Pohádka
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517228/bmid_pohadka-Xi8-517228.jpg
4
927
927
Charlie Reade potká Howarda Bowditche, samotáře z domu na vysokém kopci. Na zahradě za domem stojí zamčená kůlna, z níž se linou příšerné zvuky. Pan Bowditch umírá a Charlie zjišťuje, že mu dům odkázal – spolu s tajemstvím, které bude zatraceně těžkým břemenem. V kůlně je totiž portál do jiného světa. Ten jiný svět je v ohrožení a spolu s ním i ten náš. V paralelním vesmíru jsou honosné paláce s vysokými věžemi, zatuchlé podzemní kobky a magické hodiny, které umí vrátit čas.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2023
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Fairy Tale, 2022
více info...
Přidat komentář
Úchvatná pohádka přesně dle Stephena. Jeho fantazie hranice nemá a jeho styl vyprávění je stále mimořádný. Žil jsem s Charliem a Radar od prvního písmenka až do toho posledního. Skvělá kniha.
Bylo mi doporučeno mou nejkou, abych u Kinga začala tím nejméně drastickým a přesto úžasně napsaným. Bylo to dobré doporučení - kniha mě naprosto pohltila stylem psaní, neuvěřitelnou fantazií, kterou jsem byla schopná si představit, postavami a tak bych mohla pokračovat dále a dále. Vůbec bych se nezlobila, kdyby následoval další díl. Kniha, ke které se vrátím, tak jako se vracím k Malevilu, Třem kamarádům, Letu do nebezpečí a detektivkám Yrsy Sigurdardóttir. Stručně řečeno - krásná kniha.
Mistr King to opět dokázal. Vtáhl mě do děje, do svého světa, donutil mě dýchat s postavami i plakat. Jeho fantazie mě nikdy nepřestane udivovat. Nehodnotím za plný počet jen proto, že se mě asi více dotýkají jeho knihy z reálného světa a tady tak nějak díky stylu vyprávění člověk celou dobu tušil, jak vše dopadne. Audioverze byla skvělá, musím doporučit.
"Statečný pomůže, zbabělec jen dává dary."
Stephen King nezklamal. Svůj oblíbený prostor paralelních světů, který do posledního místečka zaplnil osobitou imaginací, jak ostatně předvedl např. ve své Temné věži, neopustil, jen mu dal jinou podobu. Po řekněme civilní úvodní části románu, který zdá se zmátl nejednoho čtenáře co do očekávání, nám King otevírá dveře do své pohádky. A jak mě zaujala ona úvodní nepohádková část naplněná veskrze lidskými smutky a radostmi, tak jsem se – nečekaně – ocitla v druhé části příběhu Alenky alias Charlieho v říši divů, kde jsem se cítila naprosto ve svém živlu. Čtenář by neměl pociťovat zklamání, když se v knize krále hororů a mystérií, nadto s titulem Pohádka, ocitne v pohádce prodchnuté kouzly. A protože je v pohádce, neměl by být překvapený ani happyendem. Nebo skoro HE. Se starým dobrým králem, resp. s Charliem, Howardem, Radar, Norou a dalšími, jsem strávila úžasné chvíle. Budou mi chybět.
Jako vždy pomalý,ale vždycky promyšlený rozjezd příběhu se někde v polovině stane v rychlou jízdou,kdy nelze knihu odložit.
Tohle bylo prostě skvělý.
Bez zaváhania plný počet. Jednak môj obľúbený autor a čo som si všimol po čítaní moderných "rychlokvasených" autorov, ktorí absolvovali kurz tvorivého písania je, že King môže písať štvrtinu knihy úplne o ničom (ako to bolo v tomto prípade) a predsa je to napísané tak pútavo a zaujímavým spôsobom, že sa od toho nemôžete odtrhnúť. No a potom vlastný dej to už je iná káva. Hoci je majster hororu, vie to podať pre všetky kategórie čitateľov.
Je to klasický King. Půl knihy máte úvod a vhled do života hlavního hrdiny a čekáte, odkud TO temno a zlo na něj vykoukne. Když už asi tušíte, dostane se hlavní hrdina v roli Pistoníka během dvou stránek do jiné role a jiného světa, kde se odehraje temný hororový zbytek knihy.
Příběh je zajímaví, nápaditý a těžko se přestává číst. Určitě doporučuji.
Bylo, nebylo… aneb jak to vypadá, když pohádku vypráví Stephen King? Je temná, plná barvitých popisů, zvláštních osob i magických světů. Navíc se tentokrát otevřeně inspiruje příběhy jiných autorů a ať už jsou předobrazem klasické pohádky, Nekonečný příběh, Tři prasátka nebo díla H.P. Lovecrafta, Lewis Carrola, Ray Bradburyho, J.R.R. Tolkiena nebo J.R.R. Martina, vypráví King příběh svým neopakovatelným stylem velice poutavě.
Ta dokonalá směsice, převážně ponurých pohádkových motivů, z nichž Kingův román vychází, jsou příběhy, které jsme kdysi četli a už si je možná úplně nepamatujeme a některé jsou nám naopak důvěrně známé. Každopádně je to vyprávění o hrdinství, přátelství a lásce, o překonávání překážek a také o svědomí. A samozřejmě to nejdůležitější je, že příběh obsahuje i velkou dávku ponaučení …zkrátka tak, jak to má ve správné pohádce být.
Atmosféra, která nás po celou dobu provází, nejvíce připomíná atmosféru pohádek bratří Grimmů, pohádek temných a děsivých, kde většinou ne vše dopadne dobře. Ty pohádky moc ráda nemám, ale Kingova verze se mi líbila, stejně jako se mi líbilo i množství odkazů na jiné knihy.
Poslouchala jsem audio verzi a moc jsem si užila Matouše Rumla. Jeho projev byl, jako ostatně vždy, vynikající.
Mám ráda jak pohádky, tak Kinga jako vypravěče, proto jsem si příběh užila a doporučuji ho i vám.
Co uděláš pro záchranu nejlepšího přítele?
Půjdeš až na konec světa? A co třeba do jiného světa?
Charlie Reade je 17ti letý chlapec, který má za sebou tolik, co jiný za celý život ne. Když byl malý zemřela mu matka a otec začal svůj žal utápět v alkoholu. Jednoho dne Charlie pomůže Howardu Bowditchi , starému samotáři, který žije s fenkou Radar ve svém domě na kopci. Na zahradě za domem je tajemná kůlna, ze které se linou příšerné zvuky. Charlie a Howard se spřátelí. Když jednoho dne pan Bowditch zemře Charlie zjišťuje, že mu odkázal nejen dům, ale i jeho tajemství. V kůlně je totiž portál do jiného světa, který je potřeba chránit. V paralelním vesmíru existují princezny, obři, zatuchlé podzemní kobky a hodiny, které dokáží vrátit čas. Ale také kletba, která musí být zlomena.
Pohádka byla krásná. Miluji, jak autor dokáže do knih propašovat hluboké myšlenky, nad kterými se člověk minimálně zamyslí.
,,Dobří lidé září v temných časech jasněji."
,,Kde sídlí láska, tam jsou i jizvy krásné."
Příběh mladého Charlieho mne ihned vtáhl do děje. Seznámení se starým panem Bowditchem a jeho fenkou Radar, odhalování tajemství, získávání přátelství, neustálá akce a napětí.
V půlce knihy ale přišel zlom v podobě 150 stránek, kde se skoro nic nedělo. Místy jsem si říkala, jestli mám knihu vůbec dočítat. Ale vydržela jsem. Prokousala jsem se tou nudou a odměnou mi byl naprosto strhující závěr.
Bohužel postavy v jiné zemi mi nepřišly moc promakané. Možná i proto jsem si je tak neoblíbila. Výjimku tvořil akorát Iota a Dora.
Samotný paralelní svět na mně působil dost chaoticky. Taková splácanina všech možných pohádek.
Oceňuji, že autor se s tím nemazal a zemřelo i pár mých oblíbených postav. Místy byl příběh i celkem brutální. Taková pohádka od bratří Grimmů.
Ilustrace, které knihu doprovází jsou naprosto skvostné. I když mnohdy hodně napoví, co se v dané kapitole stane, tak mně to vůbec nevadilo. Věřím ale, že někomu to vadit může.
Hodnotím 3,5/5
Moje první kniha od pana Kinga, nejsem fanoušek hororů, jsem strašpytel :) Na mě působila i "Pohádka" poněkud hororově, takže se obávám, že do dalších knih se nepustím ... Na druhou stranu výborně napsáno a Radar je miláček a už kvůli ní stojí kniha za přečtení a já mám splněno poslední téma letošní výzvy :)
Po sérii příběhů, které se mi od autora, dá se říct četly hůř, je tento někde jinde. Není to horor, nejde o divné mystično. Název odpovídá obsahu. Druhý svět, kam se hrdina dostává, může vypadat jako směs nám známých pohádkových příběhů, ale jsou smíchané velmi vkusně.
Čtení jsem si užívala.
Tomuhle týpkovi je bezmála 80 let a jede jako blázen! Z hororových pecek se usadil v roli bezkonkurenčního vypravěče, který dokáže celý příběh postavit na lásce ke stárnoucí feně („Má statečná fena. Má hodná fena."). King je prostě King a já jeho přerod z mistra hororu na mistra obyčejně neobyčejného příběhu zbožňuju. Nemám co dodat.
Velice čtivá knížka. Pro mě i v té pomalejší, úvodní části, kdy jsem si i trošku pofňukal, protože starý pejsek, že ano. Stephen King si zde s popisy hodně pomáhá s nejrůznějšími popkulturními berličkami, což na jednu stranuu hodně baví, na druhou stranu to trochu ubírá originálnosti. Po nějakých dvou stech stránkách se dostáváme do druhého světa, který nám je moc pěkně načrtnut, klidně bych ale ocenil trochu hlubší ponor. Dlouhou dobu ke konci pobudeme v kobkách, a když jsem si po jejich opuštění spočítal, že jsme v nich strávili sto padesát stran, začal jsem se obávat z urychleného konce. To se bohužel splnilo a finále se tak stává nějvětší slabinou tohoto jinak velmi povedeného příběhu. Nejde o zklamání, jen je to prostě až příliš šup-šup. Do světa Pohádky bych se každopádně moc rád podíval znova.
Strašidelná pohádka o záchraně jednoho milého psa od světoznámého autora hororů. Tohle byl můj první horor, četla jsem knihu kvůli výzvě, a ano, za mne je to vlastně horor. Ale to jsou původně vlastně všechny staré pohádky a autor se jimi krásně inspiroval a toto téma skvěle zapojil do této neuvěřitelné 728 (ano, sedmsetdvacetosm stran!) stránkové knihy. První velká část knihy je zaměřená na seznámení s hlavním hrdinou a jeho obětavostí ve vztahu ke starému pánovi. Překvapivě dlouho trvá, než se hrdina dostane do kůlny, ale nenudíte se, autor fakt skvěle píše i o rutinních obyčejných věcech. Nejvíc mne ale dojala láska ke starému pejskovi. A když jsem si tenhle vztah ze začátku zamilovala, dokázala jsem číst i druhou, strašidelnou část knihy v paralelním světě se spoustou děsivých prvků, smrti i násilí. Rozhodně bylo zajímavé (skrze čtenářskou výzvu) vykročit směrem z obvyklých žánrů a autorů, které čtu.
Pohádky jsou důležitou součástí našeho dětství. Jako malí jsme rádi čekali na to, až nám babičky a maminky začnou vyprávět příběhy ze světů nám neznámých. Byli jsme zahlcováni příběhy ze světa čar a kouzel, které dodnes předáváme těm, které máme rádi. Příběhy o Červené Karkulce, Popelce či Třech prasátkách se nám neodmyslitelně zaryly do naší paměti. Každý z nás má své oblíbence a neoblíbence; hrdiny a padouchy, kterým fandíme a v posledních chvílích pláčeme, když je čeká smutný konec. Když jsme vyrostli, na pohádkový svět jsme zanevřeli. To, co nám dříve připadalo krásné a kouzelné, nám dnes připadá dětské a směšné. Oprostíme se od pohádkového světa naplno a nechceme o něm slyšet. Proč bychom se měli zaobírat něčím, co na první pohled ani není skutečné? Všichni víme, že do pohádkové světa nevedou žádné kouzelné dveře, a pohádkoví hrdinové jsou pouhým výplodem autorovy mysli, nebo je to snad jinak?
Charlie Reade je typickým pohádkovým princem z nepohádkového světa. 17letý mladík, jenž má všechny charakterové a fyzické vlastnosti snad každého pohádkového hrdiny. Inteligence, vynalézavost a dobré srdce ho doprovázejí po celou strmou cestu ve fantastickém světě Empisu. I přes veškerou svou dokonalost je Charlie postavou, se kterou se čtenář ztotožní.
Pohádka je literární počin, který je oproti jiným Kingovým knížkám netradiční. Netradiční v dobrém slova smyslu. Stephen King opět přišel se svým vlastním literárním světem, který obohatil svým důvtipem. Svět fantazijního světa Empis je plný různých narážek na literární díla J.R.R. Tolkiena a H.P. Lovecrafta; právě Lovecraftova temná mysl je ve světě Empis všudypřítomná. Čtenáře po celou dobu doprovází příjemná atmosféra, která místy připomíná atmosféru pohádek bratří Grimmů. Dílo je dokonalým mixem pohádkových motivů, ze kterých Kingův román vychází.
Pohádka je s porovnáním s ostatními knížkami žánru fantasy slabým odvarem. Nejedná se o originální dílo, ale milovníky tohoto žánru nepochybně zahřeje u srdíčka. Kdyby se King neživil jako spisovatel hororů a thrillerů, uživila by ho i práce autora dětských příběhů a pohádek.
King je prostě machr, bez diskuze, do druhého světa mě vtáhnul a pouštět mě, to se mu teda rozhodně nechtělo. Než se tam ale Charlie dostal, je potřeba přečíst to před tím. Taky je to čtivé, ale jenom přece ne tolik výrazné a to je právě ta hvězda dolů.
V příběhu jsem zbožňovala neustálé narážky na naši současnost (Dwayne Johnson, E. A. Poe, nejrůznější pohádky a mnoho dalších). A taky nesmím zapomenou na bravurně namluvenou audioknihu Matoušem Rumlem. Já to kombinovala, ale nebýt jeho, asi bych se přes ten začátek dostávala pomalu, a to bych přišla o sakra dobou knížku.
Jo a co mi teda vadí, tak je anotace u téhle knížky, protože obsahuje naprosto nežádoucí spoiler stran pana Bowditche, to je hodně špatný vtip.
Rozprávkový svet v podzemí od Kinga nebol až taký rozprávkový, hoci dobro a zlo súperia aj tu, ale od majstra Kinga som čakal dômyselnejšie vykreslený a omnoho viac fantastickejší svet. O dosť viac sa mi preto páčila "prvá časť", keď som ešte nevedel o čo pôjde. Akonáhle sa však Charlie s Radar dostali do druhého sveta, čaro rozprávky akosi vyprchalo...
A jsem u konce, bylo to hezké tříměsíční putování s Čárlím, kdy jsem se už po sto stranách vpil do knihy a nechal se unášet příběhem. Měl na to vliv protivný starý pán, psí kámoška Ráďa (To Kingovi jde, vzpomněl jsem si na Vlka z Talismanu) a i samotný hrdina, který však nedrží jen roli správňáka, ale občasně umožní čtenáři poznat jeho vnitřní stín.
Knihu bych rozdělil na úvodní část, kdy se ve světě, který dobře známe, objevují fantaskní prvky a pak na tu hlavní, která je tou pohádkou (i když ve své podstatě hororovou a dobrodružnou), kterou nám název přislíbil.
Autor mě velmi potěšil určitou poklonou směrem k spisovatelům H.P. Lovecraft a Ray Bradbury, z kterých nepokrytě čerpal inspiraci.
Pokud jste se ještě na tu kouzelnou a temnou výpravu nenechali zlákat, určitě se nebojte sejít po schodech až dolů, kde se otevírá snový svět a užijte si každou stránku velkolepého děje.
P.S. Jsem zvědav, zda-li si někdo troufne vykřesat z předlohy filmové zpracování. Já osobně bych to přivítal.
Toto je naozaj netradične tradičný King – no aby som vysvetlil toto naoko nezmyselne konštatovanie – literárne to vidím tak, že je to naozaj Rozprávka, rozprávka skôr pre vnúčatá, lebo vlastné deti si maestro King „odkojil“ silnejšími flákmi. Toto je už niečo čo dedko Štefan môže rozprávať pred spaním svojim vnúčatám. A svojou rozvláčnosťou je to rozprávka určite na viac večerov. Najsilnejšie mi paradoxne prišli časti práve v reálnom svete - to budovanie atmosféry, predstavovania a profilovanie postáv, tajomné zlo, resp. čosi tajomné pod pokrývkou. Presunom o poschodie nižšie akoby postupne strácal príbeh dych a naberal vatu. Všetky ingrediencie ktoré máme radi tam boli, len boli podané na môj vkus dosť diétne a zdĺhavo, a ani ten hororový feeling sa nejako nedostavil. A aj na Kingov vkus tam už bolo veľa požmurkávania na klasické diela a kopec rôznych popkultúrnych odkazov. Určite je to pohodové čítanie s ukočírovaným dejom i záverom, ale na 3,5 hviezdičky to dávam iba z úcty k majstrovi, hoci prvých 150 strán to vyzeral na plnú paľbu.