Po strništi bos
Zdeněk Svěrák
„Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.“ Zdeněk Svěrák... celý text
Přidat komentář
Veľmi príjemne sa to čítalo, môžem odporúčať ako pohodovku, takú "našu". Vydarený bol aj štýl písania cez chlapcove oči a vnímanie, niektoré vety boli dokonalé, úsmevné, pravdivé. Celý dej a situácie su tak tragikomické, že musia byť reálne.
Vyprávění se mi moc líbilo, četlo se lehce, často mě rozesmálo. Těším se na filmové zpracování.
Vzdy, kdyz ctu dilo tohoto mistra vypraveni, jsem stastna. Vzdy me prepadne touha umet takto prevypravet sve detstvi, vlastne cokoliv. Umet sahnout pro slovo do te spravne prihradky a zahrat jim ctenare jako horky caj po mrazivem luftovani se, s tim se clovek rodi a s tim odchazi, odchazi naplnen a zanechava obohacene stare, mladsi a nejmladsi.
Nenáročné, ale rovněž nenásilně podané příběhy z dětství autora. Nejsou ani tak vtipné, jako přirozeně dětsky naivní, tedy úsměvné. V této linii se občas vynořuje i jinak vážné pozadí války. Podepisuji mnohokrát řečený přívlastek knize: milá.
Skvělá volba pro zachmuřené podzimní a zimní večery. Pan Svěrák má dar pro to, rozdávat dobrou náladu a svými slovy dokáže pohladit.
Autor patří nejenom mezi nejlepší následovníky slavného divadelníka Tyla, ale je mým nejoblíbenějším učitelem češtiny. A toto je důkaz, že češtinu ovládá dokonale i jako prozaik. Nejenom -Diktátem v televizi - je češtinář živ!
Členění příběhu odpovídá předloze filmu – scéna a střih a jdeme na další; jinak je to sympatické povídání.
Moje teprve první kniha od našeho velikána a jsem nadšená. Tušila jsem, že to bude velmi dobré, ale že až tak. Píše to tu většina a já velice ráda souhlasím - veselé, klukovské, bolestné, laskavé a pro mě konkrétně i vlastně vzdělávací. Jdu si hnedle půjčit další :).
Kniha je ctiva, mila, smutna i vesela... Pohled detskyma ocima na valku je pekne zachyceny. Sveraka mam rada a ani tato kniha me nezklamala
Čtení na jeden den, které svým krátkými úryvky rozesmutní i rozesměje. Za popsané období během války dětskýma očima, které se velmi povedlo rozhodně 5 hvězdiček.
Díky pane Svěráku za laskavý humor a hluboké lidství, které dýchá z celé knihy.
Jsem velmi ráda, že jsem se díky čtenářské výzvě k této knize povídek dostala. Vzpomínala jsem i na události mého dětství ( například draní peří), a přála si, abychom si vždy dokázali kleknout na kolena a znovu se přiblížit dítěti v nás.
Moc se mi tato útlounká knížečka líbila, byla plná páně Svěrákových krásných vzpomínek na jeho dětství, dýchala z ní pohoda, i když je pravdou, že se odehrávala v období druhé světové války....ale je vidět, že i na pozadí strašných válečných událostí se žil i normální život,musel se žít....dobytek musel dostat nažrat, husy se musely pást, pole se musela obdělávat, kluci vyváděli vylomeniny i za války.....na pár chvil jsem se přenesla do doby, kdy k sobě měli lidé tak nějak blíže a bylo mi moc hezky....děkuji Vám, pane Svěráku
Úžasně hořkosladké, vtipné i smutné, přesně ve stylu mistra Svěráka. A také mi to něčím připomínalo nádhernou dětskou poetiku Poláčkových Bylo nás pět. Nechápu, že mi trvalo dva roky, než jsem se k této krásné knížce dostala.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno vzpomínky kluci Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2013 | Po strništi bos |
2000 | Dobytí severního pólu |
2008 | Povídky |
2011 | Nové povídky |
2009 | České nebe |
Moc krásná, opravdu skvělý děj a velmi vtipné pasáže