Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Geralt z Rivie je zaklínač. Nemá rodinu, nemá domov, toulá se světem a zabíjí netvory a monstra škodící a ubližující lidem - upíry, vlkodlaky, bazilišky či mantichory. Není žádný rytíř bez bázně a hany, jen si musí vydělat na živobytí, a tak si za svou práci nechává platit. Jsou to těžce vydělané peníze a jeho řemeslo je nejen nebezpečné, ale i nevděčné. Za bojové a magické techniky, které mu umožňují přežít, musel zaplatit vysokou cenu - prodělat změny organismu, mutace i krutý výcvik. Nyní jeho schopnosti vzbuzují u běžných smrtelníků strach a odpor, a přestože se bez jeho služeb neobejdou, odsoudili ho k životu na okraji společnosti. Zaklínači by to nemělo vadit, měl by být zbaven emocí, jenže u Geralta známá pravidla často neplatí...... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Moje asi nejoblíbenější kniha, mám ji přečtenou asi 4x a považuji ji za nejlepší díl této serie. Zaklínač mě provází už od páté třídy jako hra a od sedmé jako kniha.
Seriál jsem neviděla, ten si nechávám až po přečtení všech dílů, tudíž nemohu a nebudu srovnávat. Nejsem povídkový typ, přesto už teď vím, že musím přečíst i další díly a těším se v nich na románovou formu. Zaklínač se zcela jistě na poličce zařadí na čestné místo mezi HP a LOTRa :-) Je to parádní čtení pro fantasy nadšence. Já jen nechápu, že se mi to do ruky dostalo až teď...
Na stará kolena jsem objevila Sapkowského. Nedotčená seriálem a hrou na PC jsem si užívala čtení o bělovlasém zaklínači. Byl to zážitek.
Nevím, jak je možné, že se mně, která čtu všechno napříč žánry, zrovna Sapkowski vyhýbal / nebo já jemu?/. Ale nikdy není pozdě na objevy. Jsem ráda, že jsem se se Zaklínačem potkala. Fandím mu a těším se na další díly.
Tak dlouho na me Zaklinac z police jukal, az jsem neodolala a vstoupila do rozverneho sveta cistokrevne fantazie :) ... Nestoudny a perfektne klapajici mix naprosto vseho, co si pod poklickou fantasy lze predstavit a vzpomenout, od klasickych pohadek po prvky od jinych autoru, tvorove, postavy, kraje a krajiny, najdeme tam vse ...a jak si to spolu pod taktovkou pana Sapkowskeho krasne rozumi :) Kniha je nesmirne ctiva a povidky se krasne prolinaji, radost pocist a vrele doporucit :)
Se Zaklinacem budu jiste pokracovat...
Moje cesta zaklínačským světem začala první hrou na PC od CD Projekt. Následně pokračovala dalšími dvěma hry až jsem se přes seriál dostal k první knize, kterou jsem na jeden nádech přečetl. Povídky tu jsou poutavé a čtou se rychle a dobře rozšiřují tento svět. Nejvíce mě ale, asi nijak překvapivě, bavila povídka Poslední přání.
Poslední přání má na rozdíl od Meče osudu intermezza, která knihu stmelují a poskytují jí jakýsi rámec. Vsuvky pod názvy Hlas rozumu (1-7) často tvoří úvod k následující povídce. Je-li Geralt nazván „řezníkem z Blavikenu“ následuje povídka o Blavikenu, hovoří-li se o setkání s Yennefer následuje povídka o tomto setkání apod. Tímto způsobem Sapkowski docílil v povídkové knize téměř románového efektu, což už se v Meči osudu neopakuje.
Sapkowského styl je chytrý, vtipný, napínavý, propracovaný. Určitě mu více sluší širší – románový – rámec než povídkový.
Smůlou je, pokud jste viděli seriál, ať už polský nebo od Netflixu, který z řady povídek vychází, že přijdete o momenty překvapení, neb se filmové zpracovaní sujetu dosti drží a liší se jen v detailech, přesto se vloudí tolikrát již položená otázka: Proč si scénáristé myslí, že jsou chytřejší než autor? Trpí stejnými pocity jako řada čtenářů, kteří mají pocit, že je v díle nevyužitý potenciál, že kdyby to autor napsal tak či tak, bylo by to lepší?
Četla jsem kdysi dávno, teď mě upoutal seriál, tak jsem si dala opáčko formou audioknihy. Boží fantasy, poutavé, zajímavé, návykové.
Sapkowski se mi trefil se Zaklínačem do vkusu jako nikdo! Držela jsem v ruce první díl a přitom vymýšlela, co si místo toho přečíst, nakonec jsem mu dala šanci s tím, že to zavřít můžu vždycky. A jak to dopadlo? Knížku se mi nechtělo zavírat vůbec! Ač přemýšlím tak, že se mi kouří z hlavy, nemůžu najít nic, co bych mohla za sebe vytknout. Tahle láska bude na celý život, cejtím to v kostech...
Na seriál se nechystám, a to nejen kvůli tomu, že nemám Netflix, ale víme, že knížka se nedá nikdy srovnat s výplodem filmařů. Tudíž vysedávání u televize by byla ztráta času, to radši budu číst Zaklínače pořád dokola.
Nevím jestli to hodnotit kladně s ohledem na dobu vzniku a že to je kultovní, ale asi ne. Stejně jako mě zklamal seriál od Netflixu, tak jsem rozčarovaná i z této knižní předlohy. Přestože se to čte velmi dobře, tak nemasné, neslané řeči, úvahy jsou jako neosolený vývar - maso, mrkev, cibule, česnek, bylinky tam jsou ale... A když je Geralt sám, tak mluví aspoň s koněm :D Skákání mezi přítomností a vzpomínkama, které jsou vlastně samostatné povídky nikoli vzpomínky, je matoucí. Časovou posloupnost a rozestupy mezi jednotlivými událostmi jsem vařila z vody, protože vodítek povídky moc neposkytly. Třeba sága samotná je lepší. Dávám tomu šanci.
Ke čtení nejslavnější polské fantasy ságy bych se asi nikdy nedostal, nebýt obrovského boomu kolem seriálové adaptace, kterou svět oslavuje i ještě dva měsíce po jejím uvedení. Jako každodenní uživatel Netflixu jsem ji i já vyzkoušel, abych po třech dílech prostě musel pro značné nepochopení sáhnout po knížce. Ta mi se seriálem nemálo pomohla, zároveň mě ale ve spoustě pasáží nudila ještě o ždibec víc než její obrazová verze. A tak se i přes poměrné zalíbení ve fantasy žánru bohužel jen tak se slavným světem Zaklínače neztotožním. Tím ale nekonstatuju, že se v budoucnu třeba nevrhnu do navazujících pokračování.
Čekala jsem mnoho. Akční fantasy se zajímavým univerzem, mnoho zaklínačských dobrodržuství a příběh, který mě srazí na kolena. Místo toho jsem trochu rozčarovaná. Mnohé zapříčinil povídkový formát první knihy, který nedává tolik prostoru jak pro vystavění fikčního světa, tak pro rozvinutí zápletky. Ačkoli byl Geralt zajímavou postavou a vyprávění mělo hlavu i patu, dovolím si tvrdit, že bez seriálového vizuálu by mě čtení velice brzo nudilo. Velká část pozornosti mi při čtení ubíhala k porovnávání seriálové podoby povídek (a postav), a také jsem si neodpustila hledání tolik avizovaných podobností mezi klasickými pohádkami. A tyto pohádky se tam opravdu daly najít, bohužel většinou z toho důvodu, že v mnohém tam byly poměrně násilně zakomponovány a nebyly nikterak důležité pro vývoj zápletky. Zaklínače tedy hodnotím spíše průměrně. Ač to bylo čtivé, akční a často i vtipné, má očekávání (vzhledem k popularitě a seriálu) byla příliš velká.
Připravovala jsem se na seriálový maraton, začala jsem číst poté, co jsem viděla původní polskou verzi seriálu, která mě uchvátila. Bohužel je to jeden z mála případů, kdy se mi seriál líbil mnohem víc, než knížka. Ta byla pro mě velmi špatně uchopitelná. Nevzdám to a zkusím další díly, evidentně jsem v menšině, věřím, že kouzlo knih o zaklínačovi objevím v některém z dalších dílů.
Jsem další z těch, kteří se dostali ke knize díky seriálu. A jsem za to ráda. Povídky jsem si užívala a první knihu mám po dni dočtenou.
A jsem ráda, že jsem se ke čtení dostala až teď. Můžu říct, že před pár lety bych Zaklínače nedokázala docenit. Ale dost bylo slov. Je čas uchopit Meč osudu a vrátit se za Geraltem, Yen a Marigoldem.
Celý Zaklínač dočten, a jsem ráda že jsem se do toho celého pustila a vydržela všech 7 knih.
U prvního dílu jsem byla trochu rozpačitá, a říkala si co na něm všichni tak vidí, vždyť to jsou upravené pohádky. Naštěstí jsem tomu dala šanci a u třetího dílu jsem si uvědomila, jak mě to celé dostalo, pohltil a jak mě to neskutečně baví.
Celý svět, intriky, politika, magie, nadpřirozené postavy, hlavní postavy, ale i ty vedlejší a i boj bylo dokonale a do detailu promyšlené. Méně zajímavé pasáže, i když důležité, byli vyvážené těmi akčnějšími.
Je tam velká rozmanitost postav a charakterů, ale zároveň to je tak skvěle napsané, že jsem s tím neměla problém a nestrácela jsem se v nich. Zároveň se vyvíjely přirozeně podle toho co zažily a podle situace.
Na konci závěrečného dílu mi dokonce bylo až líto, že jsem to celé přečetla a je čas se rozloučit. :)
Úžasná knížka. Skvěle se čte, příběh je úžasný. Je to mnohem lepší než seriál na Netflixu. Rozhodně doporučuji, kniha mě úplně pohltila
Tak já nevím, jestli jsem neudělala chybu v tom, že jsem dříve viděla seriál. Na druhou stranu myslím, že jen díky seriálu jsem se vyznala v postavách a dokázala si některé věci představit. Kniha mi přišla i více pohádkovější, seriál více krvavější a temnější, ale ani jedno z toho rozhodně nepovažuji za chybu. Seriál a kniha mají hodně společného, i hodně vtipných hlášek, což je fajn.
Co ale az tak fajn není je to, že si prostě nemůžu pomoct a musím říct, že jsem si mnohem víc oblíbila Geraltovu povahu (povahu! ne vzhled... I když...) v seriálu. V knize mi přišel až moc "soft". Stejně tak zatím Yennefer.
Rozhodně to ale nevzdávám, povahové rozdíly považuji za jedinou chybičku, a jdu do dalšího dílu, nelze to odsoudit podle jednoho. Zaklínač a celý svět vystavěný okolo je láska tak jako tak, třeba se to postupem času zmeni.
Po nějakých 20 letech jsem se opět rozhodl přečíst si zaklínačskou ságu a stále je to krásné čtení. Nádherné vylíčení postav a jejich rozmanitost. Jsem rád, že díky seriálu jsem si vzpomněl, že tenhle fantasy poklad mám v knihovně. Sice je tam pár nedostatků, které mi bohužel vadí, ale věřím, že s dalšími díly se to zlepší.
Co ještě dodat, jaké chvalozpěvy tu ještě nezazněly? Barvitý svět mnoha fantazijních bytostí (sem tam i lidí), jejich magie, hašteření, šarvátky a milostné pletky... Když už si říkáte, že nic nemůže překvapit - bum bác, stane se. A ten skvělý sarkastický humor! Ještě že toho pan Sapkowski napsal více, nechce se přestat číst ...
Přiznávám se bez mučení, že k Zaklínači v knižní podobě jsem se dostala až po shlédnutí seriálu. Fuj, hanba mi! Vůbec nechápu, jak mi mohl tenhle naprosto skvělý fantasy mix pohádek naruby, čar a kouzel se špetkou slovanské mytologie tak dlouho unikat... Naprosto skvělé a to jsme spolu, Geralte, zatím na začátku :-) Škoda jen, že na další díl budu muset čekat, v knihovně teď totiž Geralt frčí :-)
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Cesta, z níž není návratu 1988
- Hlas rozumu 1993
- Konec světa / Kraj sveta 1993
- Menší zlo / Menšie zlo 1990
- Otázka ceny 1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Hru zaklínače jsem začal hrát asi v šesté třídě a tak se mi zalíbila, že jsem si řekl že jí přečtu. Opravdu miluju fantasy jako Harry Potter a pán prstenů a nejdřív jsem se trochu bál ale po knize jsem sáhl a jsem rád četl jsem i ve škole pod lavicí, protože kniha je napsána bravůrně opravdu všem doporučuji.