Snížkova dobrodružství
Michaela Burdová
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309692/bmid_snizkova-dobrodruzstvi-qle-309692.jpg
4
55
55
Poselství jednorožců série
>
Snížek je kočkoroh. Spokojeně si žije u Veragina, u kterého má zajištěn neomezený přísun jídla a spát může, kdykoli se mu zachce. Se vším je ale konec, když se nechá vlákat do pasti a probudí se zavřený v kleci. Drkotající vůz a nerudný trpaslík ho vezou neznámo kam. Když Veragin zjistí, že Snížek zmizel, vydává se ho hledat. Během cesty pozoruje, že se v zemi dějí zvláštní věci. Všude mizí kočkorohové a povídá se, že si na nich ve svých hodovních síních pochutnávají trpaslíci. Jenže trpaslíci nikdy neopustili své Měsíční hory. Tak proč právě teď a proč zrovna kočkorozi? Zdá se, že se objevilo zlo, které nepochází z této země. Aby ho Veragin zastavil, musí obnovit dávné přátelství s elfy a otevřít tak staré rány a vzpomínky, které měly zůstat zapomenuty.... celý text
Přidat komentář
Tragédie, Pj jsem si zamilovala, ale tehle díl je od začátku do konce uspěchaný a obrázky by bylo lepší kdyby tam nebyly, jak od dětí ze školky.
(SPOILER) Po přečtení těch tří knížek jsem od Snížka čekal dalko víc.Já vím,že ho zajali trpaslíci,no ale přesto,jinak dobrý místy smutný.
V tomto případě je velice těžké hodnotit. Nevím, zda to brát očima současného čtenáře, nebo sentimentálním srdcem.
Příběh navazuje na události v Poselství jednorožců a po letech nám tak umožňuje navrátit se zpět do Lilandgarie. Hrdiny známe z našich mladých let, takže při četbě jako by se člověk ocitl o deset let vzad. Vše je psáno stejně jednoduchým jazykem jako celá předcházející série, hodně se buduje na vztahu Snížek-Veragin a Veragin-Aranis, největší tahoun je pak samostná Snížkova postava, věčně nespokojená a s potřebou mít poslední slovo a dostatek jídla.
Je to milé. V jistém ohledu lze říct, že jde o finální tečku za všemi příběhy z tohoto světa.
V dětském věku bych z toho byla nadšená, ale teď je to spíš takové čtivo na odlehčení. Dám tomu průměrné hodnocení... neurazí, ale ani neobohatí :)
Měla jsem obrovskou radost, když jsem se dozvěděla, že poselství jednorožců má pokračování. Bylo to skvělé opět se ocitnout ve světě Lilandgaire. A znovu se setkat s Aranis, Veraginem a Snížkem samozřejmě! Knížku hodnotím celkem pozitivně, ikdyž jsem možná po přečtení Poselství jednorožců čekala přeci jenom něco víc. I tak bylo příjemné setkat se s hrdiny. :) 1,5-2*
Netřeba slov :) Odlehčené pokračování Poselství jednorožců a Snížkův humor, který vždy rozesměje. Kniha je více pohádková než předchozí trilogie, ale akce tam rozhodně nechybí :) A návrat hlavních hrdinů je ta poslední Třešnička na dortu jak se říká. :) Vrátilo mě to do mých dětských let, kdy jsem s Poselstvím začínala a ráda se k tomu budu vracet dál. :)
Bylo to krásné se po takové době vrátit opět do Lilandgarie!
Na celou trilogii to sice nemá ale stejně byla kniha kouzelná.
Od doby, co jsem začala s Poselstvím jednorožců, uplynulo asi už moc času, nebo jsem prostě vyrostla. Každopádně i přes známé postavy a prostředí jsem četla hrozně pomalu, jako kdybych ani nechtěla. To se trochu změnilo při setkání Aranis s Veraginem - kteří se nakonec přece jen dočkali, když už ne tam, tak tady - a při rozplétání toho, proč vlastně unášejí kočkorohy. Ano, to tahle série ještě potřebovala: nějaké povídání o magických kocourech a také něco málo o trpaslících.
Epilog ve mě vyvolal úsměv, protože kdo by něco takového, jako bylo tam, nemohl považovat za legrační?
Jinak myslím, že pokud by se někomu mladšímu zdála původní trilogie příliš drsná, bylo by velmi vhodné mu doporučit právě tenhle dodatek, kde se Snížek doopravdy stává hrdinou.
Návrat do světa jednorožců ve mně vyvolal roky ztracené pocity. Bylo fajn vrátit se do příběhu, který odstartoval můj "čtecí" život.
Knížku bych doporučila dětem. Příběh je jednoduchý, krátký a plný kouzelných kočkorohů, elfů i napravených bytostí zla. :)
Je pro mě těžké dát 3 hvězdičky (zase si postěžuji na absenci půlky hvězdičky), ale myslím, že na 4 to nebylo. Nevím proč, ale knížka mi přišla velmi jednoduše napsaná a to mě nějak nebavilo. Jak je zmíněno v komentáři pode mnou, také čekám na dílo, které by se vyrovnalo Křišťálům moci.
Tato knížka je dobrá pro připomenutí světa jednorožců a starých známých a to je tak nějak vše. Pozitivní ovšem jsou obrázky, které jsou velmi povedené. :)
Čekala jsem od této knihy trochu víc. Chápu, je to jen doplněk Poselství jednorožců, ale i tak zde mohlo být více stránek. Za půl dne jsem měla přečteno. Přesto se mi líbilo se opět setkat s Veraginem a Aranis. Samozřejmě musím počítat i Snížka. Čekala jsem přeci jenom trochu víc.
Pořád marně čekám, kdy se M. Burdové podaří aspoň přiblížit ke Křišťálům moci, ale to by nejspíš chtělo další Deltoru, aby se mohla patřičně inspirovat. Snížek se z Paoliniho kočkodlaka vyvinul v jedinou osobitou postavičku série PJ, takže knížka i přes nevelký dějový potenciál působí mile (k tomu přispívá i obálka) a místy i rozesměje.
Na knížku jsem se moc těšila,protože mě zajimalo jak cela serie dopadne.Kdyz jsem si ji v knihovne půjcovalo prekvapilo mě ,že měla tak málo stranek,atak jsem ji přečetla na jeden nadech.Mozna jsem od děje čekala kapku víc,vzhledem k tomu jak me uchvatila cela serie,ale presto vsechno jsem rada ,ze vim jak to cele dopadlo.:D
Knížka se mi velmi líbila! Nemohla jsem se dočkat, až se na scéně opět objeví Aranis s Veraginem. Jak se k sobě budou chovat? Knížka se díky svému menšímu počtu stran krásně četla. Je to příjemná oddechovka, která konečně uzavřela sérii Poselství jednorožců. Také jsem byla moc ráda za nádherné autorčiny ilustrace. I když musím říct, že to byl úplně jiný šálek čaje (než na který jsme díky celé sérii Poselství jednorožců) zvyklí :))
Nejlepší byl Prolog a Epilog, to se člověk alespoń zasmál...
Miluju vzájemné popichování Veragina a Snížka.-)
Bylo to milé vrátit se do Lilandgarie ( do dětství ) ale nebylo to dost dobré, na tři hvězdičky to nemělo - zdálo se mi to lehce vynucené, což mne mrzí...
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vlčí krev |
| 2010 | Zrada temného elfa |
| 2008 | Strážci dobra |
| 2014 |  Prokletí |
| 2013 | V moci démonů |
Mně se to líbilo, moc. Po více než deseti letech od čtení PJ skvělá nostalgie. Hvězdičku dolů za závěrečnou bitvu-nebitvu a pro mě obecně moc rychlý konec. Za mě to chtělo kapitolu dvě navíc.