Po sezoně
Jack Ketchum (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/86860/bmid_po-sezone-at8-86860.jpg
4
246
246
Dead River, nejvýchodnější výspa Spojených států. Je po sezoně, letní hosté odjíždějí, na městečko, okolní lesy a pobřeží dosedá ospalost. Tu však naruší křik ženy slepě prchající před skupinou rozběsněných, krvelačných tvorů. Je po sezoně a v odlehlém domě u lesa našla klid na práci mladá redaktorka z New Yorku. Z odloučení se ji chystá vytrhnout pětice jejích přátel, a spolu s nimi i něco, co by si nikdo z nich nedokázal představit ani v těch nejdivočejších snech. Jedno z klíčových děl literárního hororu, syrový román o střetu civilizovanosti s primitivizmem, si konečně nachází cestu k českému čtenáři jako první svazek edice Moderní díla hororu. Román předkládáme v necenzurované podobě s předmluvou historika žánru Douglase E. Wintera a autorovým doslovem, kde Jack Ketchum líčí jeho nelehkou genezi plnou střetů s původním vydavatelem, na nějž byl text až příliš drastický.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2011 , Laser-books (Laser)Originální název:
Off Season: The Unexpurgated Edition, 1980
více info...
Přidat komentář
Tak tohle se povedlo a ve své době to muselo být něco hodně kontroverzního. Takové klasické béčko té doby a i když dneska by to tak dobře nefungovalo asi jako dřív, užila jsem si to a kupodivu to přežila.
Asi mám silnější žaludek, než jsem si myslela, nebo jsem čekala ještě něco horšího.
I tak kniha dokáže být nechutná a jedna scéna mi dobře nedělala. Pokud jde o násilí na zvířatech, tak mi není nikdy dobře.
V knize se střetávají dva světy. Moderní svět a primitivní svět řídící se jinými pravidly, více ,, zvířecími". Skupina má tu smůlu a vybrala si pro svůj pobyt špatnou destinaci. Dům v lese na samotě, kde je klid se jeví jako ideální místo, ovšem ještě před nimi jej našel někdo jiný, kdo jej využíval.
A zde začíná boj o život. Pár věcí mě dokázalo v příběhu překvapit. Tak nějak jsem tušila, jak to celé může dopadnout - přece jen tenhle námět je už dnes známý, a možná si přála konec trochu jinak někde hluboko, ale nakonec ten konec byl dobrý a zapadal do celého příběhu.
Začátek byl trochu pomalejší, ale mě to nevadilo. Poté se to rozjelo a už se to nezastavilo až do samotného finále.
Doslov a úvod stojí rozhodně za přečtení a přemýšlím, že zkusím přečíst původní osekanou verzi, která má podle všeho i jiný konec. Tahle jednohubka není na žádné vysoké hodnocení, ale i tak dokáže zabavit.
Nie žeby to Ketchum a jeho knihy potrebovali (myslím toto moje hodnotenie), keďže počet hodnotení tu dostatočne vystihuje kvalitu - a v rámci žánru určite !!! A moji obľúbení matadori (tu na databáze) povedali všetko dôležite, a so šarmom/štýlom im vlastným (zdravím Ivana, Eraser Honzu, Wojtu a pár ďalších).
Každopádne, ak mi z konkrétnej knihy ostávajú obrazy v hlave ešte dlho po prečítaní, znamená to, že kvalita je nepopierateľná. Pred pár rokmi to bolo moje prvé knižné stretnutie s Dallasom Williamom Mayrom a bola to sila. Všetko, čo človek mohol čakať na základe obálky i anotácie tam bolo dodané mierou vrchovatou.. Všetka tá krv, vnútornosti a telesné tekutiny však nie sú prvoplánové a samoúčelne, čo potvrdí aj samotný záver. Sila, rešpekt ! Kto čítal aj medzi riadkami, vie o čom píšem. Autorov doslov a popis situácie ako to s týmto, možno rozporuplným dielkom bolo, je takou malou čerešničkou na „poriadne krvavom dortíku“.
A je len skvelé, že po tomto dielku ide Ketchum v našich končinách ďalej - hoci vydavateľstva si to prehodili. No najväčšie Jackove pecky ma však na štíte Laser (ešte Dívka od vedle).
PS. a tiež vďaka za necenzúrovanu verziu.
(SPOILER)
4,5*
Dead River. Místo, kde snad kromě racků a šumění moře slyšíte jen vlastní myšlenky. Ideální místo na dovolenou... dokud se z vás někdo nepokusí udělat večeři.
Po Sezoně je typický oldschool horor. Žádné nadpřirozeno, prokletý dům, "Haló? Je tam někdo?", žádný týpek hulící dvě brka denně, který si ze situace dělá prdel. Jen skupinka šesti lidí, z nichž byste jeden z nich mohli být klidně vy... Prostě takový takový ten příběh, který vám vyprávěla sestra přítele vaší sestřenice z dvanáctého kolene. Ale jo, proč ne.
Nejděsivější na příběhu je to, že se jedná o skutečně uvěřitelnou situaci, protože ač si můžeme myslet, že se něco takového (kanibalismus) v moderní civilizaci již dávno neděje, nesmíme zapomínat na to, že je na světě spousta komunit, které mají do civilizovanosti hodně daleko a pravděpodobně tímto způsobem života žijí.
Po doslovu autora mě vlastně docela mrzí, že mu nakladatelství původní verzi zamítlo. Tuto knihu jsem totiž objevila v nějakém seznamu nejnechutnějších knih a je sice pravda, že to místy bylo docela nepříjemné, ale za vyloženě nechutné a zvrácené bych to neoznačila (možná, že teď někdo za nechutnou a zvrácenou označí mě :D).
Kniha přináší spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení:
- To, co nám přijde normální je pouze to, co nám bylo sociokulturně předáno
- Co je vlastně na tomto příběhu děsivého? To, že skutečně někdo žije jinak, než jak jsme zvyklí my, moderní lidé?
- Je skutečně morálně rozdílné zabíjet a jíst lidi a zabíjet a jíst zvířata?
- Kdo je tedy na vrcholu potravního řetězce?
- Moderní lidé vnímají kanibalismus jako něco nechutného, zvráceného, nepřirozeného. Ale i naši předci v době pravěku tímto způsobem života žili. Dá se tedy předpokládat, že všichni jsme někde v hloubi pudů také uzpůsobení žít tímto stylem života, tedy pojídat svůj druh?
-
Musím říct, že kniha se mi vlastně líbila. Přesně na něco takového jsem měla náladu a dostala, co jsem chtěla. Nejlepší byl ovšem doslov autora, který spoustu věcí v knize vysvětluje a i to vlastně zvedá hodnocení, protože vlastně vidíte co vše předcházelo vydání knihy a jak je to vlastně těžké (nebo to alespoň v době prvního vydání těžké bylo). Určitě musím ocenit i to, že jsem čekala jak hlavní ,,hrdinka" ...MOŽNÝ SPOILER ---přežije a většinu zachrání a ona nakonec umře jako první, což bylo určitě super. Celkově se mi líbilo, že to byla prostě vyvražďovačka na jakou jsem měla zrovna náladu ... KONEC SPOILERU... Určitě se chystám i na dívku od vedle, která by měla být ještě lepší.
Hodina po dočtení a pořád sedím a přemýšlím co napsat. Jak začít? Jack Ketchum je autor, o kterém už nějakou dobu slýchám ze spousty stran a velcí čtenáři hororů ho často doporučují a považují za klasiku moderního hororu. Naskytla se mi příležitost se do jeho tvorby taky konečně pustit a "otestovat" jak moc silný žaludek mám (ukázalo se, že to celkem jde :D ).
Po sezóně je dle anotace o střetu civilizovanosti s primitivizmem, což vlastně krásně vystihuje celou knihu. Chata na poklidném místě, kde dávají lišky dobrou noc, do které přijede skupinka civilizovaných lidí a setká se tam s primitivním smýšlením a životním stylem zdejší "rodinky" kanibalů, kteří se neštítí žádné kulinářské praktiky a lidské maso je pro ně vrchol gurmánské slasti.
Na to, že byl příběh vydán v roce 1980, je opravdu hodně drsný, a i když dnešní čtenáře (včetně mě) už zas až tolik nerozhází, tenkrát bylo vydání takového díla vskutku nadlidský úkol a spousta škrtů a úprav (jak se dozvíme v autorově doslovu). Většina věcí byla předvídatelná, ale i tak jsem si čtení do jisté míry užívala a ač jsou tu popisy scén, které nenechají čtenářův žaludek úplně klidný, čtivost textu a zvědavost vás stejně nakonec donutí číst dál. Rozhodně nelituju, že jsem si knihu přečetla a určitě plánuju přečtení i autorovi další knihy - Dívka od vedle -, která je čtenáři hodnocena ještě lépe.
"S potěšením sledovala, jak voda přichází k varu. Ulovili už každé zvíře, ale lidskému masu se podle ní nic nevyrovná. Bylo nasládlé a jemnější než zvěřina. Lidské maso bylo prostoupené životem - v hrnci poskakovalo a kroužilo..."
Vážení, zvu vás na sobotní grilovačku! Servírovat se budou šťavnaté klobásky, po jejichž skousnutí se vám rozprskne v ústech sprška ještě teplého tuku, či grilované stehýnko neobvyklé velikosti s mírně nasládlou chutí...
Když se Carla rozhodne s přáteli strávit víkend, nenapadne je nic lepšího, než bohem zapomenuté místo - Dead River. Jenže nejsou sami. Kolem se plíží něco primitivního, zkaženého a takřka shnilého. Začíná tak boj o život, kdy jakékoliv zaváhání přijde sakra draho.
"Podíval se na hocha v kleci, ležícího ve vlastních zvratcích, a usmál se. Brz se klec naplní, až v ní nebude k hnutí. Hoch bude muset stát. Nebo umře".
Ano, dnes tento příběh ve změti tolika zvrácených a brutálních děl čtenáře neochromí. Ale nutno podotknout, že kniha je stará více ne 40 let! Když s ní autor přišel v roce 1980, musel sakra hodně škrtat, aby byla kniha vůbec vydána. Jsem ráda za přečtení necenzurované verze. Dostala jsem přesně to, co jsem čekala - souboj civilizace s primitismem. Drsný střet partičky mladých lidí, co uprostřed hlubokého lesa bojují o holý život, s někým, kdo má trochu jiné choutky (či chutě?) než většina lidí. O chvíle napětí není nouze, stejně jako o peprné a odporné scény, které by leckomu mohly se žaludkem hrát ping-pong.
Hodnotím 3,5/5 a jsem ráda, že jsem si tuto klasiku mohla přečíst.
Knihu, kterou si představíme, jsem četl již kdysi dávno, a nyní jsem se k jejímu nezapomenutelnému příběhu chutě vrátil.
Dallas Mayr, nebo Jack Ketchum, chcete-li,je naprostou stálicí moderního hororu. Jeho román Po sezoně se stal kultovní knihou, z níž čerpají spisovatelé krvavých hororů dodnes.
Klasický příběh o šestici přátel pobývajících na maineském pobřeží v pronajatém domě, kde se je rozhodne ulovit kmen zdivočelých kanibalů, se vám zavrtá pod kůži a vy zažijete nefalšovanou zábavu nestárnoucí Ameriky 80', kde se souloží, létají střeva, mozky, lebky a v kotli se vaří usekané končetiny.
Co se týče moderních hororových děl, řadím Po sezoně na třetí místo svého žebříčku nejlepších knih (za Sacculinu a Řbitov zviřátek).
Celkové hodnocení 90% -hluback-
Tohle je pro mě fakt těžké hodnotit. Celou dobu čtení jsem měla před očima klasické béčkové horory: Parta mladých lidí, co postupně umírají někde na odlehlém místě. Skupina kanibalů jako prvek hrůzy okořeněný o několik fakt nechutných detailů a strašidelné děti. Potoky krve. Usekané hlavy a končetiny. A samozřejmě také krásné nahé ženské a sex. Prostě klasika :-) Když máte opravdu náladu na tenhle druh krváku a nechcete přemýšlet, tak je to super jízda. Když máte chuť na nějakou knihu k zamyšlení s hlubším obsahem, sáhněte po něčem jiném. Já naštěstí tu náladu měla :-) Co se mi líbilo nejvíc, byl doslov, kde Ketchum popisuje, jak coby mladý neznámý autor bojoval s vydavatelem o konečnou podobu knihy.
Moje první setkání s Ketchumem a byl jsem hodně překvapen. Na dobu vzniku velmi drsné a šokující dílo, které mě s úspěchem dokázalo šokovat i v dnešní době. Horory čtu a sleduji hodně, takže mě něco jen tak nepřekvapí, ale toto jsem nečekal. Velmi napínavé, hustá atmosféra, kniha se četla jedním dechem.
Tři hvězdičky za to, že jsem to dočetla do konce a že jako prvotina to bylo povedené:-)
Po Dívce od vedle, která mi připadla jako vrchol hnusu, jsem byla připravena i tady na snůšku hnusu, a autor nezklamal..
Scény byly fakt nechutné a hnusné, a po přečtení těchto dvou knih si myslím, že autor asi není zcela normální:-)
Jen mi vrtalo hlavou, proč si hlavní postavy nepřivolaly pomoc telefonem, který v chatě byl.
A vůbec jsem neměla pocit, že čtu knížku z osmdesátek..
Co my víme, jestli někde v Maine taková podobná zvrácená rodinka nežije?:-)
No ja teda neviem.... Zo začiatku je kniha neskutočne nudná a zdĺhavá a až pri konci sa rozbieha. Miestami som mala pocit že čítam Aj hory majú oči. Myslím že toto nieje moc dobre dielo, ale zase nechutná bola dosť, to sa autorovi musí nechať.
perfektní kniha, taková rychle odsejpající klasika. doslov, kde autor popisuje souboje s vydavatelem (a vyhodí původní verzi! ach...) je velmi zajímavý. škoda, velmi rád bych si přečetl úplně původní verzi (hlavně ty recepty)
Horor to byl možná v roce vydání, tzn v minulém století. Nejvíce mě dostal doslov, kde autor líčí, co mu vydavatel nepovolil vydat. Recepty kanibalů mohly být tím pravým ořechovým, co by z knihy udělalo horor.
***A pak ty děti. Jednomu z nich ležela hlava snad pět metrů daleko od těla. Dalšímu, už venku, žádná hlava nezbyla…. Podobně na tom byla ta žena, pokud se vůbec dalo ženou nazvat cosi, co smrdělo jako týden stará krabička mléka. Willis zavrtěl hlavou. Kurva, zničehonic se octl na bojišti hned vedle bunkru. Někomu tady pořádně jeblo. ***
A to by náš hloupý Honza, než se králem stal, pořádně čuměl, jak se dělá taková „Sekerová polívka“ v Maine. Aneb receptář prima nápadů na člověčinu, podle „klasických“ receptů zdegenerovaných Rednecks na jedné straně (tedy za plotnou) a v roli hlavního chodu se bránící tlupa nesympatických hrdinů s Vietnamem (Nick) v čele. A to by v tom byl Magnum zakopaný, kdyby tihle degeneráti nepoznali význam slova Saigon.
Jak bylo zmíněno, v táhlém a nezáživném úvodu se nic moc neděje a prostor dostane hlavně seznamka s castingem aspirující na hlavní chod, dle standardní šablony slasher hororů o vypatlaných kanibalských rodinkách (Hory mají oči, Masakr motorovkou, Pach krve…), ale také se sympatickou posádkou místní policie, kde jejich šéf stříhá metr do důchodu. Než však předá obušek a brokovnici, rád by dořešil nejeden případ ztracených osob v okolí jeho města.
*** Ale to už bylo příliš pozdě; to už sekera odťala ruku v lokti. Když se vyzvracela, v útrobách pořád ještě něco zůstalo. ***
Jakmile se figurky na šachovnici rozestaví, začne ve třetí části přesně v 0:02 po krátkém peep-show nefalšované peklo pro obě strany (Rednecks proti Vietnamu), protože tihle lidožraví degeni nečekali ani v nemenším, že se jim „dušenina“ bude takhle bránit. A než si stačí vzrušení z takového lovu užít, začnou vzduchem lítat nejen dětské palice. Třetí akt je naprostá lahůdka pro milovníky hororu a je to přesně ta část, kde by se lidé s problémem udržet obsah kufru měli odvrátit a knihu již neotvírat. To s jakou precizností, hravostí a detailností Ketchum popisuje probíhající masakr a „erotické“ pasáže (erotiku v nich lze najít snadno, pokud je vaše nejroztomilejší zvířátko Critters a sex symbol slintající polymorf, nikoli Samantha Fox), jsem ještě nečetl a má to mnohem větší sílu, než filmy z podobného ranku. Navíc tempo je vražedné (hlavní děj, tedy polovina knihy se odehrává na ploše 5 hodin, což by ani Semir z Kobry 11 neudýchal) a nenechá jednoho spát, dokud nebude mít jistotu, že všichni dojdou „ke šťastnému konci“. Tahle část je famózní.
Doslov a další doslov skvěle umocní zážitek, když odkryjí genezi vzniku téhle necenzurované verze. Díky Laseru za tohle. Poznámku si zaslouží i perfektní překlad a decentně častované nadávky a sarkasmus, které zážitek ještě více umocní. Výživná četba.
*** Palbu na něj spustilo zároveň šest brokovnic, a to, co z něj zbylo, nenaplnilo ani jednu středně velkou nákupní tašku. ***
Ke knížce jsem zprvu přistupovala jako k odpočinkové, nenáročné četbě na cesty... To splnila a přidala k tomu něco navíc - napětí, hordu zkrvaveného, rozporcovaného a zkonzumovaného lidského masa.
Nevím, zda bych jí popsala jako hororovou, ale jako slušnej krvák určitě ????.
Četbu nedoporučím hematofobům s bujnou fantazií (ti by knihu nikdy nedočetli).
Celkový dojem? Pohodová, krví prosáklá kniha s trochou napětí.
Když byla moje babička ještě živá, chodila hulit cigára do sklepa a u toho si četla takový ty brakový hororový sešítky Stopy hrůzy nebo jak se to jmenovalo. A začátek téhle knihy mi přišel přesně jako v těch sešítkách - naivní a srandovní. Partička přátel si vyjede za kamarádkou, co si pronajala na konci světa chatičku, jelikož měla z NY syndrom vyhoření. Budou týden hrát karty a pít pivo.
Ale ejhle, najednou tomuhle sešítku narostly koule a vyřítili se na mě totálně šílený divoši a udělali od půlky knihy takovou rotyku, jakou jsem dlouho nečetla!
Toto je vážně jeden z nejlepších hororů, jaké jsem kdy četla. Je to nechutný (a mrzí mě, že se jedná o cenzurovanou verzi), je to nepředstavitelný (ten Ketchum je blázínek bláznivej, kam jen na to chodí?), moc hezky to graduje a nehezky to skončí.
Pokud bych to měla s něčím srovnat, tak je to naturalistické skoro jako McCarthy, sympatické co do Kinga a Simmonse, ale zároveň to má hodně specifický styl.
Pěkně děkuji, početla jsem si jak dlouho ne.
Tak do půlky mě kniha celkem i nudila. Následné vraždění a mučení bylo popsáno velmi dobře a kniha začala být čtivější a napínavější. Dívka od vedle byla lepší, ale jinak prima drsný krvák.
Tak v tomto případě se nedivím, že kniha v době vydání vyšla v cenzurované podobě. Myslím, že je v některých popisech poměrně naturalistická i na dnešní dobu, kdy je čtenář zvyklý na ledasco. Každopádně, pokud vám takový styl vyprávění nevadí, tak si příběh užijete. Já se tedy od čtení nemohl odtrhnout. Oceňuji, jak byl autor schopen vystoupit z některých očekávaných postupů při práci s postavami, kdy čtenář něco očekává a během chvilky se to stane někomu zcela jinému. Za povedený považuji i konec knihy - ještě, že byla možnost vydat necenzurovanou verzi, protože oproti tomu původnímu se jedná o zakončení, které výborně dotváří pocit z celého vyprávění.
Kniha mě zaujala až v polovině děje... ale I tak se četla dobře...