Pohádky
Alexandr Sergejevič Puškin
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461523/bmid_pohadky-GyN-461523.jpg
4
29
29
Puškinovy pohádky provázely dětstvím a těšily v dospělosti již nejednu generaci českých čtenářů. Za svůj půvab a schopnost odolávat času vděčí především tomu, že je básník dokázal obdařit tím nejlepším, co je tak příznačné pro jeho zralou tvorbu: mají lehkou dokonalost veršové formy, živý děj plný barvitosti, v němž lyrickou něhu střídá břitký vtip, jsou hluboce ruské, zároveň však svým humánním poselstvím blízké všem lidem citlivým k dobru a kráse. Syžetem a zpracováním mají tato dílka vzniklá v letech 1830-1834 pestrou tvářnost. Je to popré, kdy se celý soubor pohádek představuje v jediném překladatelském pojetí - v novém překladu Hany Vrbové v jiskřivé poetické češtině našich dnů je tak přibližuje zejména dětskému čtenáři. - Pohádka o popovi a jeho dělníku Baldovi (1830) - Pohádka o caru Saltánovi (1831) - Pohádka o rybáři a rybce (1833) - Pohádka o mrtvé princezně a sedmi bohatýrech (1833) - Pohádka o zlatém kohoutkovi (1834)... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1984 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Собрание сочинений, Том III (Sobranije sočiněnij, Tom III), 1975
více info...
Přidat komentář
Jedny z mých oblíbených pohádek. Znovu jsem si přečetla i notoricky známou Pohádku o rybářovi a rybce. Moudré, krásné, divuplné - Puškin byl machr.
Původně jsem pohádky půjčila pro nejstarší dceru do výuky literatury, ale předčítají se tak pěkně, že nám všem zpříjemnily pár večerů i čekání na vlak. Jen je takové svérázné, když dítě na veřejnosti hlasitě vymáhá "mrtvou carevičku" :o)
Podle mého mínění je poezie nevhodná pro vyprávění příběhu, protože vyměňuje hloubku obsahu za dokonalost formy. Pokud je spisovatel génius, tak může napsat i rozmáchlé epické drama ve verších, jenže kolik takových v dějinách bylo. Jestli se k nim řadí Alexandr Sergejevič Puškin, tak se k nim určitě neřadí paní překladatelka. Takže pohádky jsou sice hezké, ale radši bych si je přečetl v půvovní neveršované verzi.
Našla jsem náhodou u nás doma v knihovničce a řekla jsem si proč ne, pohádky mám ráda. A ty rýmované obzvlášť! 4/5
Puškin mi nikdy nevadil. Spousta spolužáků na tyto autory nadávala, tak jsem četla potají a nepřiznala, že čtu Puškina. Já ruskou literaturu mám a měla ráda, vždycky jsem si vybrala to, co mi přišlo čtivé. A nelituji toho.
Což o to, pohádky jsou to pěkné. I veršování je zajímavé, ale spíš by to chtělo přečíst si ruský originál. Překlad Hany Vrbové mne věru neuchvátil - kdybych měla Puškina soudit skrze české vydání v tomto překladu, moc dobře by nedopadl.
Ďáblík se měl k dílu,
vlezl pod kobylu,
nadzdvihl jí boky,
udělal dva kroky,
namohl si záda,
padl jako kláda.
...........
Rozverně - hravý Puškin osloví každou generaci, mě tedy ano. :-)
Nejlepší z této knížky je básnička O rybářovi a rybce, ta je prostě super. Další z mnoha oblíbených knížek mého dětství.
Štítky knihy
zfilmováno ruská literatura mezilidské vztahy ilustrace, knižní malba ruské pohádky dobro a zlo světová literaturaAutorovy další knížky
| 1955 |  Piková dáma |
| 1962 |  Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
| 1960 | Piková dáma a jiné povídky |
| 1938 | Měděný jezdec |
| 1977 | Dopis Taťány Oněginovi |
Klasika mého dětství, Alexandr Sergejevič to napsal krásně.