Poplach v Kovářské uličce
Václav Řezáč (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79774/bmid_poplach-v-kovarske-ulicce-RuE-79774.png
4
331
331
Frantíka Severýna nikdo nevychovával. Nikdo ho nehlídal. vychovala ho ulice. Ach to je matička! A přece si nezoufá, a začívá víc dobrodružství než kluci ze spořádaných rodin. Frantík pracuje u hokynáře Bočana. Chce pomoci chudým lidem a tak nabuřelému hokynáři ukradne zelenou knížku, v níž má majitel koloniálu zápisy o lidech, co jim dává na dluh... (6. vydání v Albatrosu)... celý text
Přidat komentář
Jako malé děcko jsem dostal také tuhle knihu, takže jsem dostal příležitost si jí přečíst znova. Jinak bych se k ní už asi nevrátil. Dneska už se na to dívám jinak, ale přesto pro mne má knížka určité kouzlo a jsem rád, že jsem si jí znova přečetl.
80% - Já vím, že z dnešního pohledu to působí jako tendenční literatura, ale já tuhle knížku jako malá měla dost ráda. Frantík byl bezva hlavní hrdina, takový trochu uličník, ale se srdcem na pravém místě. Samozřejmě Bočan byl největší zloduch, ono je snadné dneska říct, že to bylo psané účelově, aby bohatí podnikatelé vypadali jako největší necitové, kteří jen koukají, jak z nemajetných sedřít kůži. Ale když jsem si to teď po letech s ratolestí přečetla znovu, tak na tom pořád nic špatného nevidím. Chudí prostě přišli o práci v důsledku hospodářské krize mezi dvěma světovými válkami. A Bočan se na té konkrétní skupince spoluobčanů z jedné pražské uličky neváhá lichvářsky napakovat, přitom sám autor ale píše, že jiní obchodníci takoví nejsou. Když jsem se syna při zapisování do čtenářského deníku zeptala, co si z té knížky odnesl, řekl, že si musí dávat pozor, aby si případně nepůjčoval od žádného takového podvodníka. A nutno uznat, že to je opravdu ponaučení platné dodnes. Ilustrace Josefa Čapka jsou také velice výmluvné, v pár tazích například vystihnout starou žebračku, to chce vážně talent.
Tak kdo by neznal u dříve narozených tuto klasiku. Ve škole jsme ji museli číst povinně a byla to jedna z nejhezčích od Václava Řezáče. Frantíkův důvtip a odhalení nepoctivého obchodníka vedlo k velké debatě.
Náhodou jsem tu narazila na knihu, která byla v dětství moje nejoblíbenější. Dokonce jsem ji našla ještě po x letech v mé knihovně! Byla to úžasná kniha a já ji přečetla několikrát. Hokynář Bočan, Frantík Severýn a zelená knížka... to si pamatuju a budu pamatovat vždycky...
Knihu jsem našla díky čtenářské výzvě a vůbec nelituji. Frantík je velice statečný, když se umí postavit takové nespravedlnosti....Divím se, že mi v dětství taková kniha unikla.
Téma z 1. republiky o nepoctivém obchodníkovi, který vydělával na chudých lidech, zpracoval Václav Řezáč pro dětského čtenáře tak úžasně, že si každý hned musí oblíbit všetečného a vnímavého Frantíka Severýna, který odhalil nepoctivého Bočana a rozhodl se, že to tak nenechá. Napadlo ho, že zelená kniha dluhů musí zmizet. Když zmizí ze světa Bočanova zelená knížka, nebudou ani nezaplacené dluhy. A rozhodne se konat!
Knihu jsem neměla jako dítě ráda, byli chudí, měli hlad a Bočan je okrádal. Zkusila jsem ji číst s dětmi, nemohly pochopit, proč si Bočan psal útratu do sešitu - to si lidi u něj jako otevřeli úvěr?
Jako dítěti se mi kniha moc líbila a i moje děti byly nadšené. Dokonce i syn, který toho moc nečetl.
Přečtu to i dnes ale nevím moc co by to dalo děcku ...krást se do krámu? Vážně natolik uvědomělé děti?
No ale vše dopadlo ok takže v pořádku.
Fakt, že byl Bočan potrestán a chudé dámy si mohly jít s nosem nahoru vybrat obchodníka podle svého přání zní v týhle době skoro jako utopie...dnes by ho úřady osvobodily a kryly.
Takže ano přiznávám že odpočívám ne u dnešních romanťáren a detektivek, ale u starých dob jak ve filmech, tak knihách
Ležela ledabyle na nočním stolku, tak proč ji nepřečíst a uvolnit tak místo jiným knihám? Je to vzpomínka na dětství, na bezstarostné dětství, které se už nevrátí...
Obdivuju všechny ideologicky kované, kteří v knize na první pohled poznali komunistickou agitaci. Když jsem si ji přečetl já, tak jsem přemýšlel, jestli by se Frantík mohl potkat s Rychlými šípy, a proč se jejich dobrodružství tak moc liší, když žijí ve stejném městě. Každý je nějaký. Někdo v knížce vidí odpočinkový příběh o křivdě a spravedlivém trestu, a někdo stojí bděle na stráži a vidí všude nepřítele.
Jako dítě mě to děsně bavilo a zakončení uspokojilo i můj dětský smysl pro spravedlnost - zlo bylo po zásluze potrestáno. Nevadil mi ani malinko tendenční styl - zlý bohatý x hodný chudý - a nevadí mi dodnes, ačkoliv jinak se vyhnu bolševické agitce na sto honů. Hlavní hrdina Frantík byl sympaťák!
Vzpomínka na mé dětství a fajn kluka Frantíka Severýna, zlého pana Bočana a jeho zelenou knížku.
K této knize mě váže dávná vzpomínka z mého dětství, kdy jsem až do jejího přečtení nemohl pochopit, proč se v naší vesnici říkalo prodejně Jednoty "U Bočana", když vedoucí se jmenoval Novotný.
Za mě rozhodně plný počet bodů :-). Poprvé jsem ji četla jako dítě školou povinné a nenadchla mě. Podruhé jsem ji četla jako dospělá a je naprosto super. A podpis? Kocouří dráp :-).
Jako školák jsem to měl povinně, ale minulý rok jsem jí na šel v bedně a s chutí jsem si jí přečetl znova. Pohodové počteníčko.
Autorovy další knížky
| 1968 |  Poplach v Kovářské uličce |
| 1940 |  Černé světlo |
| 1951 | Nástup |
| 1934 | Kluci, hurá za ním! |
| 1942 | Svědek |
Knihu jsem jako dítě školou povinné ráda četla a dosud na ní ráda vzpomínám. Hodně silná nostalgie a příchuť dávných časů.