Později
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537781/bmid_pozdeji-663628ceda751.jpg
4
661
661
Jmenuju se Jamie Conklin a myslím, že tohle je horor. Přesvědčte se sami... Jamie má sice do dospělosti ještě daleko, ale o životě i smrti už toho ví mnohem víc, než by sám chtěl. Otce nikdy nepoznal a jeho maminka, newyorská literární agentka, zápasí v době ekonomické krize o holé živobytí. Tehdy chlapec poprvé vědomě využije svůj neobvyklý dar a s jeho pomocí se jim začne dařit lépe. Ani potom jej ovšem matka nepřestává nabádat, aby svou schopnost před světem nadále tajil. Jednoho dne je ale nucen ji použít ve službách policie pro záchranu nevinných lidských životů. A tehdy se přesvědčí o tom, že s některými věcmi je lepší si příliš nezahrávat. Jenže na zavření pomyslných dveří už je bohužel pozdě – do našeho světa jimi proklouzlo něco, co dospívajícímu Jamiemu v dalších letech nedá spát… Svižně odvyprávěný a nečekaně zábavný thriller říznutý hororovým nadpřirozenem. „Tohle je Kingova superschopnost – od samého počátku nás vtáhne do svého příběhu.“ – Stephen Graham Jones, The Washington Post. „Zábavné a podnětné čtení – jeden z titulů, které si musíte přidat na svůj čtenářský seznam pro rok 2021.“ – Michael J. McCann, New York Journal of Books.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Novely
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Originální název:
Later, 2021
Interpreti: Michal Zelenka
více info...
Přidat komentář
Starý dobrý King. Po delší době Kingovka, která mě opravdu vtáhla do děje a já se nemohla odtrhnout. V předchozích komentářích už je řečeno téměř vše, já osobně bych jen dodala, že chci ocenit báječný překlad. O to víc líto mi teď je, že pan překladatel Jinda už není mezi námi.
Kde kdo se rozhodne kritizovat...
Namítne.. Již nejde o Kinga, který kdysi zahltil svými děsivými příběhy svět.
Ale pokud dojdete k tomuto poznání, zkuste napsat něco tak kvalitního sami.
Opravdu kvalitního, ne jen děsivého.
King ve svém románu POZDĚJI nejen děsí, ale i vypráví krásný příběh jedné neúplné rodiny, výborně utváří postavy, které si zamilujete. Každý někoho jiného, podle svého gusta a zaměření.
Tempo vyprávění závratnou rychlostí spěje vcelku k neočekávanému konci. Ve finále zjistíte, že i král hororových příběhů nemusí nutně jen děsit, ale i překvapit téměř dojemným koncem.
Jak již jsem možná někde napsal, King je žánr. Jenže jeho úroveň je těžké nalézt, je obtížné se dostat k jeho umu, který každou knihou nejen podtrhuje, ale hlavně překračuje.
Zkuste si představit vidět mrtvé. A být malým chlapcem. Jenže jde jen o rámec příběhu.
Podstatné naleznete uvnitř vyprávění a rozkryjete až na samém konci.
Nejde nemilovat Kinga.
Jen se musíte naučit nežárlit... :-)
Prvních 100 stran se táhlo, ale pak se to rozjelo tak, že se to nedalo zastavit. Byla to jízda! Bravo, tohle se povedlo!
Aj keď ma autor viackrát upozornil, že toto je horor, mne to tak nepripadalo. Tým nechcem povedať, že sa mi to nepáčilo. Práve naopak. King je môj obľúbený autor, na ktorého nedám dopustiť a aj toto krátke dielko (oproti ostatným) som si prečítal rád a dávam plný počet. Bolo to zábavné, iba trošku strašidelné, hoci King vie z oblasti paranormálnych, duchárskych, záhrobných a ešte neviem akých, napísať ozaj skutočný horor, pri ktorom si schovávate nohy pod perinu, aby ani palec netrčal
Na to, že mi Kingův styl prostě nesedí, se vždycky objeví nějaká knížka, která mě nakonec zláká a já se do ní pustím. Nejinak tomu bylo i u Později, ačkoliv jsem ji četla se znatelným zpožděním, ale nalákala mě reklama na knihu s infem, že bude film. Ha!
K mému překvapení se v téhle knížce neukrývá ten King, na kterého jsem zvyklá z jiných děl, a za mě osobně to bylo dobře. Četlo se mi to mnohem lépe, velmi se mi líbilo, jak nás dějem provází dospělá verze onoho malého chlapce, sem tam trochu odběhne, sem tam k mé potěše hodí pár sarkastických poznámek. Začala jsem číst v práci a musela jsem dočíst ještě večer po šichtě, protože se mi to prostě hrozně líbilo. Není to nic převratného, námět je známý, ale já si to i tak užila. Příjemné mrazení v zádech vyvolané spoustou prostřelených hlav, řekla bych. :D Ale já s takovými věcmi moc velký problém nemám.
Jsem spokojená, mile překvapená a Později mě nakoplo k tomu, abych, ehm, později (haha), dala autorovi zase šanci. Nejsem Kingův věrný čtenář, ale vždycky na mě vybalí něco, co mě přesvědčí, abych to ještě zkusila. Takže...později.
Přinesl „Šestý smysl“ v podání ostříleného veterána mezi spisovateli něco nového? Ani ne. Zkrátka tady zase máme kluka, co vidí mrtvé a může s nimi mluvit - přinejmenším po určitou dobu, než odputují tam, kam patří po opuštění tělesné schránky. Tímto způsobem lze získat přínosné informace, ale také si zadělat na psychická traumata i fyzicky ohrožující problémy.
Úvodní třetinu Jamieho vyprávění jsem slupla na posezení, potom (později) začala konzumace příběhu bohužel poněkud drhnout. S předvídatelností jde ruku v ruce nuda, nijak dramatická, přesto znatelná. Být to mé první setkání s daným motivem, jistě bych pana Krále zahrnula nadšenými ovacemi, jenže já už tohle v mírných obměnách četla a viděla tolikrát… dokonce i průměrný řemeslník Dean Koontz dokázal paranormální duchařské téma ve svém „Podivném Thomasovi“ zpracovat lépe, zábavněji, napínavěji (no dobrá, i slepá veverka občas najde oříšek).
Ve finiši, kdy jsem si měla v obavách o hlavního hrdinu hryzat nehty, odplouvaly mé myšlenky od děje k trivialitám všedních dnů. Což není zrovna ideální stav.
Na Štědrý den jsem litovala, že Ježíšek nesehnal knihu v papíru, ovšem nyní (později), mi soubor ve čtečce plně dostačuje... ačkoliv obálka vypadá dobře - ráda bych si ji prohlédla větší a barevnou.
Lehce protekčních 70%.
Opět mě King nezklamal, přečetla jsem to skoro jedním dechem. Rozhodně jsem se zase hezky bála. Nemyslím si, že by kniha byla nějak "odfláknutá", jak píše někdo níže. Naopak, myslím, že Kingovy horory dostávají jemnější podtón. Je tam taky krev, je tam chlapec, který tu hrůzu prožívá, ale konec je opět otevřený a ano, vyberte si, co bude následovat. Už jsem si zvykla, že si pan spisovatel nechává otevřené dveře...Mě se kniha moc líbila.
Velmi čtivé, knihu jsem nedokázal odložit. Není to ten "starý fetující" King, ten pocit hrůzy je spíše "jemný", nejde do temných hlubin... A přestože tomu chybí ta fatálnost, na kterou jsme u starších kousků zvyklí, mohu vřele doporučit. Dítě a hrůzy nejen světa dospělých, to King vždy umí.
Jaemie vidí a slyší to, co nikdo jiný. Po pár letech této zkušenosti si myslí, že o své schopnosti ví všechno a vlastně to nic tak hrozného není, až později zjistí, že není úplně v bezpečí.
•••
Tato kingovka s (podle mě) zvláštní obálkou, která by mě vůbec nezaujala se opět zabývá nadpřirozenem a tím, čeho je schopno.
Krátké kapitoly, což je u Kinga málo viděné mě opravdu překvapily a díky tomu se mi kniha četla moc dobře (narozdíl od Pytle kostí, které mám stále rozečtené).
Bohužel to jak se několikrát v knize opakuje, že je to horor (což asi pro hlavního hrdinu je), pro mě však vůbec nebyl. Kniha na mě působila příjemně, i když se v první půlce vlastně nic moc neděje. A konec mi přišel takový... nedotažený, neúplný, nedokončený, nepromyšlený? Vyberte si z toho co chcete. Přesto je zvláštní, že se mi kniha líbila.
Mám ráda Kingovy knížky, kde jsou hrdiny děti, proto se mi líbilo i Později. Poslouchala jsem jako audio a mohu doporučit
(SPOILER)
BACHA SPOILER
Vypocute ako audio.
Hned to vybalim na uvod. Kniha v ramci Kingovej tvorby by skoncila asi az v poslednej tretine rebricka. A to ako podla kvality pribehu, tak aj originality, akejsi hlbky, autorskej snahy. Nie je to zle napisane, skor je to... az na par mrazivych momentiek, no, nuda. Az pisete 80-tu knihu, proste a skratka sa tomu uz neda vyhnut.
Nejak Stephen zapadol do takych mensich vyjazdenych kolaji, alebo presnejsie.. Hmmm... Posledne roky ho neodbytne fascinuje idea dietata vidiaceho svet mrtvych. Pred par rokmi sa vratil k osudu Dannyho Torrencea z Osvietenia, ked z toho po 40 rokoch urobil seriu pokracovanim Doktor Spanek. Tentoraz nam predstavil Jamieho. Ktory co? Ktory vidi a komunikuje s mrtvymi. Nuz, Danny zostarol, tak, co by nie. Nejak zvlast ma to nenadchlo. Hoci z malych harantov obdarenych nadprirodzenymi vlastnostami som mal vzdy zimomriavky, tentoraz nie. Hodnotim ako priemer v zanri, a v ramci celkovej Kingovej tvorby az ako jeho dost odflaknuty podpriemer.
Je mozne ze si to namyslam, ale mam dojem, ze Stephen ako starne, stale tazsie popri tych vsetkych prednaskach, besedach, promo a podpisovych akciach... nuz, spisovatel ako on pri dodrziavani zazmluvnenych terminov na pocet romanov ako by pisal.... automatickejsie, s laskou hoci namahavejsie. Ked raz daco musis, prestavas hladiet na to ake to bude, lebo to musi byt. Ja tam uz nevidim napady. Stale ho chcem citat, lebo vie pisat putavo a vtiahne vas, ale neviem ci chcem citat taketo knihy :) Nuz, dufam ze sa este ako sa u nas vravi, riadne "vzprdne", a niecim ma poriadne prekvapi. Ako nedufam v dalsie TO, ale aby mi aspon ovisla celust.
(To je krasa co? Skoro nic som o tej knihe nenapisal :) Ta jak sudruh s prispevkom do diskusie na odborarskej schodzi.)
Inac nazov knihy Nomen Omen. Nuz, snad teda Pozdeji, Stephene.
Jsem z Později trochu na rozpacích.
Na jedné straně tu máme svěží, krásně čitelný sloh, jehož tempu napomáhá i členění do krátkých kapitol. Máme tu zajímavé téma, přiznaně opisující v Šestém smyslu. A v neposlední řadě tu máme dětského hrdinu na pomezí dospívání, což je jeden z nejčastěji opakujících se autorových oblíbených motivů a kterýžto najdeme alespoň ve dvou třetinách všeobecně nejoblíbenějších kousků.
Na straně druhé je fakt, že se po celou dobu knihy vlastně nic zásadního nestane. Slibovaný horror se nedostaví. Kniha sice hezky plyne, ale celé to působí jen jako nedopečené povídání, ze kterého šlo i v nastíněném vymáčknout daleko víc. Třešinkou na negativním dortíku je pak naprosto nezáživné finále.
Výsledným dojmem je tak pocit, že jsem četl nadobyčejně úhledně napsanou epizodu Krajních mezí a ne něco od Kinga.
Čte se to ale moc fajn, kniha dokáže chytnout a nepustit. Někdy jsou však holt očekávání přizpůsobena věhlasu a tak ta má zůstala nenaplněna. Tři jsou málo, čtyři moc. V hodnocení nechávám převládnout subjektivně silnější pocit, ale reálně 3,5/5.
Väčšinu kníh od Kinga zbožňujem, ale do tejto sa mi až tak nechcelo, pretože obálka ma vôbec nelákala a názov vlastne tiež nie :D. Ale chytila ma od prvej strany a nepustila, až kým som ju neprečítala, na jeden záťah, naozaj som sa od nej nevedela odtrhnúť. Jamie je veľmi sympatická postava, takisto ako aj jeho maminka, veľmi sa mi páčil ich vzájomný vzťah a ich rozhovory. Tiež sa mi páčilo, že žili celkom obyčajný život, teda až na to, že Jamie vidí duchov a že do toho vstúpi maminkina priateľka Liz, ktorá hrá trochu zápornú postavu. Napriek svojej schopnosti sa Jamie snaží žiť čo najnormálnejšie a to sa mu aj celkom darí, až kým nedôjde k jednej udalosti. Kniha potom naberie celkom spád, ale zas mi prišlo, že ten motív tam predsa len mohol byť trochu viac využitý. Ako ja viem, že odo mňa nie je pekné, že chcem aby duchovia malého chlapca viac strašili, len to mohlo byť trošičku viac hororovejšie, aby to vo mne viac zarezonovalo. Tiež je celkom škoda, že je to len tak krátka kniha, mám pocit, že toto by som zvládla čítať donekonečna. Ako veľmi dúfam v nejaké pokračovanie, pretože čítalo sa mi to extrémne dobre.
Jamie Conklin je obdařen mimořádnou schopností - vidí mrtvé a může s nimi krátkou dobu po jejich smrti komunikovat. Kniha se čte skoro sama, čekala jsem víc napětí, zla, nechutností a zvrácenosti, ale je to naprostá oddychovka.
Mě osobně přišel příběh nedotažený. Buď bych to zkrátila a nechala jako povídku, do některé knihy, anebo, což by se mi líbilo mnohem mnohem víc, bych příběh roztáhla do románu. Potenciál to mělo, ale tady v té krátké novele mi přišlo, že SK námět trochu "zahodil".
Parádní novela a je v ní i něco co jsem u něj zatím nečetla, myslím. Na Kinga je to krátké jen zdánlivě, on umí i povídky a novely a vždycky je to paráda. Neodvážila jsem se to číst přes noc, dokážu se u Kinga i nepříjemně bát. Škoda, že někdo jako Jamie není. Napadlo mě při čtení, že by mohl chytnout pod krkem G.R.R.Martina a donutit ho dovyprávět Ságu Píseň ledu a ohně, kdyby to nestihl.
Obvyklá Kingova duchařina ozvláštněná pohledem malého protagonisty. Na nápad vyšetřovat vraždy se schopností vyzpovídat mrtvé sice nedojde, ale Jamieho zkušenosti s Ranařem jsou možná ještě děsivější. Zajímavé finále s jedním nečekaným odhalením posune knihu o stupeň výše. Později není klasický Mekáč, spíše sezóní nabídka servírováná po návštěvě hygieny.
Dokážu si představit stejný děj, jen natažený o tisícovku stran s příběhem založeným na síle jednotlivých postav - kluk, který vidí mrtvé a bývalá policistka na drogách, u nich by to rozhodně šlo! Tři stovky stránek na to prostě nestačí, obzvlášť u Kinga, možná jsem jen už zvyklý na něco jiného. Dějově je to dobrý příběh, ale strašná rychlovka, podle mě zbytečně.
Jak už jsme si zvykli, King nám každý rok před Vánocemi servíruje nové příběhy. Tento je na jeho žádost vydán v paperbackovém vydání a jako samostatná novela. Už se leckterý fanoušek může obávat, zda jeho práce nebude mít sestupnou tendenci. Tak jako já. Ale tady musím s radostí říct, že jsem knihu slupla i s brožovanou vazbou. Když je někde hlavní postava dítě a ještě k tomu má trochu těch nadpřirozených schopností....ANO!...to můžu. Myslím, že tohle jde Kingovi pořád dobře. Líbil se mi jeho vztah s matkou, záporná postava Liz i jeho "kamarádi", které nikdo jiný nevidí. Celý děj byl pěkně svižný a občas detailně popsaný. Prostě dobrá práce.
Štítky knihy
horory paranormální jevy nadpřirozené schopnosti paranormální schopnosti Hard Case Crime
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Tak tady mi to zase sedlo, málokdy mi King nesednul. Zřejmě je jedno, jestli to psal před 40 lety nebo nedávno. Něco podobnýho (schopnost vidět a komunikovat s mrtvejma) jsem kdysi viděl v nějakym TV krimiseriálu, na jméno si nevzpomenu. Každopádně tady to neni krimi, i když tu jednu kriminalistku máme...
Mno, jak pořád King zdůrazňuje, že je to horor, tak možná že trošku jo, ale asi už jsem se v žánru nějak otrkal, takže mi to děsivý nepřišlo, což ale neznamená, že to neni dobrý. Spíš mi to na konci přišlo takový do thrilleru, trošku akčnější a samozřejmě hororový prvky tam jsou, dítě vidí mrtvý...
A kupodivu to bylo i docela krátký, jenom něco přes 300 stran :D Jsem rád, že King pořád píše a mně se to pořád líbí, i když musim dohnat ještě spoustu restů z mistrova díla. Zatim jsem přečet jenom 27 (!) knížek, tak s chutí do dalších! Snad toho ještě hodně vyplodí.
---
Konečně taky někdo vypotil obálku související s příběhem, moc se mi tam líbí ta Honda Civic 1. generace, která v příběhu skutečně hraje roli.