Pohádky
Alexandr Sergejevič Puškin
Výbor pěti oblíbených veršovaných pohádek jež uvádějí čtenáře do čarovného světa lidové fantasie. První ze všech Puškinových zkazek vznikla "Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi" zbásněná celkem věrně podle vypravování staré chůvy. Puškin v ní ostře odsuzuje hamižnost lakotných popů a všech podobných skrblíků, kteří myslívali, že přechytračí prostého pracujícího člověka. Nejznámější je "Pohádka o caru Saltánovi", v níž se básník vyznává z veliké víry v dobro. O tom, jak se lidé měnili a jak jim stoupala sláva do hlavy, když ve staré společnosti nabývali moci, vypráví "Pohádka o rybáři a rybce". Své vroucí přesvědčení, že žádná křivda se neudrží, vložil básník do "Pohádky o mrtvé princezně a sedmi bohatýrech." Nejbojovnější poslání má poslední "Pohádka o zlatém kohoutkovi". Mířila přímo na věrolomnost cara Mikuláše. Ze všech Puškinových pohádek zářila pravda a víra ruského lidu, že jednou bude na světě líp.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1956 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Собрание сочинений, Том III (Sobranije sočiněnij, Tom III), 1975
více info...
Přidat komentář
Původně jsem pohádky půjčila pro nejstarší dceru do výuky literatury, ale předčítají se tak pěkně, že nám všem zpříjemnily pár večerů i čekání na vlak. Jen je takové svérázné, když dítě na veřejnosti hlasitě vymáhá "mrtvou carevičku" :o)
Podle mého mínění je poezie nevhodná pro vyprávění příběhu, protože vyměňuje hloubku obsahu za dokonalost formy. Pokud je spisovatel génius, tak může napsat i rozmáchlé epické drama ve verších, jenže kolik takových v dějinách bylo. Jestli se k nim řadí Alexandr Sergejevič Puškin, tak se k nim určitě neřadí paní překladatelka. Takže pohádky jsou sice hezké, ale radši bych si je přečetl v půvovní neveršované verzi.
Našla jsem náhodou u nás doma v knihovničce a řekla jsem si proč ne, pohádky mám ráda. A ty rýmované obzvlášť! 4/5
Puškin mi nikdy nevadil. Spousta spolužáků na tyto autory nadávala, tak jsem četla potají a nepřiznala, že čtu Puškina. Já ruskou literaturu mám a měla ráda, vždycky jsem si vybrala to, co mi přišlo čtivé. A nelituji toho.
Což o to, pohádky jsou to pěkné. I veršování je zajímavé, ale spíš by to chtělo přečíst si ruský originál. Překlad Hany Vrbové mne věru neuchvátil - kdybych měla Puškina soudit skrze české vydání v tomto překladu, moc dobře by nedopadl.
Ďáblík se měl k dílu,
vlezl pod kobylu,
nadzdvihl jí boky,
udělal dva kroky,
namohl si záda,
padl jako kláda.
...........
Rozverně - hravý Puškin osloví každou generaci, mě tedy ano. :-)
Nejlepší z této knížky je básnička O rybářovi a rybce, ta je prostě super. Další z mnoha oblíbených knížek mého dětství.
Autorovy další knížky
1999 | Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
1955 | Piková dáma |
1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
1960 | Piková dáma a jiné povídky |
1938 | Měděný jezdec |
Jedny z mých oblíbených pohádek. Znovu jsem si přečetla i notoricky známou Pohádku o rybářovi a rybce. Moudré, krásné, divuplné - Puškin byl machr.