Pravidla moštárny

17.07.2016

Pozoruhodná a veľmi dobre prepracovaná kniha. Rozsiahly román, surový (potraty, zneužívanie detí), autentická atmosféra, neprikrášlené a vtipné. Postavy sú komplexné a príbeh núti
k zamysleniu. Je to ten typ knihy, na ktorý myslíte ešte nejakú dobu po prečítaní.

09.07.2016

Ten příběh mi silně připomněl Hrozny hněvu od Johna Steinbecka. Příběhy těch nejchudších prostých lidí, kteří sní své sny o lepším životě, ale kteří se nikdy nedokáží vymanit z podmínek a prostředí, v nichž je jejich osud. Čtenář poznává jednotlivé postavy a jejich osudy velmi zblízka tak, aby o nějakých dvě stě stran dále už to byli jeho staří známí a nostalgicky ukápne slzička nad vzpomínkou jejich drobných příběhů.

"Vědět to je k ničemu, pomyslel si Homer Wells. K čemu by bylo dobré to vědět - pro Melony, Curlyho Daye, Fuzzyho...?"

Na druhou stranu však se příběh ze začátku knihy poměrně vleče a vyprávění postrádá napětí a zápletku, z realistických popisů prováděných interrupcí se mi dělalo mdlo, takže se mi docela dobře mohlo stát, že po třech stech stranách, což je přibližně v polovině, knihu odložím na později. Samozřejmě jsem to neudělal.
V druhé polovině knihy začíná čas i děj běžet rychleji a dokonce poskočí o 15 let vpřed. Zestárnutí hlavních postav a pokračování příběhu mi tentokrát připomnělo román Sto roků samoty od Márqueze. Protože to, co je na tomto románu zajímavé je vývoj jednotlivých postav, jejich obyčejný každodenní život; život zdánlivě bez jakékoliv obrovské změny; život, který se mění jen nepatrnými drobnými krůčky a jehož velikost se zjeví až po hodně dlouhé době, vlastně až na konci...

"Pověz mu to, pomyslel si Homer Wells, všechno mu pověz. Místo toho však řekl jen: 'Víc nic, vážně. Nejsem hrdina. Žádné úžasné skutky jsem nevykonal, dokonce ani jeden úžasný skutek.'
'To nevadí, tati,' odvětil bezstarostně Angel."

Překvapilo mě, jak vysoké hodnocení ta knížka má - zřejmě si ji vybírají ti poučenější čtenáři, kteří si chtějí právě tuto knihu od Irwinga přečíst. Toho, kdo hledá napínavé dobrodružství, ten název asi nezaujme. Příběhy a osudy všech postav jsou skutečně laskavé, romantické a smutné. Lidé se rodí a umírají, sirotci milují pravidelnost a pravidla moštárny jsou jen formální, protože ti, pro něž jsou určena, neumí číst - a tak mají svá vlastní pravidla. Je to krásné čtení o obyčejném hrdinství obyčejných lidí - Dr Larche, sester Angely a Edny, paní Groganové, Homera Wellse, Candy, Raye Kennetha a samozřejmě těch malých princů z Meine, králů Nové Anglie, kteří našli svoji rodinu. Buďme za ně šťastni.

28.06.2016

Tak dlouho jsem tuhle knihu odkládala a pak když jsem se do ní pustila, tak to bylo velmi milé překvapení, naprosto něco jiného než jsem čekala. Vše popsáno bez obalu někdy vážně dost syrovým způsobem, ale zároveň tak že ani na tom největším záporákovi nenajdete jen to špatné. Hodně odvážné dílko na svou dobu a díky kontroverznímu tématu bude mít co říct ještě hodně dlouho.

První kniha přečtená od Johna Irvinga. Do mých srdcovek se zařadila a mám ji strašně ráda :)

20.06.2016

(SPOILER) Nepridam se k petihvezdickovym odam, i kdyz knizku bych rozhodne doporucila a to ze se mezi moje srdcovky nezaradi je ciste muj problem, objektivne je skvela.
U mnohych knih me nechytne zacatek, potom se dej rozjede a hrdiny si zamiluji. Tady to bylo presne naopak, kniha me na zacatku zaujala, oblibila jsem si postavu doktora Larche, zaujalo me prostredi sirotcince, navraty do minulosti, tema potratu. Bavila me i dejova linie s Melody. Naopak me vubec nechytil vztah mezi Homerem a Candy - ja jim tu lasku nejak neverila, respektive mi pripadalo ze se Homer do Candy zamiloval jen proto ze tam proste jina zenska nebyla, jinak jsem nechapala proc vlastne. A cely ten nikam vedouci trojuhelnik uz jsem do konce knizky jenom nejak "pretrpela". SPOILER A oba me silene nastvali rozhodnutim ohledne jejich ditete, ano vlasne ho vychovali, ale nechat ho vyrustat v presvedceni ze je opusteny sirotek a ne jejich syn? Tohle jsem nedokazala pochopit a moje posledni sympatie hlavne Candy definitivne ztratila. KONEC SPOILERU A protoze nedokazu mezi sve srdcovky zaradit knizky, kdy hrdiny vlastne nemam rada musim dat jednu hvezdicku dolu. Ke konci se to zase diky novym postavam rozjede, no a zaver ... nebudu prozrazovat, ale tam uz jsme si opet rikala - ano skvela knizka.

01.06.2016

Kniha Pravidla moštárny byla mou prvotinou od Irvinga, takže ze začátku jsme ani moc nevěděla, co očekávat. Přestože snad ani u sté stránky ještě nebylo patrné, jakou souvislost má sirotčinec s moštárnou, knihu jsem neodložila a krásně si početla. Všechno se dozvídáme až v ten pravý čas. Přemýšlím, kdo z nás by se v konečné fázi zachoval nakonec stejně tak, jako Homer? Kdo by to vydržel, i přes to, že s potraty Homer souhlasil, ale nepřál si je sám provádět?

24.05.2016

Irving jako jeden z mála autorů dokáže napsat knihu dlouhou přes 600 stran tak, že nemá žádná hluchá ani nudná místa a když si k ní sednete, za chvíli máte přečteno 70 stránek, ani nevíte jak. Kniha se krásně čte, děj plyne bez zádrhelů a na konci vám zůstane super pocit z dobře napsaného příběhu.

22.05.2016

Jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem kdy přečetl.

21.05.2016

John Irving je velmi dobrý autor. Dokáže psát o běžných (každodenních) věcech tak, že vás to ani na těch 600 stránkách nenudí. Vybral si pěkně ostré téma (celou dobu jsem byla dost rozpolcená: ikdyž jsem proti fandila jsem celou dobu „Božímu dílu“). Byla to děsná deprese a spousta takových míst, kde se popisují potraty a kde se syrově mluví o věcech, které vlastně syrové nejsou, jen je v některých částech světa tak vidí. Nenudila jsem se, musela jsem stále přemýšlet o tom, jak to ti lidé dokážou ustát (tu depresi).

Nejlepší kniha od Irvinga. Ačkoliv jeho styl psání je chvílema nudný a depresivní, tak Pravidla moštárny mám v plánu si přečíst ještě několikrát.

13.05.2016

Už je to déle, co jsem knihu četla. Po shlédnutí filmu, který mě strašně moc nadchnul. Což ve výsledku bylo v porovnání s knihou skoro nic. Dodnes i po těch letech knihu řaďím mezi to nejlepší, co jsem kdy četla.

22.04.2016

Jsem ráda, že jsem se nechala přesvědčit, že kniha stojí za přečtení, i když už člověk viděl film. Obvykle dávám 5 hvězdiček, když je kniha čtivá a zároveň člověka obohatí o fakta z historie či současnosti. Tady bych musela dát hvězdiček 7, ještě za skvěle vykreslené postavy a emoce a taky za nadčasový humor. Navíc jsem si po dlouhé době užila krásnou barvitou češtinu a bez hrubek. Nádhera!

21.04.2016

Je zde patrný Irvingův rukopis a i postavy mají povědomé charaktery, ale přesto nebo možná právě proto se kniha krásně čte a snadno čtenáře přenese v čase a prostoru, aby stanul po boku hlavního hrdiny. Velmi mě potěšilo, když jsem si několikrát během čtení říkal: "no tak tohle je jasné jak facka, to dopadne takhle...", jak to mám ve zvyku u Hollywoodských "trháků". Naštěstí tohle dílo není ani zdaleka tak prosté, takže autor vždy přišel s jiným pohledem na věc a zklamání se k mé radosti nedostavilo.

10.03.2016

Viděl jsem před lety zfilmovanou verzi s Tobey Maguirem (Spiderman, Velký Gatsby) v roli hlavního sirotka Homera Wellse. Ten na tuhle postavu sedl tak perfektně, že jsem ho při čtení stále viděl před sebou a ani jsem se s tím nesnažil bojovat.

Pravidla moštárny je jedna z těch knih, která ve vás něco zanechá a zůstane to tam zaryté ještě hodně dlouho. Nebudete si už zřejmě pamatovat jména hrdinů a ani konkrétní postavy, ale budete mít v paměti tu atmosféru. Jablečné sady uprostřed sklizně, potulní černí sběrači, 2. světová válka na spadnutí, sirotčinec “middle of nowhere”, který si žije vlastním životem a jeho šéf s velmi moderním (na svou dobu) pohledem na svět. Vždy vás bude příjemně mrazit, když si vzpomenete na přání “Dobrou noc, princové z Maine a králové nové Anglie".

Celou knihou se táhne linie o užitečnosti. Každý člověk chce být nějak užitečný, někam patřit, aby byl skutečně šťastný. Mít své místo na slunci, kde bude svítit jen pro něj. Někdo to místo má jako šéf sirotčince a potratář, někdo jako otec od rodiny, někdo chce lítat bojovým letadlem, někdo šéfuje partě česáčů a někdo si staví vlastní torpédo. V knize je najdete všechny.

08.03.2016

Je to nádherný román plný emocí a fantazie.

02.03.2016

Přečteno, ale nejsem fanynka Irvingova stylu psaní, takže víc jak 3* dát nemůžu.

01.03.2016

opět jedna z mých nej.

25.02.2016

Zážitek z knihy byl umocněn dojmem z filmu, takže výborní herci mi byli průvodci při čtení a při představách o hlavních hrdinech. Ve zkratce - nádhera, působivý příběh, čtivé, myšlenky k zamyšlení, prostě Pravidla jsou pravidla a když je porušujeme, čekejme, co se stane...Princové z Maine, králové Nové Anglie, dobrou noc!

21.02.2016

Prvnich 200 stranek me moc nenadchlo, tak nejak se clovek se vsim seznamuje, ale pak uz to jelo :-) Zadne velke drama se v knize sice nekona, jen popis "obycejnych" zivotu, ale i tak skevele napsane, a rozhodne nenudi a zahreje na dusi, za me urcite bezva cteni na uvolneni.