Povstalci II. - Mogila
Karel Fibich
Podle vlastních zápisů, vzpomínek bratří a deníku 2. (1.) čety 1. roty I. pluku Mistra Jana Husi
Přidat komentář
Začátek 2.dílu není tak akční, jak předchozí končící bitvou u Zborova. Ale kronika musí zaznamenávat vše, i ty klidnější pasáže. On to je ostatně jen klid před bouří. Vše kvasí a najednou jsme oběma nohama v začátku anabáze do Vladivostoku. Strašné kvantum informací o situaci v Rusku díky tomu, že se autor nezaměřil jen na své vzpomínky, ale čerpá i ze vzpomínek a deníků dalších přátel.
Táborové historky vojáků mě moc nebavily, ale na vítězství našich u Zborova můžeme být právem hrdí. Ruská fronta se pod vlivem bolševické propagandy hroutí. Legionáři mají pocit, že velký podíl na tom mají ruští Židé, a to nejen mezi bolševiky, ale také premiér Kerenskij.
"Jed německo-bolševické agitace působí na neuvědomělé, zatemnělé masy zemljáků. Trneme hrůzou nad osudem, který by mohl postihnout naši brigádu, neustoupí-li včas do zázemí a zatínáme bezmocně pěsti."
Rudé gardy nemilosrdně popravují nepřátele revoluce, podezřelé i nevinné. Mezi legionáři agitují čeští bolševici. Trockij žádá odzbrojení legií, k bolševikům se přidávají němečtí a maďarští zajatci.
"Bolševická svoboda rozkvétá ruskému národu, topí ho ve vlastní krvi, plivá a šlape po lidskosti, právo na život má dnes jedině žhář a lupič, lepší kabát je průkazem způsobilosti, aby ten, jenž jej nosí, byl okamžitě zastřelen."
Druhý díl je stéle velmi čtivý, ale je o poznání dramatičtější než první, už jen proto, že začíná slavnou bitvou u Zborova a pokračuje pohnutými událostmi kolem ruské bolševické revoluce, které nutí naše legionáře ustoupit dále na východ.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) carské Rusko Československé legie bolševismus ruská občanská válka (1918-1921)Autorovy další knížky
1938 | Povstalci I. - Stopami ke Zborovu |
1932 | Povstalci III. - Povolžská fronta |
1938 | Povstalci II. - Mogila |
1938 | Povstalci V. - Vladivostok–ČSR |
1938 | Povstalci IV. - Bajkal–Vladivostok |
Druhý díl, který přímo navazuje na konec prvního dílu, je podle mého akční až dost. Je zde vylíčená bitva u Zborova, očima českého dobrovolce Karla Fibicha - autora této knihy. Jeho zranění, odvoz do nemocnice, léčení a postupné sledování hroucení se carského Ruska a nástup rudých bolševických gard. Legionáři ač nechtějí zasahovat do této krvavé a nelítostné občanské války, jsou nakonec donucení proti těmto lidem pozvědnou hlas a nakonec i zbraň. Kdyby po boku donských kozáků bojovali, historie by byla plně někde jinde. Smekám před těmito lidmi, obyčejnými chlapy, kteří chtěli odjet na francouzkou frontu a bojovat za rodící se Československo. Osud jim připravil, ale jiný osud. Velmi se mi tato kniha líbila.