Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Odkud vyvěrá zlo? Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?... celý text
Přidat komentář
Parádní! Konečně zase knížka, u které jsem se nemohla dočkat až si udělám chvilku volnou a budu pokračovat ve čtení. Moc hezky napsané, napínavé, plné zvratů. Občas jsem se začínala ztrácet,ale autorka mi hned vyšla vstříc a zase jsem se našla : )
Skvělá znalost prostředí, historie...
A žádná kladná postava.
Doporučuji!!
Za mě zklamání, v zajímavých kulisách probíhal pro mě nezajímavý, předvídatelný děj, naprosto zaměnitelný s jinými (pod)průměrnými detektivkami. Navíc parazitování na šoa mi jde na nervy, takže jsem váhala mezi žádnou a jednou hvězdou.
P.S. k předchozí recenzi: Už vím, kterou autorku určitě při výběru další četby vynechám!
Nedočetla jsem. Alespoň regulérně. Resp. po první cca třetině knihy jsem ztratila trpělivost pořád hledat v té změti kapitol kdo je kdo kdy kde a proč. Detektivky mám ráda, ale musejí mít logiku. Tahle knížka jí nemá nebo jsem nepochopila autorčin inovátorský přístup. Přitom jsem se těšila na napínavé čtení z míst známých, která mám ráda už hodně let... Ale ta chaotická směs všech možných dějů v současnosti i hluboké minulosti a desítek postav mě nakonec odradila. Třeba kdyby to autorka rozdělila na několik samostatných knížek, kde by jednotlivé zápletky měly dostatek prostoru, mohla z toho udělat trilogii a třeba by se to dalo číst.
Už jsem vlastně zapomněla, proč jsem si Prameny Vltavy chtěla přečíst. Těšila jsem se tedy na historický příběh ze Šumavy a dostala jako bonus skvostnou detektivku.
Rozjezd knihy byl hodně pomalý a zmatený. Myslela jsem, že jí odložím, což dělám velmi nerada. Ale kolem devadesáté stránky mě čtení chytlo a závěr mě vyloženě překvapil. Co mi ale po celou dobu čtení strašně vadilo, bylo přeskakování v čase dopředu, jehož význam vyplyne až ke konci příběhu.
Z počátku jsem byla z knihy lehce zmatená. Skoky od jedné postavy ke druhé a z jednoho časového období do druhého mě iritovaly. Dokonce jsem knihu chtěla odložit na ,, někdy " .
Jsem moc ráda, že jsem to neudělala .
Detektivka s historickým podtextem z nešťastného období našich dějin byla výborná. Před autorkou smekám.
Tato kniha mě uchvátila, nemohla jsem přestat číst. Kombinace tajemství a záhadnosti kolem nacistického pracovního tábora na Šumavě a vraždy mladé dívky, která umrzne s židovskou hvězdou na hrudi, je skvělá. Tajemství z druhé světové války, která zůstávají nezodpovězena, mě velice zajímají.
Jedině bych vytkla trochu chaotický styl psaní a střídání postav.
Tato kniha mi dala něco, co jsem ani v nejmenším nečekala.. Čekala jsem totiž detektivku a místo ní mi byl naservírován kus historie, o kterém jsem neměla ani tušení a to mám Šumavu načtenou a prochozenou křížem krážem..
Co mi ale dělalo velký problém, a to hlavně v první půlce knihy, tak to byl styl psaní a skákání nejen v čase a mezi postavami, ale i nečekané odbočky uprostřed nějakého vyprávění.. To šlo fakt ztuha.. Pak jsem si asi zvykla, každopádně mě víc než styl psaní zajímala fakta o táboře a v neposlední řadě i zločin..
Nebylo to špatné poslouchání, ale čekala jsem víc. Místy překombinované, žádná z postav mi nepřirostla k srdci a konec?, tak nějak pouze na 3* ... nezaujalo ... více už nemám co dodat.
Kniha se dobře četla. Napínavá a pravdivá jak dnes vypadá život a obyvatelé vzápadním pohraničí ČR.
Já poznám dobrého spisovatele podle toho, že se v knížce nic nestane a při tom je napínavá a chci vědět, co se postavám honí v hlavě. Tady je to naopak. Flákneme tam Šumavu, to teď letí, nějakej ten odkaz na holocaust, to se dobře prodává. Jediná postava není ani vzdáleně při smyslech, ale hlavně do toho nacpat patnáct šokujících zvratů. A já se ptám proč. Ach jo.
Tak to je hodně syrové, beznadějné. Zlo táhnoucí se přes několik generací. Příběh koncipovaný jako detektivka, kdy motivem toho hlavního zločinu jsou dávné temné vazby mezi obyvateli malé vesnice na Šumavě. S na mě překombinovaným rozuzlením. Trochu jsem se s tím prala, ale nakonec to stálo za to.
Přiznám se,když jsem knihu začala číst,,tak jsem nevěděla,která bije.Knihu jsem odložila a pak jsem zkusila audio a bylo to uplně něco jiného..Součastnost,minulost,drsná Šumava a lidé,kteří nezapomínají.. trochu problém mě dělaly ty časové skoky...
Nutno přiznat, že se kniha nečetla snadno, a to co do tématu i do způsobu psaní. Nelituji času knize věnovaného.
Člověk by napsal, že to byla skvěle vygradovaná detektivka, kdyby nešlo o téma tak životní. Na to, jaký je autorka ročník narození, má poválečné období zmapované a hodně autenticky podané. Až z toho mrazí.
Rozhodně doporučuji.
Občas jsem se trochu ztrácela v ději i v postavách. Rozuzlení bylo zajímavé, i když za mě trochu překombinované.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé vraždy Šumava detektivní a krimi romány tajemno česká literatura české detektivky a krimi pátrání v minulosti
Autorovy další knížky
2023 | U severní zdi |
2021 | Prameny Vltavy |
2024 | Ignis fatuus |
2020 | Anglická zahrada |
2019 | Podvod zlatého faraona |
Tak tahle kniha mě úplně pohltila. Ani jsem se neztrácela v postavách,ale je jich tu hodně a příběh je opravdu hodně spletitý asi jako historie sama.