Podzim v zahradní restauraci recenze

Hořce ironický román o pozdní lásce, samotě a posledních věcech člověka, vyjadřující plebejskou životní filozofii. Román má devět kapitol, nadepsaných letopočty, jež lokalizují děj mezi léta 1980 - 1986. Hlavním protagonistou je František Flanderka (syn herečky Růženy z předchozích autorových románů "Malovaný děti" a "Róza Rio"), profesor češtiny a dějepisu ve výslužbě, na začátku románu třiašedesátiletý. Flanderka je bláhově zamilován do své bývalé žačky Zuzany, ale dává jí to najevo jen obětavou pomocí v nesnázích... Navenek má román ráz profesorových osobních zápisků doplněných několika dopisy kamarádu Lacovi. Smysl a účel záznamů je stejně nejistý jako celý Flanderkův život. Závěrečná část volné trilogie je Šotolovou poslední prózou. Dopsal ji krátce před smrtí, v době kdy byl již těžce nemocen a je zřejmě i jeho prózou nejosobnější. Toto osobní ladění je patrné z náhlého přesmyku k personálnímu vypravěči i z odvratu od formy historického podobenství, jakou má převážná část jeho prozaické i dramatické tvorby. Pro Šotolu byl vždy jedinou zárukou lidství tzv. malý člověk, vstupující do učebnic dějepisu nanejvýš jako součást anonymní masy. Zatímco dříve (patrné ještě v prvním dílu trilogie) si všímal spíše jeho bezmocnosti a sledoval jeho snahu utéci před "velkými" dějinami a lživými ideologiemi, Podzim v zahradní restauraci rozvíjí glorifikaci malého člověka, přítomnou již v románě Róza Rio, a dovršuje autorovu cestu k pozitivnímu výměru plebejství jako prosté lidské slušnosti...... celý text