Planeta idiotů
Roman Bureš
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466248/bmid_planeta-idiotu-8Ds-466248.jpg
4
318
318
Apokalypsa přišla s širokým úsměvem, ve kterém na nás cenila zuby. Nebyla to žádná hollywoodská kosmická šupa, žádný asteroid nebo supervulkán. Byla nenápadná a plíživá a lidstvo ji vlastně ani nepostřehlo. Nikdy nezapomenu na tu ženu v metru. Byla první a hlas měla jako zvon. Později se k ní přidali další. Stovky tisíc. Miliony. A nakonec miliardy. Byl jsem u toho. Od nesmělého začátku až po trpký konec. A tohle je záznam toho, co jsem viděl a co jsem prožil – moje osobní kronika konce světa.... celý text
Přidat komentář
Trochu jsem se toho bál, zbytečně. Originální nápad, dobrá hlavní postava, velmi dobře napsané. Doporučuji
Toto je moje první kniha od tohoto konkrétního autora a... Vau!
Dobré využití přítomných problémů a situací z minulosti. Pěkné zobrazení lidské povahy a jak křehká je hranice mezi lidskostí a krutostí.
Je to napsáno dobrým stylem, takže jsem to měla za nedlouho přečtený.
Většina spisovatelů nedovede psát dobré konce... Dle mého názoru je konec v této knize velmi uspokojivý, Roman Bureš netlačil na pilu a bylo to, jako by jste koncem nádherně a svižně propluly.
Vzhledem k tomu, že jsem četla od autora lepší knihy nejsem tak nadšená, ačkoliv tím rozhodně nechci říct, že by kniha byla špatná.
Děj rychle utíká a i hlavní myšlenka je zajímavá.
Čtenář často přemýšlí, jak by se zachoval na místě hlavní postavy.
Svět vytvořený nemocnými je dost zvláštní a děsivý, ačkoliv byly chvíle (například ochrana zvířat), kdy jsem nemohla popřít, že v té chvíle jsem byla zcela na jejich straně, ale to byla asi výjimka.
Občas vtipné, občas vážné, ale bohužel mi připadalo, že chování lidí (nepostižených) často nedávalo moc smysl, a že příběh celkově se vždy chvíli zbytečně věnoval nějakým věcem hodně detailně, aby pak poskočil jinam a na vše předtím se zapomnělo.
Posloucháno jako audio kniha.
A musím říct, že kniha byla dokonale namluvená, opravdu smekám.
Knihu jsem si užila, bavilo mě jak se kniha vyvíjela od humoru po depresi.
Fíhá, tohle byla jedna velká jízda. Pohyb dějové linky a smýšlení hlavních postav mi krásně “vnutilo jejich pohled na věc — všechno to zapadalo, dávalo smysl — ejhle, on ten příběh byl o něčem jiném. A stejně jako hlavní postavy mi div brada nespadla.
Dílo se čte svižným tempem, setkáváme se s klasickým apokalyptickým dějem, kde lidé ztrácí dosavadní myšlenkové okruhy běžné v dané společnosti a viditelně začínají bláznit a “blábolit nesmysly. Ovšem se domnívám, že autor knihy Roman Bureš si famózně s jinak klasickým konceptem pohrál a vytvořil z klasické jednotvárné apokalypsy s jasným směrem apokalypsu novou, kde ani sami hlavní hrdinové netuší, co se doopravdy děje (i když to vypadá, jako že jsou přesvědčeni o opaku)
Zdá se mi, že i čtenář-nečtenáře by děj zaujal, a to především díky použitém jazyku, plynulosti, tempu a zajímavostí příběhu.
Kniha je vydaná roku 2021 a samotný děj ten fakt extrémně podporuje. Knihu jsem přečetla roku 2023 a již v té době mi narážky na v té době aktuální situace (převážně politické) přišly tak trochu zastaralé. Chápu, je to návnada na úsměv/úšklebek na tváři, ale dlouho ta emoce nevydrží.
Výborný počin PostApo Romana Bureše má skvělou zápletku i poselství. Interesantní příběh, který si bere na mušku lidskou nadutost, bezohlednost a egoismus, který nás jednou přivede do záhuby, je napsaný s jistou dávkou lehkosti a černého humoru, i když řeší závažná civilizační témata. Lidstvo jako takové je ten nejhorší virus, který mohl naší krásnou Modrou planetu napadnout a jednou dojde k jeho zkáze, možná spíše nevyhnutelné sebedestrukci - stejně si nic jiného, vzhledem k tomu, jak se chováme k Matce Zemi a Přírodě, nezasloužíme. Je paradoxní, jaké krásné věci umí člověk vytvořit a zároveň vše ničit a nechávat za sebou jenom zkázu a zmar.
Tato kniha se mi vůbec nelíbila, ačkoliv byla dobře napsaná, i téma bylo zajímavé. Mnozí lidé si myslí, že musíme chránit přírodu, ale sobecky si pod tímto termínem představují pouze prostředí, ve které jsme schopni žít a které si přesto ničíme. Ale příroda přetrvá i po zániku člověka, i když bude úplně jiná. Příroda bude existovat i bez člověka, ale opačně to nefunguje.
Navíc o ekosystémech toho víme tak málo, že scénář zániku lidské civilizace tak jak je popsaný v této knize je taky možný.
Snad se Matce ubráníme, nějak. Protože už se delší dobu pomalu, ale zato efektivně, všude rozlézá. Třeba už bude před idioty úniku jen na jiné planetě? Ale známe, že se infiltrují a následně šíří debilitu všude. Víme, jak dopadl třeba podmořský ráj v Rapture...
A před šílenstvím není úniku ani pro nás, krvelačné pistolníky; jak fanatici s opovržením nazývají.
Takže až Agrofert dá všechny své zisky na nesmyslné aktivistické účely, a Babiš dobrovolně předá žezlo nějakým zfetovaným marxistům (kteří po něm už už natahují své obě levé pracky...), doufám, že ve skutečnosti už lidstvo začne znova někde jinde, daleko. A tentokrát úplně bez idiotů. Bez zhoubného liberalismu. Ať žije meritokracie.
Začátek knihy byl super, dobrá myšlenka, rychlý spád. Ale na konci jsem měla pocit, že by bylo lepší po knize nesáhnout. Chápu, že je důležité se zamyslet nad osudem planety, ale taková deprese na mě po dočtení padla, že si dobře promyslím, než zase zkusím tohoto autora.
Absolutně skvělá kniha u které jsem se nenudil ani chvilku. Jen škoda toho závěru (epilogu) ten už tam byl navíc. Mohlo to zůstat otevřené a každý si mohl domyslet konec jaký by chtěl. Nicméně od poloviny jsem knihu přečetl na jeden den.
Má druhá kniha téhož autora a mám úplně stejné pocity. Z počátku jsem byla nadšená z dokonalé absurdity, který tento virus způsoboval. Kniha ani chvilku nenudí, má to spád, myšlenku, napětí, akci, humor, ale také bohužel závěr. Epilog se strašně nepovedl a celý příběh, který do té doby neměl žádnou chybičku totálně zabil. Úplně stejným způsobem pan Bureš zničil knihu Říše. A tak se obávám, že závěry zkrátka neumí. Přesto dávám plný počet hvězdiček, protože ten epilog má jenom 15 minut a lze ho zahodit do koše. A také díky velmi vydařené audioknize, kterou opravdu naprosto dokonale načetl pan Roman Říčař.
Rozsahem spíše novela než román. Přečteno za jedno sezení. Další variace na apokalyptický průběh konce lidstva, tentokrát říznutý lehce eko pointou. Příběh se čte dobře, ale vzhledem k délce si nejde nijak extra pohrát s charaktery. Konec byl vcelku očekáváný...podobné ražení jako Tma od Neffa a spousta jiných. Knihám jako Stand nebo Swan Song z podobného žánru se kniha neblíží ani smykem, na druhou stranu mě docela bavili místní reálie. Jako rychlá jednohubka poslouží a neurazí.
Audiokniha - Páni! Načteno dokonale. Barva hlasu, intonace, úryvky zpěvu :o) hlavní postavě to sedlo, jak "pr**l na hrnec". Tleskám.
Roman a Roman. Skvělá kombinace vtipných situací, které ve vteřině přejdou do děsem vyvolanou husí kůží....
První dvě třetiny super, pak to bylo slabší, ale pořád dobré až do konce. Jedna z těch knížek od které je těžké se odtrhnout.
Ze začátku jsem si říkal, to je super humorná knížka. Postupně mne humor přecházel. Ne sice až k nějakým dramatům, ale prostě v určitých chvílích už se člověk nesmál, jen si říkal: "Do prčic, tohle se ale klidně stát může".
Jen Monica Bellucci mne na závěr drobet zmátla .
Děsivé, ale přitom místy zábavné. Kniha se velmi dobře a rychle čte. Ale obávám se, že příští generace neosloví tak, jako nás teď, protože jména současných politiků, která se zde vyskytují (Babiš, Bartoš, Okamura), budou nejspíš zapomenuta. Při citaci premiéra: "Musíme zamésť před vlastním prahem. Mějtě oči otevřené..." si budou myslet, že se jedná o chybu tisku.
Takže asi takto: je to Eko agitka, o tom není pochyb. Na druhou stranu je nejasné, na které straně barikády nám autor vlastně stojí. Na třetí stranu se to čte skvěle. Na čtvrtou stranu jsem v tom stylu psaní našel Kulhánka v kombinaci s Páralem, a to můžu. Na pátou stranu tudíž následuje 5 hvězd a titul Překvapení roku. Našincům a jiným hovadům doporučuji!
Naprosto perfektní vylíčení plíživého začátku konce světa z pohledu jednoho přeživšího, světe div se , Pražana. To, co se děje, začíná nenápadně, ale končí to převýchovnými tábory. Musel jsem se mnohokrát smát tomu, jak autor začlenil současnost i se současnými vrcholnými jmény do příběhu, to, jak k mému popukání použil jméno Bureš :-) k tomu, aby ho totálně dehonestoval. Kvituji všemi deseti.