorka rozehraje strunu loutny a začne vyprávět u ohně svůj příběh, nechcete, aby skončila. Od Michaely Merglový chci určitě číst všechno, co napíše. A nejlíp s touhle dvojkou hrdinů
Bože můj tohle je fantasy jak řemen. Velice milé překvapení a to z pera české autorky. Tehlé knize se nedá vytknout vůbec nic. Je to napínavé, vtipné , a především velice čtivé. Příběh Minangara a Cuchenana vás nenechá na chvíli vydechnout. Tohle se četlo samo jen slova chvály, plný počet hvězd . Vedle Králů Wyldu to nejlepší co jsem letos četl. Knížku mám od autorky podepsanou , děkuji a přeji hodně tvůrčích nápadů.
Merglova je bohyne. Clanek v Pevnosti navnadil. Klasicke fantasy slibujici obalka mi knihu pote v Luxoru prodala. A od prvni kapitoly jsem se do stylu jakym madam pise zamiloval. Je to opravdu to klasicke fantasy, psane ale lehkym perem, bez vleklych pasazi, s prijemnym citem pro tempo, akci i dialogy. Je to navic velmi vtipne, tak akorat peprné (v tomhle je Merglova spise Sapkowski nez Feist), a predevsim - je to 600 stran vonaveho fantasy. Nocni lesy, pidizvici, rytirske turnaje, krčmy, hrady a pevnosti banditu, prsate selky a hubate senkyrky. Vse v temer pohadkove, poeticke atmosfere. Jestli tohle byla romanova prvotina, pak nevim, jak dobry muze byt autorcin opus magnum.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Píseň oceli |
| 2021 |  Krásky a vetřelci: Pulp stories |
| 2021 | Píseň severu |
| 2020 | Prokletá věž |
| 2022 | Píseň války |
No prosím! Zase po delší době jedna tuzemská žánrovka, díky které nelituji, že domácí scénu stále sleduji. A přitom vlastně nevím, čím mne Píseň Oceli vlastně nasála do příběhu a už nepustila.
Poněvadž kdybych tady napsal ve zkratce děj, řekli byste si, že je to jenom další drobně oplzlý klon zaklínače. Protože co jiného si pomyslet o tom, že hlavního hrdinu - nemluvného horala ze severu, provází na jeho hrdinných výpravách druhý hlavní hrdina v podobě barda, který se spíš plete pod nohy než pomáhá. A nebo o tom, že nejde o žádnou high fantasy Tolkienova typu, protože tohle fantasy je prokvetlé hormony a pohlavním pudem téměř na každé stránce. Dokonce by se dalo říci, že jde o Sapkowského klon neúspěšný, protože v něm nenajdete žádnou silnou ženskou postavu, nepočítáte-li všechny ty nezkušené děvečky a nadržené hostinské nebo nadpřirozenou ježibabu z lesa.
Tohle všechno mne při čtení napadalo, a autorka mě z těchto prvoplánovitých nápadů na možné výtky vyvedla. A podle mě je příčina jediná: Při Grabtharově kladivu, tahle paní nebo slečna zatraceně umí psát příběhy a umí je pravděpodobně psát o čemkoliv. Takže i tenhle méně originální námět uchopila tak, že to čtenáři prostě ani nemůže vadit a raději se nechá unášet řekou autorčiny literární dovednosti. Tak to se teda těším na příští kousek! Pane jo! 95%