Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Odkud vyvěrá zlo? Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?... celý text
Přidat komentář
Velmi se mi líbil ústřední motiv knížky, totiž téma tajemného koncentračního tábora a podzemní továrny na Šumavě, které dobře propojovalo celou detektivní linku příběhu, ale které fungovalo i nezávisle na ní. Zároveň se autorce podařilo skvěle vykreslit i šumavské prostředí a to hlavně tu odvrácenou stránku života.
Už míň se mi líbila samotná krimi část. Střídání času vyprávění by mi nevadilo, ale do toho se ještě střídal pohled vypravěče, čímž mi trochu chyběla návaznost v kapitolách a tah příběhu. Všechny hlavní postavy nesympatické, což byl pravděpodobně účel, ale už mě časem štvaly. Ale celkově určitě stálo za četbu
Velice příjemné překvapení. Autorka skvěle využila prostředí, historii, její Šumava nejsou malebné hory a lesy, ale spíše ušmudlané, temné, studené místo zatížené minulostí. Zápletka je promyšlená a nevyznívá lacině, čehož jsem se zpočátku podle anotace obávala. Postavy sice nesympatické, ale uvěřitelné. Jen závěr byl trochu uspěchaný a motivace jedné z postav pro mě nebyla příliš uvěřitelná. Ale celkově je to asi nejlepší, nejen česká, detektivka, kterou jsem v poslední době četla.
Jsem z Prachatic. Proto tedy pro mě velmi zajímavé čtení z mého okolí. Pocity budu zpracovávat asi ještě dlouho. Opravdu velmi vydařené. Doporučuji!
Na české poměry opravdu velmi velmi dobrá detektivka. Napínavé, chvílemi temné, prolíná se historie a současnost. Po hodně dlouhé době dávám 5 *
Já tedy také smekám po přečtení. Nejlepší česká detektivka tohoto roku. A s historií navrch. A ještě k tomu bydlím u Vimperka. Z knihy přímo tekla zoufalost všech postav. Má to neskutečnou atmosféru, tíživou, temnou ani kouska radosti. Orientoval jsem se velmi dobře a překombinované mi to nepřišlo. Zkrátka na jedničku s hvězdičkou jako ve škole.
Velice dobře napsaná a chytrá detektivka. Trochu těžší orientace v historických odbočkách a různých časových liniích. Doporučuji číst v kuse. Co mi trochu vadilo, byla na sílu vložená kauza Kramný (patrně s autorčiným osobním názorem) ale budiž. Každopádně oceňuji autorčinu kvalitní přípravu, která je v knize patrná na každé stránce. Budu se těšit na její další knihy.
Dost dlouho jsem tápala v postavách i časových rovinách, přišlo mi to složité a těžké, ale závěr knihy byl úžasný a všechno mi začalo dávat smysl. Přes mládí autorky mi styl psaní přišel zralý, čekala bych takové téma a způsob uvažování od starší osoby. Ale to nemá vliv na výsledek, který je velmi dobrý. Děkuji a doporučuji k přečtení.
Tak tohle bylo velké wauuu!!! Šumava je taková moje dalo by se říct srdeční záležitost, takže většinu míst v knize zmiňovaných znám, aspoň jednou jsem tam byl, a docela se mi některé reálie vybavovaly celkem plasticky.
Bravurně napsaný, poměrně spletitý příběh, který někomu zpočátku díky různým časovým liniím může připadat poněkud zmatený, se postupně začne skládat dohromady, aby vyústil ve finále, které by asi leckdo nečekal a které rozhodně nespadá do kategorie šťastných a za všech okolností spravedlivých konců, koneckonců žijeme přece v právním státě, kde spravedlnost má poslední slovo?? No tak ne vždycky... Šumavské hvozdy asi skrývají dodnes nejedno tajemství i bez tohoto smyšleného příběhu, který však má základ v reálných událostech.
Já před autorkou smekám a určitě bych se nebránil něčemu dalšímu podobnému z jejího pera.
Krutá zima, těžký sníh sahající do výšky kolen a hlasitý vichr, kdy neslyšíte vlastního slova a zmrzlé tělo třináctileté dívky oblečené do pruhovaného pyžama se židovskou hvězdou uprostřed lesů. Takto začíná naše honba za tajemným vrahem nevinné dívky. Pro místní je to děsivá zpráva, ale pro stárnoucího policejního komisaře se jedná o novou příležitost, jak si napravit reputaci z předešlých let a zapomenout na ne tak staré chyby. Zatímco u něj roste naděje na nápravu pošramocené pověsti, v místních se začínají probouzet dávné vzpomínky a křivdy.
Skvělá detektivka s příchutí historie. Troufám si tvrdit, že je v určitých aspektech podobná tvorbě Michaely Klevisové. Přesto je i velice originální a zejména nabízí pohled na jednu historickou záhadu okolo koncentračního tábora Prameny Vltavy. Vřele doporučuji
Teprve až jsem přečetla celou knížku do samého konce, tak jsem mohla náležitě ocenit, o jak zajímavý a promyšlený příběh se vlastně jedná. Protože během čtení jsem hodně tápala, co které náznaky mají znamenat, ztrácela jsem se ve vazbách mezi minulostí a přítomností, a tudíž tohle všechno mi nedovolovalo se do příběhu pořádně ponořit a užít si čtení. Teprve ke konci mi to vše začalo dávat smysl, a až pak jsem mohla mít z celého příběhu ten správný požitek. Jenže ta spousta předchozího textu mi prostě ten pravý požitek ze čtení nepřinesla. Očividně většině čtenářů to však nevadilo, protože vysoké hodnocení (91%) a převážně pětihvězdičkové komentáře svědčí o tom, že jsem asi jedna z mála, které tento styl vyprávění až tak nesedl.
Určitě však od autorky zkusím i další knihy.
Hluboký čtenářský zážitek - ještě doznívá. Dobře vykreslená šumavská příroda i mentalita, připomenuté reálie a postavy nepřestávají překvapovat. Za čtivým a poutavým příběhem jdou nenápadně a potichu ještě otázky spojené s podtitulem knihy Odkud vyvěrá zlo? a stále jitří mysl. Pro mě nově objevená autorka (spíše díky vydavatelství Host), ale už se těším na další tituly.
Jméno Petry Klabouchové jsem poprvé zaznamenala až letos, když byly Prameny Vltavy zařazeny do VKČ. Námět mě zaujal a tak jsem se do ní pustila. Téma mě oslovilo, mám ráda detektivky i silné historické příběhy a tady bylo zkombinováno obojí.
Jen jsem měla maličko problém občas se zorientovat v postavách, především v těch z historie, ale to přičítám spíš sobě a své blbé paměti než autorce. Závěr pro mě byl docela překvapivý.
Originální pokus přenést a zasadit dnes velmi módní temnou severskou detektivku do šumavské krajiny a její pohnuté a nejednoduché historie, což se ve výsledku ale úplně nepovedlo, ta symbioza těch dvou nesouměrných a nejen geograficky vzdálených světů ve výsledku příliš nefunguje. Každopádně autorka je řemeslně jistá a kniha se velmi dobře čte, osobně oceňuji hlavně linku šumavské historie a pokusu literárně zpracovat dějiny šumavského osídlení a událostí během války, jakož i podzemní továrny na stíhačky Messerschmitt ve Františkově a nedalekého koncentračního tábora, což nejsou zrovna informace, které by byly v širším povědomí. Linka detektivní už ale tak nápaditá není a mnohé propriety zvolené autorkou působí lacině - mrtvola v koncentračním mundúru s židovskou hvězdou skoro 80 let po válce je proprieta naprosto přitažená za vlasy a vyznívá až bulvárně (v opozitu s tím, že bulvár tu autorka cíleně staví na paškál) etc. Samotný konec je pak až přespříliš vykonstruovaný a měl jsem problémy knihu vůbec dočíst. Přesto knihu hodnotím kladně a zanechala ve mně stopu - ten literární odraz šumavské krajiny je věrohodný, geograficky to všechno celkem sedí...
Dobrý námět, dobře napsané, neokoukané prostředí. Napínavé, vyšetřování bylo uvěřitelné. Nenašla jsem si jedinou sympatickou postavu, ale nevadilo to. Byly tak skvěle vykreslené, že to neotravovalo, ale naopak jsem chtěla vědět, jak se budou vyvíjet.
Velké překvapení. Smekám klobouček. Zasadit detektivku do kraje s tak bohatou minulostí, jako je moje milovaná Šumava, byl výborný nápad. Jsem se při čtení nemohla zbavit dojmu, že jsem taky součástí příběhu, protože všechna místa, o kterých paní spisovatelka píše znám. Letos v létě a na podzim jsem je opět navštívila. Jezdíme do Borových Lad a na Kvildu přes Vimperk a Horní Vltavici. Jezdím sem od útlého dětství a pořád mě tento kraj dokáže překvapit. Mimochodem, právě Horní Vltavice je oním místem, kde se náš příběh odehrává. Zmíňka o nejstarší hospodě na Šumavě mě potěšila. Františkov je opravdu velmi zvláštní místo s ještě zvláštnější atmosférou. Je to i tím, kde se nachází. Kniha mě donutila i čmuchat kolem historických událostí. A ty jsou tady bohužel i velmi bolestné. Chápu, že ti, co zde žíjí od narození a jsou s krajem srostlí o takových věcech neradí mluví. Chovala bych se úplně stejně. Zahojené rány by se neměly otvírat a mrtví by se neměli probouzet. Ale nemělo by se na ně zapomínat. O Pramenech Vltavy jsem už něco málo slyšela. Totéž platí i o Františkovu. Otázka je, co je pravda a co jsou místní legendy. Kdo ví? Atmosféra Šumavy je zde perfektně vykreslena a je přímo uchvacující. Vrněla jsem blahem jako kotě. Můžu knihu jedině chválit. Povedený kus. Chtěla bych tenhle příběh vidět zfilmovaný. Ale stále tady frčíme na Policii Modrava, tak aby to nepůsobilo jako její další díl. Nic proti seriálu. Jsem moc ráda, že jsem paní autorku objevila. Nemusím v tomto žánru mizet kdesi na severu. Promiň mi to, Harry, ale domov, je domov. PS: Nebyl na Šumavě ten, kdo nenavštívil pramen Vltavy :-)
Měla jsem trochu problém s časy, 83 dni od nalezeni tela, 5 dni od nalezeni tela, ze začátku jsem se v tom trochu ztrácela. Skvělé realie Sumavy, starych chalup, pozadí zanikleho koncentračního tabora, o kterem jsem taky neměla tucha. Napínavé, pod povrchem nejen tajme chodby, ale i tajemství lidi,ktere se propleta. Závěr možná az moc psycho, nebo chvilemi neuvěřitelně jak vse naplanovane vyšlo a klaplo...
Tak tohle bylo veliké překvapení! Spletitá a velmi dobře propracovaná detektivka, jíž nechybí překvapivý konec a je zasazena do prostředí Šumavy. Ačkoli se román odehrává v současnosti, vychází i ze skutečných historických událostí spojených s koncentračním táborem zvaným Prameny Vltavy, do něhož byli nacisty deportováni ruští zajatci. Ačkoli nejsem velkým příznivcem drsnějších detektivek, tady dávám díky výbornému zpracování pět hvězdiček z pěti ⭐⭐⭐⭐⭐ a rozhodně se chystám přečíst si další knihy autorky, kterou jsem ke své smůle doposud neznala.
Prameny Vltavy jsou jednoduše brilantní knihou. Jako i u Podvodu zlatého faraona jsem měl pochybnosti o tématu, copak se z toho dá ještě vytáhnout nového? A jak z příběhů konce druhé světové války udělat současnou detektivku? Jenže autorka opět za jedničku. Je tam všechno, psychologické drama, propracovaná detektivní zápletka, závan severského thrilleru a hlavně nové informace o naší historii, o které si špatně myslíme, že už víme všechno. Je to kniha o hledání sebe samých a srovnání se s vlastní minulostí, a snad nakonec i o odpuštění jednoho zapomenutého kraje, který je pro celou republiku jenom symbolem poklidných letních prázdnin, ale žít by tam uměl málokdo. Z Pramenů Vltavy nikdo nevyleze s čistým štítem, vrah je asi ten nejmenší problém. Postavy jsou naše, příběhy jsou naše, Šumava je naše. A Petra Klabouchová napsala knížku, která je velká svou lidskou skutečností. Málokdo dokáže na našem malém českém písečku rozehrát tak silný příběh, který šokuje i učí.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé vraždy Šumava detektivní a krimi romány tajemno česká literatura české detektivky a krimi pátrání v minulostiAutorovy další knížky
2023 | U severní zdi |
2021 | Prameny Vltavy |
2024 | Ignis fatuus |
2020 | Anglická zahrada |
2019 | Podvod zlatého faraona |
Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na překakování v čase. Konec jsem nečekala.