Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476611/bmid_prameny-vltavy-Abt-476611.png
4
882
882
Odkud vyvěrá zlo? Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?... celý text
Přidat komentář
Dárek k svátku, asi bych si ji nikdy nekoupila, i když knihy z nakladatelství Host mě většinou nezklamou. Chvíli mi trvalo zvyknout si na autorčin styl psaní a její košatý jazyk. Shrnuto: začátek těžký, střed zajímavý, konec famózní.
Přes zajímavý začátek mě chuť na čtení postupně opouštěla. Vadily mi nesympatické postavy, časové skoky ve vyprávění, které byly snad až nahodile seskládané, názvy kapitol, které neseděly s vypravěči, a celkově se mi nedařilo začíst se. Ač se příběh odehrával na Šumavě, chyběly mi výraznější popisy krajiny a míst. Na druhou stranu jsem se dozvěděla i pár zajímavostí. Nechápu však zmínění o případu Kramného, z toho jsem byla docela znechucená. Závěrečné rozuzlení bylo překombinované a neuvěřitelné, pro mnoho čtenářů však jistě překvapivé. Celkově jsem zklamaná, bohužel.
Tato kniha mi příliš nesedla. Nedařilo se mi začíst, čemuž hodně přispívalo i skákání v čase, které ve mně budilo dojem, jakoby byl příběh napsaný na jednotlivých papírech, které se vzájemně promíchaly a byly svázány v náhodném pořadí. Prostředí i jednotlivé postavy jsou velmi nesympatické. Odkaz na případ Kramný je pro příběh úplně zbytečný. Opravdu zajímavé mi přišlo cca posledních 30 stran knihy, závěr byl možná až překombinovaný,ale každopádně nečekaný.
To bylo tedy drsné a nepříjemné čtení. Šumava naší doby, už dávno ne Klostermannovsky krásná a tajemná, drsná hlavně přírodními živly, ale s odolnými a rovnými lidmi (až na výjimky, samozřejmě). Šumava, kterou nám autorka líčí, je zapadlý kout, který se z několika po sobě rychle následujících ran našich nedávných dějin nemůže vzpamatovat - sudety se vším, co k tomu patřilo, především nejprve s odsunem Čechů, po válce s odsunem Němců, pak záborem pohraničního území se západem, se vším, co k tomu patřilo (pohraničníci nikoho nešetřili, do toho nejen utečenci, ale i převaděči a navrch konfidenti StB..., fuj), a ani svoboda a otevření hranic po pár desítkách let na úpadku některých částí Šumavy nic nezměnilo. A lidi tam taky nejsou, co bývali... Z knihy prýští frustrace, deprese a cynizmus, jedním slovem realizmus, naše doba a naše (morální, politická a podnikatelská) realita.
A to je všechno jen "známé" pozadí. Což teprve když ke slovu přijde tajný pracovní nacistický tábor, podzemní fabrika a v ní stovky sovětských zajatců. Všechna tahle dění a s tím související tajemství, zachovávaná mnohými potomky/pamětníky/přeživšími pro vlastní dobro a možnost na místě zůstat, zahušťují již tak vydatné bahno příběhu. Protože jsou to zase jen lidé, kteří jsou, jací jsou - a tady se tedy opravdu nevyskytují žádní hrdinové bez bázně a hany, komplikované příbuzenské vztahy, nikomu se nedá věřit, všude manipulace, děsivá minulost (včetně krve na rukou) a ještě hrůznější současnost - autorka se obula do justice stejně jako policie, nešetřila bulvár (nebo snad dokonce veřejnoprávní média?) a odhalila další hrůzy z minulosti, o kterých se mělo mlčet (asi pro "dobro" všech zúčastněných stran. však se k tomu nikdo nijak nehlásí).
Styl vyprávění z pozice mnoha postav, včetně výslechů apod. není zdaleka přímočarý, spíš namáhavý, ale k příběhu sedí. Komplikovanost zápletky se stupňuje až do samotného závěru, kdy se vše překvapivě vyjasní, všechny nitky se spojí. Pro čtenáře se odhalí všechna tajemství, která ale zůstanou povětšinu zcela pohřbena pozůstalými, mnohdy pachateli.
Příběh je to opravdu košatý a komplexně pojatý, což bije do očí zejména s ohledem na nedávno dočtený Prokletý kraj, který ze srovnání vychází jako pouhopouhá psychologická komorní zápletka, povrchní vzhledem k místu a jeho dějinám, a z příběhu si neodnese čtenář nic. To Prameny Vltavy pozornému čtenáři opravdu zamotají hlavu a nebude mu lehko na srdci.
Nakladatelství Host vydalo šestákovou detektivku.
Historický motiv pracovního lágru je sice zajímavý, ale propojení se současností je nevěrohodné.
Většina postav včetně vypravěče působí nesympaticky.
Šumavy je pomálu.
S přibývajícími stránkami se příběh uzavřel v neexistujícím podzemí.
Autorka používá jazykové obraty, které rozhodně mají daleko ke košatosti a pestrosti češtiny.
Linka s Kramným je naprosto zbytečná.
Zajímavá detektivka ,krásné prostředí ,staré křivdy , msta. No nakonec to bylo všechno trochu jinak, autorka si s námi pěkně pohrála.
Trošku Dan Brown v sukni a trošku Stoletý stařík posazený do pro Čecha atraktivního prostředí. Na můj vkus zbytečně laciné výrazivo. Překombinované. Čekala jsem cosi jiného, dostala oddechovkovou detektivku. Téma zajímavé, ideální scénář pro pondělní televizní detektivku. Vsadím se, že bude..
Už dlouho se mi nestalo, abych navzdory tušení s takovým přehledem míjela vraha, potažmo původce zločinu, což nebývá a ani v tomto případě není totéž... Šumavská temnota a česko-německé sdílení prokletého prostoru jsou dobrý základ, příběh procházející několik generací a až mytická existence podzemního koncentráku Prameny Vltavy z něj vyrůstají přirozeně a uvěřitelně. Pro mne setkání s respektuhodným dílem zajímavé autorky, s níž rozhodně po této knize nekončím.
Milé překvápko, čtivé a zajímavé…Kolik toho je pravdy pamětníků a kolik autorčina fantazie?
Příběh z knihy Prameny Vltavy se odehrává v krásném prostředí Šumavy a má výborný námět. Jde o konspirační teorii týkající se podzemní továrny a koncentračního tábora z druhé světové války. Děj má pochmurnou atmosféru, kterou utváří částečně nevlídné zimní počasí, ale především umístění do pohraničí, do míst, kde při přechodu hranice dříve zemřelo mnoho lidí.
Zápletka je zajímavá a propojení příběhu s historickými reáliemi byl dobrý nápad. Bohužel mi u této autorky opět nesedlo zpracování. Zbytečně se tu skáče v čase, přitom jde jen o dny nebo týdny, pokud nejde o návrat hluboko do minulosti, postrádá tohle smysl. To, že tu není jediná sympatická nebo aspoň trochu příjemná postava, se dá brát jako že to patří k celkovému vyznění příběhu, ale chyběla poutavost a postupné budování napětí. Ubohé výkony, které zde předvádí policie, jsou neuvěřitelné a možné snad jen v této knize, tedy doufám... A k čemu bylo dobré sem přimotat případ Kramný??! To vůbec nedávalo smysl... Nebo snad měla autorka potřebu takto prezentovat svůj názor na tuto kauzu?! Každopádně to sem nepatří! Finále bylo z mého pohledu lehce překombinované.
Prameny Vltavy patří mezi ty příběhy, kde rozuzlení je třeba hledat v dávné minulosti, kde je nutné odkrýt spoustu starých tajemství a hříchů. Tento zajímavý námět bych radši četla jako propracované historické drama, toto detektivní zpracování na mě dojem neudělalo. Styl psaní Petry Klabouchové mi nesedí, nemůže se zkrátka všem líbit totéž... Přečetla jsem dvě knihy této autorky a další už nevyhledám.
Průměrné hodnocení je jen za námět, zpracování se mi nelíbilo.
50%
Za mě hodně zajímavá věc... Zůstane mi v paměti. Dobrá a hodně znepokojivá detektivka. Líbil se mi i styl, jazyk. Ten cynismus z toho úplně kape. Ale jako dobře. Doporučuju.
Na knihu jsem byla zvědavá. Mám ráda Šumavu a zmíněné lokality obzvlášť a mám ráda i detektivky. Poměrně vysoké hodnocení mě ještě víc navnadilo. Ale musím říct, že jsem ve výsledku docela zklamaná. Postavy mě rozčilovaly, styl psaní mi nesedl, přišel mi umělý, nevypsaný a celé to bylo pro mě spíš překombinované a nereálné. Dočetla jsem spíš jen ze zvědavosti, jak to teda dopadne, trochu jsem to tak nějak tušila, ale rozhodně to pro mě nebyl žádný skvělý literární zážitek.
Ufff, přečteno. Bohužel zklamání. Je to tak překombinované, že mě čtení v určitém bodě přestalo bavit a vlastně i zajímat co bude dál.
Kniha si našla a určitě ještě najde spoustu spokojených čtenářů, já k nim bohužel nepatřím.
1) + Způsob nechronologického vyprávění se mi líbil - bylo třeba více přemýšlet a nejen bezduše konzumovat.
2) + Historické zmapování místa cením vysoko, přestože si nepotrpím na popisy brutálního válečného zacházení s lidmi, neměli bychom na druhou stranu před nimi zavírat oči.
3) + Oceňuji také spoustu zajímavých myšlenek, kterými je kniha prošpikovaná.
4) + Zaujala mě i pozvánka do světa lidí s OCD - celkem peklo.
5) + Poukazovat na nechutnou moc médií je také třeba.
6) - Klišé nad klišé, postavy černé nebo bílé, až karikaturní, jako opsané z laciného filmu (viz Ivanka a další).
7) - Vyšetřování probírané dennodenně v hlavních zprávách (tento nešvar je ale běžný i v jiných detektivkách)
8) - Přehnaná stádovitost obyvatel vesnice.
9) - Ten úplně od boku vystřelený konec + pohnutky vedoucí k zločinu - Ach jooooo....
To vše působilo nevěrohodně a propracovanost knihy v mých očích snížilo na laciný brak a zbytečně znehodnotilo. Ale jak vidno z předchozích komentářů, bez těchto extravagantních nevkusností by kniha nebyla tolik ceněna.
Krásně psaná kniha, na mě dost působila stísněná, depresivní atmosféra...příběh z úžasné Šumavy jsem si nemohla nechat ujít. Určitě zajímavý náhled na dávné doby s velmi zajímavým dějem a působivým vyústěním. Líbilo!
(SPOILER) Přečteno za 2 dny. Skvělé. Dokonce tomu i dokážu prominout tu nepolicejní rádoby hantýrku. Myslím, že takto se k sobě nechovají ani u prasat, natož nadřízený s podřízenými. Ale budiž. Každopádně jsem postupem času začala dumat že vše nebude tak jak se zdá, a tak je od začátku předkládáno. Konec vše už jen docelil a opravdu uzavřel. Skvělé vykreslené a hlavně celá zápletka opravdu bavila. Doporučuji a paní Klevisové vyrostla konkurence????
Zpočátku to vypadalo jako zajímavá, nadějná detektivka. Po čase mi střídání časových rovin začalo připadat trochu překombinované. Co mělo být v průběhu příběhu vypíchnuto hodně, bylo jen tak nenápadně naťuknuté (Igor Kovalčuk), takže můj unavený mozek to v klíčový moment nepobral. Závěr byl sice skvělý a zajímavý, ale nějak to celé drhlo, nenavazovalo, nezapadalo hladce do sebe. Taky mě trochu rušily hovorové patvary typu "klukovo papíry", "Maryskovo kalhoty". V přímé řeči to beru, ale jinde ne! Petra Klabouchová ale píše krásně a určitě si ještě něco ráda přečtu, ačkoliv k tomuto dílu mám trochu výhrady.
Přiznávám, že jsem se ztrácela, na mě složité. Nevyhovovalo mi časové střídání děje.
Napsané krásnou bohatou slovní zásobou.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé vraždy Šumava detektivní a krimi romány tajemno česká literatura české detektivky a krimi pátrání v minulostiAutorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
Co mám napsat o této knize? Vždyť ve svém komentáři už všechno napsala soukroma. Je o kousek níž, přečtěte si jej. Je výstižný, lepší bych nenapsala. Jenom tak trošičku nesouhlasím s tím srovnáváním knihy s Prokletým krajem, protože mně se líbil i ten.
Mrzí mě, že nemohu dát plný počet*. Vůbec jsem totiž neporozuměla tomu, proč autorka zmiňuje případ Kramný. Myslím, že to pro děj této knihy bylo zbytečné. Proto jen 4*