Pomněnkové matky
Lenka Chalupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222970/bmid_pomnenkove-matky.png
4
327
327
Čeho všeho je schopna žena drasticky toužící po dítěti? Matka, která přišla za podivných okolností o svého potomka? Zubařka Šárka Jordanová, jejíž dcera Iglika zmizela beze stopy v roce 2004, se snaží bolest z její ztráty přebít dalším mateřstvím, dosaženým díky anonymním „samcům“ z internetových seznamek. Důležité pro ni je, aby neměli jméno, příjmení ani tvář. Jenže Šárka je schopna i jiných, ještě bizarnějších věcí… A kam zmizela v roce 1968 pětiletá Zuzana Mádlová? Kdo měl zájem na tom, aby byl její smutný osud zapomenut? Nitky obou příběhů se proplétají, ačkoli nás zavedou tu na Vysočinu, tu do Buenos Aires… a nakonec přinesou nečekané rozuzlení. Detektivně-psychologická novela Lenky Chalupové je věnována rodičům, jejichž „pomněnkové děti“ zmizely beze stopy a pro které je dvacátý pátý květen, „Pomněnkový den“, nejen připomínkou jejich bolesti, ale hlavně výzvou, aby neztráceli naději.... celý text
Přidat komentář
Začátek knihy je plný jmen a chtělo to soustředění, abych pochopila kdo je kdo a v jakém vztahu jsou tyto postavy , potom se to čte velmi dobře, konec mě částečně zklamal, ale knihu doporučuji přečíst.
Vůbec jsem nevěděla co jsou pomněnkové matky.. kniha doporučená od mé milé knihovnice.. nikdy jsem se nesetkala s nikým komu odešlo nebo se ztratilo dítě ..musí to být příšerná beznaděj a nedivím se, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci jak matky tak otcové.. kniha byla někdy trochu zmatečná, ale zorientovala jsem se a vše do sebe zapadlo
Nikdy jsem o pomněnkových matkách neslyšela..nejspíše díky tomu, že jsem se nesetkala s nikým komu zmizelo nebo odešlo dítě...doporučeno knihovnicí.. smutné téma, ale zajímavé co vše jsou matky, ale i otcové udělat kvůli dítěti.. trochu byl zmatek v postavách, ale jinak se mi román líbil
Zajimavy pribeh, i kdyz mi vadilo velke mnozstvi postav. Az jsem se v tom chvilemi ztracela, kdo je dcera, pritelkyne, byvala manzelka apod. Jinak pribeh byl celkem dobry, zaver mel spad, i kdyz mi prisel az takovy moc rychly. Cekala jsem jeste vice napeti. Celkove, ale knihu mohu doporucit.
Moje první setkání s autorkou - a rozhodně né poslední.
Velmi čtivě napsaná kniha. O síle mateřské lásky, o lidském zoufalství i o tom, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné a věci ani zdaleka nemusejí být takové, jaké se na první pohled zdají.
Hvězdičku odebírám za tu spoustu postav, ve kterých jsem se místy ztrácela.
Konec mě šokoval, ale taky úplně neuspokojil - na můj vkus byl příliš rychlý a mám příliš mnoho nezodpovězených otázek. Potřebovala bych pár stran navíc.
Autorce ale nemohu upřít, že umí psát. A umí to dobře.
Silné a smutné téma. Hodně moc postav, hodně osudů a ten konec mě tedy dostal.
Tak to byla síla, hlavně ten závěr knihy mě hodně zasáhl. Smutné a citlivé téma. Kniha napsaná tak, že nebylo nic navíc a nic mi nescházelo. Autorka píše opravdu dobře a tuto knihu z těch již přečtených zatím řadím mezi její nejpovedenější. Doporučuji.
Kniha se dobře čte je pochopitelná pro každého čtenáře silný příběh lidi z města Přerova. Ale co mě zklamalo byl konec knihy dopadlo to tak jak jsem si nepřál bohužel tak to chtěla autorka chtěl jsem aby to dopadlo jinak ale to je můj názor. Jinak knihy od Lenky se mě líbí beru to jako pohled do oken sousedům protože Přerov mám hodně blízko 15 km tak je to pro mě takové zvědavé čtení co se tam zase stalo a děje.
Psychologický román o ztracených dětech, který neodložíte. Hodně postav, skvěle popsaných, hodně osudů. Čekala jsem šťastný konec, ale kdepak. Doporučuji.
Všechny postavy jsou "jako živé". Opět jsem si užila paní Chalupovou od A do Z navzdory tématu. Nemůže být nic horšího než ztratit dítě.
Už jsem četla Kyselé třesně, proto jsem tušila, že kniha nebude lehká. Na to jsem byla připravená, ale z toho konce jsem si sedla na zadek. Jak tu někdo psal - nevěřícně jsem zírala na poslední stránku.
Přesně vyjádřeno.
Určitě budu pokračovat ve čtení
Na mně strašně moc postav. Až jsem se v tom ztrácela . Za WOW konec dávám plusové body. Jinak mi připadá, že je tam dost nevysvětlených věci. Asi bych si to musela přečíst znova, pravděpodobně jsem dost věcí nepobrala...
Přesně takovou oddechovku jsem teď potřebovala. Příběhy paní Chalupové vždy rychle odsýpají, nezdržují se zbytečnou omáčkou, ale raději se zaměřují na lidské osudy.
Z počátku jsem měla trošku problém zorientovat se v ženských postavách, ale v průběhu čtení jsem se od jejich příběhů už nemohla odtrhnout. Zajímavá zápletka, která postupně graduje, odrývá dlouho střežená tajemství a vše vyústí v šokující závěr.
Tísnivé a v mnohém nepředstavitelné. Drsně popsané pocity beznaděje ženy, která nemůže mít děti. Celou četbu jsem si přála, aby příběh dobře dopadl. Knihu jsem kvůli tomu nemohla skoro vůbec odložit a když jsem přeci jen musela, neustále jsem na příběh myslela...
Po zkušenostech s knihami Kyselé třešně a Páté jablko už knihy Lenky Chalupové hledám cíleně a tato mě opět nezklamala. Tentokrát se jedná o ryze psychologický a rodinný román s motivem zmizelých dětí. Žádný akční thriller o únoscích, výkupném a dramatické záchraně, ale ryze psychologický náhled do hlav obyčejných lidí matek, kterým beze stopy zmizely jejich děti.
Co prožívají, jak se se situací vyrovnávají ... a lze to vůbec? Rojí se otázky, zda je lepší znát pravdu, i když může být ta nejhorší, anebo je lepší v sobě živit nekonečnou naději. A taky ukázka, kam až žena zoufale toužící po dítěti jako náhradě, dokáže zajít.
Kniha má několik dějových linií, které na začátku působí mírně zmateně a bez souvislosti, ale v průběhu čtení se vzájemně a s logikou navzájem propojí a všechno najednou dává smysl.
Hlavními postavami jsou tři ženy Johanna, skrývající před dcerou smutné události z minulosti, její dcera Dora, která se právě s neznámou minulostí své rodiny seznamuje a kamarádka Šárka, která se svoji zoufalou prázdnotu po zmizení dcery snaží vyřešit hledáním jakéhokoliv "dárce spermatu". Každá má svůj vlastní příběh, který se ale nečekaně a osudově propojí.
Všechny postavy jsou něčím zajímavé, každou z nich jsem svým způsobem dokázala pochopit, a to i ty činy (pochopitelně až na ten jeden klíčový), které zrovna nejsou vzorem standardního chování.
Ve hře jsou ale osudové náhody, špatně vybraný čas na špatném místě a všechno se sesype, jak domeček z karet.
Mám velmi ráda překvapivé, až šokující konce knih.
A tady mě ten konec dokonale uzemnil.
Prostě jsem jen nevěřícně koukala na ty poslední stránky...
A vůbec nebudu polemizovat, zda byl příběh přitažený za vlasy - vlastně jsem ráda, že přesně takový příběh nemá skutečný základ a zrodil se jen v autorčině hlavě.
Existenci Pomněnkového dne jsem s médiích dosud nějak nezaznamenala, opět mě tedy kniha nějakým způsobem rozšířila obzory a to se vždycky cení.
Pecka, opravdu kniha k zamyšlení. Zpočátku sice trochu zmatené čtení, ale nakonec všechna tajemství do sebe zapadla. A vůbec jsem netušila, že 25.5.je mezinárodní den pohřešovaných dětí a jejich matkám se říká pomněnkové. S touto paní spisovatelkou jsem ještě neskončila.
Že se ztrácejí děti, které se třeba nikdy nenajdou, jsem věděla, ale že se jejich maminkám říká pomněnkové matky, jsem netušila. O to větší pro mně byla knížka překvapením. Nádherná, citlivě napsaná knížka o rodinách a osudovém míjení. O bolesti ze ztráty dítěte, které někde je a matka ho touží ještě alespoň jednou vidět, nebo si přát vědět, co se s ním stalo. Matka, z jejíhož lůna dítě vzejde je už navždy spjatá s dítětem neviditelnou šňůrou mateřství až do smrti, a měla by mít právo být navždy nablízku svému dítěti.
Štítky knihy
únosy dětí zmizení dětí české novely
Autorovy další knížky
| 2020 |  Kyselé třešně |
| 2022 | Páté jablko |
| 2014 | Pomněnkové matky |
| 2023 | Svatojánské ořechy |
| 2016 |  Tyrkysové oko |
Knížka nebyla špatná jen jsem se trošku ztrácela v postavách. O Pomněnkových matkách jsem nikdy předtím neslyšela.