Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu přehled
Rebecca Marie Chambers
Vesmír se může zdát nekonečný, ale vesmírné lodě jsou tísnivě malé. Když se Rosemary Harperová připojí k posádce Poutníka, nečeká toho moc. Touží jen po malém, klidném místě, které by mohla na chvíli nazývat domovem, po dobrodružství v dalekých koutech galaxie a odstupu od problematické minulosti. A Poutník jí přesně takové místo nabízí. Život na palubě je chaotický, ale víceméně mírumilovný. Až do doby, kdy je posádce nabídnuta životní příležitost: postavit hyperprostorový tunel na vzdálenou planetu a vydělat si tak dost peněz, aby mohli pohodlně žít mnoho let. Pokud tedy přežijí dlouhou cestu přes válkou zmítaný mezihvězdný prostor, aniž by došlo k ohrožení některého z křehkých spojenectví, jež udržují galaxii v klidu. Potíž je v tom, že Rosemary není na palubě jediná, kdo má nějaké tajemství…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
The Long Way to a Small, Angry Planet, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (85)
Celá tahle kniha na mě působila tak nějak... hodně liberálně? Ani nevím, jestli se těmito slovy dá vůbec jakákoli kniha popsat, ale opravdu to tak působí. Neříkám, že je to vyloženě špatně, jen mi to občas přišlo trochu na sílu. Všechen ten důraz na rasovou rovnost v téhle knize už mi leze ušima.
Další věcí, která mi poměrně vadila, je fakt, že vše v tomto světě je dost nepřirozeně perfektní. Všichni členové posádky se většinu času mají moc rádi, každý chápe a přijímá ty ostatní, vše se vždy nějak vyřeší. Jediná snaha nějak rozbít tu bezchybnou posádku se ve výsledku také moc nevyvedla, jelikož i Corbina jsem ke konci knihy začal mít poměrně rád.
Kniha je ale (i přes svůj poměrně zdlouhavý příběh) hezky napsaná a všechny postavy taktéž. Z nějakého důvodu je mou nejoblíbenější postavou Ohan, přestože se v knize ze všech hlavních postav objevoval nejméně.
I přes nějakou tu kritiku věřím, že další díly budou už o něco lepší, jelikož přeskočíme celou tu "nudnou seznamovací část" a určitě si je plánuji koupit.
Dlouhá cesta na malou rozzlobenou planetu byla opravdu DLOUHÁ. Příběh se zaměřuje spíše na různorodé členy posádky Poutníka, kteří spolu musí nějakým způsobem fungovat a spolupracovat. Z mého pohledu se bohužel nejedná o klasické sci-fi, ale spíše o autorčinu vizi lepší budoucnosti - pokud si tedy pod pojmem lepší budoucnost představujete pojídání hmyzu :). V knize nenajdete téměř žádné akční scény, vztahy mezi posádkou jsou téměř 100% ideální a vše je zalité sluncem. Autorka se rovněž veze na vlně současných trendů a měla potřebu do děje napasovat spoustu "populárních" témat a problémů, což místy dělala dost tzv. na sílu. Přesto jsem po dočtení měla pocit, že mi poutníci nějakým zvláštním způsobem přirostli k srdci a že to vlastně vůbec nebylo špatné čtení. Do dalšího dílu se patrně pustím, ale až za nějakou dobu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Jak by on mohl mluvit o válce? ... nic víc než příběh, něco, co se dělo lidem, které neznal, na místech, která nikdy nenavštívil.“
Kniha Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 364x |
ve Čtenářské výzvě | 68x |
v Doporučených | 32x |
v Knihotéce | 195x |
v Chystám se číst | 326x |
v Chci si koupit | 67x |
v dalších seznamech | 9x |
Štítky knihy
vesmír space opera mimozemské civilizace umělá inteligence, AI mimozemšťané kosmické lodě sci-fi LGBT, queer, LGBT+ hopepunk
Autorovy další knížky
2017 | Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu |
2018 | Dvě místa na slunci |
2019 | Zpráva o životě vesmířanů |
2021 | S pokorou a nadějí |
2022 | Žalm pro divostrojné |
Celkem poklidné, příjemné čtení. Děj plyne a vy se jím můžete nechat unášet. Většina postav je veskrze pozitivní, vlastně se nevyskytuje hlavní záporák, ale není to škodě příběhu.