Hříchy pro pátera Knoxe
Josef Škvorecký
Poručík Borůvka série
< 2. díl >
Cyklus deseti detektivních povídek, jejichž vtip spočívá v důsledném porušování pravidel klasické anglické detektivky. K vydání připravila Alena Přibáňová.
Přidat komentář
Souhlasím s víceméně kritickými komentáři, kniha mě nedokázala vtáhnout do děje, takže jsem ji ani nedočetla.
V minulosti jsem viděl seriál se Zlatou Adamovskou a velmi se mi líbil. Tak jsem teď sáhnul po knize s vidinou, že bude ještě lepší. To jsem ale neměl dělat - dostavilo se hrozné zklamání. Nespisovná a až obhroublá mluva, která byla v seriálu osvěžující, byla na papíře až toporná, to, co v ději televizní zpracovaní zjednodušilo a postrčilo dopředu, bylo k nepřečkání... A tak dále...
Jako vždy je to napsáno s nadhledem a vtipem. Samotná pravidla pátera Knoxe mě jako milovníka detektivek moc nevzrušují. Protože první a nejdůležitější na detektivce je to, že musí být KE ČTENÍ. Pokud autor neumí čtenáře zaujmout tím, jak svůj příběh vypráví, jsou všechna pravidla na draka.
Dost zklamání. Smutek poručíka Borůvky patřil k mým celkem oblíbeným knížkám, ale v těchto "detektivkách" nějak nenacházím vtip a nadhled, který se mi líbil ve Smutku.
Možná proto, že poručíka Borůvku nahradila dost vulgárně vystupující barová zpěvačka, která jezdí po Evropě, kupodivu vždy umí řeč země, kde právě vystupuje (švédsky, anglicky, italsky...), ráda navazuje vztahy s bohatými muži a ještě raději od nich dostává dary, např. kožichy, její hlavní předností má být chytrost, nicméně autor donekonečna popisuje atraktivitu jejího těla....
Opravdu je znát, že knížka vznikla před tolika lety, spousty klišé, které z dnešního pohledu jsou již na hraně - např. přiopilý italský policista, který vystupuje jako hlupáček s "taliánskou domýšlivostí". Jistě, může takový být, ale skoro stejný přiopilý "taliánsky domýšlivý" policista se kupodivu vyskytoval již ve Smutku...
Dost zvláštní mi přišel i popis jistého zpěváka, o kterém autor ústy poručíka Borůvky píše, že zpívá cosi o chrámu sv. Víta, má mečivý hlas, nechutně se kroutí, má mazaný výraz a ústy dcery Zuzanky je to "kluk zdeformovaná" . Bohužel tento dost zaujatý popis je nakonec korunován jménem onoho zpěváka... No nevím, bylo nutné averzi k tomuto zpěvákovi (dnes již seniorského věku) vtělit do autorovy "nesmrtelné " knížky..?
Jasně, jde o oddechovou literaturu, zábavu, ale přesto... Navíc pointy jsou tak zamotané, že je lze asi opravdu jen vymyslet v knížce.
Mě víc jak samotné příběhy a zápletky zaujal styl, kterým je to napsáno - vyprávění z pohledu Evy Adamové.
Určitě výborný nápad, ale na té knížce je holt vidět, že už je čtyřicet let stará.Dneska už čtenáři mladší generace moc neřekne touha žen provdat se do kapitalistické ciziny, představa policajta panice je taky komická a zpodobnění homosexuálů jako zženštilých dámiček titulujících se dívčími jmény je tak ...no z minulého století :-) a co to do pihele je minkový kožich, o kterém se tam stále mluví?
Autor se moc nepatlá s prokreslováním postav - ženy se dělí na zajímavé jadrné štětky se srdcem na dlani, nudné otravné ctihodné manželky a naivní panny. Chlapi jsou většinou hlupáci, aby vynikla Eviččina genialita. Ale povídky jsou čtivé a jako exkurze do sedmdesátých let proč ne?
Vtipně napsané detektivní povídky, rozhodně neotráví a každý si může zkusit, zda dokáže vyřešit kriminalistickou hádanku.
Odpočinková četba, v níž autor dodržuje pravidla detektivního žánru, která stanovuje a následně je porušuje. Jazykově svižné čtění. Závěrečné roz(h)řešení je zakomponováno vhodně.
[008/10] 'Hříchy pro pátera Knoxe' jsou dozajista výborný seriál. O knize si to už nemyslím.
(007) Někdy je život jiný, než by měl být, a pak je dobře jej změnit.
Nevím proč, ale moc detektivně to na mě nepůsobilo. Hlavní hrdinka to se svou vulgárností "trošku" přeháněla a je mi úplně jedno, že se jednalo o barovou zpěvačku. Kromě případu z Itálie mě vcelku žádná povídka nezaujala a charaktery působily mdle a nezajímavě. Samotná Eva byla taková... no trošku luxusnější prostitutka a i když to není pravda a čerpám pouze ze svého dojmu, nejspíše se toho nikdy nezbavím. Eva je v mých očích prostě nesympatická flundra, kterou bych někdy nejraději přetáhla holí.
(131) Myšlení je pouze výjimečně silnou stránkou ženského pohlaví, tou je spíše intuice, zafilozofuje, což mě vůbec nevzruší, poněvač to opakujou všichni mudrci v kalhotách s používaným poklopcem jako nějakou převratnou novinku a zapomínaj při tom, že z každého pravidla existujou výjimky, a to u obou pohlaví, a zase nezapomene připojit mazlivé slovíčko, což mě naopak vzruší, přesně řečeno namíchne.
Jinak to ale není nejhorší počtení mého života, i když se to tak může jevit. A rozhodně bych se nebála do toho jít znovu. Ne už ale v dohledné době a nejspíš ani ne v tomto životě. Proti autorovi jako takovému ovšem samozřejmě nic nemám a ráda a s chutí si od něj klidně ještě něco přečtu.
Část díla
Hřích čtvrtý : Otázka alibi
Hřích desátý : Třetí vrchol trojúhelníku
Hřích devátý : Mezi námi děvčaty
Hřích druhý : Omyl v Šlágrsé
Hřích osmý : Atlantická romance
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Číst detektivky je pro někoho, koho překvapivý i závěr u R. Pilcher hotové zakázané ovoce, které nejlépe chutná. A když někdo takový musí luštit (neúspěšně se pokouší luštit) nejen vraha, ale i porušení detektivního desatera, ach...pak je nadšen genialitou námětu!
Jen kdyby ta Eva a ta Zuzán, jen kdyby ty dvě mluvily čitelnějším jazykem!