Poslední přání
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422761/mid_posledni-prani-MSJ-422761.jpg
5
6773
6773
Geralt z Rivie je zaklínač. Nemá rodinu, nemá domov, toulá se světem a zabíjí netvory a monstra škodící a ubližující lidem - upíry, vlkodlaky, bazilišky či mantichory. Není žádný rytíř bez bázně a hany, jen si musí vydělat na živobytí, a tak si za svou práci nechává platit. Jsou to těžce vydělané peníze a jeho řemeslo je nejen nebezpečné, ale i nevděčné. Za bojové a magické techniky, které mu umožňují přežít, musel zaplatit vysokou cenu - prodělat změny organismu, mutace i krutý výcvik. Nyní jeho schopnosti vzbuzují u běžných smrtelníků strach a odpor, a přestože se bez jeho služeb neobejdou, odsoudili ho k životu na okraji společnosti. Zaklínači by to nemělo vadit, měl by být zbaven emocí, jenže u Geralta známá pravidla často neplatí...... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno:
2011
,
Leonardo
Originální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Zdá sa mi, že Sapkowského knihy sú jemne determinované postmoderným uvažovaním - kruté a relativizujúce reinterpretácie klasických príbehov, poviedkovosť, pohrávanie sa s naráciou a kauzalitou, zameranie sa na etické konflikty a traumy (vysoké) v brakových zápletkách (nízke), prekračovanie žánrových pravidiel (politický thriller/rozprávka)... A práve tu je Sapkowski podľa mňa najzaujímavejší, hoci si netrúfam povedať, nakoľko je to vo fantasy žánri inovatívne. Bez ohľadu na to, Geraltovo filozofovanie o zániku sveta (a to hneď v prvej knihe), o ekologickej katastrofe (vymieranie druhov), probléme vzťahu inakosti a komunity (kto je vlastne príšera?) a o machiavellizme, nehovoriac o už spomínaných morálnych kazuistikách, bolo podľa mňa veľmi zaujímavé. Nuž a v neposlednom rade ide aj o istý posun v popisovaní charakterov, ktoré si v sebe nesú často nesformulovateľné traumy, a ktoré sa vďaka množstvu etických konfliktov aj mierne rozvíjajú. Láska Yennefer a Geralta je aj vďaka tomu pomerne zaujímavá a netradičná.
Ak mám s niečím problém tak najmä s jazykom. Sapkowski očividne nie je žiadny veľký štylista. Používa jednoduché, krátke vety a veľmi konvenčné, až banálne rečnícke prostriedky. Kniha sa tak číta naozaj veľmi ľahko, ale je zrejmé, že jazyk je pre Sapkowského len nástroj (ako kladivo), na ktorý vešia svoje príbehy a úvahy. Nedokáže s ním pracovať, sprostredkovať prostredníctvom neho to zvláštne hrmenie ticha, magické chvenie v úzadí, či mentálny stav postáv. Paradoxne, vo fantasy by mal hrať "prvé husle" práve jazyk, vzhľadom na fundamentálnosť jazyka v príbehoch - rôzne magické formulky, jazyky rôznych rás atď. Toto sa však netýka len Zaklínača. Osobne sa tiež so Sapkowskim nezhodujem ani v pohľade na svet, a tak ma neohuruje jeho relativizmus, niekedy až nihilizmus a istý boj proti veľkým príbehom a tradícii.
Odhliadnuc od toho, ide o výborné "odpočinkové čítanie" (ako to tu niekto trefne nazval) a ak niekto v literatúre nehľadá poéziu a mágiu jazyka, nech prihodí jednu hviezdičku. Nepochybujem, že keby Zaklínača čítam pred 15 rokmi, išiel by som s hodnotením vyššie.
P.S. V porovnaní s knihou je seriál od Netflixu len veľmi prostoduchý. Zato hry vrelo odporúčam každému čitateľovi.
4,5*
V knize se čtenáři představí plejáda vskutku zajímavých postav, některé z nich budou důležité i v pozdějších románech. Myslím si, že pro každého správného fanouška fantastiky je Zaklínač kánonem. I díky seriálu nyní nabývá na stále větší popularitě, což je jedině dobře, protože příběhy Geralta z Rivie se silně zapíší do srdcí čtenářů.
Po jazykové stránce je dílo psáno knižním jazykem, často se objevují přechodníky a přídavná jména odvozená ze sloves. Nechybí ani archaismy a historismy, slovní zásoba je celkově velmi bohatá a pestrá. Dílo tak na čtenáře působí vyloženě epicky. Škoda jen, že se v textu objevují chyby, některé poměrně zbytečné - jako třeba u postavy Frenegala, kdy je střídavě psán jako Frenegal a Fregenal. Pro složitost textu a rozvětvenost vět se některé překladatelské omyly však dají odpustit.
Myslela jsem si, že mě povídky vůbec nebudou bavit, a byla jsem mile překvapená. Z povídek jsem nadšená, už méně z románů, které na povídkové soubory navazují. Povídky nám představují zaklínačův svět, různé postavy a nejrůznější nestvůry. Je vidět, že se autor hodně inspiroval v různých mytologiích a pohádkách a přizpůsobil některé z nich k vlastní podobě. Moc se mi líbily všechny povídky, nicméně za nejlepší považuji Poslední přání (seznamujeme se zde s Yenn) a Zrnko pravdy (jak Geralt k dítěti překvapení přišel). Dozvídáme se proč dostal Geralt přezdívku Řezník z Blavikenu atd. Pro pochopení navazujících románů je nezbytné, nejprvé přečíst povídky, jelikož první román ze série rovnou navazuje na první a druhý povídkový soubor. 5*
Po shlédnutí seriálu jsem se musela vrhnout i na knihy. Nadchla mě a těším se na další díly.
S vycházejícím seriálem o Geraltovi je na čase přečíst celý jeho příběh. První kniha Vám ale, bohužel, nedá moc hlavního vyprávění. Jedná se spíše o krátké povídky, kde si uděláte náhled do světa zaklínače a seznámíte se s hlavními postavami. Kniha je v některých pasážích opravdu čtivá a proto určitě sáhnu i po druhém díle, i když jsou v knize občas i části, po kterých zjistíte, že jste je sice přečetli, ale v hlavě Vám vůbec neutkvěly.
První povídková kniha je v dnešní době už klasika. Sapkowski hravě pracoval s aluzemi na nejrůznější pohádky, ať jsou to Sněhurka a sedm trpaslíků nebo Kráska a zvíře. Stejně tak dokázal západní svět skrze tvorbu seznámit s mytologií, o níž předtím nikdy neslyšeli, což jsou zase tvorové jako striga nebo kikimora. Škoda, že americká produkce však dílo plně nepochopila a v jejich adaptaci z toho vznikl takový paskvil. Jako předehra k hlavní sáze a seznámení s jednotlivými postavami je jinak kniha perfektní a rámec v podobě svatyně Melitelé Sapkowski využil dobře.
O této série jsem slyšela ze všech stran, mně se do čtení byť jen některého dílu moc nechtělo, protože fantasy není úplně můj žánr, který bych vyhledávala. No a povídky už vůbec ne, tak jsem si nakonec pořídila audioknihu, která mě hned dostala svým zpracováním a vtáhla mě do celého příběhu zaklínače Geralda. Po poslechu jsem si pustila první sérii stejnojmenného seriálu a také se mi zdál hodně povedený. Za mě můžu knížku doporučit, pro mě na seznámení s fantasy zcela vyhovující.
vercatko20:On v tom také žádný hlavní příběh být nemá, možná tak letmé spojovací prvky. Jsou to prostě povídky kterými autor začínal, kdy ještě netušil jak jak se do toho později opře. Sága začíná prvním dílem až Krví elfů. Ta dnešní prezentace je vyloženě hloupost :-).
Četla jsem tedy knihu až po zhlédnutí seriálu, ale i tak mě to nadchlo, super a těším se na další díly, akorát holt už teď je pro mě Geralt Henry Cavill a nic to na tom nezmění.
První Zaklínač mi doma ležel 6 let. Párkrát jsem ho během té doby málem prodal, ale pořád jsem si říkal, že se k němu třeba jednou dostanu. A když se tak letos konečně stalo... nemohl jsem se odtrhnout!!:))
Andrzej Sapkowski stvořil tak úžasný a živý svět, který zároveň působí, jako kdyby skutečně byl naší minulostí. Všechna ta bájná monstra, zaklínači, čarodějnice a jiná stvoření jsou do každodenního, nám z filmů a učebnic známého středověkého života, zasazeny s takovou lehkostí a samozřejmostí, vtipem i napětím, že není divu, že se z celá ságy o bělovlasém Geraltovi z Rivie stalo tak zbožňované dílo.
Co jsem až do přečtení knihy věděl o Geraltovi? (Respektive, co jsem si myslel, že o něm vím.) Že je to málomluvný drsňák, snad i cynik, zkrátka klasický badass, na kterého široko daleko nikdo nemá. To jsem se ale obrovsky mýlil. Geralt je velmi sympatická, citlivá postava. Nezabíjí, když nemusí, naopak se mnohdy snaží spíše pomoci tvorům, které má odstranit. Už je to tak, lidé si ho najímají, aby vraždil monstra, jež známe z legend a pohádek. Geralt přitom kvůli zaklínačskému původu zůstává sám vyvrhelem, a snad i proto tolik soucítí s různými netvory, často posledními svého druhu.
Zaklínač mívá i pech, ocitá se v komických situacích, a cizí mu není ani opravdová láska. Jen si pro ni bohužel vybral dost komplikovanou, čarokrásnou a čaromocnou ženu, což málokdy bývá vyhlídkou na idylický vztah!:)) Vůbec jsem nečekal, že bude Geralt takhle „lidským“ hrdinou. Že nikdy nehledí na peníze, nenechává ve štychu přátele a neváhá riskovat život i pro cizí. Myslel jsem, že bude větší sobec, nepříjemnější člověk, ale místo toho bych s ním hned zašel na pivo!:))
To všechno je samozřejmě zásluha Sapkowskiho, který stvořil fikci, o níž se ani nechce věřit, že nikdy nebyla realitou. Ta atmosféra končící éry, posledních nádechů a výdechů světa plného magie a fantastických zvířat, je úžasně, mistrně zachycená. Výborné dialogy a množství svérázných postaviček působí na čtenáře jako živá voda a stránky se obrací div ne samy od sebe. K nadšenému listování pomáhají i půvabné černobílé ilustrace od Jany Komárková, které perfektně doprovází děj. Jsou často tajemné, někdy skoro až strašidelné, a tak to má u fantasy podle mě být. Ve finále právě její kresby byly hlavním důvodem, proč jsem si Zaklínače koupil v pevné vazbě. A kdykoliv se na ně podívám, tak jsem fakt rád, že jsem se takhle rozhodl. (pozn.: V brožované verzi jsou prý ilustrace taky, ale je jich méně.)
Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl kupovat Zaklínače v pevné vazbě, je úžasná mapa, která je v knize je coby volná příloha, takže se dá vyndat a rozložit. Jde o perfektní doplněk k příběhům, kde s Geraltem putujeme skrz různé neznámé krajiny. Celý jeho svět je díky tomu zase o něco živější a opravdovější. Jejím autorem je podle copyrightu Stanislav Komárek a jedná se o další důkaz toho, jak láskyplná péče byla českému vydání věnována. Protože z doslovu vyplývá, že šlo o jeho vlastní aktivitu a iniciativu, se kterou nakonec Sapkowski chtě nechtě musel souhlasit, jelikož je prostě krásně a kvalitně udělaná!:))
Pan Komárek je spolu s Jiřím Pilchem rovněž tvůrcem českého překladu Zaklínače. A ten je naprosto famózní. Na každé stránce tu dokazují, jak bohatým, pestrým a řekl bych sytým, znělým jazykem čeština je. Ať už se nadává, nebo melancholicky sní, je to vždycky krása. Ale to by samozřejmě samo o sobě nestačilo, ještě je potřeba naši řeč také mistrně ovládat! Což oba pánové s každou novou větou zas a znovu předvádějí. Ten obdiv vůči jejich práci jsem si uvědomoval po celou dobu četby.
Jinak znalci většinou varují před poslední povídkou knihy, nazvanou Poslední přání. Prý je lepší se jí vyhnout, jelikož vyspoileruje finále celé Geraltovy románové ságy. Nevím, osobně s tím nějak nemám problém, rozhodl jsem se tomu nevěřit, a co bude, to bude!:)) Vám každopádně doporučuji přečíst minimálně všechny ty předchozí!;)
Hodnocení: 10/10
PS: Další recenze a zajímavosti nejen o knihách najdete na mém Instagramu, profil instageek_cz , díky!:)
Dlouho jsem se přmlouval, k této sérii zaklínače pač mě moc neberou knihy složené z povídek ale zaklínač mě naprosto dostal, skvěle napsané, vtipné. Nejlepší s téhle první knihy byla povídka konec světa, ještě teď se můžu přestat smát. Naprosto boží ️. Těším se na další povídky.
Tak tohle byla naprosto fantastická knížka! Patří k těm nejlepším, které jsem kdy četla. Těším se na další díly. Snad budou stejně tak dobré.
Musím se přiznat, že ke knižní sérii Zaklínače od autora Andrzeje Sapkowskiho jsem se dostal především díky veleúspěšné herní sérii o světě Zaklínače. Hry mne nadchly natolik, že jsem se chtěl o této vydařené tvorbě dozvědět co nejvíce. A jak jinak se dozvědět o nějaké tvorbě více, než z knihy, která všem ostatním tvorbám předchází. Kniha Zaklínač, Poslední přání mě jedním slovem bavila. Bavila mne velice. Vědomosti, které jsem načerpal při hraní her, mi tato první kniha mnohonásobně rozšířila. Nemohu se dočkat, co dalšího přinesou ostatní knihy o Zaklínači. Knihu Zaklínač, Poslední přání hodnotím 5 hvězdami.
Začínám se Zaklínačem, i když o sérii vím už dávno. Teď na ni přišel čas. A já jsem ráda, že čas vyšel na tuto předvánoční dobu (trošku stresu, trošku únavy) a tahle knížka je pro mě báječný relax a odreagování. Takže super načasování. A samozřejmě super čtení.
Chapu vytky na zdanlivou chronologickou nenavaznost prvni knihy, jenze... Vse na sebe krasne navazuje. Vzdy v jednom z pribehu zmini neco o velmi vyznamne udalosti, o ktere zatim ctenar nic nevi, a nasledujici povidka cili primo na tuto udalost. Kniha je urcena zrejme k rychlejsimu cteni, nez jaky ji vetsina ctenaru dopreje.
Tak já se teda přiznávám... Moje cesta světem zaklínače začala první řadou seriálu... Poté jsem se pustila do třetího dílů herní série a až teprve poté se dostala ke čtení.
Knihy jsou skvělé. Samotné příběhy Geralta a Ciri se mi líbí asi o něco více než samotné povídky.
Vzala jsem to z opačného konce, ale to vůbec nevadí, protože jak se říká "to nejlepší na konec". :-)
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Cesta, z níž není návratu 1988
- Hlas rozumu 1993
- Konec světa / Kraj sveta 1993
- Menší zlo / Menšie zlo 1990
- Otázka ceny 1990
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Kniha je super, co dodat, fantasy jak má být. Oproti současnému seriálu je Geralt o něco více člověkem, což mu neubírá na kouzle. Více se to podobá polské verzi Zaklínače (a žel také mnohem lepší).