Pod kupolí
Stephen King
Malé městečko odřízne od okolního světa neproniknutelná bariéra neznámého původu a obyvatelé jsou náhle ponecháni svému osudu. Ovzduší je postupně znečišťováno, zásoby se tenčí, energetické zdroje docházejí, pokusy o proražení bariéry jsou marné. Vláda státu je bez ohledu na veškeré své zdroje bezmocná a může pouze přihlížet zvenčí. Radní s diktátorskými sklony, ilegální výrobna drog a jediná slyšitelná radiostanice, vtloukající lidem do hlavy jen boží lásku – to jsou přísady, které působí jako katalyzátor už beztak výbušné situace. Výsledkem je postupný rozklad lidského společenství, kde přestávají platit pravidla civilizace. To vše nabízí Kingova mistrná studie lidské bezmoci, arogance a násilí.... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2023 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Under the Dome, 2009
více info...
Přidat komentář
Túto knihu som začala čítať na dovolenke na Gréckom ostrove Kos, mala som ju pri svojej posteli jedno augustové ráno, kedy sme sa s dcérou zobudili na zemetrasenie o sile 5,8, odvtedy vždy, keď mám tú knihu v ruke, nemrazí ma len z toho deja a z hromady nespravodlivostí, ktoré sa v danom mestečku diali, ale aj z tej kupoly a všetkého, čo spôsobila. Väčšina postáv mi bola veľmi sympatická a ich osudy mi neboli ľahostajné.
U Kinga je rozvláčný styl součást zážitku, ale v tomto případě mě prostě za límec nedokázala chytnout jediná postava. Navíc už to bylo v Simpsonech
Celý týden, který jsem s touto knihou strávila, jsem byla depresivní a podrážděná. King své postavy vystavil mezní situaci, jenže ďáblík stále špitá do ouška, že přesně takoví, jak nás popisuje, jsme. Není to dobrý pocit. Knížka je výborně napsaná, ale číst ji znovu by byl čirý masochismus.
Mistr hororu ve své plné kráse. Originální námět, děj neskutečně "odsejpá" a tak jak si oblíbíte hlavní hrdiny, tak záporáky budete k smrti nenávidět. A za každou cenu chcete přijít té záhadě na kloub. Někdy akční, jindy morbidně temné, občas hororové, občas detektivní. Skvělé...
Neskutečně čtivá a propracovaná kniha a i přes neskutečné množství postav jsem se v ní rychle zorientoval a momentálně patří mezi mé nejoblíbenější díla !
Já jsem teď četla za sebou Thommyknockery a Pod Kupolí, což je naprosto identická lidská spodina. Akorát v té první bylo více UFO věcí. A musím říct, že mně to dost unavilo. 9 měsíců v lidských exkrementech,
už fakt nechci. Půjdu si číst Harryho Pottera. :-) Ale každopádně jako horror opět skvěle napsáno.
Čtyři roky, přátelé. Je to neuvěřitelné, ale jsou to opravdu už čtyři roky od mého posledního Kinga. A já si furt říkal, ještě chvilku, ještě chvilku a pak si přečteš dalšího. Nu tak to vidíte, ještě chvilku. Nakonec mě, mimochodem, přemohla naprosto nádherná a neodolatelná obálka.
Nu. A není to špatný návrat, to rozhodně ne. V tomhle macíkovi (a v knihovně na mě čeká vedle Pohádky ještě Svědectví, to je teprve macík), dostává se nám takového stanfordského experimentu ve větším podání. Místo pár studentů zavřených ve sklepě, dostává se nám malého městečka, zavřeného v sobě samotném. Pravda, na první dobrou se mi zdá, že má městečko trochu nadsazené množství sociopatů nepříliš vysokého intelektu, ale třeba jsem v tom směru příliš naivní. Samozřejmě to není tak, že by King odhaloval něco unikátního a nového. To nedělá. Ale na mikrokosmu docela pěkně ilustruje společnost s jejími slabými místečky. Samozřejmě možná ještě trochu nafouknutými. Ostatně bezejmenný dav je jasně přehnaná představa sheeple, manipulovaných krásně dementními konspiračními teoriemi. Je to tedy ilustrace nadnesená, analyticky ale patrně vcelku přesná.
Samozřejmě je třeba respektovat fakt, že knihu napsal King. Takže je to taková kingovština, hlavně konec, respektive origin kupole je takový hodně kingovský. Čili pofidérní a divný. S tím je ale patrně třeba počítat, nemělo by nás to nijak zvlášť překvapit. Ostatně, podstata toho, co nám King podává, je vždycky divná. Jelikož to čteme, a patrně rádi, asi nás to netrápí. Podstatou příběhu Kingovi vždycky nakonec jsou postavy. A ty jsou hlavními tahouny i zde. Jsou tak dobře podané, jak je tomu u autora zvykem. Jedná se o víceméně unikátní typy celého spektra, které spolu interagují v mimořádně naléhavé atmosféře. I ty nejnechutnější (a autor se v lecčem překonává!) jsou vlastně strašně zajímavé.
Dohromady je to prostě skvělé čtení, snad jen trochu delší, než by muselo být nezbytně nutné. Nakonec to ale, myslím, ničemu nevadí a celkový dojem to nekazí.
(SPOILER) Co napsat jiného, než že to bylo 1000 stránek perfektního čtení. Ani chvíli jsem neměla pocit, že je to natahované nebo že by mě to nebavilo, postavy byly skvěle prokreslené, jak už to King umí a hlavně záporáci byli odporní, přitom ale pořád uvěřitelní. Hlavně s nimi autor rozehrál temnou psychologii obyvatel, kteří jsou odříznutí od zbytku světa, touží po moci a nastalé situace náležitě využijí. Nemám, co bych vytkla, bylo to napsané velmi obrazotvorně a detailně, což je však u Kinga standardem a proto ho také čtu. Jediná věc, co by mohla být k diskuzi, je podle mě jakýsi nedostatek paniky už od začátku. Mám pocit, že zjistit, že nemůžeme z města, protože na něm leží neviditelný poklop, asi bych se zbláznila strachem a ne že by šel život dál a lidi jen spekulovali, jak dlouho kupole asi vydrží... Perfektní čtení, zajímavý konec, doporučuji....
Po dlouhý době skvělej příběh alá Svědectví. Trošku se mi i začalo stýskat po těch "ne-tak-úplně-hororech" od Kinga. Po tom co jsem strávil posledních pár měsíců na dlouhý a trnitý cestě k Temné věži jsem tuhle třešničku (s tolika stránkama spíš třešeň) zhltl během týdne na posezení. Skvělej návrat do "normálnějších" knih, já dávám plnej počet.
Stále platí, že jediná Kingova kniha, která mě dostala, je TO, ale Pod Kupolí jsem měl v merku již několik let a vzhledem ke stejnému hodnocení (89%) a podobnému rozsahu stran (940/1100), jsem byl zvědav, jestli se kvalitám svého vrcholného díla přiblíží.
King mívá fajn nápady/koncepty a čte se snadno, ale často bývá jen průměrným spisovatelem nepříliš silných příběhů s nepříliš velkým přesahem a přidanou uměleckou hodnotou.
Pod Kupolí vypráví o tom, jak se pořádky civilizace můžou snadno rozpadnout, když pár gaunerů dostane příležitost. Abyste si toto uvědomili, tak nemusíte číst devíti set stránkovou fikci. Stačí se podívat do 20. století. Vlastně to máme furt na očích, pokud pozorně sledujeme politické dění a nenecháváme si mazat med kolem huby jako nejrůznější dezoláti. Mnohým (nejen) západním politikům ohánějících se demokracií a stavících se do rolí spasitelů před "levicovým progresivismem", "diktátem Bruselu" a "eko-fašismem" jde hlavně o moc (ideálně o neomezenou moc, protože to je tím nejlepším afrodiziakem). Kdyby je systém nedržel relativně zkrátka, tak by se jim to snad i podařilo, protože společnost se bohužel neskládá jen z bystrých a moudrých...
V Kingově příběhu oni gauneři tu příležitost dostanou, protože mimozemšťani obeženou městečko neproniknutelným silovým polem, čímž izolují obyvatele od okolního světa a vytvoří nový svět nových pořádků a pak se nejspíš baví událostmi, jako se třeba lidské děti baví utrpením mravenců, jimž pálí mraveniště.
Nejde však o to, kdo za zápletkou stojí a proč. Důležité je, k čemu to vede.
Kingův příběh mi ale nepřišel dost působivý na to, abych jím byl strhnut. Hrdiny jsem si neoblíbil a záporáci mě dost nefrustrovali, abych si přál nějaké zadostiučinění. Městečku jsem světlé zítřky taky nepřál, když většina obyvatel je tak tupá a naivní, že tak snadno skočí na špek despotickému radnímu. Zkrátka jsem do příběhu nebyl zainvestovaný.
Tematicky mi to nepřijde dostatečně hutně prokreslené. Nejde to zkrátka dost do hloubky.
Některé části knihy mě pak dokonce vyloženě nudily. Kdybych to neposlouchal ve formě audioknihy při práci, tak bych to vzdal, protože více pozornosti bych tomu ochoten věnovat nebyl.
Už dlouhou jsem žádnou Kingovu knihu nečetl, tak bylo na čase, abych to napravil :). No a musím uznat, že jsem si fakt dobře početl. Vynikající příběh, k tomu skvěle napsaný, prostě tady nic nemá chybu! :) Pět stars to jistí a doporučuji!
Poměrně často tu čtu kritiku, že kniha je moc dlouhá a King popisoval zbytečně velké množství postav. Ale... to je přesně to, co dělá Kinga Kingem. Právě v zájmu toho, aby co nejlépe popsal to, co za mechanismy se odehrávalo uvnitř ekosystému tohoto malého odříznutého městečka, musel popsat, co za rozličné povahy se v něm nachází. Ano, postavy jsou značně šablonovité a už od začátku tak nějak tušíte, kdo sehraje pozitivní a kdo negativní úlohu. Rennieho seniora i juniora od začátku nesnášíte, Barbieho máte od začátku rádi... Ale moc oceňuji téma, protože King díky tomuto specifickému námětu mohl pracovat s psychologií postav v úplně novém světle. Co se mi moc nelíbilo, byl samotný konec a vysvětlení vzniku Kupole - dovedl bych si představit něco realističtějšího, co by celý příběh trochu neshodilo...
(SPOILER)
Uff, tento typ knížek se mi strašně špatně hodnotí. Na jednu stranu napsáno dobře, (aspoň hlavní) postavy mají charaktery, děj se posouvá, příběh graduje záporňáci jsou zlí, klaďáci dobří. No a tady už začíná můj problém. Že jsou postavy černobílé by mi až tak nevadilo, ale opravdu nemusel autor vyjmenovat všech 2000 obyvatel městečka. Jmen bylo neskutečně moc a ve většině jsem se ztrácel, zvlášť když si jich bylo dost podobných, aspoň tedy na poslech.
Co mě ovšem nejvíc vadilo, byly tři věci. Zaprvé naprosto nelogické a naivní chování (většinou) kladných postav. Hlavně Barbie. Jako když ti řekne prezident, že máš převzít velení nad oblastí, tak ji sakra převezmeš a nevymýšlíš výmluvy, proč ne jen z důvodu, že se ti nechce. A zachránil bys tím tisíce lidí...
Zadruhé... Strašně moc linek se rozjelo, ale často prostě umřely a nikam nevedly, např. linka s vydáním novin, které sice přečetlo prakticky celé městečko, ale nic z toho. To mi popravdě připadá z hlediska správně napsané knihy úplně největší problém z uvedených.
Zadruhé, a to vlastně musím autora pochválit, mi extrémně vadily popisy těch nepřátelských akcí Rennieho a jeho armády. Zde jsem propadal silnému zoufalství, což mě strašně demotivovalo od dalšího čtení. Tedy méně je někdy více.
Když k výhradám přičtu ještě tragický překlad, tak by si to zasloužilo skoro jen 2 hvězdy, ale některé postavy byly fakt sympatické a děj většinu času šlapal, takže to bych mu zase křivdil.
Absolutně skvělá kniha. Rozhodně doporučuji.
Přes 1000 stran a hodně mě bavila.
Hodně situací popisováno z různých pohledů.
Nicméně konec se mě nelíbil.
Vyřešení situace dle mého hodně béčkové ((
Rozhodně si nemyslím, že by to takto skončilo, když se zamyslím
co vše se v knize událo. Prostě to nedává smysl.
A i přes konec, který mě osobně se moc nelíbil, musím tuto knihu
rozhodně doporučit.
(SPOILER) Na knihu jsem narazila náhodou když jsem si vybírala knihu do čtenářské výzvy. Když jsem poprvé viděla jak je dlouhá říkala jsem si že to bude v pohodě k přečtení. Bohužel knihou jsem se dlouho prokousávala protože za mě byla moc dlouhá a obsahově až někdy zbytečná. Ke konci jsem se opravdu nutila abych věděla jak to celé dopadne a upřímně jsem z konce lehce zklamaná, celou dobu se příběh ubírá nějakým směrem a pak....Nic jen tak puff a vše se samo zase vyřeší. Za mě závěr lehké zklamání.
Hned od začátku mě kniha chytla, ale postupně to trochu uvadalo. Chvilemi to bylo zbytečně zdlouhavé. Postupně jsem se do čtení nutila, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla.
Krakonos.kraken na ty Simpsny jsem se dívala a jejich díl pod kupolí byl vysílán dřív než King vydal knihu. Ale autor měl ten nápad od roku 1976 kdy začal psát, ale nešlo to, odložil to a dokonce ztratil rozepsanou knihu.
Jack Reacher vás pozdravuje :D Až teď, když jsem ho také přečetla, mě tato věta pobavila. Je to už dlouho co jsem četla knihu, hodně jsem toho zapomněla a konec jen tuším. Teď si to dávám jako audioknihu. Ke Kingovi se budu určitě často vracet.
Doufat v nejlepší a připravit se na nejhorší. Dokonalá hláška.
Štítky knihy
drogy americká literatura náboženský fanatismus životní prostředí apokalypsa izolace maloměšťáctví zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Parádní jízda, která mě nenechala vydechnout až do konce. Už od začátku, kdy zaklapne kupole, je jasné, že King tady upustil uzdu fantazii a to je moc dobře. Značný počet postav není vůbec na škodu a člověk se v nich brzy orientuje bez potíží. Velkým pozitivem je, že velký (možná i větší?) prostor dostávají záporné postavy, což je skvělé, protože ve spoustě knih jsou jen do počtu.
Kniha mě donutila přemýšlet, jak by to asi vypadalo tady v místě mého bydliště, kdyby se stala podobná událost. S kým bych se pod onou kupolí ocitl a jak dlouho by trvalo, než by přestala platit základní pravidla.
Největší obavu jsem měl z toho, jaké bude vysvětlení, což pořád beru jako slabší část knihy, ale pořád jasný plný počet.