Podzim v zahradní restauraci
Jiří Šotola
Flanderkovská trilogie série
< 3. díl
Hořce ironický román o pozdní lásce, samotě a posledních věcech člověka, vyjadřující plebejskou životní filozofii. Román má devět kapitol, nadepsaných letopočty, jež lokalizují děj mezi léta 1980 - 1986. Hlavním protagonistou je František Flanderka (syn herečky Růženy z předchozích autorových románů "Malovaný děti" a "Róza Rio"), profesor češtiny a dějepisu ve výslužbě, na začátku románu třiašedesátiletý. Flanderka je bláhově zamilován do své bývalé žačky Zuzany, ale dává jí to najevo jen obětavou pomocí v nesnázích... Navenek má román ráz profesorových osobních zápisků doplněných několika dopisy kamarádu Lacovi. Smysl a účel záznamů je stejně nejistý jako celý Flanderkův život. Závěrečná část volné trilogie je Šotolovou poslední prózou. Dopsal ji krátce před smrtí, v době kdy byl již těžce nemocen a je zřejmě i jeho prózou nejosobnější. Toto osobní ladění je patrné z náhlého přesmyku k personálnímu vypravěči i z odvratu od formy historického podobenství, jakou má převážná část jeho prozaické i dramatické tvorby. Pro Šotolu byl vždy jedinou zárukou lidství tzv. malý člověk, vstupující do učebnic dějepisu nanejvýš jako součást anonymní masy. Zatímco dříve (patrné ještě v prvním dílu trilogie) si všímal spíše jeho bezmocnosti a sledoval jeho snahu utéci před "velkými" dějinami a lživými ideologiemi, Podzim v zahradní restauraci rozvíjí glorifikaci malého člověka, přítomnou již v románě Róza Rio, a dovršuje autorovu cestu k pozitivnímu výměru plebejství jako prosté lidské slušnosti...... celý text
Přidat komentář
Ke knize jsem se vrátil znovu po 20 letech a našel jsem v ní věci, které jsem jako mladý člověk příliš nevnímal. Nyní na prahu padesátky mě zajímá vize stáří a tato kniha jej ukazuje velmi bez příkras. I když světové války a dožívání za socialismu jsem byl ušetřen, nedělám si iluze, že tato životní etapa s sebou nese mnoho smutného, resp. že o dobré a plnohodnotné stáří se člověk musí zasloužit ještě ve zralém věku, aby měl z čeho čerpat.
Letos jsem ji nahodou nasla u rodicu v knihovne. Cetla se sama , sloh je originalni a i kdyz vlastne pise o obycejnych vecech , autor tomu dava dokonaly smrnc.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2000 | Tovaryšstvo Ježíšovo |
1984 | Kuře na rožni |
1957 | Básnický almanach 1956 |
2003 | Svatý na mostě |
1986 | Osmnáct Jeruzalémů |
K týhle knize se chci vrátit. Za 10 nebo i 20 let. Sebeironie, stylová jistota, věty úsporné, a přitom trefné v každém slově, tu slangivý výraz, tu nářečí, tam nutný germanismus, celý to mnou rozechvívá jak "duše zimomřivých ptáků". Vědomí, že "proměním se v zem", je tam až neúnosné. A přece ten humor smějící se bestie. Nevím, proč už jsem Šotolu neobjevil dávno. Musím si od něj ještě něco přečíst.