Plameny hvězd
Martin Šust , * antologie
V temnotě mezihvězdného prostoru čeká na lidstvo mnoho podivuhodných jevů a událostí. Jsme teprve na samém počátku odkrývání nespočetných tajemství vesmíru, ale některá z nich můžeme již dnes poznávat díky fantastickému subžánru, jenž je fanoušky láskyplně označován jako „space opera“. Ta v posledních dvaceti letech prošla rozsáhlou reformou především díky snaze britských autorů science fiction. Antologie Plameny hvězd vám nyní přináší novou podobu space opery v její nejčistší formě přímo ze žhavé současnosti. Sedm příběhů od sedmi britských autorů, které můžeme označit nejen za přední spisovatele ostrovní fantastiky, ale i za jedny ze světově nejuznávanějších autorů moderní space opery. Celou knihu doplňuje původní předmluva od Alastaira Reynoldse, spisovatele, jenž je považován za nejvýraznější postavu „New space opery“. Plameny hvězd jsou tu pro všechny čtenáře dychtící po dobrodružné vesmírné science fiction, která jim připomene zážitky plné ztraceného „pocitu údivu“.... celý text
Přidat komentář
Sbírka editora Martina Šusta, která byla zařazena do laserovské edice New Space Opera přináší sedm úctyhodných kousků z pera takových velikánů moderní sci-fi jako jsou Alastair Reynolds, Neal Asher, Stephen Baxter nebo Eric Brown. Hned první v řadě, Moře změn s nestvůrami od Paula J. McAuleyho je jako vyřezaná z obsidiánu, přestože mi autorův styl tak docela nesedl. To následující Brownova Cesta za nadějí (přes mnohé výhrady o jeho neoriginalitě a rutinérství) byla přesně podle mého gusta - dobrodružná, napínavá, zábavná. Ve stejném duchu navázal i Alastair Reynolds se svou "klaustrofobickou" povídkou Za bariérou v Orlu, které k piedestalu chybělo jen lepší zakončení. Strossova Jaderná propast byla na můj vkus příliš zpolitizovaná a společně s MacLeodovým náboženským Souladem vyšších sfér se tak ocitla na nejspodnějších příčkách mého žebříčku popularity. Naopak si vedly ve své podstatě drtivý Asherův Konstruktér a neméně excitovaná Mayflower II od Stephena Baxtera. Tohle jsou další dva zápisy do knihy nesmrtelnosti. Troufám si tvrdit, že Martin Šust měl opravdu šťastnou ruku při vybírání povídek a novel pro tuto sbírku a já nemohu jinak, než mu zatleskat... a autorům těch skvělých kusů samozřejmě taky.
Pokud máte rádi sci-fi povídky, doporučuju. Je to ale jednohubka, která se rychle vytratí z hlavy. Eric Brown (Cesta za nadějí) je přešlap. Nejlepší je na konci Mayflower II od Stephena Baxtera.
Moje první kniha ze série NSO a hned skvělý výběr. Rozsah povídek je ideálně vyvážen (svým rozsahem nabídnou dostatečně rozumný obsah a zároveň nestihnou nudit), jejich počet a zaměření pokryjí všechny chuťové pohárky každého scifisty (od podmořského šnorchlováni na dně měsíce Europy, přes vesmírné bitvy kolosálních bitevníků až po procházky v sousedních galaxiích) a představí často neznámé autory, kteří si pozornost rozhodně zaslouží.
Větší detail pro osobní budoucí navigaci jsem prásknul k jednotlivým povídkám (aneb jak po letech „objevit“ tuto funkci), ale tenhle „souhrn ze souhrnů“ mi řekne, že kromě Reynoldse se pro dobré (ba vynikající) sci-fi mohu podívat k pánům jako Ch. Stross nebo P. J. McAuleymu a zároveň sledovat bedlivěji nakladatelství Laser kvůli podobným edicím. Z toho co jde v edici NSO sehnat, se díky této sbírce velice těším na další knihy a zároveň zamrzí, že mnohé ohlášené sbírky se nikdy z ploten tiskáren nedostaly na světlo nejen naší skromné galaxie…
Využila jsem nálady, která se dožadovala sci-fi kratšího rozsahu, a s několikaletým zpožděním vylovila z čestného místa ve své knihovně antologii "Plameny hvězd". Přečetla jsem si vcelku zajímavou předmluvu Alastaira Reynoldse a vrhla se rovnou na první space operku.
Lov příšery na zamrzlé Europě pod taktovkou Paula McAuleyho se četl bez problémů, ale určité nevyužité rezervy jsem vnímala. Další povídka mě navnadila na akční příběh v útrobách generační lodi, leč Eric Brown zklamal a to zejména po stránce řemeslné. Nedokázal povídce vtisknout punc věrohodnosti, sympatické postavy (jejich dialogy byly prostě ubohé), pořádnou atmosféru ani kvalitní akci, chyběl sebemenší šmrnc. Autor zůstal v podprůměru naštěstí osamocen, hned následující Reynoldsův kousek "Za bariérou v Orlu" mi poskytl přesně to, co jsem postrádala u Browna, akorát místo akce nabídnul myšlenkovou hloubku. Strossova "Jaderná propast" pro mě obsahovala ze všech povídek nejvíce inovace - kdo by řekl, že lze tak přirozeně spojit období studené války se space operou? Asherův "Konstruktér" se mi jako obvykle trefil do vkusu, jakkoliv v tomto dílku absentoval autorův pozdější tradiční nadhled. "Soulad vyšších sfér" Kena MacLeoda mě zpočátku vyděsil náboženskou užvaněností, ale nakonec povídka obstála se ctí. Závěrečný příběh "Mayflower II" mi vynahradil zklamání ze selhání Erica Browna. Tuto pověstnou třešničku na dortu jsem slupla s velkou chutí na posezení. Více pod záložkami povídek.
Kdybych měla seřadit příběhy podle obliby, pak "Mayflower II" doplula do cíle první (90%), těsně následována "Za bariérou v Orlu" (85%), té funí na záda "Konstruktér" (82,5%), kterému se za patami rozevírá "Jaderná propast" (80%), s malým odstupem za ní šplouchá "Moře změn, s nestvůrami" (75%), s náskokem před "Souladem vyšších sfér" (60%) a na hlavu porážejíc "Cestu za nadějí" (45%), jediné vážnější škobrtnutí sbírky. Celkově antologie zapůsobila vysoce nadprůměrným dojmem, přidanou hodnotu tvoří obálka L. Edwardse, kvalitní překlad i redakční práce.
Stephen Baxter, Alastair Reynolds, Neal Asher... co jméno, to pojem a záruka kvality. Takže neváhejte, stojí to zato.
Štítky knihy
Část díla
Cesta za nadějí
2005
Jaderná propast
2005
Konstruktér
1998
Mayflower II
2004
Moře změn, s nestvůrami
1998
Výborná sbírka povídek, která mě ani jednou z nich nezklamala. A to i překvapivě i Eric Brown, který je zde brán jako nejslabší kus a přešlap. Všechny se mi strefily do noty, každá přispěla něčím jiným. To nejlepší se podle mého schovalo na konec - Mayflower II od Stephena Baxtera. Osud jedné generační lodě nemá chybu.