Pod nebesy
Guy Gavriel Kay
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/132461/bmid_pod-nebesy-BMb-132461.jpg
5
73
73
Šen Tchaj je synem generála, který před dvaceti lety vedl vojska Kithájského císařství do poslední války proti jejich západním nepřátelům z Taguru. U odlehlého horského jezera tehdy padlo v bitvě čtyřicet tisíc mužů z obou stran. Sám generál Šen Kao zemřel nedávno. Tchaj chtěl uctít jeho památku, a tak strávil dva roky o samotě, obřadným oplakáváním otce na někdejším bojišti, mezi duchy padlých, a přitom ukládal nepohřbené kosti vojáků k odpočinku. Jednoho jarního rána se dozvěděl, že jeho čin nezůstal bez povšimnutí. Bílá jadeitová princezna z Taguru mu poslala dvě stě padesát sardských koní a doprovodný list, v němž píše, že dar je oceněním jeho odvahy a toho, jak uctil mrtvé. Když někomu dáte jednoho z proslulých sardských koní, je to veliká pocta. Když mu jich dáte pět nebo šest, pozvednete ho nad ostatní a přinesete mu žárlivost a závist, ba možná i smrtelné nebezpečí. Dvě stě padesát, to je nepředstavitelný dar, který by byl snad příliš i pro císaře. Tchaj se vydává k východu, k oslnivému, nebezpečnému císařskému sídelnímu městu, a od osamělosti u horského jezera se vrací zpět ke svému životu, který je však provždy změněn.... celý text
Romány Fantasy Historické romány
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Under Heaven, 2010
více info...
Přidat komentář
Řeky, pouště, hory, lesy...
Vesnice, města, osady,
A vládci a šlechtici, armáda...
a především (ne)obyčejní lidé...
A toto všechno...
Kdesi...
Až... Tam...
Pod nebesy.
----------------------------------
Dostat nečekaný drahocenný dar
nemusí znamenat vždycky jenom zdar...
Možná tě čeká života zmar..!
Jak to vyřešíš, Šen Tchaji?
Čeká tě dlouhý šťastný život
nebo ti zbývá pouhých dnů pár?
----------------------------------------------
Je tu hodně vypovídajících velmi solidních komentářů, takže se nebudu ani snažit stvořit něco lepšího.
Podstatné pro mě je, že knihu jsem si přečetla a je v mojí paměti. Vím, že dojmy po čase vyblednou, že zapomenu podrobnosti, ale určitě zůstane vědomí toho, že právě tento příběh mě dokonale přitáhl, zaujal, pobavil a snad i okouzlil...
Pomyslná pyramida mých přečtených knih se zas trochu zvýšila... a nahoře, na špici, kde těch knih je jenom pár, je i tato...
Na špici... Až nahoře... Pod nebesy...
Tolik nadšených komentářů! Tomu se nedalo odolat. Trochu jsem se bála, ze se ztratím v čínských jménech. Ale nestalo se mi to ani jednou. Za chviličku všechny postavy znáte tak, že když autor místo jména osoby použije např.popis některé vlastnosti té osoby, hned víte. Děj je v podstatě o třech sourozencích a o tom, že nikdy nevíte, které vaše rozhodnutí ovlivní chod velkých dějin. Jak píše sám autor: “Příběhy se skládají z mnoha pramínků, menších i větších. Kdo je v jednom vedlejší postavičkou, jinde prožívá drama a vášeň vlastního života a smrti.” Čte se to skvěle. Už po přečtení odstavce jste duchem v Číně. A jak zde už někdo napsal: “ čím víc se blížil konec, tím víc jsem si konec nepřála.”
Kniha ma skutočne nadchla od prvej strany. Od autora som už jedno dielo čítala, knihu Tigana a aj tá sa mi veľmi páčila, ale v tejto autorov rozprávačský talent skutočne vynikol. Čítať o Tchajových útrapách ma naozaj bavilo (aj keď to vyznie divne). Ale ináč sa mi táto kniha popisuje strašne ťažko. Samotný príbeh až tak napínavý nebol. Plynul pomaly. Ale skrývalo sa v ňom toľko vrstiev, toľko ďalších príbehov. A celé sa to čítalo tak dobre, až som dúfala, že príbeh nikdy neskončí. Samozrejme našlo sa tam aj pár hluchých miest. Pár príliš zdĺhavých opisov. Ale v konečnom dôsledku to vôbec nevadilo. A ku koncu som sa dočkala aj toho napätie a musím povedať, že taký koniec ma celkom prekvapil. Po dočítaní som mala pocit, že kniha bude vo mne rezonovať ešte dlho a nevedela som sa rozhodnúť, ako ju ohodnotiť. Nakoniec som jej dala plný počet. Lenže od dočítania už prešlo dosť dní a zážitok z knihy nepretrval až tak, ako som čakala, takže spätne by som možno tú polhviezdičku predsa len ubrala. Ale dúfam, že ku knihe sa ešte niekedy vrátim, lebo určite stojí za viac prečítaní.
Po dlouhé době jsem četl knihu, u které jsem se těšil, až ji dočtu do konce, a zároveň byl nešťastný, když jsem knihu dočetl. Všechno podstatné napsala o knize Metla, která zřejmě byla knihou nadšená stejně jako já. Ke knize jsem se dostal až po 10 letech po vydání. To, co mě odrazovalo od koupě, byla cena knihy a také to, že je příběh zasazen do pro mě odtažitého prostředí středověké Číny. Knihu jsem posléze koupil v antikvariátu za čtvrtinu ceny a čínské prostředí mně nakonec vůbec nevadilo. Naopak. Užíval jsem si kaligraficky zdobné proplétání osudů jednotlivých postav a pozvolné plynutí příběhu, který postupně směřoval k rozpadu celého tehdejšího světa. Kupodivu se mi ani nepletla jména osob. Tuto vynikající knihu bych doporučil všem, kteří příliš nespěchají za dramatickým příběhem, naopak si vychutnávají drobné porce příběhů, které si nakonec najdou k sobě cestu a uzavřou se.
Kdyby nebylo těch posledních cca dvaceti stran, byla by to naprosto jasná 5*. Vzhledem k celkové atmosféře jsem prostě čekala malinko jiný konec. Přesto jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Měla jsem jí tu na poličce připravenou už asi dva roky a trochu jsem se musela odhodlávat, protože je to přeci jen bichlička a já v poslední době nemám moc času se opravdu začíst a ponořit do knížky. A číst to po dvou třech stránkách - to by to kouzlo moc nefungovalo. Každopádně se podařilo, je to nádherná knížka a můžu jí s klidným svědomím doporučit dál. Autor vážně umí a já se moc těším na další jeho kousek ...
4,9*
Po zralé úvaze upravuji na 5*
Skvělý příběh inspirovaný skutečností s fantastickými prvky. Stejně jako Lvi z Al-Rassanu je to nádherně složený příběh, kdy se vyprávění a příběhy několika postav postupně propojí a vše najednou dává smysl, jako by osud vše do detailu naplánoval. Určitě to není poslední kniha od tohoto autora, co bude na mém seznamu.
Čirá člověčina. O titěrném i ohromném. O lidské nicotnosti i vlivu našeho jednání na svět a nejširší myslitelné dějiny. O plynutí času, paměti, příbězích a poezii mezi řádky. O našlapování mezi nimi. O trpělivosti, řádu, morálce i přirozenosti. O nepředstavitelných dálkách i o tom, že největším darem na tomto světě může být ve vší té rozlehlosti pod nebesy něčí blízkost.
Moja prvá kniha od G.G. Kaya a bohužiaľ musím v tomto prípade ísť s hodnotením trochu mimo prúdu. Hoci oceňujem veľmi inteligentne vystavaný a zručne prerozprávaný príbeh z prostredia podobného stredovekej Číne, musím zároveň konštatovať, že zo subjektívneho hľadiska mi kniha vôbec nesadla. Hlavným problémom pre mňa bolo geografické a sociálne prostredie, v rámci ktorého sa príbeh odohráva. Centrom autorovej pozornosti je najmä cisársky dvor konfuciánskej Číny so všetkými formalitami, rituálmi a striktnou etiketou, čo má za následok často veľmi šablónovité správanie postáv s dialógmi, ktoré ma absolútne nepresvedčili. K tomu sa pridáva autorov štýl, ktorý na mňa pôsobil možno až príliš neutrálne, bez výrazného emocionálneho náboja. Z pohľadu deja knihu do istej miery zachraňuje sekundárna dejová linka so sestrou hlavnej postavy, Li-mej, a jej interakcia s Mešagom, ktorá ale v mojom prípade na vyššie hodnotenie jednoducho nestačí.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Hluboká, jemná, plná všelijakých bojů, půtek, přesto i tichá díky pohřbívání kostí předků, což je silný motiv.
Ano, zase jsem dočetl jeden nádherný příběh. Je to moje první kniha od autora a začnu se shánět po dalších, abych zjistil, zda jsou stejně dobré. Nevnímal jsem ho jako fantasy, ani jako historický román či jiný žánr protože je v něm skoro vše (detektivka, psychologie, thriller i romantika).
Je vlastně o člověku, který měl ohromnou moc a egoistických důvodů se rozhodne odstranit bezvýznamného člověka, což způsobí rozpad celé říše. Nebo celý příběh začal tím, že císařova konkubína Wen Ťien, pomohla v kariéře dvěma oblíbencům, kteří byli zároveň rivaly? Možná, že začal tím, že Tchaj jako důstojník jezdectva musel odvézt Mešaga k šamance.
Jako čtenář jsem ocenil popisy charakterů hlavních postav. Úžasnou lahůdkou pro mě byl popis prvního setkání Tchaje a Wen-Ťien, které je směsí nebezpečí, etikety a erotiky. Je plné napětí a není třeba žádných bojových scén aby to čtenář nevycítil. Ale to je vlastně přítomno v celé knize. Akční scény jsou vlastně psychologicky vedené a jejich tam dost.
Zajímavou částí příběhu je také putování Li-Mej a s tím jak se vyrovnávala se svým osudem pod vlivem staršího bratra. Autor se zřejmě záměrně vyhnul nějakému happy endu, protože dobrý příběh ho nemá. Války způsobují zbytečnou smrt mnoha lidí a ve vedení státu jsou lidé charakterní i bezcharakterní, tak to prostě je.
A tak by se dalo pokračovat dál a dál, protože tento příběh je mnohovrstevný a každého čtenáře zaujme jiná část.
Teraz si niečo dovolím. Dovolím si ohodnotiť knihu, ktorú som nečítal. Nie, nejde o nejakú moju intelektuálnu nabubrelosť či čitateľský egocentrizmus. Toto berte ako zbožné fandovo prianie, prípadne ako výzvu vydavateľom. Čítal som všetky Kayove české preklady a bol som z nich nadšený. Verím tomu, že by som bol zas. Neviem, ako sa predávala táto kniha. Zjavne moc nie, keď od jej vydania uplynulo kopec času a žiadne dielo tohto autora sa doteraz nedočkalo prekladu. Je to obrovská škoda. Verím, že je nás dosť, čo by sme takéto niečo s radosťou uvítali. Nie, nečítal som túto knihu. Mám ju doma na polici, dívam sa na ňu, oprašujem ju. Pravidelne ju brávam do rúk a po chvíli vraciam. Asi podvedome nechcem, aby bola tou poslednou. Od Guya Gavriela Kaya...
To si takhle v osamělém klidu, jen za nočního nářku duchů, kopete pár let hroby, když jednoho dne ke svému zděšení zjistíte, že jste upoutali pozornost mocných a stali se poměrně významným pěšákem na jejich šachovnici. Nezbývá, než odložit lopatu, oprášit znalosti dvorské etikety a dát svému nekomplikovanému životu sbohem.
Co tedy musíte vědět a ovládat? Jedna úklona je zdvořilé gesto vůči sobě rovným či mírně nadřazeným, dvě úklony náleží vysoce postaveným, tři úklony jsou vyhrazeny vládcům, devět úklon je poděkování za nehorázně štědré dary. Máte to? Tak popojedem: mluvit přímo je urážka. Každé slovo je třeba pečlivě zvážit, kolem probíraného tématu zpočátku jen kroužit a oždibovat ho jako moucha lejno, umět reagovat vhodně zvoleným citátem či dokonce básní je cenným bonusem. A nemyslete si, pokud dokážete úspěšně absolvovat úskalí rozhovorů, že na vás třeba za rohem nečíhá nájemný vrah jako další forma dialogu. Už máte trochu představu, co vás "Pod nebesy" čeká?
Rozhodně to nejsou epické bitvy, ty stojí na okraji autorova zájmu - více se soustředí na příčiny a následky válek. Dojde i na několik ozbrojených střetů, většinou se však bojuje důvtipem: slovy a intrikami. Mocní hrají své hry, každý má vlastní zájmy a způsoby, jak ostatní zastrašovat, manipulovat s nimi... komu lze věřit, pokud vůbec někomu? Jak přežít jejich pozornost?
Kdyby knihu napsal třeba Brandon Sanderson, Anthony Ryan nebo Brian McClellan, pak by hlavní hrdina Šen Tchaj, syn uznávaného generála, oplýval speciálními schopnostmi a jeho hrdinské činy by ovlivnily celou zemi, ne-li celý svět. Kdyby "Pod nebesy" napsal Joe Abercrombie, tak by tři čtvrtiny účastníků vymordoval a zbytek by zmrzačil či obdařil pohlavními chorobami... Gay Gavriel Kay navzdory očekávání (s ohledem na vývoj situace) vybral jinou, obyčejnější, méně okázalou cestu a osudy, možná tím některé čtenáře zklamal. Já jsem si ovšem užila každé autorovo pečlivě zvolené slovo, za což patří ohromný dík také překladateli Richardu Podanému, každou zdánlivě malichernou epizodku či odbočku. Mohla bych zmínit pár slabin, jako několik mdle nahozených charakterů, příliš stručný závěr ve srovnání s rozvláčným úvodem... ale vlastně chci sdělit jediné: tohle je další z velevzácných pětihvězdičkových titulů (pro mě už druhý v tomto roce).
Nečekaný císařský dar vystřelí jinak dosud nevýznamného šlechtice do nejvyšších politických kruhů, kde každý hraje svoji hru a nikdo nezná slitování. Teď už je jen na hrdinovi, aby si novou situací nenechal zlomit vaz...
Po Itálii, Francii, Španělsku a Byzancii přichází na scénu nemilosrdná Čína. A Guy Gavriel Kay dokazuje, že se o Asii dá psát živě a barvitě, aniž by se člověk musel prokousávat sáhodlouhými statěmi o cti, morálce, tradici a odpovědnosti. Po úvodním rozjezdu děj sice maličko stagnuje a příjezd do hlavního města i následné intriky v něm mohly být klidně kratší, ovšem poslední třetina je tak šíleně podmanivá, že člověk nějaké předchozí rozpaky hnedka zapomene. Zápletka rozhodně nenudí a všechny ty zbytečné kudrlinky nakonec naleznou své uplatnění. Fatální pád obrovské a přenádherné říše stojí na zdánlivě nedůležitých lidech, jejichž činy ovlivňují skutky jiných, přičemž dominovým efektem dojde až na hlavu samotného vládce. A tak se točí svět. Suše nejlepší autorova kniha.
Výborně napsaná historická fantasy z prostředí císařské Číny, bohužel, pro trpělivé jedince (kterým já nejsem). Děj se odvíjí pomalu, zákulisní intriky se proplétají celým příběhem víc, než přímá akce, tu a tam se vyskytují verše a filozofické rozpravy, které podtrhují atmosféru. Objektivně krásný jazyk a inteligentní děj za plný počet hvězd, subjektivně útrpné čtení za dvě hvězdy....
Je mi líto, ale tahle kniha byla pro mne (po Písni pro Arbonne) zklamáním. Mentalita Číňanů asi nebude můj šálek čaje, protože jsem měla neustále pocit, že kdyby se pořád neklaněli nebo nepřemýšleli o tom, kolikrát se komu uklonit, aby to nebylo podle dvorské etikety ani moc ani málo, vešlo by se na víc jak 450 stránek knížky aspoň trochu nějaké akce. Takhle mi nejčtivější částí přišla vedlejší dějová linka o mladší sestře Šen Tchaje, protože to, co nakonec "překvapivě" udělal hlavní hrdina s darovanými koňmi, mohl udělat hned na začátku :-) No a ten rychlý závěr, jak se to tam všechno ideálně povdává a ožení...
Kay patří mezi mé nejoblíbenější autory a co k němu nebo ke knihám více říct. Je svůj a umí!!! Ví, o čem píše a přemýšlí nad tím, jak to píše a co ve vás chce vyvolat. Většina jeho knih je někde mezi fantasy a historickými knihami. Moje nej od Kaye je Fionavarská tapisérie, ale Pod nebesy je úplně z jiného soudku a zasáhlo mě to taktéž. Cokoliv od Kay prostě mohu jen doporučit!!!
Strhující, dech beroucí, jednoduše krásné, orientální a výpravné. Nejen tyto superlativy mi v hlavě vyskočili po otočení poslední stránky. Když už sednu k „historickému“ románu říznutým fantasy prvkem, tak je to u mě svátek, ale o to více si potom podobný skvost vychutnám. Kladné a pochvalující recenze mě sice připravily na kvalitní čtivo, ale ani zdaleka jsem nečekal takhle skvělý zážitek.
O tom, že se fantasy tématika v knize neobjeví („lehký vánek“ u chaty u jezera neberu jako fantasy prvek) se zde již psalo, ale nepsalo se zde o hlavních tahounech celého příběhu. A tím jsou bezesporu jednotlivé postavy a jejich jednotlivé životní příběhy. Je to má první kniha od Kaye, ale marně vzpomínám, kdy mě takhle uchvátili dialogy roztažené přes spousty stran. Byly tak „skutečné“, téměř jako bych tam s postavami seděl (např. v případě rozhovoru Tchaje a Wen Ťien v nosítkách mi bylo za Tchaje teplo) a konverzaci poslouchal na živo. Kay má na tohle bravurně zvládnuté a pocit ze čtení to jen umocňovalo.
Jak psala kattyV, ta prostředí starodávné Číny je prostě úchvatné a samotné intriky na císařském dvoře, jež tvoří hlavní dějovou linií celé knihy, jsou velmi dobře popsány a čtenáři dokáži tehdejší prostředí zobrazit a přiblížit mnohem více, než mnohé současné filmy, které to na nás zkouší skrze digitální armády a čínskou armádou jako komparzem. V tomhle je Kay trumfne s přehledem a o to více, bych si tenhle skvělý a komorní příběh na pozadí mocenských bojů a císařství mezi dynastiemi dokázal představit na velkém pláně.
Perličkou je samotný závěr, který i když došel víceméně ke šťastnému konci pro hlavní postavy příběhu, tak alespoň ve mně zanechal zvláštní pocit, že to zase až tak šťastné a uzavřené pro všechny nebylo.
Velmi se těším na druhé čtení a „pokračování“ jiného příběhu z tohoto období v další knize.
Souhlasím s kattyV.... knihu bych do žánru fantasy asi úplně nezařadila, kromě duchů, tam moc fantasy není:), ale přesto je to krásná kniha čtená jedním dechem, zvlášť pro ty, kdo mají rádi asijskou kulturu:)
Autorovy další knížky
| 2009 |  Letní strom |
| 2012 |  Pod nebesy |
| 2019 | Poslední záblesk slunce |
| 1999 | Tigana |
| 2011 | Nejtemnější cesta |
Taková slátaninka.
První třetinu jsem protrpěl, druhou jsem začínal doufat a třetí mne vysloveně zklamala.
Autor hází slova na papír a mezi nimi pozorný čtenář zachytí jakýsi příběh. Toť vše.