Pošťákova snoubenka
Denis Thériault
Pošťák Bilodo série
< 2. díl
V montrealské Bukové ulici, v bistru U Madlenky pracuje půvabná dívka Tania. Víří mezi stoly jako tanečnice a hosté ji mají rádi. Jen ten, do nějž je potají zamilovaná, jako by ji snad ani neviděl. Plachý pošťák Bilodo, pohroužený sám do sebe, krouží u baru kaligrafické tahy a skládá japonská haiku... Až jedné bouřlivé noci zasáhne jejich životy událost, jež všechno změní. Jejich osudy se nerozlučně propletou a oba vstoupí do světa, kde nic není takové, jak se zdálo. Pošťákova snoubenka vrací ke čtenářům postavy z románu Podivuhodný život osamělého pošťáka a dovoluje jim podruhé vstoupit do světa lyrické prózy, v jejíchž vírech je tak příjemné a snadné se ztratit.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , PlusOriginální název:
La fiancée du facteur, 2016
více info...
Přidat komentář
Řekla bych, že druhý díl je trochu méně magický a trochu více román pro ženy. Přišlo mi, že zde nebylo tolik přebásňováno a možná i proto se mi to od začátku lépe četlo než první díl. Ten byl sice trochu lepší, ale tato kniha je určitě důstojným pokračováním a tak ji můžu doporučit.
Už delší dobu jsem chodila kolem mé knihovny jako kolem ledničky a nemohla jsem přijít na to, na co mám vlastně chuť. A pak jsem na to přišla, chci si přečíst básnickou sbírku... Ale žádnou doma nemám. A pak jsem sáhla po této knize. Bez jakékoliv informace, vůbec jsem nevěděla, co čeho se pouštím. Veliká změna oproti knihám, které čtu obvykle. Taková krása! Pohlazení po duši. Moc jsem si užívala té křehkosti a něžnosti. Knihu teď otevírám často a znovu a znovu se začítám do krásných veršů.
Když se dva podivíni sejdou dopadne to jak jinak než podivně. “Konec“ příběhu, který započal u první knihy. “Konec“ mě nadchl. Vzal mi dech. Skvělý příběh, a ještě lepší konec, pardon “konec“, který nemají mnohdy větší a obsáhlejší knihy. Tady je to zabalené do dvou knížeček s krásnými přebaly, které si v budoucnu určitě opět rád přečtu.
Křehká krása podruhé ... půvabné haiku a něžné obálky knih k tomu ... už mne dlouho nic tak neoslovilo, jako tyto útlé knížky...
Pěkná obálka a příjemné čtení stejně jako první. Nicméně, a možná proto, že jsem oba díly četla těsně za sebou, mi přišla hodně se opakující. Za mě určitě vítězí Podivuhodný život osamělého pošťáka. Ale četla se stejně krásně a stejně jedním dechem.
Nikdy jsem poezii moc nevyhledavala, ale i já musím říct, že tohle je druhá kniha, u které mě ucarovalo Haiku i Tanka. Inspirativní a krátké verse, které mají svůj řád a vlastně není tak jednoduché je napsat. Ale je krásne je číst. Biloduv příběh mě oslovil i podruhé a fandila jsem mu, aby našel sám sebe. Zajímavy příběh, kde se prolíná minulost a budoucnost a vše se vrací ve smyčkach. Normálně bych si u anotace řekla, že je to nesmysl, ale když jsem to četla, úplně mě to vtahlo.
Poprvé jsem se setkala s japonskou poezii psanou v haiku. Lyrické, poetické.
Děj byl předvídatelný - závěr - osud nelze ošálit.
Druhý díl se mi zdál slabší, děj byl "běžnější", dá-li se to tak vůbec říct. Největším překvapením pro mne byl konec, ten mě sebral... Někdo psal, že se dal logicky předpokládat a je to pravda, to jenom mně to nedošlo. Kupovat si ho nebudu, zkazila bych si dojem z prvního, který byl tak poetický...
Na první pohled čtenáře zaujme velice nápaditá obálka knihy, která připomíná pohlednici. To odkazuje nejen k profesnímu poslání hlavního hrdiny, ale také k motivu celého příběhu, kdy si dva lidé posílají pravidelně dopisy, jejichž obsah může vést k nespoutané lásce, ale i nenávratným, až sebevražedným činům. Jednotlivé kapitoly jsou doplněné o dojemnou japonskou poezii psanou v haiku.
Důstojné pokračování o pošťákovi. Příběh byl fascinující a strhující. První i druhý díl mohu jen vřele doporučit.
Bohužel se musím zařadit do řady těch spíše zklamaných...vytratila se ta poetičnost a nadpozemska lehkost prvního snového dílu. Jsem realista, ale enzo prvního dílu mne dostalo. Druhy díl nepřinesl nic moc nového, jen poskytl uzemění, jakoby měl autor potřebu vše dovysvetlit. Jak už zde někdo psal, na závěr až umělá euforie a finální smyčka pro mne už poněkud vykonstruovaná, chyběla mi ta lehkost prvního dílu...
Pokračování příběhu o pošťákovi se mi jeví ještě lepší, než první kniha. Je to každopádně zajímavý příběh a dost mě překvapil věk spisovatele. Měla jsem za to, že knihy napsal nějaký mladý člověk. (do 30 let). Konec opět překvapil. A jedno plus patří obálce. Opět úžasná.
Úžasně vymyšlené! Moc jsem se na pokračování pošťáka těšila a nezklamalo mě. Od začátku vše spěje ke konci, který tušíme, protože už víme, že čas jde ve smyčkách a minulost se stále znova přehrává...
POkračOvání:
negativní vnímání
vystřídal úžas...
Paralelní vypravování Tanii v první polovině (cca 100 stran) nepřináší nic nového. "Jen" Taniin úhel pohledu.
Na s. 105 jsem díky poznámce: »"Byl by z něj dobrý táta," řekla si a už jenom při té myšlence měla pocit, že na ni jde ovulace."« "přistoupil" na hru. Druhou polovinu jsem si užíval a
s napětím jsem očekával závěr.
Poslední sloveso je na(ne)štěstí nedokonavého vidu...
"Plochy zrcadel
bez konce zračí
dvě tváře: tvou a moji" (s. 131)
Komu nastaví zrcadlo autor příštím příběhem?
PS: Citronem do čaje nešetřím a těším se, až si poručím citronový dort :-)
Stejně jako předchozí kniha se mi i tato líbila. Je trochu jiná,taková více při zemi než v oblacích, reálnější než snová. Ovšem i snoubenka je podobný podivín co pošťáķ, ve jménu lásky překračuje hranice, aby nakonec...no, to si ale raději přečtěte sami. Já doufám v třetí díl, enso neenso!
Naprosto dokonalá knížka, moc obdivuji spisovatele za skvělý nápad a originální zpracování. Příjemně se to četlo, rovnou jedním dechem. Myslím že toto pokračování je ještě o něco málo jepší než první díl. Skvělé zakončení!!!
Pokračování osamňelého pošťáka nebylo špatné, ale zároveň se to nemůže rovnat lehkosti a kouzlu prvního dílu. Zde se naopak od začátku setkáváme s nepoetickou realitou. Bylo zajímavé pozorovat pararely mezi hlavními hrdiny, avšak někdy se bohužel autor nevyhl klišé. Na konci mám rozporuplné názory - náhlá optimističnost a radost příběhu nesedí, avšak konec je velmi dobrý. Celkově bych knihu bohužel hodnotila jako slabší.
Bála jsem se, že druhý díl už bude navíc, zbytečný. První třetinu knihy jsem se ve své domněnce utvrzovala. Kniha zprvu postrádá svoji lehkost, poetičnost, kouzlo. Poté se ale děj začal vyvíjet zajímavým směrem, byla jsem šťastná, že nic nedopadne prvoplánově. Ovšem posledních několik stran mě hluboce zasáhlo, stejně jako v první knize. Čas jde ve smyčkách. Nikdy jsem nic takového nečetla a troufám si tvrdit, že už nikdy nepřečtu. Dokonalost se střídá s nádherou.
Štítky knihy
láska kanadská literatura haiku poštovnictví, pošta poštmistr, pošťák
Autorovy další knížky
2017 | Podivuhodný život osamělého pošťáka |
2018 | Pošťákova snoubenka |
2019 | Chlapec, ktorý patril moru |
Zpočátku se mi jevila jako lépe napsaná než Pošťák a bezpochyby jsem k Tanie chovala podstatně větší sympatie než k Bilodovi - dokud se v podstatě v Biloda neproměnila. Ke konci knihy jsem dokonce měla pocit, jakobych četla velmi špatnou harlekýnku z devadesátých let. A závěr mě vyloženě naštval svou prvoplánovostí. Tak mě to mrzí, ale nelíbilo se mi to.