Pohádky
Alexandr Sergejevič Puškin
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461523/bmid_pohadky-GyN-461523.jpg
4
28
28
Puškinovy pohádky provázely dětstvím a těšily v dospělosti již nejednu generaci českých čtenářů. Za svůj půvab a schopnost odolávat času vděčí především tomu, že je básník dokázal obdařit tím nejlepším, co je tak příznačné pro jeho zralou tvorbu: mají lehkou dokonalost veršové formy, živý děj plný barvitosti, v němž lyrickou něhu střídá břitký vtip, jsou hluboce ruské, zároveň však svým humánním poselstvím blízké všem lidem citlivým k dobru a kráse. Syžetem a zpracováním mají tato dílka vzniklá v letech 1830-1834 pestrou tvářnost. Je to popré, kdy se celý soubor pohádek představuje v jediném překladatelském pojetí - v novém překladu Hany Vrbové v jiskřivé poetické češtině našich dnů je tak přibližuje zejména dětskému čtenáři. - Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi (1830) - Pohádka o caru Saltánovi (1831) - Pohádka o rybáři a rybce (1833) - Pohádka o mrtvé princezně a sedmi bohatýrech (1833) - Pohádka o zlatém kohoutkovi (1834)... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1984 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Собрание сочинений, Том III (Sobranije sočiněnij, Tom III), 1975
více info...
Přidat komentář
Původně jsem pohádky půjčila pro nejstarší dceru do výuky literatury, ale předčítají se tak pěkně, že nám všem zpříjemnily pár večerů i čekání na vlak. Jen je takové svérázné, když dítě na veřejnosti hlasitě vymáhá "mrtvou carevičku" :o)
Podle mého mínění je poezie nevhodná pro vyprávění příběhu, protože vyměňuje hloubku obsahu za dokonalost formy. Pokud je spisovatel génius, tak může napsat i rozmáchlé epické drama ve verších, jenže kolik takových v dějinách bylo. Jestli se k nim řadí Alexandr Sergejevič Puškin, tak se k nim určitě neřadí paní překladatelka. Takže pohádky jsou sice hezké, ale radši bych si je přečetl v půvovní neveršované verzi.
Našla jsem náhodou u nás doma v knihovničce a řekla jsem si proč ne, pohádky mám ráda. A ty rýmované obzvlášť! 4/5
Puškin mi nikdy nevadil. Spousta spolužáků na tyto autory nadávala, tak jsem četla potají a nepřiznala, že čtu Puškina. Já ruskou literaturu mám a měla ráda, vždycky jsem si vybrala to, co mi přišlo čtivé. A nelituji toho.
Což o to, pohádky jsou to pěkné. I veršování je zajímavé, ale spíš by to chtělo přečíst si ruský originál. Překlad Hany Vrbové mne věru neuchvátil - kdybych měla Puškina soudit skrze české vydání v tomto překladu, moc dobře by nedopadl.
Ďáblík se měl k dílu,
vlezl pod kobylu,
nadzdvihl jí boky,
udělal dva kroky,
namohl si záda,
padl jako kláda.
...........
Rozverně - hravý Puškin osloví každou generaci, mě tedy ano. :-)
Nejlepší z této knížky je básnička O rybářovi a rybce, ta je prostě super. Další z mnoha oblíbených knížek mého dětství.
Štítky knihy
ruská literatura ruské pohádky
Autorovy další knížky
| 1999 |  Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
| 1955 |  Piková dáma |
| 1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
| 1960 | Piková dáma a jiné povídky |
| 1938 | Měděný jezdec |
Jedny z mých oblíbených pohádek. Znovu jsem si přečetla i notoricky známou Pohádku o rybářovi a rybce. Moudré, krásné, divuplné - Puškin byl machr.