Píseň písní
neznámý - neuveden
Píseň písní, někdy nazývaná též Píseň Šalomounova, je sbírka židovských „svatebních“ písní různých dob, řazená mezi tzv. pět svátečních svitků. Některé pocházejí patrně z 5. až 3. stol. př. n. l., jiné snad už z doby krále Šalomouna, kterému je tradičně připisováno autorství písně. Píseň písní je jedním z nejznámějších dochovaných lyrických milostných textů z oblasti starověkého Blízkého východu. Od 8. století je četba Písně doložena jako sváteční četba o svátku Pesach. Podle židovské teologie popisuje Píseň písní alegoricky vztah mezi Bohem (ženichem) a Izraelem (nevěstou).... celý text
Poezie Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1946 , F. J. MüllerOriginální název:
Šír haš-šírím
více info...
Přidat komentář
Jaroslav Seifert ve svých vzpomínkách Všecky krásy světa vzpomíná v kapitole Na peróně v Kralupech, jak potkal židovku Elsičku, která jediná přežila koncentrák, a její krása mu připomněla, jak překládal Píseň písní. Elsička odjížděla do Kanady, kde chtěla začít znovu žít. Korzo na nádraží v Kralupech už dávno nefunguje jako před válkou. Jak asi dopadla Elsička? Píseň písní v Seifertově přebásnění je stále nádherná, i když už tu básník ani Elsička nejsou. Škoda, že ji dnešní čtenáři téměř neznají...
„Jak jsi krásná, moje přítelkyně,
jak jsi krásná.
Tvé oči jsou holubice na okraji napajedla,
tvé vlasy stádečko mladých koz,
co poskakují z hory Gileádu,
tvé zuby ovce před stříháním,
když vystupují bílé z brodu –
žádná nezůstane neplodná,
dvě jehňátka vrhne každá z nich.“
(přebásnila Zuzana Nováková, vydání Blok 1995)
Nádherné milostné básně, které k nám promlouvají z hlubin času. Pro mě mají ale zcela osobní význam, tenhle malý sešitek na mě nedávno nečekaně vypadl z knihovny; je to již dávno, co jsem ho dostala, od někoho, kdo mi byl tehdy hodně drahý…
Zavřete okna plná hluku a poslouchejte. Tak zakončuje doslov překladatel Písně písní. Tahle úzká publikace přeložená Seifertem a Stanislavem Segertem a doplněná kresbami Jaroslava Šerýcha, mě okouzlila. Nedokáži to popsat. Už při čtení jsem si některé části opsala a budu se k nim nejspíš vracet. A taky si konečně musím udělat čas na Fráňu Šrámka, Heinricha Heineho a další básníky. Poezie je krásná. Poezie je částečnou potravou pro duši. Poezie je hudba ve slovech. A můj obdiv mají překladatelé poezie. A pisálci poezie. I když to už mluvím spíš hodně obecně a ne ke knize samotné...
Útlá knížečka, z níž zaznívají milostné verše přes moře staletí. Jímavé ilustrace text dokonale doplňují a prožitek z něj stupňují. Oslava krásy, milenectví a lásky. S vůní exotických dřevin a sladkého ovoce, s příchutí vzácných koření, s horkem pouštních nocí na kůži. Slova, která inspirují umělce od dob svého vzniku až do dnešních dnů. Mám sice raději jiný překlad, ale asi jen proto, že jsem ho četl dříve a mám ho již vžitý. Píseň písní mne bude vždy okouzlovat.
Autorovy další knížky
2001 | Bible |
1997 | Epos o Gilgamešovi |
2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
1986 | Píseň o Rolandovi |
2003 | Béowulf |
Zvláštní, ale přitom nádherná součást Bible