Poučka o podstate predvídateľnosti Katherín
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244415/bmid_poucka-o-podstate-predvidatelnosti--t5Z-244415.jpg
3
1864
1864
Colin Singleton má vo vzťahu k nežnému pohlaviu svoj jasný typ – dievčatá, ktoré sa volajú Katherine. Má to však chybu – zakaždým od nich dostane kopačky. Stalo sa mu to už presne devätnásťkrát. Tento veľký fanúšik prešmyčiek má odrazu strach, že je odpísaný, lebo zo zázračného dieťaťa zrejme nikdy nevyrastie dospelý génius, a tak sa vyberie na road trip. Vo vrecku má desaťtisíc dolárov, za pätami krvilačného diviaka a na sedadle spolujazdca najlepšieho kamaráta s nadváhou a s nehynúcou láskou k Sudkyni Judy, ale chýba mu Katherine. Colin má jasný cieľ: dokázať platnosť Poučky o podstate predvídateľnosti Katherín. Dúfa pritom, že pomocou nej získa možnosť predpovedať budúcnosť akéhokoľvek vzťahu a tak pomstí všetkých nešťastných zberačov kopačiek. Čo sa však v skutočnosti vďaka poučke stane? Svoju úlohu v premene citového života hrdinov zohrá láska, priateľstvo aj mŕtvy rakúsko-uhorský arcivojvoda!... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
An Abundance of Katherines, 2006
více info...
Přidat komentář
Koukám, že jsem asi jediná, komu se knížka strašně líbila. Myšlenka vyjádřit lásku grafem a vědecky predpovědět, zda má nějaký vztah vůbec šanci, mě nadchla - asi proto, že já sama dám snad pokaždé přednost rozumu před citem. Podle mě super oddechovka s trochou k zamyšlení.
Chtěla jsem si už dlouho přečíst něco od tohoto autora,ale tato kniha mě velice zklamala.Nemá to skoro žádný děj.Prostě nuda.Něco jsem v knize přeskočila,ale i tak jsem tuto knihu nedočetla...Dávám dvě hvězdičky.Kniha se hezky čte,ale opravdu není o čem číst...
Před skoro dvěma lety to ušlo, i když to nebylo nic extra, teď by mě to ale unudilo k smrti...
Bohužel mě tato kniha moc nebavila. Nic se prakticky nedělo a o to větší zklamání je, že úžasné Hvězdy nám nepřály jsem četla jako první knihu od Johna Greena. Za mě teda dvě hvězdy.
John Green je můj oblíbený autor a těšila jsem se, až si Příliš mnoho Kateřin.
Když jsem to přečetla měla jsem smíšené pocity. Jedny byly pozitivní a druh negativní.
Nebudu sem psát co do čeho patří, protože jsou i lidé kterým se tato kniha líbí a já jim to nechci kazit.
Myslím, že znovu si ji nepřečtu, ale jsem ráda, že jsem ji četla.
Jako odpůrce matiky musím říct, že se mi kniha moc líbila - obávám se, že se mi bude líbit cokoli od Johna Greena. Jak by řekla Hazel Grace, četla bych asi i jeho nákupní seznam. ♥
Místy mi přišla až trochu moc vědecká, ale i tak mě bavila! Byla vtipná, čtivá a konec překvapil, to musím uznat. :D :)
Za mě celkem slabší dílko mého jinak velmi oblíbeného autora. Neustále je zde zmiňována matematika a jakýsi složitý vzorec vývoje milostného vztahu, který hlavní hrdina vymyslel a snaží se jej dovést k dokonalosti... přišlo mi, jako když to snad ani nenapsal John Green (nebo to psal v depresi či jej odmítla políbit jeho obvykle věrná múza), protože právě John má ten talent, že dokáže perfektně vyšvihnout charakteristiku postav a stvořit hlavní hrdiny, které musí opravdu každý milovat. Před tímto jeho dílem jsem četla "Aljašku", "Hvězdy" i "Papírová města" a v každé z těchto knih byl hlavním hrdinou neskutečný sympaťák, kamarád do deště, parťák do života, kterému byste dali svůj poslední peníz a šli s ním na konec světa... Hlavní hrdina "Kateřin" - Colin - mě však bohužel absolutně neoslovil, spíš jsem vůči němu měla od saměho začátku averzi, jelikož jej autor celkem nešťastně vystihl jako věčného chudáčka, uplakánka utápějícího se v slzách sebelítosti .. jedinou sympatickou postavou byl snad jen Colinův nejlepší kamarád, Hassan, který však celý příběh nezachrání... škoda :-(
Prozatím nejhorší ,,greenovka", co jsem četla (četla jsem Hvězdy nám nepřály, Papírová města a Kateřiny). Celou knížku hlavní hrdina omílá fakt, že je ,,opotřebované zázračné dítě", a že se s ním rozešlo 19 Kateřin. Žádný zázrak. Tři hvězdičky.
Knize dávám 4* - je to má první kniha od Johna Greena, kterou sem si vypůjčila společně s ,,Hledání Aljašky". Jako první sem sáhla po této a ponořila se do děje, který pro mne byl zajimavým - i s poznámkami pod čarou. Bavila mne postava vtipného Hassana i jeho přístup k věci. Přesto jsem stále čekala na nějakou větší zápletku, která se ve finále sice nedostavila, ale zklamáním to pro mne nebylo. Určitě bych ji doporučila ,,dále" dalším čtenářům. :)
Tato kniha mě vůbec nezaujala a zklamala. Měli jí jedinou v knihovně chtěla jsem zkusit od autora jiné tituly, ale teď už chápu proč :-).
Jak by řekl Hassan, not interesting.
Příjemně překvapil Appendix, matematický dovětek, který přehledně vysvětluje ty nejzákladnější základy zanášení funkcí do grafu. Kam se na takovou odzbrojující srozumitelnost hrabe průměrný matikář...
Víte jak, rozložíte si deku na akvaparku, jednou se vykoupete, zbytek dne čtete pod stromem a občas líně zvednete oči, když kolem projde nějaký ten "kus". Tahle knížka je k tomu dobrá a navíc za dvě odpoledne na koupáku přečtená. Hezky to naladí na to léto, dáte si k tomu jednu točenou a pohoda zaručená. Green má kolísavou výkonnost, tenhle kousek patří k těm lepším knihám od něj.
Tuhle knihu jsem ze všech greenovek četla jako poslední a bohužel musím přiznat, že mi připadaly „Kateřiny“ jako Greenova nejslabší kniha. Dějově se mi to zdá takové o ničem, vlastně dost nudné, hlavní dvě postavy jsou těžce nesympatické a otravné a celkově mne to prostě nebavilo, dočetla jsem jen ze setrvačnosti. Pokud mne na knize něco bavilo, byl to Hassan, který byl vtipný a zábavný a donutil mne se smát, i když jsem jela v MHD, kde se normálně knihám nesměju, a to je co říct. Je to vlastně asi jediná kladná věc na knize. Ačkoliv je pravda, že v poslední čtvrtině knihy mne vlastně nebavil už ani ten Hassan, jakoby Green při psaní této knihy ztrácel dech. Bohužel, ale tato kniha je pro mne v rámci greenovek dost podprůměrná.
Na knížku jsem narazila náhodně v knihovně, tak jsem si říkala, že to bude znamení, abych si ji nakonec přečetla. No, musím říct, že mě neoslovila.
Zajímavý námět to asi je, bohužel podán v předvídatelné formě. Aspoň poznámky pod čarou čtení trochu oživily.
Jako obvykle - kvituji s nadšením dialogy mezi teenagery, bavily mě i "matematické" vsuvky a všechny poznámky pod čarou :-), naopak mi vůbec nechybělo sáhodlouhé filosofování. A rozhodně mi nevadilo, že pro jednou nikdo neumřel a nejhorší, co se řěšilo, byl rozchod středoškoláků. Uf.
Neurazí, nenadchne... nevím. Dočetla jsem do osmdesáté stránky, potom jsem to vzdala. Stále bez příběhu, stále pod vyprávěním nesympatického kluka s Kateřinskou obsesí. Ne, tohle nebyl můj šálek kávy. John Green prostě není autor pro mě.
Tato kniha mě bohužel už tak moc nebavila, jako předešlé "Greenovky".
Jako první věc mi už vadil překlad titulu. Nesnáším "počešťování" jmén. Už tak mi vadí jak v Česku všude za jména cpou 'ová'.
Dobře se to četlo, ale děj byl bohužel pro mě předvídatelný.
Tato kniha je opravdu slabší, ale i tak si to přečtěte. 3*
Knihu hodnotím jako průměrnou - sice nese prvky typických "Greenovských" knížek, ale u téhle mi připadalo, že neměla skoro žádný příběh, zápletku, prostě cokoliv, co by mě aspoň trochu překvapilo. I vztah Colina s Lindsey byl předvídatelný. Ze všech postav jsem si nejvíc oblíbila Hassana, bez něj bych tu knihu možná ani nedočetla. Matematiku nesnáším, takže jsem dvakrát nepobírala Colinovy vzorce. Naopak mě velice bavilo jeho vzpomínání na vztahy s Kateřinami.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Tato kniha je pro mě velkým zklamáním, v půlce jsem ji odložila...za mě absolutní a nudný propadák :-(