Záchrana Lilandgarie
Michaela Burdová
Poselství jednorožců série
< 3. díl
Vydejte se za dobrodružstvím do Lilandgarie, země posvátných jednorožců! Boj o záchranu Lilagardie vrcholí! Elfí družina cestuje Tmavým lesem ke Stříbrnému jezeru, kde se má setkat s Aranis a Veraginem, který konečně svým přátelům odhalil své tajemství. Královna Kassandra na hradě Santiel čelí novým hrozbám. Válka je sice zažehnána, ale zdaleka není vyhráno. Podaří se království zachránit a nastolit opět rovnováhu světa?... celý text
Přidat komentář
Zakončení jaké má být. Všechny linky a otázky zodpovězeny, konec nechám lehce otevřený, šance na pokračování tu zůstává. Byla to již v dětství moje oblíbená trilogie a díky ní jsem na samotnou autorku přišla. :) A ač mám již všechny knihy/série přečtené několikrát, nedělá mi problém se k nim kdykoli vracet. :)
Byla jsem zvědavá, čím vším se bude autorka v tomhle díle zabývat, když už v tom minulém válku ukončila. Nakonec mě věci, co bylo nutné vyřešit, párkrát ani nenapadly, dává se na ně zřetel až teprve tady. No, nikdo však nemůže namítnout, že by autorka něco opomněla, všechny rozběhnuté linky došly zdárného konce. I když, konec samotný... není až příliš otevřený? Teď můžu jedině tak doufat, že něco bude v povídce o Snížkovi, i když v to přímo nedoufám, ale přesto by se to tam mohlo objevit.
Jako vždy se na mou nejvíce oblíbenou postavu, přeneslo prokletí, ale tak už to bývá. Proč já si vlastně vždycky oblíbím toho zlejšího z bratrů, když je jasné, že pokud nezmění své chování, spěje to s ním k nezvratnému závěru? Každopádně jsem doufala až do poslední chvíle, bohužel marně.
Pak jsem dále zbožňovala i Veragina a Snížka, ale Aranis mi i přes svou dobrotu stále k srdci nepřirostla, dokázala jsem ji však akceptovat. To ale neplatilo u Nelil, kterou jsem začala jen krapet - a vážně krapet- chápat až po jisté události, co si vydupala. Ale chápu, takové charaktery prostě jsou.
Také se mi líbily ty myšlenkové pochody o dobru a zlu, člověk se v tom našel a několikrát jsem se nad nimi i zamyslela podrobněji, než že bych si jen přečetla text bez nějaké hlubší odezvy.
Tedy, další hezká série od autorky je za mnou - i když mi ze začátku chvíli trvalo, než jsem se začetla, ani nevím proč - a chystám se tedy ještě nahlédnout do povídek. Řekla bych ale, že u mě stále vyhrává Syn pekel.
Jako malá jsem celou sérii milovala, ale dnes už bych se znovu do čtení asi nepustila. Stále je to pro mě ovšem jedna z mých nejmilovanějších trilogií.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Bylo to super... Knížka se mi strašně líbila. (Jak knížka, tak i série.) Knížka mě dokázala vtáhnout do děje. Cítila jsem to co cítily postavy. Nejraději mám Veragina a Snížka. Jinak, děj byl originální a vtipný. Já dávám rozhodně 5 hvězd. I když je to dost málo na tak úžasnou knihu...
Obsahuje spoilery!!!
Moc pěkná knížka. Jen bych vynechala občas zbytečné a nudné popisy a nedělala bych z Aranis takovou bezchybnou a dokonalou hrdinku. Často mě to hodně štvalo...
Pořád mám v hlavě konec. Ten byl prostě nezapomenutelný.
Postavy mi byly z nějakého důvodu bližší než v předchozích dílech. Více jsem je chápala. Tedy kromě Nelil. Tu jsem neměla ráda celou sérii a stále jsem nezměnila názor.
Velice na mě zapůsobil vztah mezi Veraginem a Maxarelem. Dokázala jsem se do nich naprosto vžít a jasně jsem cítila bolest v jejich srdci, jejich zármutek a zoufalství. A když Maxarel umřel, nezmohla jsem se vůbec na nic. Cítila jsem to, co Veragin. Proč? Proč musel umřít?
Celkově moc hezká knížka s krásným poselstvím, přestože má nějaké nedostatky...
Co mi na této knize vadí:
°Podivný roh jednorožce na obálce
°Pravopisné chyby
Co se mi na této knize líbí:
°Rychlý děj
°Pěkný konec (kvůli kterému si stoprocentně nepřečtu Snížkova dobrodružství)
Tak si to shrňme:
Nejlepší knížka celé série
Riskuju zřejmě hněv zarytých fandů, ale při četbě této "knihy" jsem se opakovaně ptala - jak to mohl někdo vydat??? Kristaboha! Jedná se o zcela smyšlený svět, který se Zemí nemá nic společného. Přesto hlavní hrdinové používají výrazy jako "ježkovy oči" případně "Ježiši Kriste," kůň se jmenuje Herkules, královna Kassandra? Jak tohle mohlo projít revizí? Vždyť je to absolutní nesmysl! Ale pořád lepší, než tvůrčí invence v podobě "originálních" jmen jako je Nelil (čekala jsem, kdy se objeví bratr Zalil a jeho dvojče Vylil) nebo Maxarel - to by například byl skvělý název čistidla odpadů nebo dochucovadla pokrmů. Ve fantasy, která si asi nejvíc hraje na styl Pána prstenů, ovšem s otravnou mluvící kočkou, je pak k popukání užití slov jako "zmutovat", protivlkodlačí sérum nebo přenášecí přívěšek (Harry Potter anyone?), který je sice super, ale zase se musí rychle a složitě vysvětlit, proč ho tedy nepoužili už dávno. Všechny postavy do jedné jsou k nesnesení! Většina jsou jenom autorčiny klony jiných postav - Arwen, Galadriel, Brumbál, Oslík ze Shreka nebo archetypy jako "zlý bratr," a "stupidní záporák." Záporák je opravdu hodně debilní, ani Voldemort se nesmál "krutým smíchem" tak často jako Valgar, hrůzný goth z podzemí s černě nalakovanými nehty a nedivila bych se, kdyby v jeho jeskyni neustále zněly tóny Cradle of Filth. No prostě a jasně - viděla jsem lepší story na obalu křupek. Zase je to ale povzbuzení všem začínajícím spisovatelům - s takovouhle může vydávat knihy opravdu téměř každý.
Strašně jsem si knížku užila a docela mě i mrzí, že to mám dočtené..
Bylo to velmi dojemné i napínavé a s koncem jsem sice spokojená, ale i smutá, přesto jsem s knížkou moc spokojená :-) Velmi dobře se mi četla
Kniha se mi líbila, i když ten jednorožec mi pořád připomíná něco jiného než jak to bylo myšleno... taky
jsem ke konci začínala doufat, že Maxarel KONEČNĚ vyhraje, ale furt nic :), jinak v podstatě souhlasím s Roselundou 1928.
Hmm, tohle bylo o trochu lepší než předchozí díly.
Pocit při čtení: nuda. Některé části byly naopak až moc morbidní a někde jsem se jen uculovala nad rozhodováním hlavních hrdinů. Jinde jsem zase přemýšlela, co napíšu sem.
Co mě štvalo? Že nezabili Aranis :D, a že když je nějaký průser, vždycky se někdo objeví a zachrání je. Taky tam chci ještě jeden epilog, kde by se psalo, jak královnu Aranis po letech navštíví tajemný cizinec :D a nakonec strašně nazdobený styl psaní. Nečetlo se mi to dobře.
Taky to všechno bylo moc černobílé... nikdo by podle mě nemohl takhle otevřeně uctívat zlo. Všichni, co jsou zlí, tak nějakým způsobem chce docílit klidu, pokoje. Když někoho zabijete, je to zlo, ale pak třeba máte pocit, že jste udělali něco proto, aby bylo na světě líp, ne? Ne, že bych někoho zabila :D ale působí to tak na mě. Taky mě zklamalo, že Aranis Veragina z plných plic neseřvala, proč jim to sakra neřekl dřív :D, ale to vlasně nemůže, je to přece ta nejdokonalejší a nejčistčí bytost v celé Lilandgarii :DTaky nevím, jaký má Aranis vztah k Valgarovi, neměla by moc dobra používat, když někoho nenávidí :D, a taky mám nějaké výhrady k jednorožcům, ale jsou to vymyšlená zvířata, autorka jim klidně může nechat narůst ploutve. A taky mě dost zasáhlo to, co se stalo Maxarelovi a Lavril... u Maxarela jsem se málem rozbrečela.
Naopak plusy jsou: To co se stalo Veraginovi, i když by byla bomba, kdyby se to stalo Aranis :D, to, co se stalo Temasovi (to by taky byla bomba, kdyby se to stalo Aranis :D). A ten konec... něco jsem doufala, co Aranis udělá, no nic :D ale ještě že se stalo to, že se na konci stalo :DD. A z Nelil jsem fakt mimo, to se ti, Míšo, povedlo! :DDD Chudák Veragin :DDD
Hmm, tak to dopadá, když se snažím psát bez spoilerů :D
Tuto sérii jsem přečetla a zpočátku po přečtení jsem si myslela ,,wow to bylo něco´´.Ale teď s odstupem času mě tato knižní série přijde hodně průměrná. Hodně věcí mě přišlo lidově řečeno ,,obšlahnutý´´ z jiných knížek.A ten závěr mi připadal jako opsaný ze závěru inheritance od Paoliniho (když Eragon odplul z Alagaesie a nechal tam Aryu a vše co miloval).Taky autorka hodně idealizovala Aranis což mě dost štvalo a já si v duchu myslela o Aranis že nemá snad žádnou chbičku což mě dost vytáčelo a unavovalo (všechny postavy vždy mají kladné a záporné vlastnosti ale Aranis NÉ!!! ta je zkrátka dokonalé ztělesnění dobra).Závěrečná bitva taky byla nic moc. Ale jinak to bylo příjemné a pohodové čtení a kdybych byla o něco mladší tak by tato série patřila mezi mé srdcovky.
Kniha opět velice nádherná. Avšak trošku mi znepokojil konec mezi Aranis a Veraginem ale očividně se konec nelíbil ani autorce po nějakém čase protože na to byla i další povídka. Ale autorku mám moc ráda. Ale trilogie nádherná.
Poslední díl jako vždy nezklamal :) nejlepší díl z celé trilogie, závěrečná bitva? super! Konec? Skvely, dojeti k slzam :)) skvele bitvy, perfektne propracovane
Celá trilogie mě tehdy opravdu bavila. Akorát si pamatuji, že mi vadily popisy Aranisiných vnitřních bojů, ale to bylo asi vše. Jak už jsem psala u předešlých dílů - oddychová četba pro začínající.
Opět pět hvězdiček, jelikož jsem jí považovala za nejlepší. :)
Tuto trilogii doporučuji ZAČÁTEČNÍKŮM a milovníkům opravdu nenáročného fantasy.
Trilogie Poselství Jednorožců nezklamala. I když se mi zdála trochu slabší než Křišťály moci a konec mohl být trochu veselejší, ale i přes to mě všechy díly velmi zaujaly a ráda se k nim vrátím, všechno nemůže mít Happy End :))
Opět mě kniha nezklamala. Postavy Veragina a Faliena jsou přinejmenším zajímavé a konec se velice povedl. Nebýt neustálého a opakovaného popisu vnitřního boje Aranis s jejími sílami, bylo by to perfektní.
Autorovy další knížky
2013 | Vlčí krev |
2010 | Zrada temného elfa |
2008 | Strážci dobra |
2014 | Prokletí |
2013 | V moci démonů |
Opět úžasná knížka i počteníčko.Děj má zpád,ale i napětí.