Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Odkud vyvěrá zlo? Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?... celý text
Přidat komentář
Tentokrát se ke knize postavím jako k hodnocení na Heuréce.
+ velmi slibný začátek
+ zajímavé téma, zase jsem se něco nového dověděla
+ dobře vykreslená ponurá atmosféra
- prakticky žádné sympatické postavy
- trochu nepřehledné kvůli střídání času i postav v popředí
- velmi překombinovaný konec
Podtrženo, sečteno: Tři a půl hvězdy (nelze, dám čtyři, jelikož jde o českou autorku, ale jedna je taková skomírající).
Šumava v této knize není vůbec vykreslená malebně. V této knize nic není příjemné, je to zde učiněná bezradnost, šedivost, zmar, atmosféra je tak hutná, že by se dala krájet. Jo, bylo to ke konci už hodně překombinované, ale nevadilo mi to, byla jsem ráda, že kniha ještě pokračuje.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Kniha se mi hodně líbila. Děj byl napínavý, výborně se prolínaly časové linky. Námět se mi velmi líbil. Postavy jsou dobře vykresleny. Kniha má výbornou atmosféru, syrovou i poetickou zároveň. Autorka má krásný styl vyprávění, i když to západočeské používání přivlastňovacího přídavného jména podle vzoru otcův opravdu tahá za uši (oči). Závěr mi nevadil, trošku jsem to od určité chvíle tušila. i když malinko překombinovaný byl. Vytkla bych asi ten mediálně známý případ, jinak jsem velmi spokojená.
Petra Klabouchová je pro mě novým objevem, hlavně proto, jakou dokáže vystavět atmosféru. Ta je v Pramenech Vltavy mrazivá, až píchá pod nehty. Autorka skvěle vládne jazykem. Zasazení detektivního příběhu na Šumavu byl skvělý tah, zvlášť když ji nepopisuje úplně růžově, ale ukazuje i z té odvácené strany. K tomu zajímavý vhled do minulosti, o které leckdo vůbec netušil. Trochu rozptyloval případ Kramný, myslím, že autorka mohla klidně vymyslet vlastní případ, nebo najít takový, co by tolik nebil do očí.
Jinak možná malinko překombinované, ale snesitelně. Nejvíc si zapamatuju takovou tu ušmudlanou tíhu a chlad, který ze stránek, životů i míst fučí ze stránek ven. 3,9
"Prej Králové Šumavy.Tak říkají těm, kdo vodsaď utekli a pomáhali utíkat, jenže zdrhnout nebo umřít je hrozně jednoduchý. Těžký to má ten, kdo tady po nich zůstane, kdo si vyžere až do dna všechnu bolest a táhne ten svůj vozejk tím smradlavým bahnem dál. Protože tady není těžký umřít, ale žít tak jako ony všechny. Skutečné Královny Šumavy."
Zprvu jsem se nemohla do knihy začíst, vadilo mi přeskakování děje i množství postav. Mám moc ráda Šumavu, snad proto jsem nechtěla knihu odložit. S dalšími přečtenými stránkami jsem ale přicházela příběhu na chuť. Závěr lehce překombinovaný a hvězda dolů za Kramného.
Knihu posílám dál. Počáteční téma se mi líbilo, ale shrnout problémy celého 20. století na cca 300 stránek knihy a to pouze z autorčina pohledu, se mi zdá poněkud nešťastné. Čtenář prakticky nedostal prostor vytvořit si vlastní úsudek na historické události, předkládané pouze autorčiným přesvědčením. Navíc to násilné zakomponování případu Kramný...to už si člověk jen říká, co bylo důvodem vydání knihy?
Na detektivku z prostředí Šumavy jsem se moc těšila, bohužel jsem ale zklamaná. Nelíbil se mi styl vyprávění založený na krátkých větách. Je to takové strohé, dramatické. Jsou spisovatelé, kteří rádi občas použijou krátkou větu jako úder, šok. Když je tak ale napsán celý román, tak mi to nesedí. Zároveň psáno dost temně, depresivně, až urážlivě, jakoby autorka neměla ráda Šumavu a lidi, kteří tam žijí. Ano, je tam temná historie, která se zapíše i do lidí, ale toto mi nebylo příjemné. Proč všechny tak urážet, škatulkovat, byl tam vůbec někdo pozitivní? Nakonec se navíc objevila velká překombinovanost, díky níž přišlo jistě i překvapení.
Jsem zcela uchvácená stylem psaní paní autorky. Naprosto mi sedla. Jak od ní čtu další a další knížky, je to pro mě jako droga. Čtu, dočtu a potřebuju ihned další. Nejdříve jsem si myslela, podle názvu, že knížka bude o něčem jiném, ale název klamal. A dobře mi tak. Celá noc mi nestačila, musela jsem přidat ještě kousek rána, a že to stálo za to. Vůbec nemám odhad, tak mě konec hodně překvapil, ale neříkám, že nemile. Pak sedíš, a koukáš a přemýšlíš, co se to tady sakra po válce všechno dělo. Nežiju nikde poblíž Šumavy, a od jihu znám jen Krále Šumavy, ale toto, co všechno ještě nevím o své vlasti? O čem ještě budu číst, co nás v dějepise neučili? Krásná, i když smutná kniha.
Poslední dobou si vybírám knihy vážící se nějakým způsobem na nedávnou minulost, které mě ovšem přesvědčují, že zlo je všudypřítomné a že na minulost se nedá jen tak zapomenout. Šumava bývá líčená jako krásná příroda s dobrými lidmi, ovšem za tím vším se skrývá i velký kus našich dějin, lidé, kteří nezapomínají a možná i čekají na jakousi odplatu, zadostiučinění. Také moje rodinná historie se pojí se Šumavou, některá místa líčená v knize jsou mi přece jen trochu známá, o některých událostech slyšel člověk skrze vyprávění pamětníků. Spojení Šumavy, minulosti a zločinu mě přesvědčilo, že knihu stojí za to přečíst a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Možná je tempo knihy pomalejší, určité smyšlené události mírně přehnané, přesto je příběh velmi čtivý a rozluštění překvapující.
Tak nějak je to v nás.
Ta tajná nenávist k Němcům , za to co udělali našemu národu. Je to i vě mě a to jsem z Moravského Slovácka. Někteří se s tím nikdy nesmíří.
Kdyby mi tuhle knihu někdo dal se zalepenou obálkou, myslela bych si , že čtu novou od Klevisové.
Kniha je psaná čtivým, ale docela suchým stylem, děj se líně převaluje, napětí téměř nebuduje, fandit v příběhu není komu, až jsem si většinu času kladl otázku, proč to ještě čtu dál. Rozuzlení je, stručně řečeno, překombinované až běda. Už zbývalo jen aby sousedovic kočka byla převlečený vrah. A přece jen je těžko uvěřit v takovémto rádoby realistickém díle, že by novinářce prošlo, co jí zde prochází, a osnovala vše, co osnuje. Problematické mi též přijde využití případu Kramného. Nad to se autorka dopouští několika faulů vůči detektivnímu žánru.
Českou detektivku jsem snad zatím ještě nečetla a tahle se mi rozhodně líbila! Určitě má nějaké "své mezery" ostatně, jako většina knížek, každému se líbí něco jiného:), ale za mě je to hodně povedený příběh z prostředí Šumavy, které je zde vyobrazeno hodně temně a tajemně. Ponurá atmosféra celého příběhu byla přitažlivá, knížka se mi četla velmi dobře. Hrozně se mi líbili i postavy, které byly lehce podivínské. Závěr jsem popravdě nečekala a trochu mi to přišlo už moc, ale za mě celkově super.
Téma silné a těžké založené na skutečných historických událostech a místech naší krásné Šumavy spojené s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy. Ale příběh za mě zbytečně překombinovaný a zmatený. Postavy jedna horší než druhá. A doktor a ta jeho obsedantně - kompulzivní porucha ( OCD) to je teda peklo. A to jeho zamykání jsem asi pochopila , ale odemykání nechápu ( podle popisu přece nemůže odemknout , nějak mi to nevychází 2x tam a 1x zpět , ať bylo předtím zamčeno nebo ne a zamčeno je vždy :):) pokud by jste mi to někdo chtěl vysvětlit , budu ráda děkuji
Ještě total úlet zamotaná do příběhu ta vražda v Egyptě (případ Kramný)
I tak doporučuji
Povedená detektivka. Mrazivá jak dějem, tak i ročním obdobím. Chvilku mi trvalo se zorientovat v dějích, ale brzo jsem si zvykla. Závěr hodně překvapivý. Jo a nenašla jsem jedinou sympatickou postavu...
Velmi povedená česká detektivka, která prostředí Šumavy vykresluje temným a úzkostlivým pohledem. Ze začátku jsem měla problémy se změnami časového období nebo se změnou hlavního protagonisty, který zrovna odkrýval svůj příběh, ale velmi rychle jsem se tomu přizpůsobila. Byly zde velmi zajímavě vykreslené reálie minulosti, které mi opět daly vhled na něco, o čem jsem neměla tušení. Konečná zápletka byla možná trochu překombinovaná a nejspíš bych z ní osobně trochu ubrala, ale nakonec to celkově dávalo smysl a já tím byla fascinovaná, protože takový konec jsem opravdu nečekala.
Šumavu jsme si párkrát s manželem prošli a rádi se tam vracíme, také proto pro mě byla tato kniha zajímavá a přitažlivá. Příběh se mi líbil a závěr je velmi nečekaný. Dobře vystavěné napětí a každá postava tak trochu podivín. Velmi dobré čtení.
Šumavu miluji... Ale Šumava v téhle knize, to fakt není ta létem provoněná, sluncem zalitá, zelená s čistým vzduchem (a v neposlední řadě Šumava přeplněná turisty). Šumava, o které se zde dočtete, je mrazivá, drsná, se závojem šedavé mlhy z kouřících komínů a lidmi, kteří spíše přežívají než žijí. Šumava, kde se pod sněhovou přikrývkou, blátivou břečkou či zeleným mechem skrývají nikdy nezapomenuté křivdy, nenávist a temná historie.
Četlo se jedním dechem, v knize jsem listovala, abych si srovnala časové linky, ale nad některými událostmi mi prostě spadla brada údivem.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé vraždy Šumava detektivní a krimi romány tajemno česká literatura české detektivky a krimi pátrání v minulostiAutorovy další knížky
2023 | U severní zdi |
2021 | Prameny Vltavy |
2024 | Ignis fatuus |
2020 | Anglická zahrada |
2019 | Podvod zlatého faraona |
Musím říct, ze českým filmům i literatuře se většinou obloukem vyhýbám..
konečné rozuzlení jsem vůbec nečekala. Každý si ušpinil ruce a vlastně si nemá kdo co vyčítat..