Povídky malostranské
Jan Neruda
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537777/bmid_povidky-malostranske-663627d8390ba.jpg
3
2928
2928
Jan Neruda (*9. července 1834 - 22. srpna 1891) Malostranské povídky Jana Nerudy - sbírka povídek, které původně vycházely samostatně v časopisech jako Květy, Podřipan, Lumír či Národní listy - knižně vyšly poprvé společně v roce 1877. Dodnes jsou považovány za jedno z nejvýznamnějších literárních děl české literatury. Náměty k nim čerpal Jan Neruda ze svého dětství a dospívání na Malé Straně. Mistrně v nich zobrazoval svérázný charakter této pražské čtvrti, zdánlivě klidný každodenní život zdejších měšťanů i prostých obyvatel, přesvědčivě zachytil atmosféru Malé Strany 19. století. Pražské prostředí je pro Nerudu symbolem českého životního stylu, zároveň ale vidí kriticky projevy maloměšťáctví, odsuzuje morálku českého maloměšťáka a jeho předsudky. Přesto Neruda v Povídkách malostranských skládá básnický hold své milované Praze. Digitální podoba titulu vydaného původně v roce 1957 pod kat.číslem XM 60001-3, jehož obal se v archivu Supraphonu nezachoval, proto jsme použili titulní stranu zkráceného vydání z roku 1984 pod kat.č. 1218 0641), Titul obsahuje následující povídky v nezapomenutelné interpretaci Zdeňka Štěpánka: Večerní šplechty Psáno o letošních Dušičkách Pan Ryšánek a pan Schlegl Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku Hastrman Doktor Kazisvět O měkkém srdci paní Rusky Přivedla žebráka na mizinu U tří lilií... celý text
Přidat komentář
no dostali jsme to jako povinnou cetbu a diky te staročeštine se to tak blbe cetlo ... ale zajimave povidky
Dlouhé povídky jsou nudné a ubíjející, teď se divím, že jsem knihu neodložila... Kratší se mi ale líbily, i když v nich nebyl děj, jak jim někteří vyčítají, tak podle mě měly hezkou myšlenku.
Jako celek se mi dílo líbilo, i když některé povídky mám raději (např. Doktor Kazisvět) a jiné méně ráda (např. Svatováclavská mše).
Jako celek se mi dílo líbilo, i když některé povídky mám raději (např. Doktor Kazisvět) a jiné méně ráda (např. Svatováclavská mše).
Měla jsem tu knížku jako povinnou četbu. Nemůžu říct, že se mi nelíbila, ale ani mě to nijak nestrhlo. Taky se hůře četla a vím jistě, že bych ji znovu do ruky nevzala.
Povídky malostranské jsem měla jako samostatnou otázku u maturitní zkoušky, líbily se mi všechny povídky. Dlouho jsem čtení odkládala, protože jsem se nemohla prokousat Tichým domem, který jsem dodnes nepřečetla, stejně tak Figurky. Jinak ostatní povídky se mi líbily, zejména jak Neruda popisuje Malou stranu za doby jeho dětství.
Kniha plná námětů na romány. Na malé ploše autor dokáže perfektně popsat prostředí, charaktery, situace, pomocí drobných detailů tvoří působivou atmosféru a s citem pro všechny rysy lidské povahy představuje v této knize celou škálu typů, přesně jak se s nimi člověk setkává v životě.
Bohužel na hodnocení této knihy se opět podepisuje to, že je povinnou četbou. A jak víme z mnoha různých výzkumů, průměrný český student z četby moc těžit nedokáže. Hodnocení této knihy to může jen potvrdit.
Dobová prozaická špička. Brilantní charakterové studie, okořeněné geniem loci Malé Strany a jemným satirickým humorem. Především jsou ale Povídky Malostranské vynikajícími formálními experimenty. Nejkratší a nejodvážnější povídka U Tří lilií je toho dobrým důkazem.
Podobně jako já, tak asi více lidí zná televizní a filmové zpracování povídek dříve, než si je přečte.
Jsou mistrovským vyjádřením povahopisu a života Nerudou vybraných jedinců, na které si pamatuje ze svého dětství, jak mu uvízly v jeho paměti a v těchto povídkách vysvětluje i proč.
Tak moc jsem se při čtení komentářů pobavil.
Jsou to jedny z nejlepších povídek, jaké v české literatuře existují.
když jsem začala PM číst, měla jsem chuť to roztrhat, až tak jsem byla otrávená.. dost mi vadí to okecávání o ničem v některých pasážích a ubohý děj.. přiznám se že minimálně 4 povídky jsem vynechala... plánuju si to přečíst znovu, až bude víc času x).. ale na druhou stranu, když jsem se dostala k povídkám jako je např.Přivedla žebráka na mizinu, Doktor Kazisvět a Psáno o letošních dušičkách, našla jsem si tam to svoje a dost mě zaujaly.. takže právě kvůli těmto "klenotami mezi hráchem" dávám 3 hvězdy ;)
Nedá se to číst! A nejhorší je, když o tom musíte napsat seminárku a musíte se tím prodírat a prodírat. Příběhy jsou o ničem, nic zajímavého se tam neděje. Ono se tam neděje vůbec nic, abych byla přesná. První povídka není ani povídka, je to jen popis. Nelíbí se mi ani jedna. Ty za tím mají jediné plus - jsou kratší. Chápu, že v té době bylo málo úrpzaiků, ale tohle?? To i Arbesovi Štrajchpudlíci jsou lepší.
...asi ve mě bublá nenávist k čemukoli, co se mělo číst do školy. Já ji četla sice až dobrovolně na VŠ, ale pocity křivdy z minulosti nejspíš převládly. Mě PM nebaví, nenašla jsem žádný úhel pohledu nebo postoj, který by chápal proč byly napsány tak, jak jsou. Hvězdy za to, že jsou krátké :) a poetické názvy povídek
Soubor milých povídek, mě se nejvíce líbila ta o panu Ryšánkovi a panu Schlegelovi
Měla jsem je jako povinnou četbu kdysi na základní škole a dodneška si vzpomínám, že i když přečtu cokoli, s tímhle jsem měla poměrně problém a nehodlám si tuhle knížku přečíst někdy znovu.
Štítky knihy
Praha povídky 19. století zfilmováno rozhlasové zpracování české povídky každodenní život Malá Strana (Praha)
Část díla
- Doktor Kazisvět 1876
- Figurky: Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta 1878
- Hastrman 1878
- Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku 1878
- Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno 1878
Autorovy další knížky
| 2014 |  Povídky malostranské |
| 1947 |  Kam s ním? |
| 2009 | Balady a romance |
| 1959 | Písně kosmické |
| 1941 | Hřbitovní kvítí |
Některé povídky jsou opravdu zajímavé, některé zase ne. Kniha rozhodně za přečtení stojí, ale nenutil bych k tomu dnešní mládež v povinné četbě...