Poslední noc na Klikaté řece
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48202/bmid_posledni-noc-na-klikate-rece-uCU-48202.jpg
4
362
362
Nový román jednoho z nejznámějších a nejoblíbenějších anglicky píšících autorů se začíná odvíjet v polovině 50. let ve vývařovně dřevorubecké osady v severním New Hampshiru, kde si úzkostný dvanáctiletý chlapec splete přítelkyni místního konstábla s medvědem. Chlapec a jeho otec jsou nuceni z okresu Coos uprchnout – nejprve do Bostonu, pak do jižního Vermontu a nakonec do Toronta –, pronásledováni nesmiřitelným konstáblem. Jejich osamoceným ochráncem je drsný, svérázný dřevorubec a bývalý plavič dřeva, který jim na útěku pomáhá. V příběhu překlenujícím pět desetiletí román vykresluje poslední půlstoletí ve Spojených státech jako „živou repliku okresu Coos, kde se smrtelným nenávistem obvykle nechával volný průběh“. Od vypjaté první věty románu – „Mladý Kanaďan, kterému nemohlo být víc než patnáct, váhal příliš dlouho“ – až k elegické závěrečné kapitole je Poslední noc na Klikaté řece napsaná s historickou autenticitou a emocionální silou Pravidel moštárny. Je to také stejně dramatický a znepokojivý příběh jako Irvingův průlomový bestseller Svět podle Garpa.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2010 , OdeonOriginální název:
Last Night in Twisted River, 2009
více info...
Přidat komentář
Přestože je Irving jeden z mých nejoblíbenějších autorů, tohle se mi dočíst nepodařilo. Ač mám ráda podrobný popis postav a jejich přemýšlení, motivů apod., tohle nešlo, vzdala jsem před polovinou. Začátek dobrý, ale další děj a psaní o psaní mě opravdu nebavily...
S postavami v tejto knihe sa rozhodne nebudete nudiť, sú tak farebné a zvláštne ako samotný príbeh.
Kniha mi padla do ruky náhodou, a protože mám ráda příběhy, kde sledujete hrdinu celý život, zkusila jsem. Nečetlo se mi ale lehce, přeskoky v čase tam a zpět mě mátly, občas jsem nevěděla, kdo je která postava (hlavně všechna ta asijská jména) a kde se vzala. A kam zmizela. Taky mi neseděly náhlé zvraty, u kterých jsem se hned neozvěděla, proč nastaly (přesně jak píše uživatelka AVEL). Takže ano, dočetla jsem, ale knížka poputuje dál.
Irvingovy knihy jsou pro mne takové pohlazení po duši. Mám ho ráda i když tady jsem se občas ztrácela. Ale hrozně ráda bych se šla podívat na losí tanec s Ketchumem
Musím souhlasit s AVEL.
Promíchání časů, osob a míst - to není pro mě. Nemám šanci si to srovnat, bylo to na mě moc chaotické a tím pádem únavně dlouhé...
Pro mě jedna z Irvingových nejlepších knih, postava Ketchuma ve mně dlouho doznívala byť šlo o postavu vedlejší . Ne často se mi stává, že si přeji převést knihu na filmové plátno, ale u této knihy bych filmové zpracování viděla ráda. Drsní chlapíci, kteří kdysi plavili dřevo a jejichž profese časem vymizela, osudová příhoda, která ovlivní životy otce a syna a vyšle je na dlouhou pouť a nezaměnitelný Ketchum.
Po dlouhé době jsem se vrátila k četbě Johna Irvinga, opět mě to naprosto pohltilo. Košatý příběh, spousta postav. Paráda
Krásný příběh, který je napsán typicky Irwingovsky, rozvláčně s podrobným popisem detailů, které čtenáři poskytnou téměř vizuální zážitek popisovaných dějů. Celý děj trvá asi 50 let, což spolu s onou literární rozvláčností má za následek, že knížka je poměrně dlouhá. Mě osobně trvalo docela dlouho než jsem se začetl, ale nakonec mě děj zcela pohltil. Někomu by mohlo vadit neustálé skákání po časové ose vpřed i vzad. Můj celkový dojem je sice za 5 hvězdiček, i když si myslím, že by knize prospělo kdyby byla o třetinu kratší. Ale to je samozřejmě na chuti každého čtenáře.
Měl jsem trochu problémy s časovou osou, ne v rámci celý knihy, ale v rámci jednotivejch kapitol, kde jsem se v tom chvílema opravdu ztrácel, jak se furt přeskakovalo v čase, nicméně celkovej dojem to nepokazilo. To samý bylo s postavama, obzvlášť ty asiatky v restauraci se mi pletly, ale tak když se děj táhne přes 50 let, tak se dá s množstvym postav počítat :)
Moc se mi líbilo, jak se děj pěkně pomalu táhnul, takže to bylo takový klidný a pohodový čtení, i přes závažný situace, co se odehrály (ale tak kdyby se vrátili do vývařovny, tak by nebylo o čem psát :)), ale byla tu i spousta úsměvnejch situací, obzvlášť jsem si oblíbil postavu Ketchuma a jeho svérázný názory a postoj k životu. jenom je škoda, že jsme se nedozvěděli, jak se vlastně jmenuje křestním jménem ("pokud vůbec nějaké má").
Za mě celkově vynikající, byl jsem velice spokojen.
Krásné, příjemné, vláčné ... je to kniha pro klidné večery ... ale i brzká rána. Trvalo mi dlouho než jsem ji dočetla, protože to chtělo vždy absolutní dávku soustředění, abych o o nic "nepřišla" :-).
Půjdu dost proti komentářům níže, ale při čtení Klikaté řeky jsem si vzpomněla, proč jsem dřív i jiné knížky od Irwinga odložila (a jiné dočetla). Jazyk je hezký, námět mě též zaujal, Ketchum je jednička, ale číst tak nekonečnou knihu je úmorné (a to mám bichle ráda). Permanentní skákání v ději, osobách, čase mě prostě ubíjelo. Až moc, dle mého, bylo tlačeno na zvědavost čtenářovu tím, že se profláklo něco z děje budoucího, pak vzduchoprázdno a pak hurá - slavné vysvětlení (nejsilnější mi to přišlo u úmrtí postav - plonkový děj z něhož plyne, že postava zemřela, k čemuž se dostaneme o 50 stránek později...). Knihu jsem dočetla, ale prostě to není můj šálek kávy.
Pro mě jeden z nejlepších od Irvinga, tenhle autor mě neustále dostává a totálně nechápu jak to dělá. Vždycky když beru jeho knihu do ruky tak mě jako první napadne ,,to na chvílí bude,, jeho dílo je vždy rozsáhlé a dodetailu napsané,ale bez toho by to nebyl on. Těším se na další....
John Irving je vskutku unikátní autor.
Jeho knihy jsou opravdu studnice emocí. Nesměle se seznamujete s postavami, snažíte se jim přijít na chuť, váš vztah k nim se mění kapitola od kapitoly, někdy vás štvou, že nevíte, zda vůbec máte chuť číst dál, jindy jim nerozumíte a začínáte panikařit, že vás příběh snad nudí. Nakonec se ale všechno spojí, protože Irving je skutečně pan spisovatel, řemeslník, který skládá větu za větou jako mravenec nese jehličí na mraveniště.
Poslední noc na Klikaté řece je perfektní vylíčení vývoje spisovatele, postavy bezmála z masa a kostí. Není to jednoduché čtení, ale ne každý krásný vztah je vždy jednoduchý :)
to je můj Irving - je tam pasivní spisovatel, reflexe psaní, medvědi, smrt dětí, poškozené či trvale oddělené končetiny, i zmínka o zápasení - a skvělá postava Ketchum
Skvělá! Proč takováto knížka nebývá propagována jako bestseller? Zlaté pečeti, reklama v tv... :-) Je to proto, že je to opravdu dobrá knížka a podbízivou reklamu nepotřebuje? Irving je můj velký oblíbenec a znovu mě nezklamal. Přikláním se k názorům, že je tato knížka trochu ve stínu svých slavnějších předchůdkyň.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
"Spisovatelé by měli vědet, že umřít je někdy dost dřina."
Prostredie severu Nového Anglicka s hlavnými postavami, ktoré predstavujú typický obraz drsného života, mi bolo veľmi symaptické. Rozsiahla rodinná sága s 3 hlavnými mužskými postavami sa dotýka roznorodých témat života. Od vysporiadania sa so smrťou, stratou lásky, až po navyknutie si v novom prostredí. Príbeh sa dotýka neustáleho kolobehu života, akoby sme stále pred niečím utekali...Minulosť nás bude prenasledovať vždy, bez ohľadu na to, čo všetko urobíme pre to, aby sme zabudli. Za mňa kniha s obrovskou hĺbkou, aj keď postáv bolo viac než dosť a čitateľ sa musí miestami viac sústrediť, aby všetko pobral. Určite jedna z mojich najobľúbenejších Irvingových kníh.