Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu
Rebecca Marie Chambers
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359856/bmid_dlouha-cesta-na-malou-rozzlobenou-p-9r0-359856.jpg
4
302
302
Vesmír se může zdát nekonečný, ale vesmírné lodě jsou tísnivě malé. Když se Rosemary Harperová připojí k posádce Poutníka, nečeká toho moc. Touží jen po malém, klidném místě, které by mohla na chvíli nazývat domovem, po dobrodružství v dalekých koutech galaxie a odstupu od problematické minulosti. A Poutník jí přesně takové místo nabízí. Život na palubě je chaotický, ale víceméně mírumilovný. Až do doby, kdy je posádce nabídnuta životní příležitost: postavit hyperprostorový tunel na vzdálenou planetu a vydělat si tak dost peněz, aby mohli pohodlně žít mnoho let. Pokud tedy přežijí dlouhou cestu přes válkou zmítaný mezihvězdný prostor, aniž by došlo k ohrožení některého z křehkých spojenectví, jež udržují galaxii v klidu. Potíž je v tom, že Rosemary není na palubě jediná, kdo má nějaké tajemství…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2017
,
Host
Originální název:
The Long Way to a Small, Angry Planet, 2014
více info...
Přidat komentář
Táto kniha je jednou z tých, ktoré sa vám potichu vkrádajú pod kožu a ako sa blížite ku koncu, ani si neuvedomujete, ako ju máte radi. Milovala som každú jednu postavu, sú všetky neuveriteľne zložité a zaujímavé. Podrobnosti v štruktúrach rôznych spoločností v celej galaxii, do ktorých bola táto kniha zasadená, boli brilantné a také živé. Toto je určite pomalšia kniha o vzťahoch medzi postavami a o tom, kam na tejto ceste idú, a uvedomujem si, že nebude lákať každého. Ak chcete niečo rýchleho s množstvom bojov, pravdepodobne to nebude vec pre vás, ale ja si myslím, že to bolo úžasné dobrodružstvo.
Jsem spíše občasný čtenář scifi žánru a souhlasím s těmi, kdo systém GS v této knize považují za jakési hřiště, na němž mají jednotlivé rasy/druhy šanci prezentovat nejen své schopnosti a dovednosti, ale především sounáležitost, empatii a kdyby nic jiného, tak aspoň toleranci.
Poutník tohle představuje v malém měřítku, členové posádky jsou velmi odlišní a přitom sympatičtí, každodenní rutina víceméně postrádá akčnost, ale právě tohle autorce umožnilo soustředit se spíše na vztahy, pocity, prožitky, případně vzpomínky jednotlivců. Pro mě je tento přístup rozhodně zábavnější a čtivější než popis technických vymožeností nebo vesmírných bitev. Oč inspirativnější je třeba ándriský rodinný systém: prvorodina - perorodina - domorodina; skvělý nápad!
Takže já jsem nadšená, našla jsem v knize spoustu zajímavých myšlenek, které lze aplikovat i v našem pozemském měřítku. Například při řešení problémů "multikulti", o nichž každý soudný člověk ví a nemá smysl před nimi zavírat oči, nabízí tento postup:
"No, když si podáš žádost o občanství v GS, musíš na ten proces mít zákonného zástupce. Občana GS, který se za tebe zaručí. Je to víceméně formalita, ale musíte mít někoho, kdo vám pomůže zapadnout. Kdo se postará, že se naučíte jazyk, zákony, pochopíte místní kulturu a etiku, prostě tyhle věci. Zodpovídá taky za to, že vám pomůže včas vyplnit dokumenty a musí jít s vámi na projednání žádost. Je to taková kamarádská výpomoc, co vám pomůže s integrací."
P.S. A zapomněla jsem na výborný překlad Lucie Bregantové. Snad jen výraz orbit mi někdy připadal použit nepatřičně, ale třeba pustošivě ostré Kizzyny křupky, to teda bylo fakt něco!
Styl psaní a vyprávění se mi hodně líbil. Příběh má příjemně rychlé tempo a čtení díky tomu hezky ubíhalo. Je také moc dobře vypointovaný a zápletky v něm jsou výborně napsané a umístěné. Svět, ve kterém se příběh odehrává, je jedinečný. A hlavní postavy, které v něm žijí jsou velmi dobře napsané.
Jéj, to bola krása! A to som si myslela, že sci-fi je vždy také tvrdé, oceľové a chladné. Keby som vedela, čo sa v tejto knihe s nádhernou obálkou skrýva, neodkladala by som jej čítanie vyše roka.
Celý príbeh sa odohráva vo vesmíre na palube jednej vesmírnej lode. V tomto svete budúcnosti nežijú iba ľudia, ale aj ďalšie zaujímavé rasy, ktoré spolu vytvorili Galaktické spoločenstvo. Všetky boli strašne zaujímavé, i keď nutno priznať, že sa líšili primárne spôsobom rozmnožovania. Príbeh nie je vôbec drastický, žiadne brutálne boje tu nenájdete, je to príbeh o ľuďoch a neľuďoch, o ich neľahkých osudoch, o porozumení, o kráse života, o láske. Fakt to bolo nádherné. A hlavne to je napísané tak, že človek po pár vetách vie, kde je, kto je kto a čo sa deje. Žiadny typický úvodný chaos ako v iných sci-fi a fantasy knihách.
Jediné negatívum je tá propaganda. Od pacifizmu, cez boj proti rasizmu, predsudkom až po podporu práv homosexuálov (a medzidruhových homosexuálov :D)… Keďže sa to však autorka nesnažila ani veľmi skrývať, ani to nepretláčala dopredu na úkor príbehu, odpúšťam. A pripúšťam, že sa to tu koniec koncov celkom hodilo. Človek na krátku chvíľu fakt uverí, že ak dokážu bez väčších problémov koexistovať toľké vesmírne druhy, že ak si neskáču do vlasov a konflikty riešia rozumne a z očí do očí, možno, naozaj len možno, sa to podarí aj nám na Zemi.
Přesnĕ tak, perfektní začátek a konec. Člověku se z toho světa nechce odcházet. Ale prostředek zdlouhavější. A opravdu, je to mnohdy podezřele sluníčkové. I když toho jsem si začla všímat až po přečtení komentářů. V tom zacházení s vajíčky by se dala najít propagace potratů. Když milování, tak mezidruhové lezbické, a když láska , tak člověka ke stroji. Když koníček, tak ověřování faktů a uvádění věcí na pravou míru. Když rodiče, tak 2 tátové, A hlavně žádné zbraně!!!!
Nejsem klasický čtenář scifi, takže moje hodnocení vychází hlavně z toho, že jsem moc podobných knih nečetla. Moc mě bavil úvod a závěr, ale uprostřed, kdy se prakticky nic nedělo se mě to teda nedotýkalo vůbec. Moc se mi líbila stavba celého světa, i popis různých druhů "lidí", postavy jsem si zamilovala a některé jejich osudy byly dost šokující. I přes veskrze epický závěr nemohu dát více než tři hvězdičky, protože kniha ve mě nic nezanechala a asi si ji za pár týdnů už vůbec nebudu pamatovat.
Kdo by to řekl, že se nedokážete odtrhnout od knihy, která prakticky nesměřuje k žádnému konkrétnímu cíli. Pouze popisuje život pár postav na jedné vesmírné lodi. Ale víte co? Ono to stačí! Možná je kniha dobrá díku tomu, že se na jednom místě setkává více mimozemských druhů, z nichž každý má svůj životní příběh, který je velmi poutavě popsaný. Nebo možná je to spíš tím, že autorka se zaměřuje na pozitivní vlastnosti každé postavy. Faktem ale zůstává, že se jedná o originální příběh, na který budete dlouho vzpomínat. No prostě, mám všechny postavy pořád v hlavě!
Během i po přečtení této knihy jsem byla úplně na větvi. Měla jsem mimořádně vysoká očekávání, ale autorka je tisíckrát překonala. Za tmavou a jednoduchou obálkou (a přece kouzelnou) se skrývá barevný a pestrý svět, ze kterého se mi nechtělo odcházet. Po dlouhé době jsem obětovala hodiny spánku jen proto, abych nemusela Poutníka opustit. Během celého románu děj uháněl přímo šíleným tempem, mám pocit, že za celou dobu se děj zpomalil tak na dvou stranách, víc ne.
Už dlouho jsem se nepotkala s něčím tak povedeným, určitě se budu vracet.
Mám rád vesmírná sci-fi a tato knížka se mi líbila. Není asi nějak moc hlubokomyslná - příběh nás zavede do života různorodé posádky malé vesmírné lodi, jejíž prací je budování podprostorových tunelů vesmírem a jejich osobních, či pracovních strastí - ale čtení mne bavilo a knížku jsem si užíval. Těším se na další díl...
Jo, jo a jo. Po dlouhé době sci-fi, které mě zaujalo a jehož atmosféru jsem si zamilovala.
Přestože je knížka docela dlouhá, uteklo to až moc rychle. Ani chvíli jsem se nenudila.
Svět ve vesmíru, se všemi jeho technologiemi, rasami a zvyky byl vykreslen podrobně, ale zábavně. Postavy jsou sympatické, uvěřitelné a děj ubíhá tak nějak poklidně a odpočinkově, přestože o dějové zvraty a chvilky napětí není nouze. Jazykově taky plus, spousta podivných názvů a jmen i po překladu sedí. Občas narážím na příliš umělé vytvořeniny, tady se toho ale bát nemusíte.
Další díl si rozhodně nenechám ujít.
Z recenzí jsem byla na knížku opravdu zvědavá, ale na první pohled mě zaujal název a přebal - obojí dle mého moc povedené.
Co se týká obsahu knihu - sci-fi, které mě chytilo od první věty, s velmi sympatickými hrdiny a hrdinkami. Atmosféra knihy je vlastně poklidná, byť jsou v ní působivé dějové zvraty.
Planety, mimozemské bytosti včetně pozadí jejich vývoje a kultury, lodě "vrtající" se materií vesmíru, posádky, vztahy - to vše je v knize vykresleno někdy hodně podrobně, přesto vlastně nenásilně a velmi citlivě, a každé líčení a popis vždy zapadne do děje.
Rozhodně se chystám číst další díl a moc se těším na osudy posádky Poutníka a jejich přátel.
Nechal jsem se nalákat názvem, jednou zhlédnutou recenzí a nelituji, že jsem knihu přečetl. Nabízí zvláštní pohled na cestování vesmírem. Na palubě vesmírné lodi se seznamujeme s partou lidí, i nelidí. Pronikáme postupně do jejich osudů, tajemství. Sledujeme je na jejich cestě. Příběh není jedna akce za druhou, možná může i někoho zklamat, ale mě tohle bavilo. Užil jsem si to. Určitě si přečtu i další díly.
Tohle mě tak strašně bavilo! Hlavní kouzlo téhle space opery je to, jak rychle vám přirostou k srdci postavy, čtivost a zajímavé prostředí - přímo si užíváte objevování dalších a dalších planet, měsíců, přístavů, vesmírných tržišť a jejich obyvatel. A ačkoliv je divné to o scifi napsat, měla jsem z toho vysloveně "feel good" pocit. Půjdu do dalších dílů.
Kniha mě nalákala slibným názvem, s očekáváním jsem se začetla, četla dál a dál... a pořád jsem čekala, kdy už to začne... nějaký zajímavý děj, který ukončí příliš dlouhý úvod a charakterizaci postav, mimochodem dost černobílých. Bohužel se příběh vlastně nerozjel a zápletka konečně popsaná téměř v závěru knihy se rychle vyřešila... a pak byl zvonec a velmi průměrného příběhu konečně konec.
Zo začiatku som mala pocit, že čítam akúsi soap operu písanú jednoduchým jazykom. Zhruba v polovici knihy prišiel zlom, ja som si obľúbila postavy malej tunelárskej lode a zvyšok knihy mi zbehol za 2 dni. Narácia knihy bola jednoduchá, na jednotlivých kapitolách sme sa vždy povenovali životnému míľniku jednotlivých postáv a koniec knihy vrcholil veľkým nebezpečenstom, ktoré sa viac-menej podarilo odvrátiť (ale za cenu strát). Postavy boli jednofarebné, posádka lode celá dobrá, postavená za seba bojovať v prípade núdze, ale nebolo to nijako ideologicky tlačené, takže sa o správaní naozaj dobre čítalo. Kniha je feel-good román zasadená trošku do exotického/ nezvyčajného prostredia. Na druhý diel pravdepodobne nepôjdem, ale rada doporučím knihu ďalej.
Jako vlastně mě to bavilo. Ve chvíli, kdy jsem si zvykla na to, že vlastně to nemá nějaký jeden příběh, který by směřoval k nějakému finále, ale že se jedná spíš o takový knižní seriál, tak dobrý. Podle mě by to bylo zajímavý zfilmovat. Takovej novej Star Trek. Nicméně i když to bylo milé a příjemné, tak nějak vůbec nemám potřebu číst druhý díl. Možná někdy, až nebudu vědět co by...
Velice slušná sci-fi, která pěkně plyne, je zábavná, nemá žádné zásadní nedostatky a není samoúčelně akční a násilná. Rozhodně dobrý důvod přečíst si další díl.
Skvěle zvolený název a kniha je asi vlastně i skvěle napsaná, protože jsem při čtení měl opravdu pocit, že jde o dlooouhou cestu a těšil jsem se, až bude konec.
Celkově to na mě působilo jako soubor povídek, událostí, vyprávěných a odehrávajících se chronologicky na té dlouhé cestě. Svět je zajímavý, mimozemské rasy taky, každá má svá zvláštní a zajímavá specifika. Posádku Poutníka si člověk zamiluje. Chybí tomu ale prostě drive a nějaká zásadnější zápletka. Odhalení toho, proč je Rosemary na útěku, bylo teda těžký "meh".
Zatím nevím, jestli se vůbec budu chtít pouště do dalších dílů, aspoň že to tak nějak uzavřeně končí.
Štítky knihy
vesmír space opera mimozemské civilizace umělá inteligence, AI mimozemšťané kosmické lodě sci-fi LGBT, queer, LGBT+ hopepunkAutorovy další knížky
| 2017 |  Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu |
| 2018 | Dvě místa na slunci |
| 2019 | Zpráva o životě vesmířanů |
| 2021 | S pokorou a nadějí |
| 2022 | Žalm pro divostrojné |
Kdybych byl členem SPD, tak bych napsal, že se jedná o sluníčkářskou havloidní fantasmagorii:-) No, člen SPD nejsem, ale pravda je, že se jedná o knihu plnou humanismu a tolerance v míře a podobě, které se prostě zajídají. Když si jenom vezmeme hlavní postavy, tak tu máme ultratolerantního kapitána, jenž je zamilován do Auelonky bez druhotných pohlavních znaků, vlasů a s mluvítkem ala Stephen Hawking (dej mu pánbůh lehký časoprostor), v jejíž rase se o potomky starají výlučně speciálně školení otcové, techničku, kterou vychovali dva tátové, navigátorku s velmi otevřenou sexualitou, postiženého člověka, který miluje lodní umělou inteligenci, kuchaře, který během života změnil pohlaví a účetní, která se stane v průběhu knihy lesbičkou. Bezva. Ti všichni jsou na sebe moc milí a hodní, vždy když se dopustí, dle nich, nějakého náznaku rasismu, tak se za to upřímně kajou. Pokud chtěla autorka, a že to určitě chtěla, předat jakési humanistické poselství, tak těžko to mohla udělat neobratnější a sterilnější formou. V celé knize nedochází k prakticky žádným konfliktům, všichni až na zcela osamocenou výjimku, která navíc nedostává skoro žádný prostor, zastávají stejné názory a vyznávají ty samé hodnoty. Zato je tu hodně mezirasových vztahů, změn pohlaví a neprostých nelogičností. To, že v knize není žádná akce a celá je postavená na dialozích, by nevadilo, kdyby ty rozhovory byly sakra o něčem a ne, že si jednotlivé postavy vyprávějí, jaké bylo jejich dětství a jak to chodí u jejich rasy s orientací, sexualitou a výchovou. My to nemůžeme poznat v průběhu děje, ne, autorka nám to musí explicitně sdělit. Díky Becky, že nedáváš čtenáři žádný prostor pro imaginaci. Nevím, možná jsem na takový typ literatury už moc starý. Tohle je nejspíš kniha pro náctileté dívky, ale nechápu, jak série s takovýmto začátkem mohla dostat Huga. Asi je potřeba podpořit spisovatelky scifi a fantasy, a nebo jsou další díly mnohem, ale mnohem lepší. To se já ale nedozvím, protože nechci riskovat další koktejl prosťoučké agitky o toleranci ke všem rasám a pohlavím s nulovou mírou akce i důvtipu.