Povstalci I. - Stopami ke Zborovu
Karel Fibich
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96146/bmid_povstalci-dil-i-stopami-ke-zborovu-ywW-96146.jpg
5
4
4
Podle vlastních zápisů a deníku 2. čety z května 1915 až z června 1917.
Přidat komentář
Už dlouho se chystám na Medkovu legionářskou pentalogii, abych si doplnil informace o tom, co se za mého mládí neučilo. Bohužel mám zatím jen 3 díly a ještě na přeskáčku. S radostí jsem proto sáhl po této Fibichově, o jejíž existenci jsem donedávna vůbec nevěděl. A jsem nadšen. Vše je reálné, přímo prožité, žádný literární balast nebo jen zprostředkované informace. Člověk musí s obdivem smeknout před tím, co dokázali tito skuteční zakladatelé našeho novodobého státu. Samozřejmě literární stránka pokulhává, jedná se vlastně jen o zpracované deníky. Ale to vůbec nevadí, literatura není ten důvod, proč je nutné tyto knihy i po 100 letech číst.
Autor jako brněnský Čech vyrůstal v silně německém prostředí a do války se přihlásil dobrovolně:
"Chlapče, jen nezapomeň, že jsi z českých rodičů, já pořád se jen bojím, aby z tebe nebyl Němčór!
Po nástupu na frontu následuje zajetí, pobyt v ruských zajateckých táborech a boje 1.roty České družiny. Češi sloužili jako rozvědčíci a zakreslovali postavení nepřítele, vlastních bojů se neúčastnili. Autorův deník se věnuje převážně bydlení, jídlu a zábavě.
Velice poutavě sepsané vyprávění o osudech československých vojáků v Rusku. Krásně ukazuje přerod z chlapce, který se žene do války za Rakousko-Uhersko v muže, který v zajetí přijme za svou myšlenku svobodného Československa a rozhodne se za ní bojovat po boku Rusů proti vojskům monarchie.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Rusko vojenství carské Rusko Československé legie legionáři válečné romány
Autorovy další knížky
| 1938 |  Povstalci I. - Stopami ke Zborovu |
| 1932 | Povstalci III. - Povolžská fronta |
| 1938 | Povstalci II. - Mogila |
| 1938 | Povstalci V. - Vladivostok–ČSR |
| 1938 | Povstalci IV. - Bajkal–Vladivostok |
(SPOILER) Této knize nelze dát jinak, než plný počet. Zápisy a vzpomínky Karla Fibicha, rodáka z Brna, studujícího v roce 1915 na důstojnické škole. S radostí rukuje za Rakousko-Uherskou armádu - bojuje - padá do zajetí - vstupuje do české družiny a s sní se dostává na frontu. První díl končí před Zborovskou bitvou. Kniha je psaná deníkovou formou. Dodává to na věrnosti. Zákopová hantýrka je různorodá a občas nevím co které slvo znamená. To ale nevadí. Je to psané tak, jak to v té chvíli cítili. V pozadí je vykreslena i politická situace v Rusku, takže člověk se dostane i trochu hlouběji do té revoluční doby. Hlavně pocity československých družníků na rudý bolševismus je jasný. Mám pocit, že toto je předsposlední nebo dokonce poslední vydání před druhou válkou. V předmluvě, z července roku 1938, je psáno, že po boku SSSR budeme stát proti nové neměcké hrozbě a že svou knihou se nechce otírat o ruský lid a že boje popsané v knize patří dávné minulosti. Snad zjistím jak byl nadšený po Únoru 1948 ze sovětského lidu.